Jak to vlastne zacalo (jestli to nekdo vi)

[tretioko]

Ja jsem na to prisel nahodou a nedavno. Nekdy minulej rok v listopadu jsem si zacal cosi s jednou zenou (41,) sice to s ni nestalo za moc (je to magor,) ale ma zasluhu na tom, ze jedna stara vzpominka me dala odpoved na tu starou otazku "PROC?"

Nejak mezi reci jsem pustil neco o tom ze mam nejaky infatilisticky spady. Ona mi rekla, ze s tim se musi bojovat, ze neni mozny, abych ji porad objizdel kozy jako malej smrad. Jenze tim to neskoncilo - par dni potom, po nejakym chlastani a huleni mi zase neco rikala o infantilismu - jen nejakou debilni poznamku, ja si to moc nepamatuju, ale zato si moc dobre vzpominam, co mi proletelo hlavou v tu chvili: Vzpomnel jsem si, jak se mi pokousely zensky v jeslich sebrat dudlik - abych ho nechal jako vsichni ostatni (uz mi moc nechybelo do tri let.)

Mam totiz zatracene dobrou pamet a vybavil jsem si tu scenu jako by se to stalo vcera:

Po jidle se chodilo spat, spunti se vysvlikli a umistovali se na lehatka, ja samozrejme taky. Dostal jsem dudlika do pusy (ano, vim jak vypadal,) jako vzdycky na odpoledni odpocinek. Ale ten den jsem nechtel spat, tak jsem si kratil cas hranim si s dudlikem a to i dost nahlas. Po nejaky dobe (vnimani casu se mi zkresluje, ale muselo to bejt aspon 20 minut) mi byl dudlik necekane zabaven. Navic od zensky, ktera nam aplikovala tresty (kdyz si ji zkusim vybavit, tak delat pani domu v nejakym BDSM salonu by ji asi docela slo, jenze dneska ji bude uz urcite 65.) Zacal jsem knourat, ze chci zpatky svyho dudu. Misto toho jsem dostal ranu pres holy stehna jakousi listou nebo necim podpobnym, bylo to dreveny, tenky a ctverhranny, jelita to nechalo pekny. Samozrejme me to donutilo brecet (bezna reakce malyho spunta, kdyz mu nekdo ublizuje) a nebylo mozny, ze bych se utisil sam od sebe. Jeste navic "ta hodna pani" mi dost dlouho a dost nevybiravym zpusobem vysvetlovala, ze "takhle uz to vazne dal nejde" a  pak se vzdalila. Po nejaky dobe (ktera mi pripadala jako vecnost) mi jina z tech nasich zenskejch donesla mojeho dudlika to me utisilo a za moment jsem usnul...

Preberte si to jak chcete, muzete mi to verit nebo nemusite, nicmene jestli se mi povedlo popsat ten "rozhodujici moment," tak muzu rict, ze jsem si nic nevymyslel, protoze tu scenu si dokazu z ty hlavy vylovit skoro kdykoliv, jako bych cumel na video... (ktery me mimochodem dost vzrusuje.)

Nevim, jestli ty zensky nekdy napadlo o tom takhle uvazovat, ale rekl bych, ze prave v jeslich doslo k tomu, ze se chytim tehlech veci (to co nakonec delam doted.) Jednu z nich (tu co mi vratila dudlik) jsem obcas potkaval asi do r.  2004 (chodila do stejnyho kramu jako my,) no treba ji to doslo, ze BDSM je to moje (vecne jsem chodil v cernym, v kuzi, obcas jsem na sobe viditelne tahal ruzny retezy, naramky...) a ze to byla "jejich" prace. Bavila se s ni spis moje mamca, ja jsem se tak nejak omezil na nejakej pozdrav a vylozene zdvorilostni konverzaci, jsem se citil nesvuj v jeji pritomnosti. Mozna jsem mel bejt odvaznejsi a neco si s ni zacit (vim, ze jsem se ji libil,) ale ve 22 - 23 jeden nebude svadet zenu, ktery tahne na 50. Dneska vim, ze bych tim mohl tehdy snad i neco ziskat (myslim tim nejakej AB vztah,) ale dneska at uz to vezme cert. Stejne by to treba nedopadlo, co ja vim.

