Neposlouchat se nevyplácí.
Začal jsem si uvědomovat čím dál víc, že je vlastně moc bezva mít někoho, s kým můžu sdílet svoji zálibu v nošení plínek a jejich používání. Řekl bych, že nás tato záliba s Vlastíkem ještě víc spojila. Bylo to super nosit plínky a nechávat se přebalovat. Ještě lepší bylo, že jsem mohl pozorovat
někoho, kdo je stejně starý a taky má plínky. Doma jsme totiž teď byli jen v tričku a plínkách. Vlastík mezitím dobumbal svoji lahvičku a i já jí při mém přemýšlení vycucal až do dna.
"Tak jo, co tedy budeme dělat? Můžeme pustit ty hry, nebo se na něco koukat," dal Vlastík návrh. "No, to bychom mohli tedy hrát hry. Mám jednu novou závodní, tak ji zkusíme. Tak to zatím zapoj a já jdu odnést prázdné lahvičky a dojdu pro led do ledničky. Vezmu i ručník a udělá se z toho obklad na
tu nohu. Hlavně musíš mámě říct pravdu, jak se ti to stalo. Kdybys jí kecal, tak se naštve a bude zle. Já jí řeknu, co se stalo, ale když se tě zeptá, tak se přiznej. Musíš počítat s tím, že asi přijde nějakej trest. Třeba ti zakáže chodit ven, ale na zadek ti nedá, to se nemusíš bát a ani ti nezakáže televizi," odpověděl jsem a šel udělat, co sem mu řekl.
Když jsem se vrátil, tak Vlastík měl už vše zapojené a čekal na mě. Akorát se přehraboval v cédečkách s hrama.
"Tak jo, teď se natáhni a já ti dám na nohu obklad. Taky přisunu věci blíž a ty jenom lež. Doufám, že nejsi zatím moc mokrej a plínka vydrží do večera."
Když jsem mu dával na nohu studený obklad, tak jsem si všimnul, že přesně v tu chvíli se počůral do plínky. Bylo vidět, jak se šíří po celé plínce tmavá skvrna od jeho čůrání. Byl jsem tak unešenej, že jsem to v tu chvíli taky pustil naplno. Pak už jsme hráli různé video hry. Při nich jsem se tak zabral do hraní, že jsem si ani nevšimnul, kolikrát jsem se počůral. Jen při přestávkách, abychom se mohli napít, jsem zjistil, že plínka je čím dál mokřejší. Doopravdy jsem přestával cítit svoji potřebu a počůrával se jako malý klučina. Když jsem začal přemýšlet o tom, že půjdu ohřát párky, tak bylo slyšet, jak přijelo auto do garáže.
"No, tak mamka se fakt vrátila o hodně dřív. Já teď za ní zajdu a ty to tady zatím ukliď. Připravím ji na tu patálii s nohou, ale budeš se muset taky sám k tomu přiznat, hned jak se tě zeptá," řekl jsem a odešel za mamkou.
"Ahoj Jirko, tak jsem už doma. Doufám, že bylo vše v pořádku a nic se nesemlelo," pozdravila mě mamka, když mě uviděla.
"Ahoj mami, no vše v pořádku nebylo. Po svačině jsme šli ven na kopec sáňkovat. Chvíli byl klid a pak se najednou objevil Pavel s klukama a hned nás obstoupili. Pak mi začal nadávat do mimin a počůránků a smál se, že mám plíny. Když se mě Vlastík zastal, tak se mu taky smál a řekl, že je pajda a
mimino a prej, že určitě má plínky a chce je vidět. No a on mu řek, ať je zticha a nebo dostane do nosu. Pavel se mu dál smál a on ho vyzval, že ať se s ním utká a když ho Vlastík přepere, tak že nám bude muset dát pokoj. No, souhlasili oba a než se začalo tak, Pavel kopnul Vlastíka do tý špatný
nohu a řek bych, že se trefil rovnou do tý zlomený části, kde má ty šrouby. Vlastík ho nakonec přepral a oni odešli. My jsme šli na chvilku do bunkru. Zpátky jsem ho musel vézt na saních, začal dost kulhat. Kluci nás viděli, ale nic se nestalo. Když jsme se po návratu šli opláchnout, protože jsme se
oba pokakali, tak jsem uviděl, že má nohu nateklou a to docela dost a taky tam má pěkně ošklivou modřinu. Teď je nahoře, leží a má na ní studenej obklad. Jsem rád, že se mě opět zastal, ale nelíbí se mi, že tě neposlechl a popral se,“ řekl jsem jí hned, co se stalo.
