Tato povídka je obdobou povídky "Na chatě", kdy jsem zkusil trošku rozvinout tento děj. Tak snad se bude líbit.
V té době mi bylo asi 10 let, a trávili jsme dovolenou v jednom kempu kousek od německých hranic. Spolu se svojí sestrou Lenkou, která byla o 8 let starší, jsme obývali jednu chatku a naši druhou. Na jídlo jsme chodili do restaurace dole v kemp, poblíž které byly i umývárny. V okolí kempu byly krásné lesy a jezero s nádherně průzračnou vodou, dalo se tam i hrát fotbal nebo volejbal, a nedaleko byla jízdárna a cyklistické trasy.
Doma se mi občas stávalo, že jsem se v noci počůral, ale naši z toho nikdy nedělali vědu. Plínek přes den jsem se totiž zbavil až skoro měsíc před nastoupením do školky, ovšem až do svých 6 let jsem spal v plenách. Když už se mi mokrá nehoda stala, byl jsem zodpovědný za převlečení postele a musel jsem odnést mokré ložní prádlo do koupelny k pračce. Lenka mi občas pomáhala.
To ráno jsem se již potřetí za sebou probudil v mokré posteli, a všiml jsem si, že mi z pyžamových kalhot kapou na zemi kapky moči, a i na prostěradle byl nepříjemně studený mokrý flek od moči.
"Fanoušku, ty jsi měl zase v noci mokrou nehodu?" zeptala se mne Lenka, která již byla vzhůru a oblečena na snídani.
"No jo, Lenko, už je tomu tak," řekl jsem smutně.
"To nic, sundáme to mokré povlečení, a dáme to mamce na vyprání," odpověděla Lenka, a pomohla mi sbalit mokré prádlo do igelitky, kterou jsme vzali sebou cestou na snídani.
Naši už seděli u stolu, a Lenka předala igelitku s mokrými věcmi mamce, a řekla: "Fanda měl v noci mokrou nehodu."
"Fando, už zase?" řekla mamka, a dodala klidnějším hlasem: "Já vím, neděláš to schválně, ale nemůžu přece správce žádat každý den o čisté povlečení. Ale to nic," dodala, když si všimla mých slz, "něco s tátou vymyslíme."
Po zbytek dne již o mé noční nehodě nepadlo ani slovo, a normálně jsem si užíval krásný prázdninový den. S našima jsem se setkal až na večeři, kde jsme s Lenkou přišli právě v okamžiku, kdy naši už pomalu dojídali. Ještě než se zvedli k odchodu, mamka řekla: "Počkáme na vás po večeři ve vaší chatce. Možná, že jsme přišli na řešení Fandových mokrých nocí."
Postupně jsme i já s Lenkou dojedli, a vydali se na cestu k naší chatce. Lenka se mně cestou zeptala:
"Co myslíš, Fando, že naši vymysleli na řešení tvých mokrých nocí?"
Zamyslel jsem se, a řekl: "Víš, Lenko, že nemám ani tušení? Možná igelitové prostěradlo, aby ochránili matraci, jak mi ho mamka dává doma? Ale uvidíme."
Vešli jsme do chaty, a já jsem si na své posteli všiml nějakého podivného balíku, který vypadal jako plínky. No jo, on nejenže tak vypadal, ale také to byly plínky. Naši mi chtějí dávat plínky, jako nějakému batoleti?!
"Mami, vy chcete abych nosil plínky?" zeptal jsem se, když jsem se vzpamatoval z prvního šoku.
"Víš, Fando," odpověděl táta, "myslíme si tady s maminkou, že by to mohlo být řešení kvůli tvým mokrým nocím."
"Táta má pravdu, Fando,. Prvně je aspoň na pár nocí vyzkoušej, a když se Ti to nebude líbit, nebudeš je muset nosit, zkusíme pak vymyslet něco jiného. Vážně je aspoň zkus, možná ti od mokrých nocí pomůžou," řekla mamka.
"No tak dobrá, tak já je teda vyzkouším. A jak se vlastně nasazujou nebo oblékají?" zeptal jsem se.
"Lenka Tě do ní zabalí na noc," odpověděl mamka, popřáli jsme si dobrou noc, a naši odešli do své chatky.
Posadil jsem na postel, a prohlížel si ten balík plínek. Byl v modré barvě, na přední straně byl kudrnatý černovlasý chlapec s plenkou, nápis "Pampers baby - dry" a v horní části označení velikosti 8, doplněno o údaj, že jde o pleny pro děti od 17 kg a v balíku je 18 plen. Na druhé straně bylo graficky znázorněno jak do plenky zabalit, a sám jsem ucítil zvláštní vůni z balíku.
Lenka již byla převlečena do noční košile, a zeptala se mn: "Tak co, Fanoušku, jsi již připravený jít spát?"
Popravdě, za celý ten den jsem byl již dost unavený ze všech těch událostí, tak jsem řekl že ano, a Lenka mi řekla, ať se tedy svléknu donaha, a lehnu si na postel. Udělal jsem co chtěla, a Lenka zatím načnula ten balík plen, jednu vytáhla a připravila.
