Stál jsem před Ullou v plínce, v kapse měla obří dudlík, kolem krku druhý, měl jsem na sobě tričko s nápisem "mazlíček" a ušlá alkoholová cesta spolu se zvědavostí, byla kombinace, proti které nešlo říci nic jiného než souhlas.
Ulla se zaculila. "Mám nejraději zlobivé" a usmála se. Ukázala ať si sednu zatím na židli a šla opět ke spoustě krabic. V jeden moment se zaradovala "tak tady nám nádobí!. Hloupé stěhování!" a ukázala mi jak v ruce drží hluboký talíř. Krabici dala hned stranou. Pak si vzala menší krabici, obsah otočila bokem (byla to jen trička, která jsem už nafotil, ale asi jen jiné velikosti) a začala do nově prázdné krabice přendávat věci. Když byla spokojená s poskládaným obsahem, přešla ke své posteli a mávnutím ruky mi naznačila, ať jdu k ní. Z krabice vytáhla dvě klubka provazů a přikládala mi je ke tričku, jestli je lepší fialová nebo červená barva. Rozhodla se pro červenou. Jako by to byla ta nejběžnější věc na světě, začala mi provaz upevňovat pod hrudníkem. "Nejprve postroj, pak tě teprve svážu ruce, ok?"
Cítil jsem, jak mi začalo tlouct srdce třikrát tak silněji. Dotyky Ully byly jemné a poté, co dovázala postroj, který mi vedl nad a pod hrudníkem a přes ramena, začala mi k němu vázat ruce za zády. Cítil jsem, jak ztrácím možnost pohybu až jsem před ní stál jako balíček. Ulla si opět stoupa přede mě, dala ruce v bok "otoč se prosím" a dívala se na mě a kontrolovala svou práci. "Super" kývla si a pak mě uchytila za ramena, ať postojím. Z krabice vytáhla igelitové cosi a rozložila to u mých nohou. Naznačila mi, ať si do toho stoupnu. Když to začala vytahovat vzhůru, došlo mi, že jsou to igelitové kalhotky. "Tohle mají zákazníci rádi, dlouho nebyly skladem a tyhle mají trošku nový střih" vysvětlovala Ulla, když mě znovu stavěla před foto plátno. Opět se rozjela série focení, kdy jsem se točil a špulil tělo podle toho, jak Ulla potřebovala. Po chvilce na mě vystřídala ještě další troje kusy. U růžových s krajkami mě ujišťovala, že jsem model a že to musím vydržet. "Hotovo". Trošku jsem se bál, že jako mi před tím zůstalo tričko, nechá mě trapnit se v růžové variantě ale tu hned začala stahovat.
"Mám tu ještě jeden látkový kus a pak přejdeme na hlavu". Trošku mi uniklo co tím myslí ale Ulla si jen stoupla za mne, opět mě chytla za ramena a začala mě tlačit k posteli, jako by byla vlak, tlačící soupravu k nástupišti. Opatrně mi naznačila, ať si lehnu a odběhla ke krabici na stole. Zřetelně jsem slyšel, jak si Ulla doplňuje svou skleničku a při citoslovci "háá" jí prázdnou pokládá na stůl. Hned cupitala s krabicí zpět. "To bylo na udržení odvahy" usmála se. Z krabice pak vytáhla větší balík z látky. "Neboj se, je nový, jen se musí před prvním užitím vyprat, aby byl víc obláčkový. Načechraný" opravila se. "Proto je rozbalený. Dám ti to přes tu černou. Budeš mít hezčí zadek" křenila se Ulla, když jsem slyšel jak rozmotává zapínací plenkové kalhotky na suchý zip. Měli už vnitřní vložku a Ulla mi naznačila ať v leže přizvednu zadek. Zkušeně plenkové kalhotky srovnala, nechala mě dosednout a do minuty kalhotky zajišťovala suchým zipem. Tlak v rozkroku a obejmutí plenek nabylo na intenzitě. Ulla mi nedala ale ani chvilku a už jsem stál před plátnem a v záři blesků.
