Abdl > seriál: V jednadvaceti miminkem

Re:Příběh

<< < (3/12) > >>

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Daniela: Kombinéza byl spíše kožešinový fusak s kapucí a se zapínáním na zip. Rozdíl byl v tom že měl rukávy. Byl růžový a omezovací rukavičky na konci. Takže jsem na pultík připravila kšíry. Široké měkce polstrované bílé popruhy. Zapínání na přezky. Na kšíry jsem položila fusak. Šárka stále měla v náručí maličkého. Láhev už vypil. Teď se mazlili. Vzala jsem miminko odnesla a položila do fusaku. Ručičky do rukávů. Navlékla kapuci a zapnula zip až pod bradu. Kolem zápěstí byli široké popruhy na suchý zip. Potom kšíry Nejdříve popruh přes hrudník v podpaží pak v pase a nakonec dva přes ramena. Jemně jsem vše utáhla.
,,Je rozkošný a bezbranný ". rozplývala se Šárka.
,, Chci aby byl v bezpečí. Výhoda je nemusím kurtovat ručičky".
Odnesla jsem miminko na chodbu. Tam už byl připravený kočárku. Položila ho dovnitř. Po stranách byli už připravené řemínky. Ty měli malé karabinky. Na kšírách byli kovová očka. Zacvakla karabinky nejdřív na ramenou pak v podpaží a v pase. Byl bezpečně zajištěný. Přikryla peřinou. A vyvezla kočárek před dveře na dvůr. Venku fakt nebylo žádné teplo. Obě jsme se musely obléct kabáty. Šárka přinesla v láhvi teplý ovocný čaj pro malýho. Na kočárku jsem odjistila pojistku a zvedla část lůžka. Takže miláček seděl. Boudičku jsem stáhla dozadu. Měl v pusince dudlička bez zajišťovacího pásku.
,, Tak broučku teď se projdeme a ukážeme ti celou naši usedlost a pojedeme i ven. Abys viděl okolí". řekla jsem. Dvůr byl celkem rozlehlý. Nechala jsem tam udělat chodníky. Zbytek byl trávník. V létě bych položila deku a miminko by tam mohlo ležet. Ale největší překvapení pro malýho byl bazén. Zastřešený měl na délku 9,50m a na šířku 5.25m. Posadily jsme se na jednu z laviček.
,,Tak miláčku za chviličku ti vyndám dudlička z pusinky a budeš mít povoleno chvilku mluvit.". řekla jsem a pokračovala
,,Za ten včerejší výprask se ti moc omlouvám. Má reakce byla přehnaná. Neměla jsem ti tak nařezat. Ale broučku musíš pochopit že tady nejsi jednadvacetiletý dospělý chlapec ale miminko novorozeňátko. Což znamená že máš brabečka jen na čůrání do plenek. Tak bych byla ráda kdyby se to už neopakovalo. My budeme dávat při mytí pozor ale ty se také musíš snažit sno Mazlíčku"? Pohladila jsem ho po tváři a vyndala dudlíka.
Pokračování příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Seděl jsem v kočárku v tom fusaku a vypadal jako růžový sněhulák. Kapuce těsně obepínala hlavu. Směrem dolů se fusak zužoval tak že jsem musel mít nohy u sebe. Měl jsem dvoje omezovací rukavičky. Takže rozepnout přezky na kšírách bylo zcela nemožné. Kšíry mi moc prostoru nedávaly. Tak 15 cm na každou stranu. Ony dvě seděly na lavičce a maminka mi vysvětlila proč jsem včera dostal výprask.
,, Už to neudělám maminko". sliboval jsem. ,,I když je to těžký".
,,Já vím mazlíčku. Ale musíš se naučit ovládat dokud jsi naše miminko". odpověděla maminka.
Já ti můžu slíbit že při mytí a přebalování tvého  budu opatrná aby k další nehodě nedošlo". přidala se Šárka.
,, Dobře už budu hodný a poslušný". řekl jsem.
,, Já vím broučku jsi náš mazlíček ano?" řekla maminka a pohladila mne po tváři.
,, Tak teď nevím jestli jsi už přemýšlel o našem návrhu? Obě by jsme byly moc šťastné kdyby ses vrátil. Ale je tady pár věcí které musíme probrat." řekla maminka.
,, Jaké věci?" zeptal jsem se.
,, Tak zítra ráno přijde paní doktorka. Chci aby tě důkladně prohlédla. Za prvé všimla jsem si že máš velmi úzkou předkožku. Což je problém při mytí. Nedá se přetáhnout a nechci abys dostal nějaký zánět. Tak by stála za úvahu obřízka."
