Abdl > seriál: V jednadvaceti miminkem

Re:Příběh

<< < (8/12) > >>

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Byla neděle ráno. Vyčůral jsem se. Ale byl jsem tiše. V noci jsem obě maminky vzbudil protože jsem se pokakal tak jsem chtěl aby mohly ještě spát. Dva dny a budu volný. Ale chci to vůbec? V životě by mne nenapadlo že budu v jednadvaceti letech miminkem. Zcela bezbranný a bezmocný. Jsem odkázaný na péči dvou žen. Ležím v kolébce zabalený v péřové zavinovačce. Nemůžu se pohnout. Teď jsem si uvědomil že mám dudlíka bez zajišťovacího pásku. Mohl bych ho klidně vyplivnout. Jenže by následoval trest. Určitě výprask a ten už od maminky fakt nechci. A počítám že bych dostal roubík. Slyšel jsem otevřít dveře. Rozhrnula se záclonka. Šárka. Měla krátkou saténovou košilku a kalhotky.
,,Dobré raníčko prdelko vyspinkal ses? A copak dělají plenky? Kakal jsi miláčku."
Zavrtěl jsem hlavou že ne.
,, Dobře zlatíčko jsi určitě počůraný tak tě maminka vymění plenky ano?"
Kývl jsem hlavou.
,, Dobře prdelko jsi moc hodný. Tak ukaž nejdříve zavinovačka. Uf ty jsi ale pevně zabalený. Maminka chce abys byl v bezpečí viď miláčku? Ona ještě spinká víš? Tak jí nebudeme budit a zvládneme to sami. Tak ručičky na polštářek. Raději ti je připoutám."
V klidu jsem se nechal spoutat. Nemělo smysl se bránit.
Šárka si přivezla přebalovací stolek. Pod zadeček mi dala přebalovací podložku. Dole rozepnula košilku.
,, Tak prdelku nahoru miminko.."
Svlékla mi dupačky . Rozlepila plenkové kalhotky a odhalila mi rozkrok. Plenky byly hodně mokré.
,,Ty jsi šikulka broučku. Tak mokré pleny dáme pryč. Tak jsi šikulka. Umyjeme brabečka a zadeček. No vidíš jak jsi hodné miminko."
Když mne umyla myslel jsem že mi dá hned čisté pleny. Ale né.
,, Tak a budeme chvilku zase cvičit s nožičkami ano prdelko?"
Cvičili jsme asi deset minut.Ona se tvářila velmi soustředěně. Když přišla maminka.
,, Dobré ráno zlatíčka moje. Copak tady vyvádíte?"
,,Cvičíme . Včera jsme na to zapomněli."
,, Vidíš taky jsem si nevzpomněla. Tak a teď oba mi dáte krásnou pusu. Ale honem!"
Nejdříve Šárka. Byl to něžný polibek..
,, Tak teď ty miminko."
Vyndala mi dudlíka a dostal jsem dlouhý polibek.
,, Šárí když jsi přišla měl dudlička v pusince?"
,,Ano měl. Proč se ptáš?"
,,Nevšimla sis? Jaké máme poslušné miminko."
,,On měl celou noc dudlička bez zajišťovacího pásku?"
,, Přesně. V noci mi usínal při kojení. Když jsem ho dávala do kolébky tak už spinkal. Nechtěla jsem ho budit. Tak jsem dala obyčejného dudlička."
Obrátila se ke mně.
,,Jsi moc hodný zlatíčko. Tak už žádný pásek na dudu. Ano prdelku?"
Kýval jsem hlavou. Jen jsem byl stále dole nahý. Šárka mi sice mokré pleny sundala. Ale čisté ležely na stolku. Protože mi cvičila s nožičkami. A braabeček se začal probouzet k životu. Ruce stále spoutané u hlavy. A křížit nohy nebo se pokoušet zakrýt svoji nahotu jsem nesměl.
,, Budeš malýho koupat?" zeptala se Šárka.
,,Ano v noci kakal musím mu umýt prdelku. Viď miláčku?"
Jenže nevědomky jsem přece jenom snažil zakrýt brabečka. A maminka si hned všimla.
,, Miminko jak máš mít nožičky co? Co jsme si říkali o křížení nožiček? Ještě jednou tě přistihnu a dostaneš na zadek!!"
Nohy při přebalování jsem musel mít pokud jsem nedostal jiný příkaz roztažené. Chodidla proti sobě a kolena široce rozevřené. Docela ponižující poloha. Ony se zatím bavily. Maminka mi dala zase do pusy dudlík a pohladila. Konečně šla Šárka napustit vaničku a vše připravit. Tak maminka mne vzala do náruče a odnesla na přebalovací pult. Svlékla mne do naha.. a položila do vaničky. Šárka si moje koupání očividně užívala. Ale poslouchal jsem na slovo.
,,Tak naháčku ještě vyčistíme zoubky." Maminka zatím připravila růžovou soupravičku a zavinovačku.
,,Tak hotovo Šárí?"
Je tvůj Danielko.""
 Přenesla na přebalovací pult. A jako vždy osuška a deka. Po chvíli dala pryč tu deku. Zabaleného v osušce si mne odnesla na kojení. Měl jsem hlad i žízeň tak mi mléko přišlo vhod.
Pokračování příště.

