Abdl > seriál: V jednadvaceti miminkem

Re:Příběh

(1/12) > >>

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Ležel jsem v klidu poslušně na podložce. Neodvážil jsem se porušit maminky nařízení. Věřil jsem že by mi dala pořádný výprask. Když se asi po čtvrt hodině vrátily posadily se každá z jedné strany.
Maminka: ,, Mazlíčku teď ti na chvíli vyndám dudlička a budeš mít povoleno mluvit. Ale až ti řeknu. Nejdřív budeme mluvit my. Takže jak víš jsi velmi silně submisivní. A potřebuješ stálou péči a výchovu. Obě tě máme moc rádi. Já za sebe můžu říct že tě miluju. Tak si myslíme že bys u nás měl zůstat natrvalo. Jako naše dítě. Ráda bych abys o tom vážně přemýšlel."
Šárka : ,,Bylo by to nejlepší řešení. Myslím že je a to musíš sám uznat že je lepší být naše miminko než jezdit k ženám jako je Mili a být otrokem. Jednou bys mohl narazit na nějakou sadistku. Nemyslím si že bys měl rád bolest nebo nějaké šílené praktiky."
Daniela: ,,U nás budeš v bezpečí. Obě si moc přejeme o tebe pečovat starat se. Samozřejmě v úterý ráno tě pustíme. Ale chci abys o tom přemýšlel. Tak teď ti vyndám dudlička a můžeš se ptát."
Maminka mi vyndala dudlíka z pusy. Šárka mi dala pít. Samozřejmě že láhve s velkou savičkou. Byl v ní ovocný čaj. Když jsem se dostatečně napil. První otázka byla.
Když bych souhlasil jak dlouho budu miminkem? Jak dlouho bych musel mít pleny? A dostával bych normální jídlo? Né jenom mateřské mléko a Sunar."
Maminka: ,, Podívej miláčku za pár dní máš jednadvacáté narozeniny. Tak pokud bys ses vrátil byl by si novorozeně pak kojenec batole a tak dál. Prostě bys rostl jako každé miminko. Dokud budu mít v prsech mléko budu tě kojit. To je bez debat. Jako novorozeňátko žádné přikrmování. Jen kojení a dětská výživa. Dál musely bychom objednat další věci. Jako plenky plenkové kalhotky dětskou postýlku zavinovačky na léto další oblečení kšíry ještě jeden kočárek nočník. No je toho spoustu. Tak musím vědět že se vrátíš."
Jak dlouho bych byl novorozeně? A budu moct aspoň občas mluvit? A co pohyb? Myslím tím chodit nebo aspoň lézt.
Šárka: ,,Zlatíčko o mluvení se můžeme domluvit. Třeba třikrát týdně vždy večer na dvě hodinky. O tom se dá uvažovat. Ale rozhodně nebudeš chodit. Určitě né bez našeho dohledu. Musíš si broučku uvědomit že budeš a hlavně ze začátku miminko. Což znamená že budeš pod naším stálým dohledem. Rády bychom tě plně adoptovaly. Se všemi závazky. Budeme mít za tebe plnou zodpovědnost. Rozumíš mimi?"
Ano. A přikrmovat by jste začaly asi kdy? A na nočník bych mohl časem chodit?"
Maminka: Šmudlíčku o tom všem bychom rozhodovaly jen mi dvě. A jen na nás by byla rozhodnutí kdy začneme přikrmovat kdy poprvé na nočník. Teď ti nemůžu a nedám přesný časový interval. Jen chci abys o návratu přemýšlel. Jsme já tady maminka Šárka ale i tety Mili a Monika přesvědčené že by to bylo pro tebe nejlepší řešení. Jsi moc malý drobný a submisivní. A měl bys mít dohled. Rozumíš miláčku?"
Ano maminko. Jak dlouho mám čas?
Maminka: No v úterý tě pustíme. Řekneme čtrnáct dní. Ale pak chci pevně a konečné rozhodnutí. Buď řekneš ano a budeš poslouchat. Nebo když řekneš ne už tě pak nechci v životě vidět. Jasné? A ještě jedna věc. V sobotu ráno se na tebe přijde podívat paní doktorka. Nemusíš mít strach. Je to moc hodná starší paní. Ale chci aby udělala kompletní prohlídku. Abys měla jistotu že jsi zdravé a prospívající miminko. Ano? To budu přední v plenách? Nebo i nahý?
Šárka: ,, Samozřejmě broučku. Ty se nemáš proč a ani za co stydět. Jsi malé miminko."
Aha. Dobře.
Maminka: Neboj se budu u tebe miláčku. Tak myslím že vše bylo řečeno. Tak dudliček do pusinky. A pomalu tě musíme připravit na noc. Určitě jsi počůraný. Takže teď tě vykoupeme pak kojení zavinovačka a hajat do kolébky."!.
Dostal jsem zpátky dudlíka. Maminka mne zvedla a šli jsme na přebalovací pult.
Pokračování příště.

