Kapitola 8
Následovník
Měla pravdu, Míšovi kapky pomohli dle očekávání, byl uvolněný, nějak se smířil se skutečností, že vykonává potřebu do plen. Hedvika ho pochválila, samozřejmě, že stud tam stále byl. Dala mu čisté plenky a oblékla ho "tak co broučku,budeme vstávat?" Zeptala se a Míša přikývl, odměnila ho polibkem.Tomik byl zachumlaný v dece a nechtělo se mu z teploučké postele vůbec vylézt. "Tak co ty loudo můj" řekla mu Hedvika a pohladila ho po hlavě. "Já ještě nechci" zakňoural Tomik a Hedvika se zasmála "vidíš a to jsi protestoval, když jsi měl jít chvilku odpočívat." Stáhla z něj deku a zkontrolovala mu plenku. "No ještě nám vydrží chvilku viď." Oblékla mu tepláky a tričko "tak a půjdeme na svačinu, ať do večeře nemáte hlad." Tom vyskočil a šel napřed do obýváku, Hedvika vzala Míšu do náruče a šla za ním. "Maminko,kdy už budu moct chodit?" Zeptal se Míša " no v pondělí jdeme na kontrolu a tam se to dozvíme. Musíš být trpělivý a nepospíchat.V nemocnici si půjčíme vozítko z dětského oddělení,abychom tě mohli brát taky ven." Nechtěla mu říkat,že se jedná o speciálně upravené kočárky pro větší děti, které mají problémy s chůzí. Byla si jistá, že by Míša z toho nebyl nadšený. Položila ho na sedačku a šla pro svačinu. Do obýváku vkročila Terezka,bylo na ní vidět, že spala. "Taky jsi usnula viď?" Usmála se Hedvika "Hmmm, Tomik se v noci pořád převracel.Mami, můžu si nakrmit Míšu?" Zeptala se a Hedvika ji podala jogurt a piškoty. "Dej si to do mysky,a dej tam ty piškoty. Míšo čaj,nebo mléko?" Míša si poručil mléko a Tomik chtěl čaj. Terezka si sedla k Míšovi a začala ho krmit,Hedvika přinesla teplé ovesné mlíčko. "Tomiku, šup ke mě broučku,dneska tě nakrmim já." Vzala si ho na klín "Kde je táta vůbec?" Zeptala se Hedvika Terezky. "No a víš, že vůbec nevím? Možná u Filipa." Jen co to dořekla, uslyšeli obě dvě dveře od domu. Byl to Filip s tátou, hlasitě něco řešili. "Kde jste byli?" Zeptala se Hedvika " no, když jste si tady hráli na šípkové Růženky a růžence,tak jsem vzal Filipa a jeli jsme pro prase.Volal mi kolega, že mají zabito.Mám auto plné masa." Řekl ji s úsměvem a dal ji pusu na tvář. Usmála se,"tak vydrž já ti pomůžu" rezolutně ji odmítl "nene,ty tady máš kluky a potom mi to s Filipem zvládnem sami nanosit,ale uklidit to musíš ty.Já teď sjedu na barák a vezmu s Filipem mrazák.Vozík za autem mám." Rychle s Filipem odešli,aby nemohla protestovat. Hedvika dala Tomikovi napít "Tome,ty jsi nějakej horkej.Změříme teplotu" vstala a šla pro teploměr, strčila mu ho do podpaždí a držela mu ruku u těla. Filip s tátou v přepravkách nosil maso.Bylo toho požehnaně. "Pane jo,co s tím budeme dělat?"Zeptala se ho Hedvika " No co,jsme tady na vás dvě 4 chlapi a potřebujeme nabrat sílu. A potom zítra pojedeme k tvým rodičům,tak jim taky něco dáme ne." Udělal ji radost, myslela si, že tam nebude chtít jet. Podívala se na teploměr "No pane,proto se nám nechtělo z postýlky, už to vím 37.8. Tak dáme pyžamko a prášek a budeš ležet.