Jo tu dobu si pamatuji taky velmi živě
První plínky jsme si kupoval snad někdy kolem roku 1997-98 (kurnik to je doba). Takže doba kdy internet měla tak možná jen škola a to na jednom PC v knihovně. Na který se chodili lidi, tak maximálně dívat, co že to je za zázrak, moderní techniky. Podotýkám, chodili "dívat" ne pracovali. Ještě by se mohl poškodit
Já šel hned na poprvé do obchodu se zdravotnickými potřebami. Byl kousek od mého bydliště, tak jsem věděl, že je tam prodávají. Malá odbočka. Ještě tam byly na stolečku KORESPONDENČNÍ objednávací letáčky na ochranné plínky značky
IN-Tex Inka z Benešova. No trvalo mi to hodně dlouho, než jsem se odhodlal k prvnímu nákupu. Podmínky, které musely být splněné abych tam vůbec vkročil: Aba dva rodičové v práci, ideálně na služební cestě někde na konci republiky. V okolí 10 km, nikdo komo můžu znát, nebo on mě. Správná konstelace postavení měsíce, slunce a směru větru atd....
No první nákup byl pro mě šílený. Jednak, že jsem ze sebe nevykoktal kloudné slovo. O tom, že jsem byl červený jak vařený rak netřeba pochybovat. Ale v okamžiku, kdy se mě Paní prodavačka ptala na mou velikost: "A potřebuješ M nebo ještě S?" Tak jsem litoval, že nemám prsten z Pána prstenů, nebo rychlost Flashe, prostě cokoliv co by my umožnilo zmizet. Nicméně už dávno vím, že paní, tam plínky prodávala jak na krámě zelinář brambory
Dnes už plínky nosím ze zdravotních důvodů (tehdy to bylo ze zvědavosti) a vím i od své manželky, která pracuje ve zdravotnictví. Že pokud, někdo vysloveně nevystavuje ABDL plínku na veřejnosti, s úmyslem aby ho někdo viděl, tak se absolutně nikdo dnes nad tím nepozastavuje a bere to jako normální "spodní" prádlo. Když si je objednávám v lékárně, tak už absolutně neřeším jestli jsou zabalené diskrétně, nebo dostanu do ruky jen normální balík plínek. A kdyby, už se někdo dotěrně zeptal, pro koho je mám, tak normálně odpovím, že pro babičku/dědu.... a jdu dále.