,, Obřízka?" vyjekl jsem zděšeně.
,, Ano miláčku. Ale nemusíš mít strach. Po celou dobu bych byla u tebe. A vzala by se jen malý kousek špička". uklidňovala mne maminka.
,,To by ji paní doktorka udělala hned zítra?"
,,Né né. Až bys ses vrátil. Ale udělat by se musela. A za druhé maminka Šárka si při včerejším cvičení všimla že máš špatnou pravou kyčel. Té bychom se museli věnovat a to dlouhodobě. Cvičení a  musela bych objednat Frejkovu peřinku. Tak by fixovala nožičky ve správné poloze.." řekla maminka
,, Zlatíčko je nutné začít co nejdřív. Abys neměl později problémy a nemusel na operaci." dodala Šárka.
,, Ale vše záleží jen a jen na tobě." pokračovala maminka. ,, V úterý ráno tě pustíme a dám ti dvanáct dní na rozmyšlenou. Do neděle čtrnáctého bych ráda znala tvojí odpověď. Pokud bys ses vrátil musela bych objednat spoustu věcí. Tak výbavička čas máme teď je jen základní. Potřebuješ oblečení plenky různé zavinovačky ohrádku na hraní postýlku polohovací kočárek na doma. Podložky. No prostě je to ho hodně. A není to zrovna laciné. Tak chci znát pevnou a jasnou odpověď."
,, Víš že tě obě moc milujeme". přidala se Šárka. ,,A všechny nevyjímaje tetu Mili a tetu Moniku jsme zajedno. Měl bys zůstat v naší péči."
,, Šárka má pravdu." navázala maminka. ,, Měl bys mít dohled. Jsi moc submisivní maličký a droboučký. U nás bys měl intenzivní něžnou péči. Chceme tě adoptovat. To myslím opravdu vážně!.
,, Adoptovat?" podivil jsem se.
,,Ano prdelko adoptovat!" potvrdila Šárka.
,, Přemýšlej o tom. Komu se poštěstí prožít ranné dětství úplně od začátku? A sám vidíš a určité si poznal že vše myslíme vážně a upřímně. Budeš o tom přemýšlet?"
,, Ano maminko."
,, Dobře miláčku dudlička do pusinky a budeme pokračovat v procházce."
Maminka mi dala dudlíka do pusy a Šárka upravila peřinu. Vyjeli jsme ven ze vrat. Modlil jsem se abychom nikoho nepotkali. A taky jsem měl o čem přemýšlet.
Pokračování příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem.
Daniela: Byli jsme na procházce více jak hodinu.
,,Je mi už docela zima Šárí." postěžovala jsem si.
,,Mě je taky zima. A podívej miminko je neklidný. Počítám že bude hodně počůraný." souhlasila Šárka.
Jedeme domů." rozhodla jsem. ,, Prdelka bude potřebovat nakojit a hajat."
Malýho jsem položila a pečlivě přikryla peřinou. Vypadal unaveně. Konečně doma.
,, Šárí já odnesu miminko na přebalovací pult. Přebalíš ho. Já se zatím převléknu. Pak ho nakojím a půjde spinkat."
,, Dobře. Vyměníme plenky ano miláčku?" obrátila se na ležící zlatíčko. Kýval hlavičkou že ano.
,,Bude hodně počůraný." Přenesla jsem miminko na pult odepla kšíry a vysvobodila z fusaku. Vše jsem uklidnila zpět do skříně. Odešla do ložnice. Věděla jsem že Šárka se maličkého postará. Svlékla jsem se a šla do koupelny. Pustila jsem si horkou vodu. Bože to byla nádhera. Po osušení jsem si oblékla jen froté župan. Vrátila se do dětského pokoje. Šárka se s miminkem něčemu smáli.
,,Co vy dva tady vyvádíte?" řekla jsem na oko přísně
,,Blbneme." zněla smějící se Šárky odpověď.
,, To vidím. Jak to že nemá dudlíka v pusince?" zeptala jsem se.
,,Je to moje vina. Lechtala jsem ho. A on se smál až mu vypadl z pusinky." přiznala Šárka.
,, Dobře dobře. V pořádku jsem ráda když je naše zlatíčko směje .Vy jste taky povedená dvojka. Že ano miláčku?" a pohladila ho. S úsměvem kýval hlavičkou.
,, Danielko je hodný nemusel by mít stále dudlíka v pusince?" zeptala se Šárka.
,, Pokud bude poslušný tak s tím nemám problém. Ale broučku víš že i když nemáš dudu v pusince nesmíš mluvit?" Zase rychle kýval hlavičkou.
