Co tam máš ty z Lipty Liptál natahovací, tak nevím jestli je to ten stejný výrobce, ale ještě se dělaly v provedení ty samé, ale folie vepředu nebyla překrytá silonem. Tedy vepředu jen ta nažloutlá folie, takže bylo vidět jaký je stupeň počůrání a jinak boky a zadek silonové se stejným střihem vnitřní folie. A to byl konec 60tých let. Tento model si zvlášť dobře pamatuji, protože co já jsem se v nich nastál ve školce na hanbě, aby všichni viděli zblízka, že mu učitelky dávají plínky, protože se počůrává, když ho okamžitě nepustí na záchod kdy si řekne.
Nosil jsem jen natahovací, protože venku nebyl problém se vyčurat, ale v jeslích a ve školce byly dveře ze třídy zamčené a také se nikomu nechtělo mě chodit pořád odemykat.
Vždycky jsem měl podváhu 20 kg, takže tady ty natahovací kalhotky mi byly akorát až někde do 5té třídy. A ty byly nejlepší, že byly do hodně velikého obvodu pasu a hlavně větraly a NEŠUSTILY, takže ani ve škole nebyl problém. Jedině problém byl tělocvik. Naštěstí jsem měl školu nedaleko, tak jsem za přestávku před tělocvikem stačil se doma převléci a tělák byl ve vyšších ročnících naštěstí vždycky poslední dvě hodiny a když jsem celý den nepil, dalo se to zvládnout.
Na knoflíčky jsem míval také, ale jen když se šlo do obchodu, cesta k příbuzným, kde se nedalo jít včas na záchod a muselo se dát víc plínek a jak se tu píše, gumička by tu váhu neunesla, zvláště po použití.Ale nebylo to tenkrát jednoduchý. Potřeboval jsem stahovací kalhotky na gumu mezi lidi, výrobci pak zcela přešli na zapínací. Se zapínacíma nebyl problém, ty mi nosila jedna stará paní co dělala v ústavu pro postižené. Ale stahovací se naštěstí vyřešili tak, že jsem měl sestřenic nepočítaně a tenkrát se ještě dělaly holčičí kalhotky ze silonu s vyšším pasem a hlavně guma v nohavičkách byla vyměňovací jako v pase. Tak se vyměnily gumičky v nohavičkách za silnější, v pase se všila silnější podvazková guma, která na zadku zároveň jistila plínky proti sklouzávání při chůzi a všila se tam ta igelitová vložka, tak jak v těch Liptách. Toto řešení mělo výhodu, že se daly sušit normálně na balkoně a nikoho z debilních sousedů nenapadlo o co jde. Mimochodem ještě nedávno jsem vyhazoval zbytek té nažlouté fólie a i po desítkách let byla měkká jako nová. Ty dnešní za nic nestojí.
A pak zas technologie pokročila a do silonových kalhotek už dělali gumičky nevyměňovací a co teď. Nakonec to zachránily modré holčičí trenýrky na tělocvik, které měly v nohavičkách silnou gumu a dala se vyměnit, pas byl také vysoký, tak se všila osvědčená fólie vzor Lipta a zase se jelo dál. Akorát to byla bavlna, která s fólií schla věčnost, a muselo se to sušit doma skrz debilní sousedy.
Mno a u jednorázovek se zase musí řešit šustění igelitu, rozpadání vnitřků.
Shrnu-li to, tak ty Lipta z obrázku na gumu byly nejlepší. Větrací, účel plnící, fólie na věčné časy, po vyprání za pár minut suché, nešustivé, nenápadné. Kdybych tenkrát věděl, co se dnes bude dělat za dreky, tak jsem měl Liptu koupit a toto vyrábět dál. Materiály ponechat, jen zapracovat u větších kalhotek na gumkách v pase a nohavičkách.