Abdl > seriál: V jednadvaceti miminkem

Re:Příběh

<< < (7/12) > >>

Spenser:
V jednadvaceti miminkem.
Patrik: Stále jsem ležel v kolébce. Ruce připoutané u hlavy v rohu kolébky. Čekal jsem až přijde maminka. Šárka mne přebalila. Teď by měla přijít maminka. Potřeboval bych nakojit. A možná dostanu i láhev s výživou. Konečně je maminka tady. Stáhne boudičku dozadu.
,,Prdelko asi máš hladíček viď? Moc se ti omlouvám zlatíčko. Ale už jsem tady. Budeme papat ano miláčku?"
Radostně jsem kýval hlavou.
,, Tak pojď miláčku. Jsi tak krásné a roztomilé miminko."
Odkryla mne a vzala do náruče. Nešla ke křeslu. Ale ven z pokoje. Šli jsme do kuchyně. Tam byla usmívající se Šárka.
,, Šárí sedmi si.". řekla maminka. Šárka se posadila. Maminka mne pomalu a opatrně položila do náruče. Dostal jsem velký růžový bryndáček kolem krku a vyndala mi dudlíka z pusy.. Zatím co mne Šárka držela v náručí. Maminka mne krmila opravdovou bramborovou kaší s kousky masa. Byl jsem překvapený.
,,Tu kašičku máš za odměnu miminko. Ale potom tě čeká maminky prs ano prdelko?"
Samozřejmě jsem s radostí souhlasil. Šárka mi po každém soustu utírala pusinku. Maminka si mne zase vzala a odnesla na pohovku. Ještě mne asi deset minut kojila. Byl jsem spokojený. Mezitím Šárka připravila fusak a kšíry. Po kojení í  jsem dostal zpět dudlíka do pusy a byl položen a zajištěný ve fusaku. Byl teplý měkký. Pak kšíry abych byl v bezpečí. Maminka mne přenesla do haly kde byl kočárek a tam zajistila. Ještě peřina. Obě se šly teple obléct.
,,Už jsme tady broučku. A jedeme na procházku!" zvolala radostně Šárka.
Když jsme vyjeli na dvůr maminka mne posadila a vyndala dudlíka z pusy.
,, Jak málo stačí k dětské radosti. A teď broučku nemluvím o tobě. Ale o tvé mamince Šárce která se jak to tak vypadá vrací rozumově do dětských let " mrlkla na mne maminka spiklenecky.
Musel jsem se hrozně smát. Šárka nasadila naštvaný výraz
,,No dovolte já jsem náhodou vzdělaná mladá dáma." a zakopla o obrubník.
Samozřejmě předvedla dokonalý komický výstup. To už nevydržela ani maminka a začala se taky smát..
Potom jsem dostal povolení mluvit. Skoro dvě hodiny jsme byli venku. Povídali si smáli se. Já jsem jim vyprávěl některé své zážitky. Ale hvězdou byla Šárka. Její vyprávění nemělo chybu. Kolikrát jsem se s maminkou tak smáli až nás bolelo břicho.  Úplně jsem zapomněl v jaké jsem situaci. Bylo to prostě prima. Ale vše jednou končí. Maminka se podívala na hodinky.
,,Ou to je hodin. Tak broučku dudlička do pusinky. Musíme domů. Nakojit přebalit a půjdeš do hajan miláčku."
Položila mne přikryla peřinou a jeli jsme zpět . Pravda byla že jsem byl pokakaný a počůraný. Tak jsem ani neodmlouval.
Pokračování příště.



Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Daniela: Viděla jsem že je miminko neklidné. Trochu poplakával .Nejspíš měl asi v plenkách pěknou nadílku. Potichu jsem upozornila Šárku. Ta šla napřed připravit koupání a mytí maličkého . Já jsem zatím miminko utěšovala.
,,Pšššt miminko neplakej zlatíčko. Jsi pokakaný viď prdelko?"
To už opravdu propukl v pláč a kýval hlavičkou.
,,To je v pořádku miláčku. Jsi můj šikulka. Jsi maličké miminko a máš plenky. Maminka tě umyje vykoupe. A za pár minutek budeš spokojené čisté voňavé miminko v zavinovačce."
Konečně jsme dojeli domů.
,, Šárí asi máme v plenkách pěknou nadílku."
Šárka se naklonila nad kočárek.
,,Prdelko neplakej. Máš plenky miláčku."
Rychle jsem mu odepla kšíry. A ještě v kočárku vyndala z fusaku. Šupem na přebalovací pult. Svlékla jsem ho. Jen pleny jsem nechala. Ručičky pro jistotu zajistila pouty. Připravila si čistící pěnu a vlhčené ubrousky. Rozlepila jsem kalhotky odkryla pleny. Měl tam boží dopuštění. Naštěstí čistící pěna je ve spreji. Stačí nastříkat a pečlivě očistit zasažené partie.
,, Tak a je to miláčku. Už jsi zase voňavé miminko."
Slzičkách kýval hlavičkou. Šárka ho hladila a pusinkovala.
,, Tak prdelko teď půjdeš do vaničky. A maminka Šárka tě vykoupe ano broučku?"
Zase kývl. Měl stále dudlička v pusince. Ale už byl spokojený. Dokonce se i trošku usmál. Přenesla jsem ho do vaničky. Šárka se mu začala hned věnovat. Moc ráda malýho koupe. Vždycky je u toho slyšet spoustu smíchu. A voda je všude možně. Já mám vlastně dvě děti. Miminko a puberťačku. Né Šárka je úžasná. Prostě veselá kopa. Ta vše léčí smíchem a ty její vtipy? Kam na ty blbosti chodí ví snad jen pánbůh. Když byl maličký vykoupaný rychle zpátky na přebalovací pult a zabalit do osušky a přikrýt dekou.
,, Tak prdelko už jsi spokojený?" zeptala jsem se s pohladila ho.
Kýval hlavičkou a usmíval se.
,, Tak to jsme moc šťastná broučku. Teď dáme plenky oblékneme tě a hned šupem do zavinovačky ano miláčku?" Dneska tě nakojím v zavinovačce. Půjdeš dřív spinkat."
Když byl v plenkách oblečený zvedla jsem ho z pultíku. Šárka tam rozložila zavinovačku. Jen jsem do ní miminko položila. Pak jsme ho pevně zavinuly aby byl v bezpečí. Kojila jsem miminko celkem dlouho. Víc jak dvacet minut. Vůbec nechtěl od prsu .Nechala odříhnout. Dala jsem mu něžný polibek. Šárka samozřejmě taky a ještě delší. Položila jsem ho do kolébky. Pohladila dala dudlička stále ještě s upínacím páskem.
,, Miluju tě miminko. Dobrou noc zlatíčko."
Seděly jsem se Šárkou v obývacím pokoji. Hrála sice televize ale ani jedna z nás ji nevnímala. Obě jsme myslely na to samé.
,,Co budeme dělat když se nevrátí?" zeptala se Šárka.
,, Nevím nemám vůbec představu. Teď se chci s tebou dlouho a něžně milovat.?
,,To není špatný nápad jdeme do ložnice."
A opravdu dlouho jsme se milovaly. Bylo to nádherné. Usnuly jsme obě vyčerpáním z orgasmů.
Pokračování příště.





Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Když mne maminka uložila do kolébky stáhla boudičku a zatáhla záclonku nemohl jsem usnout. Zase jsem přemýšlel. Dnešek byl až na pár okamžiků skvělý. Obě jsou moc hodné. Stále mne hladí těch pusinek co jsem dostal. Jejich péče je zcela dokonalá. Vlastně mi tafy nic nechybí. Ano jsem omezený v pohybu ale obě se mi maximálně věnují. Maminka slíbila že objedná ohrádku na hraní. Ano kakání do plenek je hodně nepříjemné. Ale na pleny jsem si zvykl. A to velmi rychle. A zavinovačka? Nevím jak popsat ten pocit. Cítím se v ní dobře v bezpečí. Vůbec mi nevadí že musím ležet jen na zádech. Pokusy dostat se ze zavinovačky jsem už vzdal. A hlavně jsem v ní spokojený. Zvláštní. Vyčůral jsem se a po chvilce usnul.
Daniela: Probudil mne zvuk z chůvičky. Tiché vzlykání. To už jsem věděla že maličkého musím přebalit. Nemůžu ho nechat v mokrých plenkách. Podívala jsem se na mobil. 2.37 hodin. Vstala jsem a potichu abych nevzbudila Šárku jsem šla do dětského pokoje. Potichoučku jsem otevřela dveře. Hned jsem slyšela vzlykání.
,, Miláčku copak je co? Jsi mokrý? Ty jsi zase kakal?"
Kýval hlavičkou že ano.
,, Neplakej prdelko. Maminka ti zadeček umyje ano? Ty jsi takový můj maličký pokakánek viď?"
Vysvobodila jsem ho ze zavinovačky. Přenesla na přebalovací pult. Svlékla se rozbalila. Zase měl v plenkách nadílku. I když né takovou jako večer. Otevřely se dveře a v nich stála rozespalá Šárka.
,,Jdi spinkat miláčku. Já to zvládnu sama."
,,Zase kakal?"
,, Ale není to nic hrozného. Už jsem skoro hotová. Viď prdelko?. No vidíš už to bude zlatíčko. Jsi můj maličký šikulka. Broučku chtěl bys bumbat?"
Horlivě kýval hlavičkou.
,, Tak dobře miláčku maminka tě nakojí. Děláš mi radost. Jsi moc hodné a poslušné miminko. Šárí běž spinkat. Nemusíme být vzhůru obě."
,,Tak jo. Dobrou noc prdelko." Pohladila malýho a dala polibek na nosík.
Když byl přebalený a oblečený chvilku jsem ho kojila. Jenže mi u toho začínal usínat. Pomaličku jsem ho odnesla do kolébky a zavinula. Chtěla jsem mu dát dudlíka s upínacím páskem. Ale to bych ho mohla vzbudit. Tak jsem vzala bez pásku. Navlhčila ve svých ústech. Něžně jsem dudlíkem přejížděla přes jeho rtíky. Po chvilce otevřel pusinku a dudlička přijal. Roztomile zamlaskal a spinkal. Vůbec se neprobudil. Ráno uvidím. Když bude dudlík stále v pusince tak bych ten s upínacím páskem zatím schovala. Ale už musím taky do postele.
Pokračování příště

Spenser:
Rád bych se chtěl zeptat všech kteří čtou a sledují příběh Patrika. Má se vrátit? Úterý se blíží a v osm ráno bude propuštěn. Má odpolední. Má dát v práci výpověď a natrvalo se vrátit Daniele a Šárce. Co myslíte? Moc děkuji za postřehy. Spenser.

plenka42:
určite vrátiť. Pekné čítanie Ďakujem

Navigace

[0] Seznam témat

[#] Další strana

[*] Předchozí strana

Přejít na plnou verzi