Už když jsem mluvil, tvářila se dost zklamaně, že ji Vlastík neposlechl a hlavně si ublížil.
"No, to je pěkný. Ať leží až do večeře a jíst budeme nahoře. Na tu nohu se mu podívám a zeptám se ho taky sama, jak se mu to stalo. Je to ale od něj moc pěkné, že se tě zastal. Řekni mu, že ještě před večeří s ním chci mluvit o samotě. Teď běž nahoru a já vše připravím. Ikdyž to dělám nerada, budu ho muset trochu potrestat."
"Tak co říkala teta, Jirko? Asi už jsi jí vše řekl, viď?" zeptal se mě Vlastík hned, jak sem vešel do pokoje.
"No to víš, netvářila se moc nadšeně a chce s tebou před večeří mluvit o samotě. Taky prej musíš počítat s menším trestem. Jinak je ráda, že jsi se mě zastal. Teda, řeknu ti, že si dostal Pavla hodně rychle do úzkých,“ odpověděl jsem.
Potom jsme hráli dál videohry, dokud nepřišla mamka, že je večeře.
"Ahoj Vlastíku, teď si spolu promluvíme o samotě. Ty, Jirko, zajdi prostřít tady nahoře k večeři a počkej tam dokud nepošlu Vlastíka a tebe nezavolám dovnitř," řekla mi mamka a poslala mě z pokoje pryč.
Šel jsem do horní jídelny a přichystal vše k večeři. Přemýšlel jsem, co asi řekne mamka Vlastíkovi za to, že se popral s Pavlem. Po čase se konečně otevřely dveře a vyšel ven Vlastík. Hned na první pohled jsem uviděl, že má na sobě tlustší plíny než měl předtím. Dělaly mu vepředu pěknou bouličku
a bylo vidět i na chůzi, že má větší vycpávky mezi nohama. Mamka mě zavolala do pokoje.
"Lehni si, Jirko, na postel," přikázala mi, sotva jsem vešel dovnitř.
Potom mi rozepnula plínku a sundala ji. Přitom na mě začala mluvit.
"Takže Vlastík bude za trest nosit tyhle fialový pleny a dovnitř bude dostávat ve dne jednu velkou froté plenu a na noc čtyři. Protože jsem ti říkala, ať na něj dáváš pozor a on se stejně popral, tak to samé čeká tebe. Použité froté plínky dávejte do modrého kýble v koupelně. Nezkoušejte ani jeden
podvádět. To je k tomuhle maléru vše. Jinak jsem ti chtěla říct, že Vlastík bude u nás určitě přes vánoce, celý prázdniny a velkou část ledna. Jeho maminku z nemocnice jen tak nepustí, je to s ní moc vážný. Jinak se stavím na úřadě a zažádam o prozatímní svěření Vlastíka do svojí péče. Zůstane u
nás tak dlouho, jak to bude potřeba. Bude nutné mu to opatrně sdělit, takže to bude na mě, nebo na tobě. Mně vyměnili šichtu v práci a jdu na celodenní zítra, takže tu budete sami. Oběd bude v lednici. Ven nevím, zda je dobré jít, vzhledem k tý jeho noze. Mluvila jsem s tetou Jarkou, která jak víš dělá v krajské nemocnici na ortopedii, a zítra se přijede dopoledne na Vlastíka podívat. Jinak dnes budete spát oba ve fusaku. Vstávat budete až vám zavolám ráno. Teta Jarka dorazí okolo desáté dopoledne. Já se ozvu asi tak v půl deváté, ať se stačíte umýt a nasnídat. O plenkách u tebe i
Vlastíka už ví a řekla jsem jí, jak ti je má balit.
