Autor Téma: Nový domov 6  (Přečteno 490 krát)

Offline chlapeček

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 317
  • Karma: 2
Nový domov 6
« kdy: Září 01, 2019, 01:07:58 »
                                                  Nový domov .
6. První zápas v plavání , soud , chci sportovat .

Omlouvám se za pravopis . Vyprávění se posouvá o pár dní dál .

Další dny byli celkem stejné . Chodil sem do školy , dělě doma úkoly a byl šťastný , že jsem v nové rodině . Co se týče plenek , tak na těch už jsem byl zcela závislý . Vůbec mě to , ale nevadilo . Dokonce jsem je začal mít rád . Dávali mě pocit bezpečí a klidu . Další týden po tom co jsem začal chodit do školy mě maminka řekla , že mě čeká opět kontrola u tatínka v práci s rukou . Za těch několik dní jsem už dokonce trochu přibral na váze a  doma začal pomalu chodit o berlích .

,,Tak jo Vlastíku , dnes ti sundají v nemocnici sádru a pak už začneme s cvičením . Potom už budeš moc začít plavat v bazénu když se ti po tom tak stýská '' pověděla mi ona .

Byl jsem velmi rád , že už budu moc konečně zase plavat . V nemocnici mě skutečně sundali sádru . Moje ruka vypadala jak utopenec . Byla slabá a nepěkně páchla .

,,Tak jo , na cvičení tě objednávat nemusím , to zařídí maminka s tebou sama . Co se týče tvé touhy začít plavat , tak už dnes klidně doma můžež . Jinak pokud vím , tak zítra máš plavání i ve škole . Taky budeš moc postupně chodit o berlích i mimo domov . Za dva týdny uvidíme , zda půjde dolů i ortéza a budeš moc postupně začít normálně chodit .'' pověděl mě tatínek potom co sme se s maminkou vrátili zpět k němu do ordinace .

,,To jsem tatínku velmi rád . Už se těším , že si zase zaplavu '' pověděl jsem mu s nadšením .

Ten den jsem se ze školy těšil hrozně moc . Ve škole jsem se postuně skamarádil ze spolžáky . Hlavně s Pavlem , který seděl semnou v lavici . Jediný kdo dělal potíže byl Lukáš . Snažil jsem se ho ignorovat . Ten den co mě sundali sádru opět dorážel .

,,By mě zajímalo zda vůbec umíš plavat . Zítra se těš v bazénu šmudlo '' prohlásil a šel pryč .

Byl u toho i bráška a chtěl něco říct . Já jsem ho zarazil .

,,Nic mu neříkej , zítra uvidí '' .

Ten večer jsem konečně viděl poslední místnost v domě . Krytý bazén .

,,Co to je za bazének ? Uělám pár temp a jsem na konci '' prohlásil jsem já .

,,Jo ? Tak se předveď brácho . Doufám že se nevychloubáš . Já totiž plavu jako ryba '' odpověděla mě Lenka .

,,Tak si to pojď rozdat . Já plavu jako vydra co si dává rybky k obědu '' odpověděl sem já .

Ona mě po těch slovech hodila do vody rovnou . Ve chvíli co jsem se vní ocitnul , jako bych ožil . Hned jsem zkusil udělat několik temp a zjistil , že to půjde jako vždy .

,,Tak jdeme na to brácho . Čtyři bazény na začátek '' řekla mě ona .

,,Jak je libo . Jdeme na to '' prohlásil jsem já .

Mezitím přišli všichni ostatní .

,,Tak se připravte a start '' odstartoval to tatínek .

Chvilku jsem schválně plaval pomaleji , ale než se ostatní nadáli , tak jsem byl nejdřív o jeden bazén a pak dva před Lenkou . Když sem skončili , tak jsem se jen usmál .

,,Tak co sestřičko kdo je lepší ? '' .

,,Uznávám máš pravdu . A to jsem nejrychlejší z naší třídy v plavání '' .

Druhý den bylo plavání ve škole . Trenér vybíral z nás účastníky na závod . Musel jsem zaplavat na čas několik disciplín a také 200 metrů na volný způsob . Pustil jsem se do toho s plnou vervou . Divil jsem se , že jsem to hravě zvládnul a to i po několika měsících bez tréninku . Byl jsem vybrán . Sice mě mrzelo , že musím mít speciální pleny do vody , ale nedalo se nic dělat .

V dalším týdnu se jelo na turnaj . Jela semnou maminka .

,,Hodně štěstí broučku . Dej do toho vše '' pověděla mi v šatně .

Trochu mě mrzelo , že na závodech není celá rodina , ale chápal jsem to . Byl pro mě zvláštní pocit po dlouhé době stát na startu  u bazénu . Myslel jsem , že se už zapomělo na moje předchozí vítězství . Jenže to tak nebylo . Když se představovali jednotliví účastníci na drahách , tak se
ozvalo .

,,Na dráze číslo tři se nám po velmi dlouhé době opět představuje trojnásobný vícemistr a dvounásobný mistr České republiky v plavání na volný způsob v délce 200 metrů Vlastimil Janoušek . Věříme , že nás opět ohromí svojí rychlostí ve vodě '' hlásil hlasatel .

