"Maminko!!!" Otevřel jsem oči, vedle mě seděla Terezka a hladila mě po vlasech. "Šššš něco se ti zdálo, hlavně buď potichu." Začal jsem plakat, uvědomil jsem si, že jsem pořád v tom baráku ve kterém se mi nechtělo zůstat ani den. Cítil jsem pod sebou mokro a s pláčem jsem Terezce řekl "počůral jsem ti postel." Terezka mě objala a řekla mi, že to vůbec nevadí ať si z toho nedělám těžkou hlavu. Já jsem však věděl, že když to zjistí teta namlátí mi a při té představě, jsem dostal strašný strach z toho co mě čeká. Venku začalo svítat a já jsem ležel v počůrané posteli v počůrané košili. Terezka seděla vedle mě a pořád mě hladila a utěšovala. Cítil jsem se u Terezky v bezpečí, vyzařovala z ní láska, kterou jsem velmi dobře vnímal. Musel jsem na chvilinku usnout, protože mě vytrhlo ze spánku řvaní tety na chodbě."Vstávejte je potřeba udělat spousta práce, žádný válení se v posteli." Terezka mě vzala za ruku a řekla mi, že se půjdem umýt do koupelny a potom nasnídat. Začal jsem plakat a v pláči jsem jí řekl, že tam nechci chodit v počůrané košili. Terezka mi řekla že s tím nic neudělá, ale zkusí promluvit s tátou, aby mámě domluvil a ona mi vrátila moje věci. Teď ale říkala, abych raději šel dolů než tu matku takhle provokovat. Šel jsem s Terezkou dolů se schodů a po celou dobu mě Terezka držela za ruku. Za námi šel Tomáš a Filip ten zůstal v posteli, protože byl mazánek. Vešli jsme do kuchyně a Terezka s Tomášem pozdravili. Teta stála v kuchyni a podívala se na mě jak tam stojím v té mokré košili. "To mi chceš říct, že jsi se zase pochcal ty prase!! To už nemůžeš myslet vážně já se s tebou ty kluku párat nebudu. Dokud se nenaučíš základním hygienických znalostem budeš v této košili každý den. Svěsil jsem hlavu a začal plakat. Když to teta viděla začala na mě křičet."Ty ještě budeš řvát!! Otoč se a vypadni nahoru nejsem na tebe zvědavá!!" "Matko nech ho být. Jestli tě to nezajímá, tak mu zemřeli rodiče a ty pořád po něm ječíš" Šel jsem s pláčem nahoru a slyšel za sebou jak teta Řve na Terezku a Terezka na tetu. Vešel jsem zpátky do pokoje a uviděl u postele Terezky stát Filipa, který zrovna odhrnul z postele přikrývku. Tys pochcal Terezce postel a to se řekne mámě." Vítězoslavně potom opustil pokoj a už když běžel po schodech , tak křičel "mami mami on pochcal Tereze postel." Slyšel jsem dupot po schodech a u toho bylo slyšet jak teta sprostě nadává. Otevřela dveře do pokoje a já jak jsem stál naproti ní, tak jsem se strachy počůral. To jí rozzuřilo ještě více. Přišla ke mně Chytla mě jednou rukou za vlasy, aby mi nezvedla hlavu a druhou rukou mi dala facku přes celej obličej. Z nosu mi vytryskla krev. Upadl jsem na zem a schoulil se do klubíčka. Na mé tělo dopadaly další facky."Ty si myslíš, že já budu někomu tohle tolerovat,ty pochcandíro?!" Chytla mě za ruku a silně zmáčkla "Mazej dolů!" Šel jsem po schodech dolů, oči jsem měl zalité slzami a tak jsem musel opatrně, protože byli dost příkré. Pod schodami stála Terezka stála dole, když mě viděla,chytla mě okolo ramen a přivinula k sobě. "Svině jedna." Zašeptala a dala mi pusu do vlasů.Nikdy jsem se s takovým jednáním nesetkal, tohle by se mi s maminkou a s tatínkem nikdy nestalo. "Pr-oč js-em svi-ně?" Vzlykajíc,jsem ze sebe vypravil otázku a nechápal jsem, proč to Terezka řekla. "Ty nejsi svině čumáčku, to patřilo někomu jinému.Pojď umyju tě." Jenže ze schodů šla teta a táhla moji pomočenou matraci. "Hovno!Žádný mytí!" Řekla a vyhodila mě z domu.V kuchyni byl slyšet pláč malého Tomáše. Stál jsem na dvoře,byla mi zima teta otevřela staré dřevěné dveře hodila tam tu matraci, pak mě chytla za krk a vsunula mě dovnitř. "Tady si můžeš užívat u prasat!!Ty taky chčijou do postele." Začal jsem brečet a pěstmi bouchat do dveří, dostal jsem strach,byl tam šero a strašný smrad.To ticho přerušovalo pouze mlaskání a chrochtání prasat. Sedl jsem si na matraci a snažil se zahřát,ale moc to nešlo. Tiše jsem plakal a pořád jsem volal maminku,aby mi pomohla.
