Odpoledne jsem dostala za úkol sedět v pokladně. Protože znám své kolegyně, jak jsou rychlé a ochotné, když se mají na pokladně střídat, bylo mi jasné, že na odskok na toaletu můžu zapomenout. Protože bylo vedro, představa totálního vysušení byla skoro reálně děsivá. Dlouho jsem si lámala hlavu nad tím, jak to vydržet. Promýšlela jsem všechno možné, ale většina nápadů se ukázala jako nerealizovatelná.
Když jsem rovnala regál s jednorázovými plenkami, bleskla mi hlavou náhle myšlenka, která se zdála být celkem realizovatelná. Opatrně jsem si schovala jedno balení látkových plen a jedno jednorázových. Z oběda jsem vyrazila dřív a ukryla se na záchodě, abych provedla svůj plán. Stáhla jsem si minisukni, punčocháče i kalhotky a nejprve jsem do nich vložila tři menší plenky. Na ně jsem dala několik látkových a kalhotky si oblékla.
Byl to zvláštní nezvyklý pocit tlaku, ale vydržet se to dalo. Přetáhla jsem ještě punčocháče a plína vytvořila ještě jakýsi lem kolem stehen, což jsem považovala za záruku toho, že by měla dobře fungovat. Pak jsem natáhla minisukni trochu níž, aby to nebylo vidět. Ještě že byla dost široká.
Udělala jsem pár kroků jako kdybych měla něco v gatích… No jasně, že tam něco mám, napadlo mě a tak jsem rychle přitáhla stehna a upravila chůzi tak, aby to vypadalo normálně až vyjdu ven. V pokladně, když jsem o tom uvažovala, jsem došla k závěru, že jak je tohle řešení vlastně geniální. Klidně jsem si mohla lemtat vodu, uchcávat do kalhotek a přitom se ještě usmívat na zákazníky.
Jak jsem si tak medila, uvědomila jsem si, že do konce zbývají asi ještě dvě hodiny, fronta před pokladnou se nezmenšovala a mně se začalo chtít strašně na velkou. Co teď? Mávala jsem na všechny holky, co se vyskytly kolem, ale všechny měly jako vždycky někam na spěch. Pomalu jsem se odhodlávala, že to pustím do kalhotek. Ve chvíli, kdy jsem se musela zvednout, abych přesunula něčí boty na páse, už jsem to nevydržela.
Trochu jsem přitom zatlačila. Zvláštní pocit tlaku a tepla jsem pocítila nejprve vzadu. Slyšela jsem se, jak říkám: "Záruku si nechte potvrdit na informacích. Budete platit kartou?" Ale pozornost byla namířena jinam. Já seru do kalhotek před tolika lidmi, vířilo mi v hlavě. Vlhký a trochu mazlavý tlak se posunoval dopředu. Lehce jsem se vzepřela na židli. "Nashledanou, dobrý den," vstala jsem zase, abych zapsala číslo vozíku. Tlak se stupňoval, ale brzy se už zastavil.
Než jsem si stihla zase sednout, rozhostil se v celém rozkroku až ke klitorisu. Asi jsem se trochu začervenala, ale naštěstí si toho nikdo ze zákazníků nevšiml.
Sedla jsem si za pokladnu a dala nohy od sebe. Ucítila jsem smrad jako na nádražních záchodcích. To smrdím já, blesklo mi nepřítomně hlavou. Raději jsem je zase honem dala k sobě, jak to šlo. Nevýhodou plíny je, že se nedá sedět úplně s nohama u sebe, takže je vám dobře vidět pod sukně. Z počátku jsem se snažila na to nemyslet. Mezi zdravením dalších zákazníků a vybíráním peněz mi ale pořád probleskávala hlavou myšlenka: „Máš v kalhotkách hovno.“
Navíc jsem při každém pohybu vnímala jakýsi mazlavý tlak, který mě jednoznačně připomínal, že v kalhotkách něco je. Ačkoli by se mohlo zdát, že už jsem musela toužebně čekat na konec, musím říct, že to bylo velice zvláštní a představa hovna v kalhotkách ve mně začala vyvolávat vzrušující pocit. Vzrušení různě sílilo a zase sláblo, podle toho, jak jsem se vrtěla na židli a kde mě právě hovno stimulovalo svým tlakem, či jak jsem občas ucítila závan zápachu.
Zejména kombinace mého upraveného zevnějšku, značkového trička, černé podprsenky, nalakovaných nehtů, make upu, opálené pleti a voňavky v kombinaci s obsahem mých kalhotek mi zrychlovala tep. Jak jsem se tak vrtěla, najednou jsem se při markování něčího nákupu udělala. Co si asi myslel zákazník, když jsem na něj celá rudá zafuněla částku, se neodvažuju pomyslet. Asi jsem dala taky nohy od sebe, protože se mi vykuleně zahleděl do rozkroku. Zase mě ovanul smrad jako na nádražních záchodcích.
Konečně poslední zákazník, zamknula jsem pokladnu a vypravila se podívat, jak to asi vypadá se sprchou. Zkusila jsem dveře, ale už byly zamčené. Už jsem toho měla dost, umyju se doma. Vzala jsem si kolečkové brusle a vyrazila. Cesta vede několik kilometrů přes les, ale ještě, než jsem tam dojela, musela jsem si na uklidněnou zapálit cigaretku. Cesta přes les byla tentokrát velmi příjemná. Několikrát jsem se zastavovala a sedala si na pařez. Vždycky mě při tom ovanul důvěrně známý zápach, který mě tolik vzrušoval. Navíc se mi v plínkách přitom hovínka přesouvala, což mi bylo hrozně příjemné. Byl to úžasný zážitek.
Anketa