Sobotní dobrodružství v Mikulově

[pohodar76]

Odhodlal jsem se napsat tady svůj zážitek tohoto víkendu.I když si za rok vystačím asi se 2 balení plínek a nemám tolik pomůcek jako vy,mám to rád.Moje vášeň v tuto zálibu začala v době kdy nebyl internet a koupit si plínky bylo tak složité a drahé že to bylo nemyslitelné.Žádné objednání přes net s diskrétním dodání nebyl.Do lékárny bych pro to asi ve třinácti nešel.
Svoje první plínky jsem si koupil ve Španělsku kdy sem se jako mladý kluk živil jako řidič kamionu.Tam se to dá koupit běžně v Tesku.Zaslíbená to zem.No a já měl to štěstí že jsem poznal kluka který mě to naučil o prázdninách u babičky.Ale o tom nechci psát.Jen popisuji proč mám rád počůrání do kalhot.
Od těch prázdnin jsem držel půst dlouhé roky.Dělal to v utajení doma když nebyl nikdo doma nebo jsem se odvážil někam ven.Závidím současné generaci.Google vyhledá vše.Akorát jsem se musel smířit s tím že budu mlsně koukat na videa kde se nakonec vše zvrhne na sex a prasečinky.No a tak jsem hledal a hledal.Pár různých zážitků s klukama ale nikdy jsem nenašel co jsem doopravdy hledal.
Nicméně se na mě před týdnem usmálo štěstí.Na XTUBE kde jsem mlsně koukal na počůraný kluky jsem našel kluka mého věku se stejnou zálibou.Řeknu vám je to jako vyhrát ve sportce.
Žádný pisálek a honílek jak už to většinou dopadne.
Jmenuje se Mirek a je ze severní Moravy.Dokonce je to kluk který dokáže zaujmout svými koníčky.Jsme oba z generace kluků co vyrůstali na Magionu,Vlaštovce a studio kamarád.
Takže jsme se domluvily na sobotní sraz a vyrazily do Mikulova na společné dobrodružství.Kdysi jsem tam bydlel a znám to město dokonale.Navíc jsem měl počůraný zážitek s dřívější doby kdy jsem tam nad ránem kolem pátá ráno vylez na svatý kopeček pro pár fotek svítání nad tím to skvostným krajem.Tenkrát to na mě přišlo a kdo to zná ví o čem píši.Skoro tma a nikdo nikde.Bylo to uprostřed léta a já na sobě měl plátěné kraťase.Navíc jsem byl hodně daleko od auta.Myslím že mě ta situace o to víc vzrušila.Stál jsem na tom kopci a po nohách mi to teklo až do bot.
Ale o tom tento příběh není.Podle předpovědi počasí mělo pršet celý den.
Tak jsme s Mirou vzali pláštěnky až pod kolena.Koupil jsem takové maskáčové.Zaparkoval jsem hned pod první kapúličkou svaté cesty a po zaplacení parkovného se vydali na vyhlídku naproti zámku.
Znal jsem Mirka pouze hodinu.Byl trochu nesvůj protože se ne veřejném prostranstvím ještě nepočůral do kalhot.Já měl na sobě bíločerné a šedé maskáče.Mirek černé kalhoty.
Po opravdu dlouhé době jsem viděl někoho se počůrat do kalhot.Musím přiznat že pustit to do kalhot před někým bylo chvilku náročné.Ale potom jsem se uvolnil a cítil teplo vlastní moči ve svém klíně a potom tekoucí po nohách.Na Mirovy to bylo vidět pouze ve švech a v kapkách padajících na zem.Byla to nádhera to pustiti taky.