Při tom, co mi vše povídala, tak mě zabalila do zesílené plíny a po oblečení bodíčka mě poslala za Vlastíkem ke stolu. Došel jsem k němu a on tam seděl trochu smutně.
"Hele, co se děje? Jsi nějakej zamračenej. Jestli jde o ten malér s klukama, tak mamka se určitě na tebe už nezlobí. Potrestala tě, protože jsi ji měl poslechnout. Jak vidíš, tak já dopadl úplně stejně, takže nebuď smutnej, že máš silný plínky jenom ty. Kdybych je nedostal, tak stejně bych udělal cokoliv, aby mi je mamka dala taky. No, jinak zítra přijede teta Jarka. Ona dělá v krajské nemocnici primářku na ortopedii a specializuje se na dětské úrazy. Přijede se podívat na tu tvoji nohu. Až podle toho co řekne, tak se rozhodneme, co budeme zítra dělat. Já bych byl pro vláčky. Sestavíme pořádné kolejiště a budeme je pouštět," řekl jsem a viděl, jak přicházi mamka s jídlem.
Všem nám nandala párky a bramborovou kaši. Popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se do jídla. Po večeři jsem s Vlastíkem odešel do pokoje. On šel docela pomalu, bylo na něm vidět, že ho noha opravdu bolí. Hned si lehnul na postel. Bylo na něm vidět, že ho něco kromě bolesti trápí. Nechtěl jsem
na něho tlačit a čekal, zda něco řekne sám. Mezitím jsem připravil televizi a dvd přehrávač. Při tom jsem přemýšlel, co asi tak dostanu k vánocům, které byly už za pár dní a taky, co bych dal Vlastíkovi. Co asi dostanu od mamky jsem tušil. Měl jsem za dobrý známky slíbené domácí kino. Z
přemýšlení mě vytrhnul Vlastík, když na mě začal mluvit.
"Hele, Jirko, vždy si říkáme vše a moc dobře víš, že tě beru jako svýho bráchu. Teď bych řek, že jsme se ještě mnohem víc sblížili. Teda bych chtěl od tebe vědět něco a taky, abys mi řekl pravdu. Teta ti určitě něco řekla o mé mamce. Jde mi o to, zda ji na vánoce pustí domů, nebo jestli budu tady."
"Vlastíku, moc dobře se mi to neříká, to mi věř. Tvoji mamku prej jen tak nepustí a ty tady budeš asi dlouho. Neříká se mi to lehce, protože tady budeš, z toho mám naopak moc velkou radost, ale proto, že je mi líto tvojí mamky. Budeme se ti snažit s mamkou udělat pěknej štědrej den a taky celé
prázdniny. Taky ti chci říct, že když by tě cokoliv trápilo, tak to řekni mě nebo mamce. Kdykoliv si s námi můžeš o čemkoliv promluvit. Jinak jsem rád, že jsi tady a můžu pro tebe taky něco udělat. Nebýt na tom svahu se mnou, tak kdoví, co by se stalo. Jo a zítra uděláme poradu, co dát mamce k vánocům, jo?" odpověděl jsem.
Mezitím jsem přichystal vše, abychom si mohli pustit film. Vlastíka jsem nechal vybrat, na co se budeme koukat a vydal jsem se do ledničky pro pití a taky za mamkou. Tu jsem našel v kuchyni, jak vaří na druhý den oběd.
"Tak co, Jirko, co dělá Vlastík? Doufám, že leží. Hele, zkus s ním promluvit, zda by pro něj nebylo lepší používat ten vozík, co má doma v garáži. Nebude tu nohu tak namáhat. Uvidíme, co zítra řekne teta. Možná vás taky naloží oba do auta a vezme k sobě do nemocnice, aby Vlastíkovi udělala rentgen tý nohy," řekla mi mamka.
"Jo, Vlastík leží. Jinak s ním o tom promluvím, jestli by na něm nechtěl raději jezdit, ikdyž vím, že byl moc šťastnej, když se ho tenrát zbavil. Co se týče jeho mamky, tak už o tom ví a taky jsem mu řek, že když si bude chtít promluvit, tak jsme tady pro něj oba a taky, že mu uděláme pěknej Štědrej den,“ odpověděl jsem.
