Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Převratná novinka / Táborový fantom 1
« Poslední příspěvek od luba kdy Dnes v 13:56:54 »
Milí čtenáři. Předkládám vám další miniseriál Táborový rantom.
Jedná se o zápletku s fantaxy prvky.
Přeji příjemné počtení.
Kapitola 1. příjezd na tábor, první nehoda


A opět se blížily prázdniny, na ty se Adélka velmi těšila. Ne, že by ji škola nebavila, ale prázdniny jsou také třeba. A stejně, jako loni se chystala do téhož dětského tábora, kde prožila tolik dobrodružství. Spolu s ní jela i její adoptivní sestra Pavla. Holky jedna bez druhé jak se říká nedaly ani ránu. Osazenstvo tábora mělo být stejné, mělo přibýt několik nových tváří, , z Karibiku se vrátili i Petr s Hankou, Petr měl být opět vedoucím celého tábora. Adélka se těšila na nové zážitky. „Tentokrát tam nebude vůbec žádné dobrodružství“ říkala. „Kde jsi Ty, tak tam se určitě něco najde“ popichoval ji dobrácky táta.
Škola  skončila, Adélka měla výborné vysvědčení a ihned odjížděla spolu s Pavlou.
U autobusové zastávky se všichni shromáždili. Petr je přivítal a všem popřál, aby ten letošní pobyt byl ještě lepší, než ten loňský, při tom si vzpoměl na incident,kdy jeden z chlapců ohrožoval děti a zejména Adélku. Adélce prolétl hlavou loňský pobyt. „Tak, nasedat“! Zavelela Hanka. Všichni nasedli do autobusu a ten se rozjel vstříc neznámým dobrodružstvím.
Adélce volala Irenka, která jí popřála, ať se jí na táboře líbí. „Určitě se mi tam bude líbit, parta je stejná, akorát přibyla jedna mladá holka, jmenuje se Alice a bude pomáhat s těmi nejmenšími“. „Tak, ať se vám tam daří“ opět řekla Irenka. Panovala skvělá nálada, děti zpívaly, dospělí se usmívali a také se těšili na krásně prožité dny.
Adélka si povídala s Renatkou. Byla to ta dívka, která se loni tolik bála, ale Adélka ji toho strachu zbavila. „Na bojovku půjdeme spolu“ řekla Renatka. „To víš, že jo, Ty budeš mýma očima a já budu mít nastražené uši“. „Ale, holky jsou nějak natěšené“ se smíchem řekla zdravotní sestra Lenka. Pak dodala: „doufám, že nebudu mít moc práce“. „No, doufám, že se třeba někdo nepokadí“ polohlasně řekla Alice a celá zrudla. „To by bylo to nejmenší“ na to Lenka. „Však, kdyby se to stalo, tak s tím pomohu“ opět řekla Alice. „Proč Tě napadlo hned tohle“? Tázala se se zájmem jedna z vedoucích Lucka. „Když jsem byla na táboře, tak se mi to stalo a byla z toho šílená ostuda“. „Tak, snad to nebude holky tak horký“ zavtipkovala Hanka.Adélka tento rozhovor se zájmem vyslechla, ale pak jej pustila ze zřetele.
Autobus dojel do cíle, bylo to totéž místo, jako loni. Všem se vybavily vzpomínky na loňský tábor, kde toho naše parta tolik prožila. Byly to vesměs hezké zážitky, ale i dramata. „Tak, táborníci, jsme na místě“ řekl Petr po té, co tábor nastoupil. „Doufám, že se nám tu všem bude líbit a zažijeme zde jen samé pěkné věci. Náš kolektiv vedoucích vám bude nápomocen. Rád bych mezi námi přivítal tady Adélku. Přiznám se, původně jsem ji loni sem brát nechtěl“. „Ale nakonec jsi mne vzal“ skočila mu dívenka do řeči. „A udělal jsem dobře Ty dračice“ řekl se smíchem Petr. Jeho smích byl nakažlivý, veselí nebralo konce. „Já jsem se polepšila“ na to Adélka“ a opět další vlna smíchu. „Sama tomu nevěříš“ škádlivě řekla Pavla: „vem si, jak jsi excelovala na tom školním výletě“. „No, to bylo prima“ řekla Adélka a povyprávěla všem o povedeném školním výletě.