Ozval se bouřlivý potlesk . Potom byl dán povel ke startu .

Prošel jsem postupně přes skupinu až čtvrtfinále turnaje . Když jsem nastupoval na sedmifinále , tak jsem měl celkem strach . Už sem začal být dost unavený . Lukáš se mi celou dobu doslova věšel na paty . Po daším kole , které sem vyhrál , jsem byl ve finále . Když sem vylézal z bazénu , tak jsem je najednou viděl . Celá moje nová rodina byla u bazénu . Doskákal jsem k nim .

,,Ahoj rodinko . Co vy tady ? '' zeptal jsem se z úsměvem .

,,Ahoj synku , museli sme tě přijet podpořit . Drž se a vyhraj to '' pověděl mi tatínek a ikdyž jsem bl mokrej mě objal .

Přišlo finále . Bylo nás tam šest . Snažil jsem se soustředit na dýchání . Hned po startu jsem se odrazil a začal plavat . Vnímal jsem , že se mě Lukáš furt drží . Při otočce na poslední bazén po mě sáhnul a potopil mě . Na chvilku sem byl mimo , ale hned jsem zabral . Jenže on už mezitím doplaval ke konci a já byl druhej . Jeho rodina se začala radovat . On se ke mně přiblížil a jen mě zašeptal , že teď dostanu od něho kdykoliv nakopáno .

Vylezl ven a radoval se . Já se dostal za ním . Věděl jsem , že vyhrál podvodem . Při jeho radování došlo k tomu , že se ozvalo zapískání .

,,Soupeř Lukáš Vyskočil je disklalifikován pro faul na Vlastimila Janouška . Ten se po téměř dvou letech stává opět mistrem republiky . '' ozvalo se v hlášení .

Nastala ohromná radost . Celá moje rodina začala jásat a já byl po letech velmi šťastný . Na stupni vítězú jsem přebral diplom a pohár . Taky jsem dostal ještě jeden pohár pro školu .

Po závodech sme odjeli všichni domů . Byl jsem velmi utahaný a po cestě domů jsem usnul . To už sem byl normálně oblečený a naštěstí zabalený v plence jako vždy . Ve spánku jsem se počůral a přijel domů úplně mokrý . Po slavnostní večeři mě všichni gratulovali . Taky jsem se , ale dozvěděl něco méně příjemného .

,,Vlastíku to je super , že jsi to vyhrál . Moc ti to přejeme . Jenže taky pro tebe máme nepříjemnou zprávu . Dnes přišlo předvolání k soudu s tvojí bývalou pěstounkou . Za týden tam musíme být '' .

Tu noc jsem měl opět velmi děsivé sny . Dokonce jsem se při tom i pokakal do plenek . Maminka mě musela několikrát budit a utěšovat mě . Bela která vedle  mě ležela byla taky velmi vyděšená .

Podobných nocí jsem měl několik a to až do soudu .

 V ten den jsem byl omluvený ze školy . V soudní síni sem po mnoha týdnech uviděl paní Boženu a tátu . Oba se tvářili na mě velmi zle . Na stání semnou šla maminka i teta . Po zahájení soudu , nejdříve byla přečtena obžaloba .

,,Svím chováním se obžalovaná dopustila několika trestných činnú a to týrání svěřené osoby , pokusu o vraždu , těžkého ublížení na zdraví , omezování osobní svobody '' četla v papírech .

  Potom se měla vyjádřit proti strana . Oba prohlásili , že jsou nevinni . Při jejich výslechu jsem musel pryč . Potom přišla řada na mě .

,,Tak jo Vlastíku . Potřebujeme abys tady popsal vše co na policii . Jak to začalo a až po tvůj útěk z chaty . Ničeho se neboj . Pokud by ses na některé věci necítil , tak to řekni a já přečtu tvojí výpověď co byla sepsána na policii . Taky ti , ale musím říct , že tady nesmíš lhát a musíš povědět jen pravdu '' pověděla mile starší paní která byla předsedkyní soudu .

Začal jsem vyprávět jak se vše stalo . Ve chvíli co jsem vylíčil , jak jsem musel spát na chodbě tak paní Božena vyskočila se židle .

,,Lžež ty jeden zmetku . Spal jsi celou dobu v pokoji '' zřvala na celou síň .

Od předsedkyně si vysloužila za to napomenutí .

Potom jsem vše líčil dál . Když sem došel k okamžiku jak jsem utekl z chatya šel se zlomenou nohou osm kilometrů , tak bylo na všech vidět , jak jsou napnutí a některým tekly slzy po tvářích . Vylíčil jsem úplně vše .