Když ke mně přistoupila, všiml jsem té plenky, a pomyslel jsem si: Páni, ta plenka je ale hrozně tlustá!
Lenka mi roztáhla nohy, nadzvedla zadek, a podložila pod něj plenku. Myslel jsem si, že to bude nepříjemný pocit, ale naopak, plínka byla celkem příjemná na dotek, a hezky měkoučká.
"Tak, hezky vydrž Fanoušku, musím plínku ještě protáhnout mezi nohama a zalepit ji," řekla Lenka, já ji jako ve snách poslechl a roztáhl nohy, mezi kterými Lenka protáhla plenku a na břiše ji zalepila lepícími pásky. Ještě mi oblékla pyžamový kabátek, který pečlivě zapnula na knoflíky, a chystala se mně přikrýt dekou.
"Lenko, a co pyžamové kalhoty?" zaprotestoval jsem chabě, když mně Lenka přikrývala.
"Fanoušku, vždyť máš plínku, a teď v noci Tě stejně nikdo neuvidí," řekla mi Lenka, a popřála mi dobrou noc.
Za malou chvilku jsem již tvrdě spal, unavený událostmi prožitého dne. Ráno mně probudilo zvláštní mokré teplo, a všiml jsem si zvláštního hrbu, který se pod dekou výrazně rýsoval. Sáhl jsem rukou na prostěradlo, které bylo suché, a pak jsem na stole viděl rozdělaný balík plínek. Tak se mi to přece nezdálo, vždyť večer mně Lenka zabalila do plínky. Dal jsem deku na bok, posadil se, a šel ke zrcadlu. Prohlížel jsem se v něm, ještě rozespalý, ale hlavně tu plínku, kde na horní části bylo číslo 8, a hlavně tam byl moc hezký obrázek nosorožce s kytičkami a sluníčkem a na pravé straně byl nápis Pampers. Mimoděk jsem si sáhl na plínku, která již byla hodně nasáklá močí, a uvědomil jsem si: měl jsem sice v noci mokrou nehodu, a určitě ne jenom jednu, ale díky té plínce jsem se probudil v suché posteli. Ta plínka je vlastně moje kamarádka, která mi umožňuje spát hezky v suchu! Chtělo se mi čůrat, tak jsem neváhal, a pustil to do plínky. Slyšel jsem, jak moč stéká do plínky, která se prověsila.
"Dobré ráno, Fando,. Tak jak se Ti spalo?" řekla Lenka, která již byla vzhůru a již oblečená mně pozorovala.
"Lenko, bylo to super. Díky té plínce jsem spal hezky v suché posteli," řekl jsem ji nadšeně.
"No jo, koukám, že se plínka hodila, viď?" řekla Lenka, poplácala mně po zbytnělé plence, a dodala: "Mám pro Tebe takový návrh, Fanoušku. Chtěl bys být po dobu prázdnin mým malým chlapečkem, který se ještě počůrává a musí nosit plínky?"
Na chvilku jsem se zamyslel, a pak řekl: "Tak to by bylo super, Lenko."
"Tak pojď, musím Tě přebalit do čisté plínky. Myslím si, že tato už toho moc nevydrží, a mohla by začít protékat," řekla Lenka, šli jsme spolu k mé mosteli, kde mi Lenka sundala pyžamový kabátek a již značně těžkou plínku. Za malou chvilku mně přebalila do nové plínky, tentokráte s liškou, oblékla mi tričko s krátkými rukávy, a na nohy mi nasadila sandály.
Trochu se mi to nezdálo, přece jenom v noci to bylo něco jiného, to mně nikdo neviděl, ale teď přes den jen v plínce a tričku?
"Tak pojď, půjdeme na snídani, Fanoušku," řekla Lenka, dala mi ruku, a já se zeptal: "Lenko, a co kraťasy? To mám jít takhle?"
"Ale Fanoušku, malí kluci se přece za svoje plínky nestydí, naopak, jsou rádi, že ji mají, protože je chrání před mokrými nehodami. A ty máš teď moc hezkou plínku," řekla Lenka, a vyrazili jsme na snídani.
Když jsme dorazili na snídani, mamka si hned všimla, že mám plínku, a já ji řekl: "Mami, Lenka mi dala plínku."
"No, koukám, a jak se Ti v noci spalo? Koukám, že se Ti ta plínka líbí," řekla mamka.
"Bylo to super mami, přišli jste s tátou na dobré řešení mých mokrých nocí, a ty plínky mají moc hezký vzor. Celá postel vydržela suchá, moč skončila jenom v plínce" odpověděl jsem, a sedl si ke stolu.
"No, Fanda měl ráno plínku hezky těžkou, ale plínka pobrala všechno jeho čůrání, a spal hezky v suché posteli," řekla Lenka.
"Tak to je dobře, že ta plínka pomohla. Ale když je teď budeš nosit přes den, musíme jich nakoupit víc, aby nedošly. Po snídani si uděláme malý výlet do Německa," řekl táta.