Žádné lítání zlatíčko moje.Terezko,dones mi prosím tě pyžamo." Když Terezka přinesla pyžamo, tak ho Hedvika oblékla a vzala ho do náruče. "Půjdeme do postýlky a dáme prášek." Začal plakat "já chci být tady." Hedvika mu dala pusu "ale nakazíš Míšu a budete nemocný oba dva.Tak víš co, já ti sem přinesu deku a budeš pod dekou ano." Přikývl a usmál se "děkuju maminko" dal ji pusu na pusu. Měla Tomika v náručí a šla pro deku, když se vrátili do obýváku, položila ho a přikryla pořádně dekou. "To nové pyžamko,ti moc sluší, jsi kouzelnej.Udělám ti teplý čajík a táta pojede do nemocnice,tam je lékárna nonstop víš." Šla ven za Fandou, čistil s Filipem vozík od mastnoty. "Fando,nemohl bys sjet do nemocnice? Tomík má teplotu a tam je lékárna nonstop.A při té příležitosti zajdeš na dětské oddělení a řekneš, že tě posilám.Pujčíš si tam speciální kočárek.Vypadá jako golfky,ten bude pro Míšu." Pokyvoval hlavou " tak víš co,zajedu tam teď a ten mrazák vezmem při cestě.Hlavně zavolej na to dětský a co v té lékárně?" Napsala mu to raději na papír a Fanda s Filipem odjeli.
"Maminko,co je Tomášovi?" Zeptal se Míša "Asi trošku nastydl Míšo víš." Terezka Míšovi dala pusu "neboj,jenom má teplotu.Jako ty, když jsme byli v nemocnici." Tomík pokrčil nohy a začal plakat. "Tomiku, bolí tě bříško?" Zavrtěl hlavou "pálí to" řekl jí. Hedvika ho odkryla a sundala mu pyžamo a plenku. " A pálí to pořád,nebo jenom někdy." Zeptala se a zmáčkla mu močový měchýř. "Jenom někdy" odpověděl ji. "Tak v pondělí, zajedeme za doktorem,jestli nemáš zánět ano.Terezko, když se počůrá, třeba jen trošku,tak umýt pořádně.Ať ten zánět nepodporujeme, viď šmudlo můj." Vzala ho do koupelny a umyla.Zabalila ho do čistých plenek a uložila k Míšovi na rozloženou sedačku. Terezka se zasmála "už nevědí, čím nás překvapí.Myslíš, že je to zánět?" Hedvika pokývala hlavou "Ano a nebo nastydlé ledviny.Udělám ti hodně čaje a musíš pít hodně." Šla vařit čaj a Terezka si s klukama pustila televizi."Mami když má Tomik teď tyhle problémy,kde nastydl a u Míši to způsobuje co." Hedvika trošku tušila s čím se potýkají."U Tomika se bojím, že to udělali ty diuretika.Pojď do kuchyně něco ti ukážu." Vzala notebook a otevřela " trochu jsem studovala a napsala kolegini na urologii.U Míši je to psychické a bohužel neovládá svěrače močového měchýře už vůbec.A ještě tomu přidává, že zadržuje stolici.U Tomika to zatím vypadá na zánět,ale bojím se, že ty diuretika co do sebe dostával mají za následek ten zánět a může dojít také k trvalému poškození.Tomu musíme zabránit.U Míši se bojím, že to potrvá hodně dlouho.On neví, že čůrá,jeho svěrač nefunguje.Proto musíme na urologii." Terezka zaklela, " to je blb ten Filip." Hedvika ji pohladila "nedělej si z toho hlavu,to zvládneme všecko." Tomik s Míšou usnuli u televize, obě dvě je pozorovali. "Jsou to naši broučci." Řekla Hedvika a šla poklízet v kuchyni. Terezka si sedla na zem ke klukům. Během chvilky se vrátil Táta s Filipem. "Hedviko,tys nevolala do té nemocnice." Trhla sebou "Ježiš já husa na to zapomněla." Fanda se usmál "Ale mám je neboj." Usmála se "Jsi poklad největší." Filip pomohl otci s