Spenser:
Odkud je? Kdo? Daniela se Šárkou nebo Patrik? Napsal jsem že Daniela má usedlost na samotě. Jde o nově zrekonstruovaný statek.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Ležel jsem na přebalovacím pultu. Maminka mne svlékla do naha. Šárka zatím připravila vaničku a vše na koupání. Maminka mne přenesla a položila do vaničky. Šárka mne umývala. Jenže když mi umývala intimní partie došlo k mé ejakulaci. Byla opravdu pořádná. Fakt jsem si jí prožil po takové době.
Šárka: ,,Panebože Danielko on má ejakulaci!"
Maminka: ,, Utři vše žiňkou. Dám ti čistou. A ty" obrátila se na mne ,, musím tě potrestat. Jsi miminko a tohle tady dělat nebudeš!!"
Z očí jí létali blesky. Věděl jsem že mám průšvih. Zbytek koupele proběhl bez problémů. Po umytí mne zase přenesla na přebalovací pult. Zabalila do velké osušky a přikryla dekou. Tak jsem ležel asi deset minut. Vrátila se maminka. V jedné ruce velký růžový roubík a v druhé pouta. Vyndala mi dudlíka.
,, Sednout!" poručila mi ,, pusinku otevři". Dala mi roubík do úst. Pak jsem se musel předklonit a spoutala mi ruce za zády. Vzala mne do náruče a odnesla ke křeslu. Na klín si dala polštář. Přehnula mne přes kolena. Jednou rukou mne chytila za spoutané ruce a druhou jsem dostal výprask na holý vystrčený zadek. Měla sílu. Brečel kňučel sténal přes roubík. Když skončila požádala Šárku aby ten polštář vzala a položila do rohu pokoje. Tam mne odnesla.
,, Tak teď budeš bez hnutí třicet minut klečet". přikázala maminka přísně. A odešla. Zadek mne pálil z očí i nosu mi teklo. Po chvíli přišla Šárka vyndala mi roubík. Otřela mi nos a oči a do pusy dala dudlík.
,, Musíš být hodný zlatíčko ".
Maminka přinesla večeři ke stolku. Krásně jídlo vonělo. Já jsem klečel nahý ruce stále spoutané. Když se Šárka najedla se vzala krém a přišla ke mne.
,, Předkloň se!"" Poslechl jsem hlavou jsem se opřel o polštář. Celý zadek mi namazala krémem.
,,Uvolni prdelku musím ti ošetřit konečník aby tě nesvědil." zněl příkaz.
Prstem mi zajela dovnitř zadečku. Pak mi pomohla se narovnat.
,, Máš ještě deset minut. Tak buď hodný mimi!"
Musel jsem koukat před sebe do zdi. Po pro nekonečných minutách přišla maminka. Sundala mi pouta a odnesla na přebalovací pult.
,, Šárí prosím tě oblékni malýho a rovnou ho dej do zavinovačky. Nakojím ho v zavinovačce. Půjde hned potom do hajan".Pak se obrátila na mne.
,,Je mi líto že jsem tě musela potrestat ale jsi miminko a tohle prostě dělat nesmíš a nebudeš. je to jasné? Příště by byl trest horší. Musela bych ti zavést močový katetr. Připoutat na přebalovací pult. Na několik dní. Tak teď budeš hezky poslušný. Maminka tě připraví na noc. Já tě nakojím a půjdeš spinkat". Pohladila mne a šla uklidit nádobí po večeři. Šárka už měla připravené. Hlavně musím poslouchat říkal jsem si.
Pokračování pokud bude zájem příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Takový výprask jsem v životě nedostal. Už jsem ležel zabalený v zavinovačce a kolébce. Přemýšlel o tom co mne ještě čeká. Zítra je teprve pátek. Ještě čtyři dny. Byl jsem potrestán za něco co je přirozené. Vždyť za pár dní mi bude jednadvacet. Každý muž má tyhle potřeby. Ano vím tady jsem miminko. Ale přesto...
Maminka: Mrzelo mě že jsem mu tak neřezala. Ale neměla jsem na výběr.
