Zdravím. Já si osobně taky pamatuji na dobu zhruba od 2 let. Defacto se moje vzpomínky týkají převážně trénování na nočník. Okrajově pak plenek a ostatních věcí. Moje mamka a rodiče vůbec jsou super, ale v období útlého dětství si mamka nedokázala představit dítě starší 2 let v plínách přes den (( starší sestra už ve 2 neměla i přes noc)). Trénování začlo někde v 1,5 či 1 a 3/4 (( samozřejmě do 2 let si to nepamatuju, to vím od sestry a z vyprávění)) a bylo to takové klasické posazování na nočník dřívejší doby. Mamka byla v tomhle docela přísná. Právě od 2 let si pamatuji to vysazování na nočník, někdy i ty boje a breky--nechtěl jsem tam sedět a časté nehody ((možná nějaké tresty)).I přes snahu jsem byl přes den v látkových plenách zhruba do 2,5. Pamatuji se, že jsem pak dostával na okno nějakou drobnost, když sezení na nočníku bylo úspěšné. Čili ve 2,5 jsem začal chodit sám na nočník a o chvíli později jsem byl bez plen i v noci. Ještě mám jednu vzpomínku z období 2-3 let věku. Pamatuju si, jak mi mamka po koupání před spaním dávala klasickou tlustou látkovou plínu. Na dudlík si nepamatuji. Jsem s ním akorát na fotce jako novorozenec, to samé dětská flaška. Klasickou dětskou dřevěnou postýlku si naopak pamatuji. Tu jsem měl tak do 3 let a mám vzpomínku, že mě jednou hlídala starší sestra, já jsem zlobil a ona mě do té dětské postele dala. Pamatuju si ten řev. Jelikož jsem byl nemehlo a neuměl se dostat ven. Tak jsem měl smůlu.
Je to sice mimo téma, ale myslím si, že moje ABDL má souvislost právě s nuceným vysazováním na nočník. Jako ABDL se mi líbí představa mít přísnějšího rodiče, kombinace abdl věcí, plen a trénování na nočník. Asi to není náhoda, že zrovna hledám přísnějšího rodiče a chci prožít období věku 2-3 let. Je to defacto zrcadlení mého útlého dětství. Jako opravdový rodič bych byl ale naopak liberál-myslím v otázce trénování na nočník. V tomhle bych se snažil asi přizpůsobit vyspělosti dítěte. Čili nevadilo by mi, kdybych měl dítě v 1,5 přes den bez plen, ale na druhou stranu bych nebláznil, když by to dítě mělo plíny do 2,5. Myslím si, že do 2,5 je to normální a to i dle publikací odborníků. Raději mít dítě ve 2 letech v plínách než dítě, které má pak kvůli chlubícímu se rodiči negativní vzpomínky, ba dokonce i nějaké psychické bariéry. Osobně nemám rád takové ty dokonalé matky a jejich dotazy ve stylu. Vašemu je 1,5 či 2 a má ještě plínky??? No to je šílené.....To pak tedy nechápu, co by měli dělat rodiče s 2,5 a staršíma v plenách??? Nuceně je vysazovat, trestat je?? Doufám, že nejsme 100-150 let zpátky, kde se mimina ((i 1 rok stará)) přivazovala k nočníku, dokud nočník nepoužila....Nedá se slučovat lenost některých rodičů, kde dítě ve 3-4 letech neví, co je nočník a rodičů, kteří mají děti, které zkrátka třeba na to nejsou zralé. Docela se mi udělalo zle, když jsem četl o "milujících babičkách", co učí své 1,5 leté vnoučky na nočník tak, že jim preventivně ještě před každým posazením na nočník nasekají na zadek. To mi u takových prcků hlava nebere. Ale každý je jiný. Ono způsobit někomu trauma do dospělosti, které může poznamenat jeho celý život, je jednoduché. Nastalý problém však už musí řešit ten, kterého se týká. Nikoliv ten, kdo ho způsobil. A v tom je taková trochu hořkost.
Omlouvám se Všem za slohovou práci a trochu psycho analýzu. Snad je to alespoň trochu zajímavé k počtení.