„Tak,děti, nyní se ubytujeme a pak se sejdeme u oběda“ udílel rozkazy Petr. Adélka se ubytovala v chatce s Pavlou, Renatkou a novou dívkou Monikou. Ta se zdála velmi příjemná a jak se později ukázalo, také byla. PPavla Adélce ukázala, kde bude mít svou postel a další věci. Vysvětlila vše i Monice. „Je to obdivuhodná holčička“. „Já se snažím být pohodová“ řekla Adélka a Renatka jí povyprávěla o jejich první bojovce: „strašně jsem se tehdy bála“ řekla: „tady Áďa mne  odnaučila strachu“.
Po té, co si všichni vybalili věci, sešli se v jídelně, kde byl skvělý oběd a to hovězí polévka maso s rýží a okurkový salát. Všem skvěle chutnalo. Následovaly instrukce vedoucích. Ti seznamovali děti s programem. Slova se ujal Petr: „a ještě jednu věc chci zmínit. Ta se týká trestů. Základním bude domluva, nebo pokárání před celým kolektivem. U těžších prohřešků bude následovat naplácání na zadek. Facky, nebo pohlavky v žádném případě. Pokud by někdo namítnul, že je to tvrdé, tak, věřte, že s rodiči jsem se na tomto drobném trestu dohodnul a oni mi to podepsali. Můžete nahlédnout do sešitku, který je zde k dispozici.Doufám, že toho nebude třeba“. „Tak, že plácáníček“ řekla Adélka a všichni se rozesmáli. „Ať nejsi první“ zahrozila jí prstem žertovně Lucka. „Ještě k tomuto nepopulárnímu opatření“ pokračoval Petr: „kéž by nebylo použito. Nebude se v žádném případě jednat o bití rákoskou, ale plácání rukou, bude to spíše výchovný prostředek. K tomuto účelu je zde lavice, ta stojí támhle v rohu“ a významně na ni ukázal: „doufám, že toho nebude třeba“. Adélka si hned vzpoměla na Emu: „ta by byla v sedmém nebi“ prolétlo jí hlavou. Netušila, že i ona byť i na dálku bude mít s touto trestnou lavicí co do činění, ale, nepředbíhejme událostem.
Následovala volná zábava.
 Lucka si převzala Adélčin oddíl a ten se věnoval plavání. Adélka plavala, jako ryba ve vodě. „Tobě to jde“ chválila ji Renatka. „Však se to naučila na Ostrově Robinsona Crusoe“ přisvědčila malá Danielka. „Ano, holky, máte pravdu“ řekla Lucka: „Adélka, přes to, že nevidí, plave opravdu skvěle“. „No, jen mne nepřechvalte, já sice plavat umím, ale také jsem se párkrát napila“ řekla holčička a zvonivě se rozesmála.
Alice byla zadumaná. Vybavila se jí ta nehoda na táboře, kdy se pokadila. Byla to tehdy strašná ostuda. Na jednu stranu to bylo ponížení, na druhou se jí zmocnilo něco nepopsatelného. „Asi si to letos zkusím, jen s tím rozdílem, že mám k dispozici neutralizační látku IN“ řekla si v duchu. Litovala toho, že nebydlí sama, bydlela se stejně starou kamarádkou Nikolou, které důvěrně všichni říkali Niki, oběma bylo 15 let. Byla to velmi příjemná dívka. „Musím to realizovat někde v ústraní“ řekla si v duchu: „i když je to zneutralizované, přeci jen by to mohlo působit divně“. Tato představa ji poněkud vzrušila. Tehdy na tom táboře to byl vopruz,  ta děcka již nikdy neviděla, ale tady to bylo něco jiného, ta zvláštní atmosféra, byla zde sice nováček, ale ihned zapadla do kolektivu. Na druhou stranu ji něco ponoukalo to zrealizovat: „nemusím přeci být odhalená, udělám to někde potají a bude vymalováno“.
„Tak, děti, jde se do tábora“ zavelela Lucka. Všichni se seřadili a šlo se. Byl již večer a v jídelně byla večeře. Tentokrát byly Francouzské brambory. „Jů, tohle jídlo přímo zbožňuju“ řekla Adélka a pustila se do své porce. Také ostatním chutnalo.
Po večeři se všichni ještě sešli venku, povídali si a seznamovali se s novými dětmi i vedoucími. „Myslím, že to všechno proběhne v pohodě“ řekl Petr Hance. „Já také, takové drama, jako loni snad nebude, ale možná, že nějaké to dobrodružstvíčko“. „A co my, také si užijeme nějaké dobrodružstvíčko“ řekl škádlivě Petr. „Ty hubo nevymáchaná“ řekla Hanka a škádlivě jej plácla po zadnici. Přiblížila se večerka a všichni se uchýlili do svých chatek a stanů. Ještě dlouho si povídali, než se na tábor snesl blahodárný spánek.