"Pro dnešek skoro hotovo. Dnes žádný latex, igelit ani guma, tak to bylo rychlé" řekla Ulla. Vytřeštil jsem oči ale Ulla se jen rozverně zasmála. "Hodně druhů lidí, hodně druhů blöjälskare, hodně druhů zboží. Ještě dokončíme hlavu". Ulla vytáhla něco, co bych prostě popsal jako lyžařskou kuklu. Tu mi nasadila akorát tahle kukla neměla prostor pro ústa. Pár záblesků, a už šla dolů. "Ještě mi vydrž" a šla pro druhou kuklu či masku. Když už znovu stála u mě, šlo vidět, že na moment váhá, že přemýšlí. "Tohle je lepší maska. Víc komplikovaná a potřebuju ukázat co celé umí". Šáhla si k pasu u džín a vytáhla černý dudlík. Pak se podívala na masku z bílé pevné láky a zase jej vrátila do kapsy. Stáhla si z krku svůj bílý, sundala jej z popruhu a už mi s ním mířila k puse. "Du deek polibek" zažertovala s vědomím, že moc dobře vím, že jej měla před určitou dobou v puse. U rtů se mi zastavila a upřeně se na mě dívala. Tomu pohledu jsem nemohl odolat a bylo to. "underbar!" řekla Ulla a úsměv se jí rozletěl od ucha k uchu. Došlo mi, že německé "wunderbar", tedy "výborně" musí být jeho severským bratrancem. Hned začala roztahovat masku, kterou přinesla z krabice a z vrchu mi jí opět natáhla přes hlavu. Kukla měla tři popruhy, které se utáhli a přilípli na suchý zip. Jedna přezka šla přímo pod mou bradou, druhá přes ústa a třetí přes oči. Na přezky šlo natáhnout něco jako polštářky, čili šlo vyrobit záslepku na oči, přelepku přes ústa a Ulla všechny tyhle varianty začala štelovat, aby mohla nafotit celou funkčnost masky. Nejprve utáhla přezku pod mou bradou, což mi přitáhlo čelist a díky tomu, že dudlík v mé puse měl tvar slzy, už jsem neměl možnost jej jazykem vytlačit. Polštářek přes ústa pak zase dudlík tlačil dovnitř o každý milimetr, o který šlo dudlík ještě tlačit ven a oči tu snad ani nemusím vysvětlovat. Tma byla příjemná. Po všem tom bleskání, to byla vítaná změna. Samozřejmě, mezi každým jednotlivým zapojením, udělal další milion fotek.
"Hotovo" zaslechl jsem Ullu a pak jí i uviděl, když odstranila popruh, který mi vedl přes oči a já jí mohl znovu spatřit. Kolem krku už neměla fotoaparát ale k mému překvapení jí tam vysel "můj" černý dudlík, který před tím měla v kapse u džín. Ulla mi položila ruce na ramena a na délku paží si mě před sebou podržela. Jako tenkrát ve dveřích, podívala se na mě od shora dolů, tentokrát ale svůj pohled zakončila u mých očí a dlouho se do nich dívala. "Du är vacker" řekla nahlas a jednou rukou mě pohladila po pravé tváři a pomalu mi klouzala po ramenou. Prsty zkoušela těsnost provazů a také zároveň, jestli moc netlačí. Pak ke mě přistoupila o krok blíže a obě své ruce položila na moje prsa, kdy palci začala třít moje bradavky. Bylo to moc příjemné a protože jsem neucukl nebo nedej bože neuskočil, dal jsem jí jasný signál.
"Čas si odpočinout" řekla Ulla, zasunula svůj prst doprostřed mého postroje, kde se potkávaly provazy a zaháčkovaného mě pomalu táhla k posteli, kde mi naznačila ať si lehnu. Ulla mi nejprve položila pod hlavu polštář a pak se postavila k úpatí postele. Dala si můj černý dudlík do pusy a stáhla si tričko přes hlavu a já spatřil její nádherná plná prsa. O potvrzení té krásy se pak přihlásil rozkrok, kdy z polovzrušení, které jsem měl po celou dobu, došlo k zařazení na vyšší stupeň. Ulla si sundala i džíny a jen v černých kalhotkách a dudlíkem si pak obkročmo sedla na mé břicho. Dlaně a prsty mi začali hladit tváře, dráždit bradavky přes černé tričko a odepla na mé masce popruh držící dudlík ze předu a povolila popruh držící zuby u sebe. Ulla jemně můj dudlík vytáhla. Zadívala se na mě, nechala vypadnout z úst ten svůj a já ucítil její rty na svých. Vášnivě mě začala líbat a její klín se začal třít o můj dospělácký balík. V jeden moment přestala a donutila si mě sednout z leže zpět na kolena se zadkem na paty s tím, že Ulla klečela jen na kolenou předemnou. Její ruce objaly mou hlavu a přitiskli je ke svému hrudníku a po chvilce si uchopila prso a přímo přede mnou si dráždila bradavku, kterou mi pak natlačila přímo do úst. Její černý dudlík mi celou dobu narážel do tváře. Ulla jemně zavzdychala a všiml jsem si, jak jí ruka zamířila k jejímu klínu. Netrvalo to dlouho, Ulla se jemně začala chvět až si v jeden moment strčila černý dudlík zpět do úst pro zintenzivnění pocitů a ještě víc mi natlačila svá prsa do obličeje. Mít tak volné ruce, posteskl jsem si. Ulla stupňovala tempo třetí ve svém klínu a při svém vyvrcholení jsem díky prsům ani nemohl dýchat. Její orgasmus díky bohu netrval nekonečnou dobu a já se po chvilce s úlevou nadechl.