Mam dost znamejch.

AB/DL se stydim vytahnout na ulici, to asi nezmenim. Ale parkrat jsem se prosel po ulici v pline (samozrejme pod kalhotama, bo to neni videt a tak se to ani nepocita. Dudlik schovanej pod palestinou samozrejme taky ne.)

Tehdy mi to coby spratkovi nedochazelo, ale celej zivot jsem chtel svuj dudlik, ted jich mam hned nekolik a kdyz je to mozny, tak dojde i na pliny, k tem jsem se dostal spis oklikou, ale to zas az nekdy jindy, neni to tak zabavny cteni.

Mimochodem, tohle rozkryti mi osobne dost pomohlo. Sice jsem magor, ale aspon vim, ze jsem este docela v toleranci (a ve svete  AB/DL je jich docela dost.)

[sinsemillis]

Po přečtení tvého textu mi vytanula na mysli paralela: jesle = v dospělosti AB/DL? Kolik z vás chodilo do jeslí? Nemůže být ta naše specialitka pobytem v jeslích ovlivněna? Příliš brzké odtržení od matky? Narušení intimity matka vs její potomek? Vím že dříve byly jesle naprosto normální variantou pro rodiče, aby se mohli vrátit do práce. Dnes už je jeslí opravdu málo. Já si pamatuju útržky až ze školky. Jakej sem byl parchant na ostatní děti a jak vychovatelka přemlouvala rodiče aby mě vzali k psychologovi. Nejasně si i vzpomínám na to jak mě jednou zavřela vychovatelka do kumbálu s plínama. Je možné že to bylo ještě v jeslích. Ale sakra nevím stoprocentně jestli se to opravdu stalo. Ale mám to pořád na paměti, vybavuju si to...a to už pěkně dlouho...od ....od jeslí? Že bych si pamatoval tak brzká léta? Fakt nevím, ale dlouho jsem o tom nepřemýšlel. To mi štve že opravdu nevím jestli to byla skutečnost. Pamatuju si třeba jméno té vychovatelky, která mě posílala s psychoušovi. pí Vyšínová. Taky jsem jí pak ještě když jsem byl už ve škole potkával. Ale spíš jsem jí za to nenáviděl.
Takže spíš paralela: jesle +nějaký negativní zážitek (co si budeme povídat sestry v jeslích se nechvají jako maminka a kdoví co se tam s těma mimčama dělo) = v dospělosti AB/DL. To by sedělo.

[sinsemillis]

Možná to je i moje první vzpomínka vůbec na ten kumbál? Protože byla tak negativní a vryla se mi do paměti. Ale ještě je zde jedna varianta téhle vzpomínky. A to že mě tam zavřeli se školce, ale v té místnosti byla skříň ve které byly plínky a já si je na sebe vzal...protože naše skolka byla spojena s jeslemi, které byly hned vedle ve spojené budově. Řekl bych, že kdybych se mohl do té budovy vrátit, tak bych dokázal do toho kumbálku trefit. Mě ta budova samotná lákala i ve škole, táhly mě k ní právě ty myšlenky na plenky a temnou skříň. Jsou to jen dohady, protože platí stokrát řečená (myšlená) lež se stává pravdou. No na to už asi nikdy nepřijdu, ale třetioko oživil jsi mi myšlenky a přicházím na to že ten první spouštěč nemusel být otec, který mě potrestal plenou, když jsem se jako pětiletý několikrát po sobě počůral do postele. Neměl jsem jednoduché dětství a to počůrávání mělo své důvody. Byl jsem v tom nevinně. Teď už se v tom rejpu jen ze zvědavosti, už mě to nijak negativně neovlivňuje. Ale rád bych potkal tu vychovatelku/sestru, která mě do toho kumbálu zavřela. Né kvůli tomu abych jí stáhnul z kůže , ale aby mi jen potvrdila vyvrátila mé myšlenky.