 Ráno byl budíček. Ten byl netradiční, jeden z kluků toník měl ssebou  trubku a zatroubil famfáru. „Ty troubíš“ řekl mu Standa. „Však, jestli budete kluci chtít, uděláme třeba nějakou kapelu“ nabídl se Tonda. Přítomni byli ještě Standa, Olin a Mirek. „Nebylo by to špatné“ řekl Mirek a s tím se rozešli.
Adélka vstala, umyla se a hned šla s ostatními na rozcvičku. Ta byla nepovinná, ale každý se rád po ránu rozpohyboval na čerstvém vzduchu. PPetr předcvičoval: „jde vám to všem skvěle, vidím, že budeme skvělý tábor a troufám si říct, že ještě lepší, než ten loňský“.
Po rozcvičce šli všichni do jídelny, byla bílá káva a housky s máslem. Po snídani již následovaly různé programy.
Alice byla jako v tranzu. Vybavila se jí ta nehoda na předchozím táboře. „Mám pilulku s neutralizační látkou IN, tak to musím zrealizovat, škoda, že je jenom jedna“ řekla si pro sebe. Snažila se být co nejnenápadnější, nikomu se se svým úmyslem nesvěřila, rozhodla se, že vše provede v přísném utajení, nechtěla si po druhé uříznout ostudu. V tom pocítila nutkání na velkou. Spolkla svou jedinou pilulku s neutralizační látkou IN. Ta voněla po jahodách, ale, věděla, že pokud se pokadí, bude oblečení vypadat stejně, jako bez neutralizace, jen bez zápachu a bakterií. Byla taktéž obeznámena s tím, že pratelnost oblečení je daleko snazší, než bez neutralizace. To ji uklidnilo. Vybavila si tu předchozí nehodu. Spolu s ostudou se tehdy dostavil ten zvláštní pocit eufórie, ten ji inspiroval, aby si to po té, co se dozvěděla o neutralizační látce IN znovu zopakovala. Věřila, že to bude jiné a ty prožitky budou daleko intenzívnější. Její potřeba na velkou se stupňovala a ona ji silou vůle potlačila.
Dopolední program absolvovala v naprosté pohodě a snažila se, aby na ní nebylo nic znát. Následoval oběd, kdy byla zeleninová polévka a řízky z květáku s bramborem. Jídlo všem chutnalo, po obědě se šli všichni vykoupat do rMáchova jezera,neboť bylo šílené vedro. „Konečně to budu moci uskutečnit“ napadlo Alici. Rozhodla se, že se uchýlí do samoty a tam svůj záměr provede. Ten jí však byť nevědomky zhatily Nikola zvaná Niki a Monika. Stále se při ní držely a Alice se jich nemohla zbavit. Nechtěla tyto kamarádky ničím urazit,ale její potřeba na velkou se stávala čím dál, tím víc silnější. „Zadeček si vyžaduje vyprázdnění, ale musím ten boj s ním vyhrát“ řekla si a zatínala půlky, co to jenom šlo.
„Alice, není Ti něco, jsi celá bledá“ řekla jí Niki. „Rozbolelo mne břicho“ odpověděla jí Alice a již věděla,že se její akce nepovede, jak by si přála.Měla na sebe vztek, že to tak dokonale zbabrala. Měla u sebe jednu tabletku neutralizační látky IN, slibovala si, že se to obejde bez ostudy a i tentokrát se zklamala. „Musím rychle jít támhle do křoví“ řekla a v duchu se modlila, aby ji ten nahoře vyslyšel. Bohužel, nestalo se tak. Sotva se nadzvedla, ozvaly se typické zvuky a Alice bezmocně cítila, jak svůj boj se zadečkem prohrává. Kupodivu, žádný pocit ponížení se nedostavil. „Ty, Mončo, ona se pokadila“ slyšela Nikolu. Ke svému úžasu však postřehla, že v dívčině hlase nezaznívá žádný osten posměchu, spíše fascinace. „Máte pravdu, holky“ řekla Alice, na kterou přišla další vlna a ona se, jak doufala kompletně vyprázdnila. Její plavky se řádně nafoukly. Obě dívky na ni fascinovaně zíraly. „Není nic cítit“ řekla Niki. „Holky, já vám to vše povím, ale, zůstane to mezi náma“? dotázala se Alice a v očích měla tak trochu strach. „Tak, jo“ odpověděla Monika. Když jim Alice vše v kostce vypověděla, obě byly překvapené. „To se fakt může líbit někomu, když se podělá“? Nevěřícně řekla Monika. „Nevím, ale to Tě zaplaví něco zvláštního“ odpověděla jí na to Alice. „Asi na tom něco bude, když se vyprazdňuju, také se dostaví pocit úlevy“ zamyšleně řekla Monika.“Jo, budeš se muset dát do pořádku“ na to Niki: „jestli chceš, pomůžu Ti s tím, vidím, že seš z tohodle zážitku vyklepaná, jak partyzánka“. „Také já“ přidala se Monika: hlavně, aby vedoucí nic neviděly, mohl by z toho bejt pěknej průser“.