Šárka: Danielko myslíš že bylo nutné takový trest?"
Maminka:,, Věř mi že bylo. Je nutné aby si naše zlatíčko uvědomil že tady je malé dítě miminko. Pokud bych udělala jen ty ty mohl by si říct tak mi to prošlo. A příště by to udělal znovu. Teď jsi uvědomí kde je jeho místo. A já rozhodně nebudu nějaké jeho výstřelky tolerovat "
Šárka ,, Já vím chceme aby se vrátil. A ty ho takhle seřežeš.
Maminka ,,No asi v tomto kontextu nebyl nejlepší nápad. Ale jezdil k domině na výcvik otroka. Tak snad jeden výprask jeho rozhodnutí neovlivní . Věř mi že jsem to nedělala ráda. Sama víš že ho moc miluju. Ale jako dítě musí počítat s výchovou. Zítra si s ním večer o tom všem promluvíme". Ale klidná jsem nebyla. Stále jsem si říkala jestli jsem to s tím výpraskem nepřehnala. Teď je pozdě bycha honit. Jak říkala moje babička.
Pokračování příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Ležel jsem v zavinovačce a přemýšlel. Byl jsem zcela zmatený. Tolik ponížení co jsem prožil za ty dva dny. Byl jsem naprosto bezmocný. Nikdy by mne nenapadlo že skoro v jednadvaceti letech skončím jako bezbranné novorozeně. Ze zavinovačky se sám nedostanu. To už jsem zkoušel. A moc bych si nepomohl. Jen k dalšímu výprasku. Musím vydržet. Hlavně být hodný a poslušný. Ten výprask na zadek byl dost bolestivý. Maminka má sílu a pádnou ruku. Potom klečení v koutě. Nahý uplakaný z nosu mi tekla nudle. Ruce svázané za zády. Potřeboval jsem čůrat. Chvíli jsem to držel. Ale proč se trápit? Na toaletu se nedostanu. Tak jsem se počůral. Po chvíli se mi podařilo usnout. Probudil mne znovu plný močový měchýř. Tak jsem se zase vyčůral. Pleny už byly hodně mokré. Jenže plakat jsem nesměl. Jen kdybych byl pokakaný.  Ale uslyšel tiché kroky. Po chvíli nad kolébkou stála Šárka. ,, Miláčku ty nespinkáš? Copak proč máme slzičky co miminko?"
Hlavou a očima jsem ukazoval na dolů.
,,Ty jsi kakal broučku?" Zavrtěl jsem hlavou že ne.
Aha tak jsi mokrý"? Dobře zlatíčko přebalíme do suchých plenek ano?" Kýval jsem hlavou že ano.
,,Tak já jsi přinesu věci ale budeš hodný. Žádné zlobení je to jasné ?"
Po chvilce se vrátila se vším potřebným. Vysvobodila mne ze zavinovačky. Uvolnila mi ruce.
,, Tak ručičky si polož na polštář. Já ti je raději zajistím". Z pod polštáře vytáhla pouta a ruce mi připoutala
,, Tak miminko teď svléknu a vyměním ti plenky".
Svlékla mne pečlivě mi umyla ošetřila a zasypala brabečka i zadeček. Dostal jsem čisté suché pleny. Oblékla a znovu mne znehybněla v zavinovačce.
,, Vidíš jak si poslušný broučku. Nemáš žízeň?"
Zakýval jsem hlavou že ano.
,, Dobře zlatíčko ohřeju ti láhev. Hezky hajej já přijdu".
Ležel jsem a byl spokojený že mám suché pleny. Vrátila se asi za deset minut s lahví se Sunarem.
Tak miminko vyndáme dudlička a budeš bumbat".
Dala mi velkou savičku do pusy a já začal pít.
,,Bumbej pomalu abys neblinkal." Po vypití asi dvou třetin láhve jsem měl dost. Nechala mne odříhnout.
,,Tak dudliček zpátky do pusinky." Zajistila upínacím páskem aby mi dudlík v noci nevypadl a hlavně abys ho je nevyplivnul. Pohladila mne,,Tak prdelko budeme spinkat ano? Dobrou noc miminko." Zase natáhla boudičku a zatáhla záclonku. Odešla. Já jsem po pár minutách tvrdě usnul.
Pokračování příště.

Navigace

[0] Seznam témat

[#] Další strana