"Tak to jsi hodnej, že jsi mu to takhle řek. Určitě to tak uděláme. Jinak o víkendu se dáme do pečení ještě pár druhů cukroví a budete mi oba pomáhat.“
Vzal jsem dvě lahvičky a šel nahoru. Když jsem šel po schodech, tak jsem cítil velmi známý pocit v bříšku a za chůze jsem se pěkně pokadil. Cítil jsem, jak se vše hrne do plínek a je tam pěknej náklad. Říkal jsem si v duchu, jestli nám mamka nedává něco do toho pití. Přece jenom jsem před tím
nikdy tolik nekakal skoro po každém jídle. Když jsem vešel do pokoje, tak jsem měl už pěknou nálož v kalhotkách. S Vlastíkem jsme si pustili film a koukali se v pohodě na televizi. V půlce filmu přišla mamka, že je čas se vykoupat. Stopnul sem DVD a šel s Vlastíkem za ní do koupelny. Tam ze mne sundala bodyčko a rozepnula plenkové kalhotky a sundala je i s froté plínkou. Otřela mi vlhčeným ubrouskem zadeček a poslala mě do vany. Potom rozepnula plínku i Vlastíkovi, který byl také pěkně pokaděný a i pořádně počůranej. Když otřela i jeho, tak jej nadzvedla a postavila do vany. Když nám opláchla oběma zbytek kakání, tak dala do vany špunt a nechala ji napouštět.
"Tak jo, kluci, sedněte si pěkně a chvilku si hrajte s lodičkama a já jdu zatím nachystat vše na spaní,“ řekla a podala nám lodě do vany a odešla.
Taky tam nalila pěnu do koupele, ze které jsme udělali hned velké hory a jezdili mezi nimi loděmi. Dával jsem dobrý pozor, abych Vlastíkovi nezavadil o nohu. Za chvilku se vrátila mamka a vzala nám lodě. Nejdřív jsem se musel postavit já a ona se dala do umývání celého mého těla. Když jsem byl hotovej, tak mě opláchla sprchou a já mohl opustit vanu. Potom stejně vykoupala i Vlastíka, akorát vše udělala bez toho, aby se postavil. Když byl hotovej, tak ho dokonce vzala do náruče a odnesla do pokoje. Já jsem šel za nimi a dobře jsem věděl, co bude následovat. Mamka ho položila na postel, na které už ležel fusak na spaní a přebalovací velká podložka. Důkladně ho osušila a pak mu nadzvedla za nohu zadeček, aby ho mohla namazat silnou vrstvou krému. Když byla hotová, tak pod něj položila kompletně připravené plínky na noc. Potom ho na ně položila a namazala i vepředu. Očistila si ruce a protáhla vše mezi jeho nohama. Ujistila se, že mu pindík míří dolů a pevně ho zabalila. Potom dostal dupačky na spaní a zapnula ho do fusaku. Bylo doslova fascinující se koukat na to, jak ho balila do plínek. Potom jsem dostal stejným způsobem plínky i já. Také mě oblíkla a zapnula do fusaku. Než odešla, tak nám pustila DVD. Když byl film u konce, tak přišla a nesla každému dvě lahvičky s pitím. Jednu nám podala a my jí vypili až do dna.
"Tak jo kluci, film už skončil, tak půjdete spát. Tobě, Vlastíku, jsem do lahvičky dala prášek na bolesti, abys mohl usnout. Jak jsem Jirkovi řekla, vstávat budete až zavolám. Tak vám přeji dobrou noc, chlapečci moji, a zitra se uslyšíme," řekla mamka a dala nám každému pusu na dobrou noc a než
odešla, tak zhasla světlo a vypnula televizi.
Vychutnával jsem si pocit pohodlí plínek a měkkosti fusaku. Vlastík během chvilky usnul a ani mně se spánek nevyhýbal. Než jsem definitivně odplul do říše dětských snů, ucítil jsem známý zvláštní pocit v bříšku.
Pokračování příště.