Absolutně nemám přehled,jak dlouho jsem v tom smradu byl.Uslyšel jsem,jak rachotí petlice na dveřích, měl jsem strašný strach.Přitáhl jsem si kolena k sobě a rukama se pevně chytil za nohy.Plakal jsem a čekal co zase přijde. Dveře se otevřely a ve dveřích stál strejda a za ním Terezka. Když jsem ho uviděl začal jsem brečet na hlas.Opět jsem se pomočil a nevěděl co bude následovat. Přišel ke mě "Terezo běž napustit vanu, musíme ho umýt." Natáhl ke mě ruce,aby mě zvedl a já jsem si rukama zakryl hlavu a u toho brečel.Měl jsem strach, že dostanu nařezáno. Chytil mě a vzal mě do náruče "Neboj nic ti neudělám, jenom klid už to skončilo.Už se tě nikdy nedotkne." Klepal jsem se zimou i strachem, nevěděl jsem zda můžu někomu věřit. "Terko ten kluk úplně hoří.Jdi do kuchyně do lékárny a vezmi tam teploměr a sirup co měl Filip když měl teplotu." Terezka odběhla a já si položil hlavu na strejdovo obrovské rameno. Nesl mě do baráku, když jsme došli ke dveřím na Prahu stála teta. "Co si myslíš, že jako děláš?!" Zakřičela na něj. "Uhni mi z cesty, nebo bude zle!" Odstrčil ji a šli jsme po schodech nahoru přímo do koupelny. Byl jsem malátný a točila se mi hlava, strejda mě postavil do vany a stáhnul země tu špinavou košili.Terezce řekl, ať mě umyje, že hned přijde. Byla mi strašná zima drkotal jsem zubama a bylo mi špatně.
Za chvilku se vrátil strejda a zabalil mě do ručníku,pak jsem musel usnout v jeho náručí.
...............................................................
TEREZKA
Seděla jsem u postele u táty v ložnici,kterou připravil táta, dal pod prostěradlo igelit který měl v dílně. Měl ho tam schovaný od dob co malej Tomášek s nimi spal v posteli a čas od času se mu stala nehoda. Prožíval to co Míša, jen to neměl takhle kruté. Vůbec jsem nechápala, kde se v matce vzala taková nenávist. "Blouzní" řekla jsem tátovi. Podal mi teploměr, který po celou dobu držel v ruce. Odkryla jsem peřinu a dala Míšovi teploměr do podpaždí, ruku jsem mu přitáhla k tělu a přidržovala jí, aby teploměr nevypadl. Táta přišel blíž a prohlížel si Míšu, jako by ho viděl poprvé."je to hezký kluk" řekl a přiložil Míšovi ruku na čelo. "Tohle jsem nechtěl Terezko." Řekl a položil mi ruku na rameno. On moc dobře věděl, že ho mám velice ráda a že má ve mně oporu. Abych byla spravedlivá měla jsem oporu i já v něm. Jediný háček byl, že nesměl pít, protože potom se choval velice agresivně. Vyndala jsem teploměr, který mi dal dvojitým zapípnutím vědět, že měření je u konce. "Tati On má 39,6" Řekla jsem vyděšeně. "Zavolám Hedvice vydrž" odpověděl a šel pro telefon. Hedviku jsme znali všichni, byla lékařka. Dřív k nám chodívala na kávu, potom ale moje matka začala žárlit a napadala otce, že s ní má poměr. Hedvika kvůli tomu, k nám přestala chodit na návštěvy. Viděla jsem jí potom jen velmi sporadicky. Potom se raději mamce vyhýbala Velkým obloukem. Za chvilku se vrátil otec a řekl, abych míšovi obalila kotníky mokrým ručníkem.