Na mě to bylo vidět pouze v lesku kalhot které vytvářel odlesk mokra.Nasadili jsme si pláštěnky a za mírného deště se vydali na protější zámeckou zahradu.Chůze zevnitř promočených kalhot byla úžasná.Museli jsme projít přes náměstí kolem morového sloupu s kašnou.V zámecké zahradě jsem si oba pořádně zmáčeli znovu kalhoty.Pláštěnka kryla skoro všechno.No kdo kouká druhým na boty ?
Ten kdo nesdílí naši zálibu, toho by to ani nenapadlo a ten kdo by přeci věděl co děláme je náš člověk a myslím že by se mu to líbilo.O když naše oblečení to moc neukazovalo.Šouravým krokem dvou turistů jsme se vydali zpět na náměstí.Kolem kina jsme se dostali do uličky pod náměstí.Je tam jedno sklenářství a v nejužším bodě skoro zpátky na spodní část náměstí jsem se zastavil a počítal do dvaceti.Po tu dobu jsem to nesměl držet.Taková moje hra.Opět jsem pořádně zahřál klít a stehna.Navíc prvních pár čůrků do bot.Popošli jsme dál před klenotnictví.Povídám Mirkovy že jsou tam pěkné hodinky a mírně rozkročenými nohami pustil další várku.Ve výloze jsem viděl okolí a lidi jdoucí kolem.Teplé blaho.Než jsme vyrazili vypil jsem energeťák a skoro 2 litry vody.Potom se k nám začali přibližovat turisti tak jsem zastavil tok a pomalu se přesunuli k nemocnici.Co krok to učurnutí.Boty už jsem měl plné.Sešli jsme pod nemocnici a pomalu se blížili zpět k aut.Našli jsme chodník který spojoval horní ulici ke střední škole.Mira se zastavil a sundal batoh aby se napil další vody.Stál jsem tam a pustil to naplno.I přes déšť bylo slyšet čůrek moči tekoucí na zem.V  botách jsem měl menší rybník a slyší Miru jak povídá.Dobře ty.Že se nestidíš.A potom se přidal.K autu jsme došli totálně zechcaní a naštěstí jsme měli připravené igelity na sedácích mého auta.Tak jsme jeli k Mirovy domů na severní Moravu.Zastávka v Přerově u autobusového nádraží.Je tam nákupáč s lékárnou.Bylo potřeba koupit pivko.Po pivku se nádherně čůrá a chtěl jsem koupit v lékarně plínky které Mira nezná.Nakonec jsem stratil odvahu do té lékárny vlézt prože tam byly mladé holky.Dostal jsem za to potom za uši že jsem to nepřipoměl.A to jsme šli do toho nákupáče už bez pláštěnky,v botách mi šplouchalo a na východě z nákupáče se opíral romský puberťák o zeď  v poloze při které se nám shodně oběma vybavilo že se chce počůrat ale nechce si načůrat do bot.Velmi zajimavé a krásný kluk.U Mirka doma jsme dokázali pít pivko do šesti do rána.
Ten kdo to má rád to pochopí a všem co to nedělají se omlouvám.Ale potkal jsem někoho se stejnou zálibou a  bylo to super.Přeji všem aby si našli spřízněnou duši a zažili podobné dobrodružství jako já.Jinak komu se to líbí budeme rádi když se přidá.Mirek je hetero a já bi .Navíc musím poděkovat správci těchto stránek za usilovnou práci a že nás tady všechny drží na uzdě.Ze začátku jsem to všelijaké omezení nechápal.Děkuji Tomáš