Spenser:
Moc děkuji za pochvalu. Tak máme jeden hlas aby se Patrik vrátil.

Rudlla79:
Mohl by se vrátit. Ale!! Daly by to z Šárkou dohromady, ona by se k němu přestěhovala a starala by se o něho dál. Už jako o dospělého který by musel nosit pleny 24/7.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Daniela " Kojila jsem miminko zabaleného jen v osušce. Byl po koupeli krásně voněl. Musela jsem dávat pozor aby mne nepočůral. Ale byl přisátý k prsu. Jen si pomlaskával.
,, Broučku teď musím odstavit od prsu. Musíme dát plenky. Maminka Šárka ti ohřeje lahvičku."
,, Už letím miláčkové moji." odpověděla Šárka se smíchem a byla pryč.
,,Když říkám že maminka Šárka je stále v pubertě nikdo mi to nevěří. Ale to je jen mezi námi. Ano miláčku?"
Kývl hlavičkou a smál se.
,, Bože jak jsi krásné miminko. Moc ti růžová soupravička sluší. Miluju tě broučku."
Nechala jsem maličkého ležet na pultu a dala mu plyšáčka na hraní.
,, Hezky hajej prdelko ať tě nemusím kurtovat."
Posadila jsem se na pohovku abych na miminko viděla. Vrátila se Šárka s lahvičkou.
,,Musíme počkat. Je ještě horká."  Postavila láhev na přebalovací stolek.
,,Prdelko hraješ si s medvídkem? Jsi opravdu moc hezký miláčku."
Pohladila malýho po tváři a dala mu polibek na čelo.
,,Co dělá lahev?" zeptala se
Zkusila jsem teplotu na hřbetu ruky.
Myslím že už dobrý. Posaď se já ti miminko přinesu."
Šárka se posadila.
,, Tak pojď mazlíčku. Dostaneš ještě papat." zvedla jsem ho a odnesla ke křeslu.
Pomalu jsem maličkého položila Šárce do náruče. Podala jí láhev.
Šárka mu vyndala dudlíka z pusinky. Zlatíčko už předem uzavíral pusinku.
,,No ty musíš mít hlad broučku."  poznamenala Šárka. Dala mu savičku do pusinky. Byl tak roztomilý. Už bylo slyšet jen mlaskání.
,, Danielko měl by pomalu začít chodit. Je neděle." Upozornila mne Šárka.
,, Já vím už jsem na to taky myslela. Po odpoledním spánku můžeme. Dám jen jednorázovku. Ale pod dohledem a jedna ho musí přidržovat "
,, Já to zvládnu. Takhle jsem chodila s pacienty v nemocnici."  řekla Šárka.
,, Dobře zdravotní péče je tvá parketa. Jak jsi řekla že už je neděle uvědomila jsem si že už nám nezbývá moc času."
Slzy mi vytryskly z očí. ,,Do háje" ulevila jsem si.
,, Neplač stále ještě máme naději!". utěšovala mne Šárka a pohladila malýho po tváři. Myslím že si malej všiml mých slz.
,, Tak hotovo miláčku?". zeptala se Šárka.
Zakýval hlavičkou že už se napapal.
,, Tak fajn dám tě na podložku a můžeš si hrát s plyšákem."
Vzala jsem miminko od Šárky a položila na podložku.
,, Tak a hajat. Pravidla znáš?"
Kývl hlavičkou a trošičku zakňoural.
,,Pšššt tiše miminko. Ne dudliček zůstane tam kde je. Hezky si hraj a buď hodný. Jinak pomažeš šupem do zavinovačky. Jasný?". řekla jsem přísně.
,,Šárí prosím tě hlídej ho. Já zapnu pračku. Dobře?"
,,Jo v pohodě."
Rychle jsem vypadla jsem z pokoje. Za dveřmi jsem začala brečet. Už jen poslední dva dny. Co bude potom to nikdo neví.
,,Do pr.... " ulevila jsem si potichu. Utřela jsem si slzy a nos. Šla do prádelny. Potřebovala jsem být chvíli sama.
Pokračování příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Ležel jsem na péřové podložce. Pleny jsem měl stále suché. Oběma rukama jsem držel medvídka a hrál si. Maminka byla někde v domě. Šárka si četla nějakou knížku. Taky jsem rád četl. Pomalu ve mne dozrávalo rozhodnutí. Ale ještě byl čas se s ním podělit. Přišla maminka. Byla oblečená na ven.