"Zítra pojedu do města a koupím plenky." Řekl a pohladil mě po hlavě. "Promiň poupátko, za tu facku" podívala jsem se na něj "to je dobrý." Řekla jsem a usmála jsem se, abych mu dala najevo, že se nezlobím. Podíval se na hodinky "Hedvika už by to měla být jdu dolů." "Ona přijede?" Řekla jsem, Ale odpovědi jsem se nedočkala, protože táta mlčky zavřel dveře. Byl si vědom, že příjezd Hedviky vyvolá další hádku. Netrvalo to dlouho a na chodbě byly slyšet hlasy jeden byl táty a druhý Hedviky.
Hedvika vešla jako první"ahoj Hedviko" zamumlala jsem, bylo mi nějak celé situace trapně. Strašně mě trápilo že jsem nedokázala Míšu ochránit.
Hedvika přišla k posteli podívala se na Míšu a zhrozila se "Proboha co se mu stalo." Mlčela jsem nevěděla jsem co jí mám na to říct. "Kolik měl poslední teplotu" zeptala se a mezitím si vyndala ze své lékařské kabely stetoskop. "39,6 " Hedvika Míšu odkryla a přiložila stetoskop na jeho hrudník. "Hraje v něm celý orchestr." řekla a chytla jeho zápěstí, měřila mu tep. Otevřela mu pusinku a podívala se do krku, pak mu prohmatala krční mandle. "Co je to za klučinu." Zeptala se a podívala se na tátu. Nenechala jsem ho promluvit a začala Hedvice vyprávět o Míšovi. mlčky poslouchala co jsem jí říkala a já jsem si všimla, jak ji zvlhly oči. Otočila se na tátu a v jejím výrazu bylo vidět, že je dost otřesená. "Fando, ty mi chceš říct, že k vám pošlou chlapce, který přijde o celou rodinu a místo aby zde našel útěchu, tak ho takhle psychicky týráte? Ten tvoreček je na světě pouze devět let! A ty si myslíš, že jeho psychika vydrží hodně!?" Nekřičela, ale mluvila tak rázně, že i na otci jsem viděla stud. Mlčel vůbec nevěděl co jí má odpovědět. Míša se zavrtěl a mluvil ze spaní. Hedvika vytáhla z kabely injekci a nějakou lahvičku. "Píchnu mu antibiotika a napíši vám recept na léky, které mu budete dávat. A počítej s tím Fando, že podám zprávu na sociálku. Máš tři děti a ke čtvrtému se chováš, jako bys nikdy dítě nevychovával."
