Ani nevím, jak dlouho jsem spal. Jen v podvědomí jsem slyšel, jak Margaret sterilizuje dudlíky a přivezené kojenecké láhve, a pak něco přináší do pokoje. Probudily mně až mokré plínky, a když mně Margaret uslyšela v hlídačce plakat, přišla za mnou, a řekla mi: "Ahoj baby, copak se stalo? Máš mokré plínky?" a při těch slovech mně něžně pohladila po tváři, dala na bok přikrývku, a napůl rozepnula dupačky, aby se lépe dostala k plínkám.
"No jo, naše baby se nám pěkně počůralo, ale to vůbec nevadí. Maminka Tě hezky přebalí do čistých plínek, aby naše baby bylo hezky v suchu, a pak mu dáme napapat. A až se náš Fanoušek hezky napapá, půjdeme spolu na procházku, ano?"
Šli jsme spolu k přebalovacímu pultu, a já si všiml, že v pokoji je i krásný hluboký kočárek. Blesklo mi hlavou: Margaret mi řekla, že až mně přebalí a nakrmí, tak že spolu půjdeme na procházku. Že by ten kočárek byl pro mně na procházku? No, uvidíme...
"Tak, baby, teď si hezky hajni, ať Tě můžu přebalit do suchých plíneček," řekla mi Margaret, a za chvilku jsem na přebalovacím pultu ležel jen v plenkách.
Hezky klidně jsem ležel na přebalovacím pultě a pozoroval, co to vlastně Margaret provádí. Mluvila na mně jako na miminko, a během chvilky mně s něhou zabalila do nového silného balíku plínek a oblékla mi body.
"Tak pojď, baby," řekla mi Margaret poté, co mi oblékla body, a pomohla mi vstát z pultu, "už asi budeš mít hlad, viď? Neboj, dám Ti nabumbat, pak Tě hezky obléknu, a pojedeme do blízkého parku na vycházku."
Šel jsem s Margaret do vedlejšího pokoje, kde jsem si lehnul na pohovku, a Margaret si mezitím sundala halenku a rozepnula podprsenku. Za chvilku si na prso do oblasti bradavky nasadila klobouček, lehnula si vedle mně, a začal jsem sát její mlíčko. Už jsem si postupně zvykal na jeho zvláštní, ale přesto dobrou chuť, a dokonce jsem si začal při sání pomlaskávat. Posupně mně Margaret nakojila z obou prsou, nechala mně odříhnout si na rameni, kde si položila plenku, a já se přitom trochu začervenal.
"Baby, to je v pořádku, aspoň Tě nebudou zlobit větříky v bříšku," řekla mi Margaret, která si toho všimla, "tak a teď hezky hajej, já Tě ještě doobléknu, a pojedeme na procházku. Už se na ni těšíš?"
Zatímco na mně Margaret mluvila, oblékla si znovu podprsenku, do které si vložila nové prsní vložky, a halenku bílé barvy. Pak na chvilku odešla vedle do pokojíku, a přivezla k pohovce kočárek a oblečení pro mně. Dostal jsem moc krásnou mikinu s medvídky, dupačky, bavlněnou čepičku světle modré barvy a ve stejné barvě také modré pletené bačkůrky. Margaret mi ještě oblékla pletený kabátek modré barvy, a když zapnula knoflíčky, připevnila na něj řetízek od dudlíku. Myslel jsem si, že už to bude vše, ale Margaret mi ještě oblékla bezprstové rukavice, a pak mi pomohla vlézt si do hlubokého kočárku tmavě modré barvy, u něhož předtím sklopila boudičku.
Pohodlně jsem si v kočárku, jehož prostor byl fakt velký, lehnul a Margaret mi dala pod hlavu složenou plenku a přidala do kočárku několik plyšáků, se kterými jsem si hrál, hlavně tedy s medvídkem, který jsem dostal již při prvním přebalení.
Margaret si oblékla kabát a boty a vyjela se mnou z pokoje. Před mým pokojem na chvilku zabrzdila kočárek, protože šla do pokoje pro tašku s plenami, a tu pak pověsila na držadlo kočárku. Zvědavě jsem se na Margaret koukal, když mně vyvezla ven před vilku, aby ji uzamknula a natáhla boudičku kočárku.