,, Šárí zajedu de města nakoupit. Dochází nám úplně všechno. Pohlídáš miminko?"
,, Jistě. Vždyť je i moje dítě." odpověděla Šárka.
,, Omlouvám se tak jsem to nemyslela. Je naše miminko. Za hodinu za dvě budu zpátky. Kakat by snad neměl. Když bude počůraný tak ho přebal na podložce."
,,Dani já si poradím.
,, Dobře dobře už toho nechám. Blíží se jeho odjezd a já jsem na nervy." řekla maminka.
,,Nic se neděje. Mám taky nervy na pochodu. Ale to nám moc nepomůže."
,,To ne. No nic jedu. Broučku ty buď hezky hodný a poslouchej maminku Šárku. Ať nedostaneš na prdelku. Jasný?"
Jen jsem kývl hlavou.
,,Hodné miminko." a odešla.
Já jsem ležel. Nedovolil bych si neposlechnout. Šárka odložila knížku a posadila se vedle podložky.
,, Chceš se posadit Patriku?"
To bylo poprvé co mi řekla jménem. Kývl jsem hlavou na souhlas. Pomohla mi se posadit.
,, Ukaž vyndám ti dudlíka. Budeme si chvíli povídat ano? Chtěla bych se o tobě dozvědět více. Kde jsi vyrostl a co rodiče? Ví kde jsi?"
Oba jsou mrtví. Autonehoda. Byli mi tři roky. Potom několik dětských domovů. Žádná slast."
Panebože miláčku to je mi moc líto!"
,,Moc si je nepamatuju. Byl jsem malý a je to už dávno."
,,Ty dětské domovy asi byli hrozné viď?" ptala se dál.
,,Jak který. Člověk se musel naučit postarat se sám o sebe."
,, Omlouvám se už se nebudu dál vyptávat. Vidím že nemáš hezké vzpomínky."
,, Aspoň jsem si udělal maturitu. Pracuji jako programátor CNC strojů."
,, Aha to musí být zajímavý."
Je. Ale někdy tsky nervy když musím splnit termín."
,,To znám. V když jsem dělala v nemocnici tak byl blázince skoro každý den. Kruci ta podlaha je tvrdá. Bolí mne zadek!"
,,To mne nebolí. Já jsem v měkkém."
,,Ty lumpe!! Děláš ze mne srandu?'
,, Ano."
,, Dobře mi tak! Víš co uděláme to jinak. Já si sednu na podložku. A ty si lehneš do mé náruče. Aspoň si tě chvilku pochovám."
Tak jsem to udělali. Stále mne hladila po tváři.
,, Přemýšlel jsi o té naší nabídce?"
,,Ano a už jsem víceméně rozhodnutý."
,,A jak ses rozhodl?" zeptala se Šárka zvědavě.
,,Dejte mi ještě čas. Stále sčítám pro a proti. Chci se zeptat. Byla by maminka nakloněna k určitým ústupkům?"
,, Určitě pokud by znamenali že u nás zůstaneš. Jen jak velké jsou ty ústupky?"
,,No řekněme kosmetické úpravy." odpověděl jsem. A začal jsem čůrat.
,,To myslím že by neměl být větší problém. Neřekneš mi aspoň jaké ústupky?"
,,Ne omlouvám se ale stále ještě toho mám plnou hlavu. Postavily jste mne před těžké rozhodování. A také mám strach co bude dál."
,, Miláčku tady nemusíš mít strach. Obě tě moc milujeme. A rozhodně ti nechceme jakkoliv ublížit. Věříš mi broučku?"
,, Já vám věřím ale ten strach je tam stále. Teď bych Vás chtěl poprosit. Já jsem se počůral."
,, Miláčku hned ti vyměním plenky. Tak hají  dudliček už dáme do pusinky. Přinesu věci na přebalování. Tak ležet ano?"
Přivezla ten stolek. Za chvilku už jsem před ní ležel nahatý nohy roztažené a měnila mi mokré pleny. Dívka která byla jen o pět let starší. Ale teď byla mojí maminkou a poručnicí.
Pokračování příště.

Navigace

[0] Seznam témat

[#] Další strana

[*] Předchozí strana