[pohodar76]

Omluvám se za pravopisné chyby.Sám to nemám rád.

[pohodar76]

Chci popsat jeden neskutečný zážitek z tohoto víkendu.
Jsem ujetý na čůrání do kalhot  a na kluky, kteří se přede mnou počůrají. Tak jsem si založil profil na internetových stránkách, které se zabývají touto tématikou a čekal. Čekal a čekal. Štěstí se na mě usmálo minulý týden, kdy se mi ozval kluk ze Zlína. Jmenuje se Tomáš a po pár mailů, které jsme si napsali, jsem zjistil, že máme stejnou zálibu. Tento den jsem si zapsal do kalendáře, protože jsem konečně!!! našel někoho, s kým to můžu dělat a společně sdílet naše pocity. Během dvou dnů jsme naplánovali akci, na kterou budu vzpomínat až do smrti. No vlastně ji naplánoval Tomáš a myslím, že naprosto skvěle.
Sraz jsme si dali v Hulíně, odkud jsme pokračovali společně dál do Mikulova, kde Tomáš vyrůstal a kde to dobře znal. Cestou jsme se blíže seznamovali, povídali o svých zájmech a představách a o tom, kde a jak to uděláme. Po hodině cesty jsem už toužebně vyhlížel Mikulov, protože jsem měl plný močák a držel to ze všech sil.   Hurááá  Mikulov.
Tomáš zaparkoval u cesty, která vedla na místo prvního počůrání. Srdce mi bušilo, jak nikdy předtím. Představa, že se poprvé počůrám na veřejným místě a navíc uvidím Tomáše, který to se mnou udělá taky, mě přiváděla do slastných mdlob. Vyšli jsme na vyhlídku a koukali do kraje.  Pak to přišlo!!  Už nevím, jestli jsem to pustil první já nebo Tomáš. Ale vím, že jsem pozoroval Tomášovy černošedobílé maskáče a čekal až to pustí a čuránky mu potečou nohavicemi ven. Navíc mu ty maskáče děsně slušely. Já měl na sobě černé softshellové kalhoty. Záměrně jsem vybral černou barvu, protože to na nich nebylo moc vidět.  Poslední kontrola, jestli někdo nejde a jdeme na to.  Pouštím ... moje kalhoty vlhnou a je to na nich vidět zatím jen ve švech. Přitom pozoruji Tomáše. Z nohavic mu pěkně ukapává. Božské!!!  Poprvé jsem se počůral veřejně a navíc před klukem, který to udělal taky. Ale to byl začátek opravdového adrenalinu. Tomáš navrhl, že si projdem Mikulov tak, jak jsme. Pochcaní. Dokonce se na to vybavil dlouhými pláštěkami, které měly zakrýt naše mokré kalhoty. Následoval jsem Tomáše, který to měl opravdu dobře naplánovaný. Oblíkli jsme pláštěnky a šli jsme do zámecké zahrady. Jsme v zahradě. Při kochání pohledem do kraje si to oba opět pouštíme do kalhot. Jdeme do města. Pohledem pozoruji lidi, jestli si na nás něčeho neobvyklého nevšimli. Jsme oba dva pochcaní. Pak se zastavíme u klenotnictví. Tomáš mi ukazuje hodinky a při tom zase čůrá. Poznal jsem to podle louže, která se pod nim vytvořila. Tak to pouštím taky.  Jdeme dál.  Pak jsem dostal žízeň a musel jsem se napít. Sundal jsem batoh a vytáhl jsem si petku s vodou. Oči mi při tom utkvěly na Tomášovy nohavice. Tomáš čůral .Neskutečný proud.Chtěl jsem mu šáhnout do rozkroku a jeho moč cítit ve své dlani.  Vše mu teklo do bot a na dlažbu. Asi pustil vše.  Já byl v tranzu. Pustil jsem to taky.  Takhle zechcaní jsme přišli k autu. Tomáš měl vše připravené. Igelity na sedačkách. Sundali jsme pláštěnky a rychle do auta. Opouštíme Mikulov.
Při cestě zpět domů hodnotíme naši akci. Oba souhlasíme, že si takovou akci musíme zopakovat. Byl to Nářez!!!!!!  Ale to bylo pořád málo. Proto jsem Tomovi navrhl, že by jsme mohli jet ještě ke mně a zažít spolu další počurávací dobrodružství.  Tom souhlasil a já byl neskutečně šťastný. V Hulíně jsem sedl do svého auta -Tom mě následoval. Hurá na severní Moravu. Cestou jsme zastavili v Přerově nakoupit pivo. Tom chtěl jít na záchod, ale cena za vyčůrání ho odradila. Já to vydržím, byla jeho odpověď. Tak jsme nakoupili a cestou od pokladny jsme uviděli kluka, který tak zajímavě čupěl. Koukli jsme po sobě a oba jsme si představili to samé- kdyby se tak pochcal!!! . No nakonec jsem to udělal já, při ukládání nákupu do auta. Pochcat se v Přerově u auta- mazec!!
Dorazili jsme ke mně. Rychlé občerstvení, pár piv a hurá na to. Tomáš a já jsme si oblíkli suché kalhoty, celou cestu jsme jeli v těch počůraných z Mikulova. Tomáš si oblíkl takové pěkné pláťáky na kterých mi pořád utkvíval zrak. Už jsem si představoval, jak budou mokré. Dočkal jsem se. Tomáš se do nich krásně před chalupou počůral