mrazákem do chodby,kde ho nechali stát, potom otec jel vrátit vozík a Filip už zůstal doma. Vešel do obýváku "Terko, Míšovi teče krev z nosu." Terezka se na Míšu podívala "Mami on krvácí co mu je?"Bylo ji do pláče,ale Hedvika vzala v klidu čistou plenku a přiložila ji Míšovi k nosu,ten se vzbudil a začal plakat. "To je v pořádku Míšo,nic se neděje zlatíčko moje. Klid Terezko,to je psychika, tělo se brání." Začal zvracet do plenky,co měla Hedvika v ruce.Filip stál kousek od něj a pozoroval to "to je prase" řekl.Terezka vyskočila,byla pěkně naštvaná "nechtěl bys náhodou vypadnout blbečku?" Hedvika nechtěla nechat konflikt růst "Dost! Tímhle tomu klukovi ubližujete." Zůstali jako opaření, její ráznej tón, zaskočil oba dva a Filip naštvaně odešel. Míša plakal a Hedvika ho otirala "maminko já nejsem prase" řekl ji a vzlykal. "To víš, že nejsi prase,toho si nesmíš všímat zlatíčko.Já tě vezmu do koupelny a umyju tě,vyčistíme zoubky." Vzala ho do náruče celej se třásl,Hedvika byla naštvaná,ale před Míšou se držela,aby ho nestresovala.Umyla ho a sundala mu pozvracené tričko, vyčistila mu zuby aby neměl příchuť zvratek v puse. "Už je to dobrý broučku" řekla mu a dala mu pusu.Odnesla ho k Tomášovi a vydala se za Filipem, do dveří vpadla bez zaklepání. "Filipe,bylo to nutný?" Zeptala se velice stroze "Hedviko, mě taky umřela máma a že bych se pochcával a nebo zvracel to fakt ne." Zalapala po dechu "Kolik je jemu a kolik je tobě?Co ti přelítlo přes nos?" Uchechtl se "Máma spadla ze schodů jenom kvůli němu!Kdyby k nám nepřišel,tak máma žije!" Zakřičel na ni,Hedvika chtěla něco říci,ale uvědomila si, že se nebude hádat s patnáctiletým smradem.Odešla z pokoje a šla k Míšovi, Terezka seděla u něj a konejšila ho."Mami promiň, já jsem se neudržela." Omluvila se Terezka "Terezko,to já chápu,ale nesmíme Míšu stresovat hádkama." Fanda se vrátil a Hedvika mu řekla o Filipovi a jejich proslovu. "Já si to s ním vyřídim neboj" Šel za Filipem do pokoje "tak mladej,jestli nechceš dostat po zobáku,tak to bylo naposledy,jak si se choval ty grázle jeden." Filip raději neodpovídal, věděl, že otec nejde pro facku daleko. "Jestli zjistim, že toho kluka budeš napadat,tak si mě nepřej!!" Po těchto slovech odešel za ostatníma. Míša ležel a Hedvika mu měřila teplotu,připadal ji nějakej horkej. "37.7 teda kluci,vy mi dáváte,ale u tebe to bude spíš psychika šmudlíku můj.Terezko pyžamo a je počůranej,tak plenky." Povzdechla si, snažila se,aby měl klid a vždycky se muselo něco pokazit. Přebalila ho a Terezka mu oblékla pyžamo a obejmula ho celý se třásl "už je to dobrý sluníčko moje." Hedvika vzala plenky a nesla je do koupelny, Míša když ji viděl odcházet, začal hystericky plakat "nechoď pryč, já už nebudu zvracet" Hedvika podala plenky Fandovi,aby je odnesl a šla k Míšovi "co to povídáš, já jdu jenom do koupelny,kam bych chodila ty ťunťo." Obejmula ho,dost ji zaskočil svou reakcí.Vzala ho k sobě "Míšo, podívej se na mě,ty si myslíš, že bych ti někam utekla?" Pořád plakal a Tomik, který byl už dávno vzhůru měl ze všeho taky uslzené