Uplynulo již víc než 14 dnů od soudu. V panu Novotnému se hnulo svědomí, a také již nejspíš chtěl nad touto nepříjemnou událostí udělat tlustou čáru. Na našem společném účtu přibylo vysouzených 10 milionů, a konečně jsem se dočkal satisfakce.
Když mně jednoho dne poté Jana přebalovala, tak mi řekla: "Fanoušku, mám pro Tebe a Klárku novinku. Firma Thrust Vector, která vyrábí plenky Crinklz, se rozhodla natočit videa o svých produktech také v češtině. Zjistili, že zde mají dost klientů, kteří jejich produkty používají. Vypsali tedy konkurz, do kterého jsem Tebe a Klárku přihlásila, a vybrali si vás."
Ležel jsem na podložce, kde mi zatím Jana zapínala novou plenku, a přemýšlel jsem o tom, co mi Jana právě řekla.
Mezitím mně Jana oblékla, a šli jsme spolu do salónku na kávu, kde již čekala Klárka s Petrou. Jana všem řekla to, co mi již při přebalování řekla, a Petra zareagovala: "To je hodně zajímavé, a to tady mají opravdu tak velkou skupinu klientů?"
"Pokud vím, tak jen za loňský rok u nás prodali přes milion balení plínek a ne právě zanedbatelné množství podložek," odpověděla Jana, "náš trh se pro tuto firmu stal zajímavý." "Jano, a kdy má proběhnout natáčení?" zeptala se Klárka, která dosud mlčela.
"Klárko, natáčení má být ode dneška za týden. Agentura nám již poslala smlouvy, " odpověděla Jana, a přinesla nám je.
Zvedl jsem mobil, a zavolal panu doktorovi. "Dobrý den, doktor Balabán, " ozvalo se na druhém konci.
"Dobrý den, pane doktore, Morávek. Děkuji za pomoc v případu Marek Novotný, už nám poslal vysouzenou částku. Ale chci Vás ještě o jednu věc požádat, " řekl jsem.
"Děkuji za Vaši zprávu, pane Morávku. Jsem rád, že to dobře dopadlo. A s čím Vám ještě mohu pomoci?"
"Víte, pane doktore, jde o kontrolu smluv. Po telefonu bych to nerad řešil."
"Dobrá tedy, byl bych u Vás za hodinku, vyhovuje Vám to?"
"Dobrá, jsme domluveni, pane doktore. Budu se na Vás těšit, " ukončil jsem hovor.
Za hodinku opravdu přijel pan doktor Balabán, a přečetl si smlouvy, které nám Agentura poslala.
"Vše je v naprostém pořádku, pane Morávku, tyto smlouvy můžete bez obav podepsat, " ujistil mně pan doktor Balabán.
"Tak to jsem rád, "řekl jsem, podepsal smlouvu i s doplnenym číslem účtu,"přijmete pozvání na kávu?"
"Děkuji, velmi rád. A ten honorář jsem v pořádku dostal, můžete být bez obav. To prohlídnutí smluv ani účtovat nebudu, to byla maličkost, " odpověděl.
Chvilku jsme spolu poseděli u kávy a přátelsky jsme si povídali. Z pana doktora Balabána se stal rodinný přítel, a to vlastně již v době mého sporu s panem Novotným.
"Již budu muset běžet, čeká mně nějaká práce v kanceláři, "řekl pan doktor Balabán s omluvným pohledem na hodinky, "kdybyste cokoliv potřeboval, klidně zavolejte. "
"Ještě jednou děkuji za vše, pane doktore, " rozloučil jsem se, a šel do svého pokoje.
"Fanoušku, nebudeš potřebovat přebalit?" zeptala se Jana, která za mnou přišla, a všimla si mých již nápadných plínek, "pojď, dám Ti čisté plínečky, ať jsi zase hezký chlapeček. "
Vzal jsem Janu za ruku, ta mi pomohla vylézt na přebalovací pult, a začala mně přebalovat.
Pozoroval jsem, jak mi vkládá čisté plínky pod zadek, a zeptal se přes dudlík:
"Jano, ploc musim mít plínky?"
Jana, která mne právě zapudrovala rozkrok, a chystala se mi protáhnout plínky mezi nohama, odpověděla: "Fanoušku, ještě si neumíš říct, že potřebuješ čůrat nebo kakat, proto musíš nosit plínky. Kdybys neměl plínky, měl bys mokré a špinavé oblečení, víš?"
"Neci plínky, neci, " odpověděl jsem na to, a pokusil se shodit plínky, které jsem již měl na bříšku a které jen chybělo zafixovat.