Margaret se mnou vyrazila na procházku do nedalekého parku a cítil jsem lehký mírně kolébavý pohyb kočárku. Ležel jsem jen tak, jak mně Margaret oblékla, a několik lidí se na mně podívalo. Neslyšel jsem ovšem žádné negativní reakce, spíše chválu, že jsem opravdu hezké miminko.
Park byl celkem rozlehlý, Margaret po něm se mnou jezdila různými cestičkami, a stále na mně mile mluvila a já se přes dudlík na ni usmíval. Po asi dvou hodinách, kdy jsme byli u nedalekého potůčku, který protékal parkem, si Margaret všimla, že jsem nějak zvážněl. Zajela s kočárkem ke kraji cestičky, porozepnula mi dupačky v rozkroku, a sáhnula mi dovnitř do plen. Plenky již byly značně mokré, a naštěstí to bylo celkem osamocené místo. To jsem si aspoň myslel... Margaret mi sundala bačkůrky a v kočárku mně začala přebalovat. V okamžiku, kdy mi přidržovala plenku na penisu, zastavila u kočárku nějaká jiná paní, také se svým kočárkem, jak jsem se dovtípil.
"Ahoj Margaret, máš hezké miminko. Jak se jmenuje?" slyšel jsem a viděl jsem tu paní, také od pohledu sympatickou brunetku středního věku, a všiml jsem si, že má, stejně jako Margaret, hezky pevná prsa, od pohledu nalitá mateřským mlékem.
"Ahoj Annie, to je moje miminko se jmenuje Fanoušek. Prosím Tě nemáš Bepanthen? Asi jsem ho nechala doma," odpověděla Margaret své kamarádce.
"Podívám se... A odkud je Fanoušek?" řekla Annie, když ve své tašce na pleny našla a podala Margaret krém, "Sandra má nějaké bolístky, tak ho raději vozím sebou. A víš co? Klidně si ho nech, je tam tak půlka, a ještě jeden tam mám."
"Fanoušek je až z Prahy, Ann. A díky moc," odpověděla Margaret, když mně namazala a začala mi dávat čisté plínky. Zvědavě jsem se koukal na Annie, a Margaret mně mezitím dooblékla. Byl to moc příjemný pocit opět ležet v suchých plínečkách a i na Annie jsem se přes dudlík usmíval.
"Margaret sklopila boudičku, a pomohla mi posadit se. Těsně u našeho kočárku stál jiný, stejně velký jako ten můj, ovšem v růžové barvě, a v něm hezky ležela Sandra, o které Ann mluvila. Všiml jsem si, že Sandra je, dle mého odhadu, 25letá holčička spíše drobnější postavy, a byla oblečena v krásné růžové dupačky a její blonďaté vlásky byly spleteny do dvou culíčků. V puse měla krásný dudlík ve tvaru kočičky v kombinaci červené a růžové barvy.
"Ta Sandra je ale hezká holčička, viď, baby?" řekla mi Margaret, která si všimla, že se na ni se zájmem koukám.
"Však zítra přijeď s Fanouškem do ABDL centra, budeme tam již od desíti se Sandrou. No, ale teď už musíme domů, Margaret, za chvilku bude chtít Sandra nakojit," řekla nám Annie, a rozloučila se s námi.
"Tak jo, Ann, přijedeme tam také. Myslím, že se tam Fanouškovi bude líbit," odpověděla Margaret, a zamávala Sandře na pozdrav.
Také já si znovu lehnul do kočárku, Margaret natáhnula boudičku, zajistila ji, a vydala se se mnou opět na procházku. Byl jsem plný dojmů ze setkání s Annie a její holčičkou Sandrou, také pohyb kočárku mně celkem ukolébal, a tak jsem si na chvilku zdřímnul. Zaregistroval jsem ještě, že Margaret dává přes boudu kočárku plenu, kterou zajistila klipy, a blesklo mi hlavou: Zítra pojedeme do ABDL centra, jaké to tam asi bude?
Pokračování příště