,, Dobře prdelko mluvit smíš jen když ti to výslovně povolíme. Tak ale teď budeme bumbat."
,,A já jdu do vany. Pustím si horkou vodu a mám novou pěnu do koupele. Tak vám voní. Pa pa miminko a lásko." se smíchem zmizela Šárka za dveřmi.
Kojila jsem malýho. ,, Víš maminka Šárka je veselá kopa. Furt se směje a blbne. Ale právě proto ji tolik miluju. Jako tebe miláčku."
Mluvila jsem pravdu. Ten krásný  pocit když mám své miminko na prsu. O tom jsem snila dlouhou dobu. Vždy jsem moc chtěla vlastní miminko. Ale osud mi nepřál. Tak teď kojím dospělého chlapce který mi leží v náručí. A je stejně bezbranný jako opravdové novorozeně. Zvláštní ale nádherný pohled.
,, Miluju tě miláčku." zašeptala jsem. Musel mne slyšet. Na chvíli přestal sát a podíval se mi do očí.
,,Pššš bumbej buď hodný zlatíčko." a hlavičku pevněji přidržela u prsu. Vrátila se Šárka. Zářila krásně voněla.
,,Šárí prosím tě příprav zavinovačku ano?"
,, Jasně . Můžu tu růžovou? Ta je krásná."
,, Proč ne. Máš pravdu je nádherná. Ty krajky volánky. Ty bych chtěla několik. I třeba na léto. Ta se paní Brandl fakt povedla. Jestli budeme objednávat tak chci minimálně tří. A soupravičky ve stejné barvě i a stylu." zasnila jsem se.
,,Jo a ten fusak je taky fajn." přidala se Šárka.
,,Já vím Šárí ale ještě je brzy. Máme jen malou naději. Nic víc."
Šárka posmutněle ,, Máš pravdu. Ale podívej jak saje jak je hodný. Á konec kojení?
,,Ano miláčku."
Odnesla jsem a položila maličkého do zavinovačky. Společně jsme ho pevně zavinuly. Každá jsme mu dala dlouhý polibek přímo na pusinku. Dudliček a šupem do kolébky. Stáhla jsem boudičku záclonka. Dobrou noc miminko.
Pokračování příště.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem.
Patrik: Usnul jsem celkem brzy. Nevím jak dlouho jsem spal ale probudil mne plný močový měchýř. Už jsem nedržel. Prostě jsem trochu zatlačil a vyčůral jsem se. Ale zůstal jsem potichu ležet. Chtěl jsem být chvíli sám a přemýšlet. Včera po tom výprasku jsem byl rozhodnutý se nevrátit. Vydržet ty zbývající dny a v úterý zmizet a co nejdřív zapomenout. Jenže teď jsem začal být na vážkách. Sakra já o tom fakt přemýšlím!! Co by mne tady čekalo? Určitě dlouhodobý pobyt v plenách a zavinovačce. K jídlu jen mateřské mléko a Sunar. Minimum pohybu. Většinu času bych jen ležel buď právě v zavinovačce nebo na podložce. A co jsem pochopil tak Šárka užívá léky na podporu laktace. Chce mne také kojit. Nebyl jsem jistý že bude mít v prsech také mléko. Ale co když ano? Budou mne kojit obě. A podle vyjádření maminky budu kojený dokud ona bude mít mléko. Jak dlouho může mít žena mateřské mléko v prsech? To jsem netušil. Ale když bude taky brát ty léky tak mne může kojit celá léta. Když jsem se ptal kdy mne začnou přikrmovat odpověď byla nejasná. Že záleží na jejich rozhodnutí. To samé s plenami. Nočník maminka ještě  nekoupila. A když říkala co všechno by musela objednat když bych se vrátil tak nočník na tom seznamu nebyl. To znamená že v nejbližší době bych zůstal v plenách. Když se vrátím už se odtud nikdy nedostanu. Proti mamince bych fyzicky neměl šanci. Se Šárkou bych nejspíš také neuspěl. Po pár týdnech v zavinovačce bych byl zesláblý. Ze zavinovačky se také bez pomoci sám nedostanu. Stále mám ty omezovací rukavičky. Prsty musím mít u sebe a jediné co s nimi můžu je natáhnout a skrčit. To je vše. Když mi dají na hraní plyšového medvídka musím ho držet oběma rukama. Zatím samé zápory. A klady? Jejich péče. Nemusel bych vůbec nic řešit. Ale je tohle život? Asi ne.
Pokračování příště. P.S. Poradíte Patrikovi jak se má zachovat? Má nemá. Děkuji za případné návrhy. Spenser.