[PetrMyslivec]

Ja si myslim, ze tohle tema je velice dobre, ale nerekl bych, ze pro vetsinu z vas prilis vyhodne protoze zde suplujete funkci psychoterapie, ktera ma za ukol podle individualnych znaku odhalit pricinu - tu vyresit a znaky odstranit. Totalni adaptace a zarazeni jedince do stada ovci, nebo alespon znatelne redukndvani individualit. Ale k tematu - je jasne, ze nase projevy - v podstate detske projevy regrese jsou reakci na nejakou negativni prozitou skutecnos, ktere jsme byli vystaveni. Jako deti jsme se nemohli branit, nebo dostatecne dobre vysvetlit nase potreby, ale ve veku, kdy jsme jeste bezne nosili plenky byl svet proste lepsi a s nejvetsi pravdepodobnosti nas vsichni milovali. Jako jedna z prvnich informaci, ktera se ke mne dostala bylo, ze tuto zalibu provozuji nejvice mocni a bohati lide - jak by taky ne, kdyz se u nich projevu detska soutezivost, byt to nejoblibenejsi dite ja jsem si napriklad ve skolce nejradeji hral na krale. Vetsina z nas nemelo stastne detsvi, protoze zakladni skola byla peklo a mi v ni pusnobyli znacne odlisne. Aktualni zivot taky asi neni uplne ok, protoze mame casto sklony neposlouchat a delat si veci podle sebe. Ve vetsine zakonu a narizenich postradame logiku a citime se omezovani. Casto srovnavame ostatni a divime se, proc my nemuzeme, kdyz ostatni ano - temer vzdy je to povazovano za znaky nedospelosti, ale mozna jsme prave my ti jedni z mala, kteri se rozhodli si svuj zivot uzivat.

[tretioko]

Ja taky nikomu nedoporucuju, aby zkousel delat to co ja - vytahovat z hlavy tu nejstarsi spinu. Ze me to z ty hlavy tak nejak "vypadlo na stul" je spis nahoda, nijak jsem tuhle metu nepronasladoval. Muze to byt i velice destruktivni, obzvlast, pokud pozijete nejake "povzbuzovaci prostredky," to taky muze bejt vas konec. Takze to v zadnym pripade nezkousejte !!!

Materska skolka pro me zas az tak zla nebyla, ale ja jsem jich vystridal hned nekolik, takze az v ty posledni jsem potkal "srace." Ten samej srac (spolu se svejma nekolika kamosema) me pak delali ze zivota peklo i na zakladce (v sedmy tride jsem mu prerazil nos a to byl konec sikany.) Niucmene spady bejt "Bart Simpson" danyho kolektivu ve me pretrvavaji az do ted, s vyjimkou prace. Prosel pres ruzna (i dost nebezpecna) zamestnani a disciplina, zodpovednost a komunikace jsou v takovych rizikovych povolanich zaklad. Ono totiz bejt AB/DL a zaroven cerna ovce rodiny je vazne voser. Takze na ulici mam akorat tak pest, ale jak jsem nekde v soukromi a muzu, tak rozjedu ty "svy veci." Aspon mam stesti v tom, ze ne vzdycky to musi bejt AB(DL) zalezitosti, BDSM je pro me prakticky stejne kvalitni zabava. Kdyz me napriklad jedna moje kamoska nasadila zeleza na ruce a nohy takovym zpusobem, ze jsem se nemohl hejbat a nalozila mi paskem, tak jsem taky byl v sedmym nebi. Akorat me mrzi, ze me necim nezavrela hubu. Jenze ono se ji libi, kdyz ji nekdo prosi, at uz toho necha...