"Fanoušku, už to bude. Za chvilku pojedeš s Klárkou na procházku, " řekla Jana a rychle dokončila přebalování. Jen co jsem dostal ještě modré dupačky, vjela do pokoje Petra s kočárkem, ve kterém již ležela Klárka. Za chvilku jsme všichni tři vyrazili na procházku, s Klárkou jsme na sebe koukali, a Petra nás u toho pozorovala a jemně houpala kočárkem.
Dny rychle utíkaly, a přišel den natáčení. Pro mě, Klárku, Janu a Petru přijel vůz z agentury, která měla natáčet reklamu na plínky.
Ani ne po hodině jízdy jsme přijeli do vilky, kde již bylo vše připraveno, včetně pohoštění.
"Takže klidně můžeme začít, pane Morávku, půjdete tady s paní Janečkovou, která Vás přebalí. Nebojte se, ve videu nebude vidět Vaše tvář, " řekl mi režisér.
Paní Janečková na mne zapůsobila velmi dobrým dojmem, něco z ní prostě vyzařovalo, co mne naprosto uklidnilo.
První záběry byly na balíky plínek Crinklz, o kterých paní Janečková mluvila, a pak už jsem přišel na řadu já.
Podle pokynů jsem si lehnul na podložku umístěnou na přebalovacím pultu, a slyšel paní Janečkovou: "V tomto videu si ukážeme přebalování chlapečka. Chlapečkové mají často ve zvyku po rozbalení čůrat, proto po rozbalení plenku přidržíme na penisu..."
Tak se i stalo, paní Janečková se na mne mile usmála, pak pokračovala dál v přebalování, a všechno komentovala.
"Tak, a nyní již máme chlapečka hezky přebaleného v čisté plínce. Zbývá ji ještě upravit, a to je vše, " dokončila přebalování.
"Stop, všechno je v pořádku, děkuji, " řekl režisér, a dostal jsem pokyn, že můžu slézt.
Odešel jsem do vedlejší místnosti kde mi Petra řekla: "Fanoušku byl to moc hezký výkon. Zahrál si to výborně. "
Všiml jsem si, že v místnosti byl monitor, na kterém bylo možné sledovat natáčení.
Na něm mi bylo také přehráno natočené video.
"Tak jak se Vám to líbilo?" zeptala se mně paní Janečková s úsměvem, která si ke stolu přišla pro pití a menší svačinku.
Pro nás všechny zúčastněné byl k dispozici švédský stůl s neomezeným množství jídla i pití, který byl průběžně doplňován.
"Tak teď bude na řadě Klárka. A neboj se, nic to není, " řekla Jana, "vždyť jsi to viděla. "
"Já vím, " odpověděla Klárka, a připravila se. I její plenka, stejně jako ta moje předtím, již byla zralá na výměnu.
Sledovali jsme i Klárčin výkon před kamerou, a šlo jí to velmi dobře.
"Pane Morávku, ještě nás čeká přebalení do plen Crinklz Astronaut a do Crinklz Aquanaut. Kterou si zvolíte jako první?" zeptal se mne asistent režiséra, mladý muž.
"Tak teď bych si zvolil Crinklz Astronaut, " odpověděl jsem, a postupně došlo k přebalení do obou druhů plen.
"Dneska nám to výborně jde od ruky," pochvaloval si režisér, a také nás herce pochválil za dobré výkony.
"Chybí jen natočit reklamu na přebalovací podložku Crinklz. Chcete se toho zhostit, pane Morávku?" oslovil mne.
"Proč ne, to nebude problém, " odpověděl jsem, a režisér mi dal stranou pokyny.
Za chvilku se kamera rozjela, a paní Janečková konstatovala: "Jak sami vidíte, přebalovací podložka Crinklz je velmi prostorná a pohodlná. Její vyvýšené okraje spolehlivě zabrání spadnutí i velmi aktivního miminka, její potah je navíc snadný na údržbu..." na její slova jsem ležel a různě se převaloval na podložce.
Záběr skončil, a mohl jsem slézt dolů.
"Tak, a všechno máme natočené, " pochvaloval si režisér, "všem ještě jednou děkuji za spolupráci."
"A klidně se bavte, jídla i pití máme dost," dodal manažer agentury, která reklamu natáčela a dělala také fotky.
Den se blížil ke konci, a jako zvláštní pozornost nám firma Thrust Vector darovala každému kartony plen Crinklz, Crinklz Astronaut a Crinklz Aquanaut spolu s přebalovací podložkou Crinklz.
Přijeli jsme domů oba již velmi unaveni, avšak přesto spokojeni.
Když mně Jana vykoupala a přebalila do plínek na noc a uložila do postýlky, během chvilky jsem upadnul do říše snů. Než jsem definitivně tvrdé usnul, cítil jsem, jak se mi plní plínky.