,,Když sem se dovolal na linku bezpečí , tak jsem byl hodně nervozní a nevěděl chvilku zda mám vše povědět . Jenže sem se v tu chvilku znova počůral do kalhot a vše mě bolelo . Byl jsem rozhodnutý se pokusit o svoji záchranu . Chci říci , že věřím ve spravedlnost a po tomto soudu doufám , že budu moc na vše zapomenout . Tebe táto už nechci vživotě vidět . Jako otec jsi pro mě přestal existovat . Pro paní Boženu jsem celou dobu znamenal jen nástroj k práci a nic jiného . Doufám , že vás soud pošle tam kam patříte . Do vězení na hodně dlouhou dobu . Taky chci říct , že lidé jako vy dva by nikdy neměli mít děti a také , že sem velmi šťastný , že mám novou rodinu . Chci požádat , abych u ní už mohl zůstat na stálo  . Děkuji '' pověděl jsem z chvějicím hlasem .

 Státní zástupkyně se mě zeptala na pár věcí a potom došlo na to horší . Právnička obžalovaných mě dusila dosti nepříjemně . Vyhrabala na mě co mohla , včetně potíží ve škole . Tady jsem se občas zaseknul . Paní Božena mě dokonce obvinila se krádeže peněz doma . Bylo to velmi pro mě nepříjemné . Dokonce jsem se stresem pokakal do plenek na plno . Toho ona samozřejmě využila .

,,Tady to vidíte . Nic neumí , jen se posere do plen a chčije si tam . Tady vidíte , že jsem snim měla těžkou práci za kterou se mě odvděčil tímhle divadlem . Chtěla jsem ho pouze vychovat aby byl poslušný a dělal co se mu poručí . Takovýto člověk by měl skončit v ústavu a to do konce života '' prohlásila .

Potom přišla řada na závěrečné řeči . Státní zástupkyně žádala nepodmíněné tresty .

,,Žádám aby byla hlavně žena odsouzena i za pokus o vraždu . Musela si dobře uvědomit , že pokud nechá chlapce hladovět ohrozí ho na životě . '' prohlásila ona .

 Obhajiba samozřejmě sproštění úplné vinny .

,,Soud vyhlašuje přestávku . Za deset minut se uvidíme '' . prohlásila soudkyně .

Odešel jsem s maminkou na chodbu .

,,Byl jsi velmi statečný broučku . Teď tě rychle přebalím a po vyhlášení rozsudku půjdeme domů '' prohlásila maminka a pevně mě objala .

Mamka mě přebalila na záchodě do čistého . Potom byl čas se vrátit do soudní síně .

,,Povstaňte a vyslechněte rozsudek . Tento soud v hlavním líčení rozhoduje takto : Obžalovaní Božena Krátká a Ladislav Janoušek se uznávají vinni ve všech bodehc obžaloby . Odsuzují se takto : Božena Krátká se odsuzuje k devíti letům nepodmíněně a Ladislav Janoušek k pěti letům nepodmíněně . Zároveň se oboum odejímají rodičovská práva . Dále musejí poškozenému vyplatit částku 750 tisíc korun . '' vyhlásila rozsudek . Po něm ho ještě odůvodnila . Také se zeptala zda se budou někteří odvolávat . To udělala jak státní zástupkyně tak oba obžalovaní .

Když oba odvedli , tak ještě přikázala ať tam zůstaneme . Po tom začala ještě číst dál .

,,Tento soud dále rozhoduje o adopci Vlastimila Janouška a to do rodiny kde je v dočasné péči '' .

Po tom sme se vrátili domů .

,,Vlastíku , tak konečně je rozhodnuto . Teď už jsi u nás natrvalo . Zda si budeš chtít změnit příjmení bude už na tobě '' .

,,Děkuji maminko , konečně bude vše dobré . Mám tě rád '' pověděl jsem jí a objal .

Při večeři se vše samozřejmě probíralo . Všichni byli rádi , že zůstávám v rodině .

,,Ještě se chci zeptat . To odvolání znamená , že není ještě vše rozhodnuto ? Mě se nikam už
nechce '' ozval jsem se já .

,,No broučku , skutečně to znamená , že celou věc bude řešit další soud . No pokud nebudeš už nikam chtít jít , tak se domluvíme s tetou a ona napíše dopis , že nedoporučuje už u tebe další zátěž na psychyku a nikam nepůjdeš '' slíbyla mě mamka .

Potom už byl čas jít pomalu spát . Byly sme s bráškou přebaleni do plenek na noc a uloženi do postýlek .

,,Maminko , kde je prosím Bela ? Může tady semnou být ? '' zaprosil jsem já .

,,to víš že může . Jen jí tatínek dovenčí a hned jí tady budeš mít '' odpověděla mi ona a dala pusu .

Za chvilku už Bela přiběhla a já usnul . Jen sem ještě nevěděl , že rodina ze strany paní Boženy chystá na mě krutou pomstu .



Pokračování příště .

Offline themara

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 121
  • Karma: 1
Re:Nový domov 6
« Odpověď #1 kdy: Září 01, 2019, 11:49:29 »
Pěkný jsem zvědaví jak to bude pokračovat

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 943
  • Karma: 3
Re:Nový domov 6
« Odpověď #2 kdy: Září 01, 2019, 13:00:01 »
Velmi hezké, těším se na další pokračování.