[sinsemillis]

Kdo to bere moc vážně, ať to radši nedělá. Ale my tu nic nesuplujeme, jen si pohráváme. Nebojím se nic, protože už to mám vyřešené a jsem silná a psychicky odolná osobnost s vlasním názorem. Přemýšlím racionálně a logicky. Mám sadu denních rituálů, udržující mě v psychické i fyzické formě. Tektéž mám i žebříček hodnot, který uznávám. Tohle téma pro mne nemá v životě zásadní význam, proto tohle žonglování s fakty a mýty pro mne není nebezpečné. Co se dříve stalo, tak se stalo. Nějak mě to ovlivnilo, ale už to nejde odestát. Není jednoduché se s tím vyrovnat, ale pokud to člověk dokáže, je již nadále rezistetní.

Ale nemusí se vytahovat jen špína. Mohou a jsou tam zasunuty i krásné věci, které můžou mít zase opačný, tudíž pozitivní vliv. Obecně platí pravidlo že si člověk spíše pamatuje ty negativní zážitky a přitom nemůže tvrdit, že tam nebyly i ty pěkné, i když jich třeba nebylo tolik.

Co se týče psychoterapie, tak léčený člověk většinou nemá k této metodě moc pozitivní přístup, ale úspěšně vyléčený člověk naopak tvrdí, že tento přístup je geniální. Záleží na psychoterapeutovi a jeho způsobech. Tato metoda nemá nikoho nikam tlačit, škatulkovat, přikazovat. Ukazuje alternativy, učí poznávat svojí osobnost, učí jak nakládat sám se sebou v určitých situacích. A úspěšně předcházet těm krizovým.

V případě AB/DL a podobných je to tak, že pokud to člověk kočíruje a je stále jednou nohou v realitě a bere AB/DL jako odpočinek, jako útěk do pohádky, jako relaxaci, tak psychoterapeuta nepotřebuje. Naopak člověk, kterému se prolíná chtěná fantazie s realitou. Neustále se personifikuje do role miminka a vyžaduje 24/7 péči jako kojenec, tak ten je zralý na psychoterapii zcela jistě. A takovému člověku se zajisté nebude líbit, když se mu někdo pokusí jeho fantazie a jeho individuální chápání reality vzít.

[Sonya]

K tomu, aby to člověk ukočíroval, je dobré mít nějaké kamarády "vanilky" a pěstovat s nimi i jiné zájmy, resp. být někde ve společnosti mezi lidmi a ne být uzavřený sám doma a věnovat se pouze svým zálibám.
Bohužel mi přijde, že toto se může mladým dnes lehce stát, když jsou sami u svých počítačů a komunikují pouze přes klávesnici.

[sinsemillis]

Sonyo, prosim tě jak se přišlo na slovo vanilka?

[tretioko]

K tomu, aby to člověk ukočíroval, je dobré mít nějaké kamarády "vanilky" a pěstovat s nimi i jiné zájmy, resp. být někde ve společnosti mezi lidmi a ne být uzavřený sám doma a věnovat se pouze svým zálibám.
Bohužel mi přijde, že toto se může mladým dnes lehce stát, když jsou sami u svých počítačů a komunikují pouze přes klávesnici.

To je prece cilm, velky bratr to tak chce, ne ? Vic tupy a rozmazleny = lehceji mainipulovatelny

Sonyo, prosim tě jak se přišlo na slovo vanilka?

To je BDSM terminus technicus pro ty, co takovym vecem neholduji.

Pokud jde o me, mam kamosky a kamose jak AB/DL, tak BDSM, tak i ty vanilkovy lidicky. A nemam vubec zadnej problem, naopak, je to takhle super.