oči. "Já musím vařit večeři Míšo,budu tady v kuchyni ano.Uvidíš na mě neboj a Terezka tu bude s tebou." Vzala si telefon ze stolu a napsala sms svému otci,co se s Míšou děje.Odpoveď přišla asi po 10 minutách, když si chystala na vaření v sms bylo napsáno "Mohlo by se jednat o separacni uzkost." Hedvika už věděla, že pomoc otce bude zcela nevyhnutelná. Nemohla pochopit, proč je Filip takhle chladný,ale když si vzpomněla na Petru, došlo ji, že nějaký následovník zde musí být. Fanda přišel k Míšovi,zvedl ho z postele a posadil si ho na klín, Míša byl z toho znatelně vystrašený. "Tak chlapáku a teď ti něco řeknu.Až ti něco řekne,ten protivný kluk,tak si ho nebudeš všímat." Dal mu pusu na tvář "a neboj se, já tě nekousnu." Míša se na něj podíval "proč mi nadává?" Zeptal se a měl slzy v očích "protože je hloupej, jenom hloupí lidi nadávají víš?" Filip se objevil v obývacím pokoji, byl oblečený "kam si myslíš, že jsi se vypravil." Řekl mu otec naštvaně " jdu ven." odsekl mu Filip "ty nikam nejdeš, až se naučíš chovat,tak můžeš jít ven." Řekl mu a Filip si vztekle sundal bundu "tak já nakonec budu, kvůli rozmazlínkovi dostávat tresty?Tak že když se budu pochcávat a posrávat,tak mě budete mít rádi jo." Fanda Míšu, položil na sedačku, právě mu došla trpělivost"Zapadni do pokoje a neprovokuj mě,nebo uvidíš co s tebou provedu." Filip se otočil a odešel jeho otec ho následoval, do jeho pokoje. Zavřel dveře a vlepil mu facku "jak se to chováš k ostatním?Kdo si myslíš, že jsi?Tady budeš poslouchat ti říkám, žádné privilegia jako od maminky.Jsi stejný jako byla ona, ničeho si nevážíš." Filip měl slzy v očích "aspoň jsem po mámě a vždycky budu." Fanda se otočil a raději odešel z pokoje, protože by ho jinak seřezal. Hedvika poznala, že je pěkně rozhozený, přišla k němu a políbila ho "Fando násilí nic neřeší" řekla mu "já vim,ale je to spratek,takhle se nikdo krom něho nechová." Míša ležel pod dekou v posteli a Tomik, který ležel hlavou na druhou stranu, si vlezl k Míšovi. Terezka se zasmála " jste jak dvě kukačky naše." Pohladila je oba dva po tváři, vzala telefon,aby si je mohla vyfotit."Pustíme pohádky kluci?" Oba přikývli a Terezka pustila televizi , seděla u nich a sledovala s nimi telku,aby tam nebyli sami. Ani nezaregistrovala, že někdo zazvonil.Hedvika šla otevřít,byl to soused, který potřeboval,aby Hedvika a Fanda uhnuli autem. Řekla potichu Terezce,aby ji pohlídala vaření, nechtěla aby to slyšel Míša. Odešla ven i s Fandou, do pokoje přišel Filip, když viděl, že je tam Terezka sama a je v kuchyni, nepozorovaně přišel ke klukům a začal šeptat na kluky "Hele pochcánkové,maminka vám odjela a bejt vámi,tak se bojím, protože jela pryč autem Michale co když se vybourá." Míša začal plakat hystericky plakat a volal maminku,Terezka k němu okamžitě přiběhla"cos mu udělal Filipe!" Zakřičela na něj, Tomáš se rozplakal také "on mu řekl, že se maminka nevrátí a vybourá se v autě." Terezka vstala od Míši a dala Filipovi facku, až mu z té rány vytryskly slzy.Filip ji facku opětoval nazpět "ty krávo jedna!!!!" Zařval a