Sluneční paprsky pomalu pronikaly do mého pokoje, kde jsem se v postýlce probudil s totálně mokrými plínkami. Lenka zaslechla v hlídačce, že jsem se probudil, a přišla za mnou do pokoje.
"Dobré ráno, Fanoušku. Tak co, dáme čisté plínečky? Pak Ti dám nabumbat a napapat a pojedeme k paní doktorce na kontrolu, jo?" řekla Lenka, oblečená jen v noční košilce, pod kterou se ji výrazně rýsovaly nalitá prsa, když přistoupila k mé postýlce, otevřela postranici, a vrátila mi do pusy vypadlý modrý dudlík s dinosaury.
Kývl jsem hlavou na znamení souhlasu, a Lenka šla se mnou k přebalovacímu pultu, na který mi pomohla vylézt. Pohodlně jsem si lehl a spokojeně sál dudlík, zatímco Lenka přichystala věci na přebalení a oblečení pro mně k paní doktorce.
"Tak se podíváme na ten poklad v tvých plínkách, Fanoušku," řekla mi Lenka s úsměvem, a začala mně svlékat. V okamžiku, kdy mi rozepnula plenku a dala ji pryč z penisu, začal jsem čůrat, a trošku jsem počůral i její noční košilku. Lenka urychleně vzala z hraničky připravených plen jednu plenku, kterou mi přidržela na penisu, a řekla mi s humorem: "Ty jsi chtěl počůrat maminku, Fanoušku? Ty jsi ale zlobivý kluk, který ještě čůrá a kaká do plenek, viď?"
Za malý okamžik byly plenky na svém místě, a Lenka mně ještě na přebalovacím pultu oblékla ponožky, kalhoty a moc hezkou mikinu s medvídky.
"Ještě chvilku počkej, Fanoušku," řekla mi Lenka, zatímco já už se chystal zvednout a Lenka mi na mikinu připevňovala klip na dudlík s obrázkem dinosaura, "musím Ti ještě připevnit řetízek, abys tak krásný dudlík náhodou někde neztratil, víš? Za chviličku to bude, a už Ti dám i nabumbat."
Za chviličku byl dudlík připevněný a Lenka mi pomohla slézt z přebalovacího pultu. Vzala mně hezky za ruku a šli jsme do její ložnice, kde jsem si lehl na prostornou válendu a čekal na Lenku, která si mezitím svlékla noční košilku a lehla si vedle mně, aby mně nakojila.
Netrvalo to moc dlouho, a už jsem seděl ve vysoké dřevěné židličce a před sebou měl na plastovém talířku nadrobno nakrájený chléb s máslem a sýrem. Lenka mi uvázala bryndáček s pejsky a řekla: "Fanoušku, hezky papej, jdu se zatím převléknout, a pak už pojedeme k paní doktorce."
Sotva jsem dojedl poslední kousek připraveného jídla, přišla ke mně již oblečená Lenka, a řekla mi: "No ne, Fanoušku, ty jsi ale šikovný chlapeček," vyndala mně při těchto slovech ze židličky a navlhčenou žínkou mi otřela ústa. Bylo už opravdu na čase jet k paní doktorce, a tak mi Lenka obula boty a oblékla i moc hezkou bundu.
Za malou chvilku jsme již přijeli k paní doktorce, která nás již očekávala, a těšila se na nás.
"Dobrý den," pozdravil jsem ji přes dudlík v puse, paní doktorka Marta se na mně mile usmála, a řekla: "Ahoj Fanoušku, tak co, podíváme se, jak to teď vypadá s tím Tvým kyčlem?"
Lenka mi sundala boty a svlékla bundu, a já šel za paní doktorkou k lehátku. Hezky jsem si na něj lehnul, paní doktorka mi svléknula kalhoty a rozepnula body. Chvilku zkoumala postavení levého kyčle a všimla si, že moje plenky se již nebezpečně blížily k hranici své kapacity a hrozilo jejich protečení.
"Lenko, musíš Fanouška přebalit. Nebo chceš přebalit ode mne, Fanoušku?", řekla paní doktorka Marta, když se dostala k mým plenkám.
Radostně jsem zakopal nohama, že chci být přebalený od paní doktorky Marty, a když mi rozepnula plínku, aby mně očistila, málem jsem ji počůral. Naštěstí na tuto situaci byla mnohem lépe připravena než Lenka, a hned mi na penisu přidržela složenou látkovou plenku.
"Buď hezky hodný, Fanoušku. Jenom Tě očistím, abych Ti mohla dát čisté plínky," řekla mi trochu káravým hlasem paní doktorka Marta, a zkoumala postavení mého levého kyčle. Po chvilce cvičení se narovnala, odešla pro čisté plínky, do kterých mně bleskurychle zabalila. Jenom jsem mžoural očima, ale spokojeně jsem přitom sál dudlík, neboť jsem byl zase v čistých plínkách.
"No, Lenko, to postavení Fanouškova kyčle se mírně zlepšilo. Takže mu teď dávej do zábalu jen dvě bavlněné plínky navíc, přesně tak, jak jsem Ti to ukazovala, Lenko," řekla paní doktorka Marta Lence.
Paní doktorka Marta zapisovala nález do počítače, a zeptala se přitom Lenky: "A co jinak, je Fanoušek jinak v pořádku? Nestěžoval si na něco, nebo neobjevila jsi častěji v plenkách něco neobvyklého?"
"To ani ne, Marto, jen jednou měl trošku řidší stolici, ale jinak je naprosto v pořádku, teploty má normální," odpověděla Lenka.
"Tak, Lenko, Fanoušek, stejně jako jiní kluci hodně čůrá, takže mu dávej plínky s vyšší savostí, jinak je naprosto v pořádku, a kvůli levému kyčli mu přidej do zábalu dvě plínky," řekla paní doktorka Marta, a když mně Lenka dooblékla, odešla s námi na dvůr.
"Jinak stále platí, Lenko, že když bude chtít Fanoušek nakojit, ta mu to prso poskytni. Kojení je vůbec to nejlepší, co mu můžeš dát, bude pak více imunní vůči nemocem," řekla nám paní doktorka Marta na rozloučenou, a oběma nám podala ruku.
"No vidíš, Fanoušku, paní doktorka z Tebe měla radost. A mám pro Tebe i plínky s větší savostí, které dostaneš hned, jak tyto budeš mít plné. Takže až přijedeme domů, hezky Tě nakojím, ano?" řekla mi Lenka, když mně usazovala do autosedačky.
Popravdě, zvlášť nadšený jsem z návštěvy paní doktorky nebyl. I když jsem teď dostával o plínku do zábalu méně, stále to byl citelný balík, který se nedalo jen tak jednoduše přehlédnout. Něco v tom smyslu jsem řekl i Lence, když mně usazovala do autosedačky a zapínala pás, a Lenka řekla:
"To víš, Fanoušku, jsi ještě zlobivý kluk, který si neumí říct, že chce čůrat nebo kakat, a proto musíš nosit plínky."