[bejby]

Kde to začalo.... Vrátím se k těm jeslím. Do jeslí jsem chodil. Už to bude tak 35 let, ale pár věcí z té doby si pamatuju. Člověk si pamatuje většinou silné zážitky. Já si pamatuji několik věcí. Starší bratr už chodil do školky a rodiče se rozdělovali při našem rozvážení . Z autobusu se přestupovalo na trolejbus a ráno nás vozili ještě za tmy a já jsem mával na trolejbus ve kterém jel bratr. Nevím už jestli jsem jezdil s maminkou nebo s tatínkem. Ale pamatuji si křižovatku na které se cesty autobusů rozjížděly. Další zážitek je z hřiště v jeslích. Bylo na něm nějaké staré proudové letadlo místo průlezky. Nejspíš vyřazené z armády. Pamatuju si, že se dalo prolézat od ocasu až do předku a uvnitř visely nějaké dráty. Teď zpětně si říkám, že teda do jeslí celkem nebezpečná průlezka. Jednou jsem se v tom letadle zasekl a nemohl jsem se dostat ven. Pamatuju si, že jsem brečel dokud mě někdo nevyndal. Ale klaustrofobií z toho netrpím. Co je zajímavé, tak poslední co si pamatuju z jeslí je to, že na zahradě se tam sušily plínky. Já jsem je už v té době ale nenosil. Další vzpomínky mám až ze školky a tam si pamatuju, že jsem se jednu dobu celkem často počůrával. Nebylo to schválně, většinou k tomu docházelo proto, že jsme poslouchali pohádku a já jsem nechtěl odejít, abych o něco nepřišel a tak jsem to pak občas nestihl. Jednou jsem dostal plínku jakože za trest nebo pro ostudu, to už nevím, ale vím že se mi to líbilo ji mít už tenkrát ve té školce. Ale to se stalo bohužel jenom jednou.

[sinsemillis]

Tretioko, tak ty ABDL holky ti závidím . Já měl dvě, obě to byly moje holky a neměly s tím problém. Ta druhá Jana, ta byla natolik bezvadná, že snad to ani lepší být nemohlo. Udělala vše co jsem chtěl. Ale to už je historie. Dnes si to užívám zase sám, páč aktuální holčina tomu neholduje, ale toleruje mi to, tak aspoň takle.

[tretioko]

Ono jich zas az tak moc neni - nebylo... Se trema se vidam s ruznou nepravidelnosti. Nikdy se mi zatim nepovedlo dat dohromady ABDL trio, ale pracuju na tom.

[DP]

Po přečtení tvého textu mi vytanula na mysli paralela: jesle = v dospělosti AB/DL? Kolik z vás chodilo do jeslí? Nemůže být ta naše specialitka pobytem v jeslích ovlivněna? Příliš brzké odtržení od matky? Narušení intimity matka vs její potomek? Vím že dříve byly jesle naprosto normální variantou pro rodiče, aby se mohli vrátit do práce. Dnes už je jeslí opravdu málo. Já si pamatuju útržky až ze školky. Jakej sem byl parchant na ostatní děti a jak vychovatelka přemlouvala rodiče aby mě vzali k psychologovi. Nejasně si i vzpomínám na to jak mě jednou zavřela vychovatelka do kumbálu s plínama. Je možné že to bylo ještě v jeslích. Ale sakra nevím stoprocentně jestli se to opravdu stalo. Ale mám to pořád na paměti, vybavuju si to...a to už pěkně dlouho...od ....od jeslí? Že bych si pamatoval tak brzká léta? Fakt nevím, ale dlouho jsem o tom nepřemýšlel. To mi štve že opravdu nevím jestli to byla skutečnost. Pamatuju si třeba jméno té vychovatelky, která mě posílala s psychoušovi. pí Vyšínová. Taky jsem jí pak ještě když jsem byl už ve škole potkával. Ale spíš jsem jí za to nenáviděl.
Takže spíš paralela: jesle +nějaký negativní zážitek (co si budeme povídat sestry v jeslích se nechvají jako maminka a kdoví co se tam s těma mimčama dělo) = v dospělosti AB/DL. To by sedělo.

Neřekl bych, že jesle = AB/DL, protože v 60tých, 70tých a 80tých letech chodilo do jeslí takřka 70%-90% dětí 2-3 roky.