"Terezko dejte mu nějaké pyžamo. Musí hodně pít." Vstala jsem a šla jsem do našeho pokoje k tomášovi do skříně. Nevěděla jsem kam dala matka jeho věci. Vzala jsem pyžamo a šla zpátky k tátovi do ložnice. Hedvika odkryla Míšu "Počůral se máš tady Fando čisté prostěradlo? Terezko přines prosím mokrou žínku a čistý ručník." Odběhla jsem do koupelny, když jsem se vrátila, už tam byl táta a držel nahého Míšu v náručí. Hedvika natahovala nové prostěradlo na postel. Začala jsem Míšu utírat mokrou žínkou a osušila jsem ho ručníkem. Poté jsme ho s Hedvikou oblékli a uložili do postele. "Fando pojeď se mnou mám doma nějaké plenky." Táta přikývl a šel s Hedvikou dolů. Zůstala jsem s Míšou sama. Lehla jsem si vedle něj a obejmula ho. Cítila jsem na sobě, že jsem nějaká vyčerpaná. Přehrávala jsem si události z posledních dnů, když mě vytrhlo z přemýšlení klepání na dveře. Vstala jsem a šla otevřít s obavami, že tam bude stát matka. když jsem otevřela Stál tam tomáš a držel v ruce čaj a dětskou láhev. "Táta ti to posílá a Hedvika říkala, abys mu dala napít." Pohladila jsem ho "chceš jít k nám?" zeptala jsem se a on přikývl, že ano. Přelila jsem čaj do flašky a sedla si k Míšovi. Čaj nebyl Horký, byl příjemně teplý. "Míšo" řekla jsem tiše a hladila ho prstem po tváři. Položila jsem mu na rty dudlík od lahve. Pootevřel pusu, tak jsem mu dala dudlík do pusy. Začal pít, vypadal hrozně roztomile až mi to vyloudilo úsměv na tváři. Vypil celou láhev a spal dál. Bylo i znát že mu klesla teplota. Tomáš se zasmál "byl jak miminko." řekl potichu a sedl si vedle mě. "On je moje miminko" zašeptala jsem mu na oplátku a vlepila mu pusu na čelo. "už ho máma nechá?" Podívala jsem se na něj a v jeho očích, jsem uviděla ustaranost. "Doufám že ano táta slíbil, že už se to nebude opakovat. Matka je doma." Zavrtěl hlavou " Není táta jí řekl, že se chce rozvést. To znamená, že táta půjde pryč?" "Ne to znamená, že my půjdeme pryč s tátou." Řekla jsem rázně. "A bez Filipa? Nemám ho rád pořád jenom žaluje." Pohladila jsem ho přesně jsem věděla o čem mluví. ale i tak jsem nebyla ráda, že by se sourozenci neměli rádi. "To neříkej Tomášku, uvidíš, že jednou budeš Filipa potřebovat a on tebe." Z našeho rozhovoru nás vytrhl táta, který se vrátil od Hedviky. Podal mi tašku s plenkami. Byl celkem zadýchaný, zřejmě běžel od Hedviky až domů. Moc dobře věděl že umím zabalit do plen dítě. Starala jsem se o Tomáška, když na něj matka celou dobu kašlala.
Míšu jsem odkryla a sundala mu pyžamové kalhoty. Dala jsem pod něj 4 pleny, zvolila jsem raději víc protože jsem počítala, že se v noci počůrá více než jednou. Přes plenky jsem dala igelitové kalhotky a oblékla mu pyžamové kalhoty. "Jsi neuvěřitelně šikovná" řekl táta. "Pomůžu ti dát vedle Míši matky postel. Čistě si to povlékni a na noc se zamkněte. Já budu spát v pokoji s klukama." Podívala jsem se na něj "a kde bude spát matka" řekla jsem a nebudu zastírat, že jsem byla z jeho slov v úžasu. "Matka? No ta má přece matraci v chlívku u prasat." Musela jsem se zasmát, ale souhlasila jsem s tátou. Zajímavé bylo že vůči matce, jsem nepocítila žádnou lítost. Táta mi pomohl s postelí a když jsem si jí povlíkala, pohladil mě po zádech a se slovy dobrou noc, odešel z pokoje. Ihned jsem zamkla a lehla jsem si vedle Míši do postele. Chvilku jsem ještě přemýšlela zda to jak se choval táta dnes celý den bude v budoucnu pokračovat.
Konec II. dílu
