Autor Téma: Trapas 8  (Přečteno 565 krát)

Offline FrantaM

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 312
  • Karma: -5
Trapas 8
« kdy: Října 25, 2023, 12:05:52 »
Seděli jsme u stolu, a vychutnávali si odpolední svačinku. Káva i s Lenčiným mlékem mi překvapivě chutnala a také dezert Zdeňkou připravený byl velice dobrý.
Po svačince jsem si šel opět hrát s Evičkou do ohrádky, a Lenka zatím odešla s velkou mísou k pračce, odkud vytáhla vyprané plínky a šla je pověsit na sušák. Zvědavě se na ni koukal a natahoval ruce, tak mně Lenka pomohla vylézt ven z ohrádky a pomáhal jsem ji při věšení plínek tím, že jsem ji podával plastové kolíčky na prádlo.
"Jé, Fanoušku, ty jsi ale hodný, že mi takhle pomáháš," řekla Lenka a hezky mně pohladila po hlavě. Za malou chvilku byly všechny plenky na sušáku a zdálo se mi, že mi říkají: "Fanoušku, až budeme suché, zase Tě do nich Lenka nebo Zdeňka zabalí. Už teď se na Tebe moc těšíme."
Mezitím přivezla Lukáškova babička Lukáška z jeslí, a Lenka se mnou odešla do pokoje, kde si povídala Evička s Lukáškem a Zdeňkou, a Zdeňka dostala nápad, a řekla:
"Lukášku, Fanoušku a Evičko, víte co? Zahraji vám s tetou Lenkou divadlo, jste pro?"
Všicni jsme byli pro, a za chvilku už nám Lenka se Zdeňkou hráli divadlo s maňásky. Moc se mi líbilo, jak obě legračně měnily hlas podle toho, jakou loutku právě hrály, a na konci jsme nadšeně zatleskali.
Lenka nám pak zkontrolovala plenky a přebalila mně do nových plínek. Lukášek se na to zvědavě díval a byl překvapený, že jsem při výměně plínek Lenku trochu zlobil, ale když mi podal do ruky svého oblíbeného medvídka, uklidnil jsem se.
"Vidíš, Lukášku, Fanoušek je ještě taky takové miminko, které musí nosit plínky. Ty určitě nebudeš zlobit při přebalování, viď?" řekla Lenka, když se ji konečně povedlo přebalit mně a pak slézt z přebalovacího pultu.
Lenka se Zdeňkou pak šly připravit večeři pro Lukáška a Evičku, a zatím s námi v pokoji zůstala Lukáškova babička, velmi milá paní, u které ani nebyly poznat začínající šediny.
Když hodiny na radiobudíku na stolku u Lenčiny postele ukazovaly půl sedmé večer, přišla Lenka za Lukáškem a Evičkou: "Tak, a teď se hezky půjdeme napapat, pak vás oba hezky vykoupáme, a půjdete spinkat. No, a Tebe zatím pohlídá babička, Fanoušku, tak buď hezky hodný chlapeček."
Osaměl jsem s Lukáškovou babičkou v pokoji, ta vyndala z knihovničky encyklopedii zvířat, a ukazovala mi jednotlivá zvířátka. Koukal jsem se na to s velkým zájmem, a navrhla mi: "Víš co, Fanoušku, říkej mi klidně babi a tykej mi, jo?"
Souhlasil jsem, a dál mi babička ukazovala zvířátka v encyklopedii, a napodobovala jejich zvuky. Čas při tom neuvěřitelně rychle letěl, babička to uměla dělat velice poutavě, takže když jsme byli v nejlepším, přišla za mnou Lenka, a řekla:
"Tak pojď, Fanoušku, te´d dostaneš napapat, pak Tě hezky vykoupou a uložím do postýlky."
Po večeři, kdy mně ve vysoké židličce nakrmila výborným rizotem, šla se mnou Lenka do koupelny, kde byla velmi prostorná vana, dlouá téměř dva metry. V ní už se napouštěla příjemně teplá voda na koupání, do které Lenka přidala trošku dětské pěny, a celého mně svlékla. Pomohla mi vlézt si do vany, přidala tam několik hraček do vody se kterými jsem si zatím hrál. Lenka zatím pinesla moc hezký župan s potiskem medvídků, který zatím pověsila na dveře, a celého mně hezky namydlila a umyla. Nezapomněla ani umýt vlasy a oholit vousy, pak mně důkladně osušila, nazula bačkůrky a oblékla župan. Cítil jsem se jako v sedmém nebi a na cestu k přebalovcímu pultu ještě složila dvě bavlněné plenky, které mi přidržela na penisu. Bylo to celkem nutné, potože když mi je na přebalovacím pultu odstranila, byly navlhlé. Dostal jsem silný zábal plínek na noc a byl jsem oblečený do slušivého modrého overalu. Mezitím se babička chystala jít domů a když mně viděla takhle oblečeného, řekla:
"Tak ahoj, Fanoušku, a hezkou dobrou noc. A pro Lukáška přijdu ráno, a vezmu ho do jeslí," řekla Lence a jemně mně políbila.
Zamával jsem babičce na pozdrav, Lenka mi pak pomohla slézt dolů z pultu, a šli jsme k její posteli, aby mně nakojila na noc.
Lenka mně pak uložila do postýlký s dřevěnou ohrádku, kde mně zabalila do nádherné krajkové zavinovačky, přidala tam ještě několik plyšáků, a přikryla mně teplou peřinou, povlečenou do krásného povlečení s medvídky.
Když ještě na závěr připevnila přes šířku postranic hada ze žlutých a červených kuliček, řekla mi: "Hezkou dobrou noc, Fanoušku, a dobře se vyspinkej. Zítra půjdeme k paní doktorce."