dost hlasitě,tak že Hedvika, která se vracela domů s jejich otcem, slyšela jeho řev. Přiběhla do obývacího pokoje, Míša byl k neutišení, Hedvika si ho vzala k sobě "ššš děťátko moje, už je to dobrý,jsem tady." Měla slzy na krajíčku, nevěděla co se stalo a když spatřila v jakém stavu je Míša,dost ji to vyděsilo. Terezka vysvětlila otci,co se stalo, ten chytil Filipa silně za ruku a odtáhl ho pryč z pokoje.Terezka přišla k Hedvice a Míšovi, Tomáš byl otočený zády k nim a plakal. Hedvika Míšu konejšila,ale vůbec se jí nedařilo uklidnit ho."Co se tady proboha stalo?" Zeptala se rázně a Terezka ji všechno vysvětlila.Hedvika se ji podívala na tvář, měla tam obtisk Filipovi ruky. Měla vztek a věděla, že takhle to fungovat nebude."Vezmu Míšu do pokoje,pokadil se." řekla Terezce a ta zůstala s Tomikem. "Tomášku nebreč" dala mu pusu a v hlavě ji běželo, že musela Hedviku zklamat. Hedvika svlékla Míšu "no tak broučku můj" dala mu pusu "to nic není, dáme to do pořádku neboj se." Otřela ho plenkou a vzala do koupelny,obalila mu nohu do igelitu a spláchla ho vodou. Vzala ho do ložnice a položila na postel,zabalila do čisté plenky a uložila do postele.Přišel tam Fanda "počkej u něj chvilku" Odběhla, hned jak odešla z pokoje Míša opět plakal. Fanda si ho vzal do ruky a šel za Hedvikou,byla v kuchyni zkontrolovat jídlo,aby se nepřipálilo.Míša si položil hlavu na Fandovo rameno a z očí mu tekly slzy,fanda ho hladil rukou po zádech."Hedviko promiň" řekl jí a ona se na něj otočila, měla zamračený obličej "ten tvůj syn,je zbabělec a gauner" řekla mu a byla ráda, že použila tak mírná slova, protože se jí dralo na jazyk něco mnohem ostřejšího. "Ale neboj Fando,jak on,tak mi.Domluvím se s otcem a půjde na psychiatrii na týden nebo na čtrnáct dní, protože je agresivní a hlavně citově chladnej.Doufám, že jsi mu nic neudělal,to nic neřeší." Fanda zavrtěl hlavou "neudělal, řekl mi, že jak se ho dotknu volá policajty." Po těch slovech pokrčil rameny "je nezvladatelný" řekl ji ještě.Šel s Míšou k Terezce a Tomikovi, položil ho na postel, protože Míšovi koukali ze sádry prstíky strčil si palec do pusy a plakal.Hedvika položila na stůl špagety v Míse a sezvala je k jídlu. Vzala láhev s čajem,lehce vytáhla Míšovi palec z pusy a dala mu pít. Bylo ji do pláče, měla radost z toho, že Míša nebyl v takovém stresu a teď se do něj dostal zpět.Terezka si vzala Tomika ke stolu,aby ho nakrmila a Míša usínal s dudlíkem od láhve v puse. "Broučku nespinkej,budeme papat?" Vytáhla mu savičku z pusy a Míša začal plakat."Terezko,kde má ten cumel,co mu dal Tomik.Je to blbý,ale sem s ním." Terezka předala Tomika tátovi a šla do jejich pokoje, věděla kam ho dala, protože ho schválně ukryla,aby na to zapomněli. Podala ho Hedvice a ta ho strčila do pusy Míšovi "pořád lepší, než ten palec, odřel by si pusu o sádru." Míša usínal s dudlíkem v puse a Hedvika ho vzala do ložnice.Uložila ho a lehla si vedle něj, neměla vůbec hlad, naštěstí Terezka se postarala jidlo, sama také nejedla,nebyla po tom co se stalo vůbec při chuti.
Pokračování příště.....