[tretioko]

Taky ale z tech 70 - 90% asi ne vsichni byli takovy darebaci jako ja, nebo nekteri jini odpornici. Zeptam se jinak - kdo z vas nemel nejaky problemy se skolni autoritou Nebo pripadne nejakou jinou ? Ja jsem mel (a mam)  vic nez malo. I kdyz ted uz jsem spis ja ten, kdo dela normy a dba o poradek, ale je to casto neuveritelnej vopruz. Ale za to muze moje armadni a drazni minulost, tam jsem se naucil ruzny techniky, jak si prosadit svoje pokud mozno s vyuzitim stavajicich norem. Proto podnikam ruzny ulety a docela casto - dost divoky, ale to je holt dan za jednostranny opotrebeni, kdyz musim pres den chodit s klackem, tak v noci ho chci odlozit - idealne do rukou nejaky moji blaznivy kamosky, zni to docela logicky ne ?

[gumidek]

Jak to začalo?Nevím!!!A nikdy se nedovím. Z raneho dětství nemám jedinou vzpomínku na to,že bych měl na sobě gumové kalhotky s plínkou.Ani jsem gumové kalhotky nikdy neměl v ruce,byť mám o dva roky mladší sestru.Máma nás od plínek odstavila zřejmě hodně brzy.Možná tu je ten počátek.Pak jsem jednou v pozdějším dětství viděl u tety doma rozvěšené několikery gumové kalhotky,které sušila.Zaujaly mě,protože byly otočené na ruby a ten igelit se lesknul.V té době jsem měl představu,že gumové kalhotky se dětem oblékají proto,aby se nepočuraly a nepokakaly.Tedy že ty kalhotky brání tomu,aby dítě vůbec vylučovalo.Když je pak příležitost,tak se kalhotky sundají a dítě se posadí na nočník a teprve tak vykoná potřebu.Prostě takový oblékací "špunt" na mimina.Ten lesk a hladkost igelitu v kalhotkách  a moje představa o jejich účelu vytvářely v mém vědomí takové zvláštní tajemno.Někdy v té době jsem začal mívat problém s čistotou.Měli jsme tehdy ještě suchý záchod na dvoře a tak jeho použití představovalo v dětství i dost odvahy (zima,smrádek,pavouci,v noci tma).No a moje problémy a dětská představa o funkci gumových kalhotek a vzpomínka na ten zvláštní lesk igelitu v kalhotkách byly zřejmě dalším impulzem k tomu,že jsem začal urputně toužit si gumové kalhotky obléknout a nosit je.Problémy se znečištěným prádlem neustávaly a máma se na mě i hodně zlobila.Dokonce vyrožovala plínkou a gumovýma kalhotkama. Dodnes si pamatuju,jak jsem rezignovaně souhlasil,aby mi je koupila.Zůstalo jen u výhrůžky,nikdy jsem už od mámy gumové kalhotky nedostal.Prožil jsem celkem nešťastné dětství s věčně špinavými trenýrkami.Moc mě to trápilo,ale nevěděl jsem,jak z toho.Fobie ze záchodu ve mě byla dost zakořeněná.Špatně bylo,že jsem to nedokázal nikomu říct a vysvětlit a tak to nikdo neřešil.Nejhorší bylo,že moje touha po gumových kalhotkách narůstala úměrně tomu,jak jsem se věkem vzdaloval možnosti si ty opravdové dětské kalhotky pořídit a obléknout.Nouzově jsem to sice měl možnost řešit.Doma jsem objevil větší igelitovou plenku a tu jsem si dával do trenýrek.Sice to nebylo to pravé,plena mi vypadávala a ani nedržela bavlněnou plínku.Byl tu však první kontakt s igelitem,který mi vůbec nebyl nepříjemný.A když mi při masturbaci začalo jít i sperma,poznal jsem,že igelit může být vynikajícím pomocníkem.
Dodnes mi zůstala silná touha nosit gumové kalhotky a plínku.A dodnes si je dobrovolně a rád oblékám,byť již dávno nepotřebuju využívat jejich skutečnou funkci.Gumové kalhotky a plínku nosím opravdu jem pro svojí radost a uspokojení.A je mi v tom moc hezky.Nedávno mi bylo 53.