Spenser:
V jednadvaceti miminkem
Daniela: Po uložení miminka ke spánku jsme se Šárkou začaly uklízet. Dala jsem plenky do pračky . Šárka uklízela v kuchyni. Poté jsme si posadily v obývacím pokoji Šárka s kafem já čaj. Pustila jsem televizi. Čas běžel ale chůvička mlčela.
,, Šárí už je dost hodin a miminko stále spinká." bylo krátce po čtvrté hodině.
,,Jo většinou už pláče jelikož je mokrý. Neměla bych se jít podívat"? navrhla Šárka.
,, Seď já tam dojdu. Když bude vzhůru uslyšíš nás přes chůvička."
Šla jsem do dětského pokoje potichu otevřela dveře. Z kolébky se neozval žádný zvuk. Odhrnula jsem záclonku a zlatíčko na mne koukalo.
,, Broučku už jsi vzhůru? Proč ses neozval vždyť musíš být mokrý? Prdelko moje musíme vyměnit plenky."
Stáhla boudičku do zadu a vzala miminko do náruče. Přenesla na přebalovací pult. V ten moment vešla Šárka.
,, Byl už vzhůru jen tiše ležel." oznámila jsem.
,, Mazlíčku víš že když se probudíš a jsi mokrý máš začít plakat. Nechceme abys měl opruzeniny."
Šárka ho hladila po tváři. Já zatím vysvobodila ze zavinovačky.
,, Šárí necítíš nic když jsem začala malého rozbalovat z plenek?" zeptala jsem se.
Šárka nasála vzduch.
,,Je pokakaný!"
Rozlepila jsem kalhotky pomalu odkryla pleny. Byl jen trošičku pokakaný. Rychle jsem nastříkala pěnu a ubrousky ho důkladně očistila. Teplou vodou s dětským mýdlem mu umyla celý rozkrok a zadeček. Pak už jen krém zásyp a čisté pleny. Na použité pleny máme připravený kbelík s vodou a aviváží. Nechám je odmočit než je je dám do pračky. Když byl už v čistých plenkách a oblečený uvolnila jsem mu ručičky z pout. Při přebalování stále radši ručičky zajistím. Ještě si úplně nezvykl. A je to jen pro jeho dobro. Odnesla jsem malýho na křeslo. Vyndala mu dudlička a začala kojit. Šárka zatím uklidila věci po přebalování.
,, Zlatíčko jsi-li pokakaný nebo hodně počůraný musíš se ozvat. Nechci abys byl dlouho v mokrých plenkách. Ano miláčku? Mohl bys být opruzený nebo dokonce vyrážku. A to přece nechceme že ne prdelko moje?"
Kojila jsem asi dvacet minut. Šárka ještě přinesla trochu Sunaru. Já vstala. Šárka se posadila do křesla. Položila jsem ji maličkého do náruče. Zkusila na hřbetu ruky teplotu. A dala savičku do pusinky miminka. Zapnula jsem si podprsenku a šaty.
,, Šárí položím na zem zase podložku. Budeme cvičit s nožičkami.
,,Jo hlavně ta pravá kyčel. Zkusila bych nějaké cviky. Včera večer jsem byla na netu. A byli tam nějaké speciální cviky právě na kyčle. Tak bych je chtěla zkusit ".
,, Jsi zdravotní sestřička tak v téhle oblasti ti plně důvěřuji. Zítra musíme upozornit doktorku. Dvě věci: předkožka a pravá kyčel. Snad nám poradí."
,,Tady ve vesnici si ji lidé pochvalují. Je hodná chápavá a šikovná." ubezpečila mne Šárka.
Roztáhla jsem na zemi deku a na ní položila podložku. Byl péřový a opravdu nadýchaný měkký. Ještě polštářek. Tak miminko bude jak na obláčku.
Vypil láhev tak jsem malýho vzala a pomalu položila na podložku.
,, Mazlíčku teď ti vyndám dudlička abys mohl při cvičení hezky oddechovat. Ale stále nesmíš mluvit. Ano miláčku?"
Kývl hlavičkou. Šárka se posadila vedle.
,, Tak prdelko teď budeme spolu cvičit. Abys byl zdravé miminko." řekla Šárka.
Pokračování příště.

Navigace

[0] Seznam témat

[#] Další strana

[*] Předchozí strana