„Tak, co by vedoucí neměly vidět a z čeho by neměl bejt ten průser“? Zaslechly za sebou. Kráčela k nim Hanka a Mirka. Mirka byla sedumnáctiletá dívka studovala střední zdravotnickou školu a na tomto táboře byla na praxi, měla pomáhat zdravotní sestřičce Lence.
„Průser to asi bude, tady má někdo pěkně prosraný plavky“ řekla Mirka a rozesmála se. „Ale, fuj, Mirko, jak to mluvíš“ kárala ji Hanka. „Podívej, tohle se snad jinak nazvat nedá“ opět se nedala Mirka a zvonivě se rozesmála. V tom smíchu nebylo taktéž žádné pohrdání. „Jo, zdravotní sestřičko, máš se ještě hodně co učit“ se smíchem řekla Hanka: „a teď k Tobě“ obrátila se na Alici. „Já jsem žila na Ostrově Robinsona Crusoe, tak, že vím, která bije“. „Ano, nnechci zapírat, něco mne  na tom přitahuje, obzvláště od toho předchozího tábora. Když jsem se dozvěděla o té neutralizační látce, koupilajsem ji od jedný holky, která to také provozuje a to za čokoládu. Tady jsem to chtěla zkusit o samotě“. „Jenom, že se na Tě přilíply tyhle dvě holky“  řekla se smíchem Hanka. „No, trochu mi to překazilo plány, ale co se dá dělat“ s úsměvem řekla Alice: „ony o tom vůbec nevěděly“. Mirka stála zkoprnělá. Něco o neutralizační látce IN věděla, ale neviděla to na vlastní oči. „Ty se na mne Hani nezlobíš“? Dotázala se Alice. „A proč“? Na to Hanka.
Vlivem toho všeho na Alici přišla třetí vlna. „Holky, potřebuju si odskočit“ řekla. „To je v pohodě, teď to dodělej do plavek“ řekla s úsměvem Hanka. Alice zatlačila a všechny fascinovaně hleděly na zvětšující se bouli, vše bylo doprovázeno příslušnými zvuky. „to je produkce“ řekla Mirka.
„Tak, co, hotovo“? Dotázala se Hanka. „Jo, hotovo“ na to Alice. „Tak ji dáme holky do pořádku“ na to Hanka. Niki a Monika alici svlékly. „Nechaly jste jí tam pěknou vrstvu“ řekla Hanka a utřela jí zadeček vlhčeným ubrouskem. „Moment, já musím udělat výtěr“ ozvala se Mirka a již běžela do tábora. Po chvíli se vrátila. „Tak, Ali, vyšpul zadeček a ničeho se neboj. Po té Mirka zavedla do jejího zadečku výtěrovou tyčinku a tu pakdala do sáčku. „A co s tím zbytkem“? Dotázala se Monika. „To dáme k lesním jahodám“ na to Hanka: alespoň lépe porostou“.
Následovala očista, dívky Alici daly do pořádku, mirka ssebou z tábora přinesla žínku a mýdlo. Alice prožívala zvláštní pocity. „Nebojte, holky, také Lenka o tom pomlčí“ řekla Mirka.
Den v táboře pak uběhl, aniž by zůčastněné měly tušení, jak se věci vyvinou.

Pokračování příště.

2
Vítejte na tomto webu / Re:Nováčči, koukejte se představit
« Poslední příspěvek od abdul kdy Dnes v 09:48:34 »
Ahoj  :) :) :)
4
Plenky / Re:Jaké plenky máte na sobě dneska?
« Poslední příspěvek od plenkyc kdy Včera v 19:09:27 »
Safisoft? O těch slyším prvně, kde se kupují a jaké s nimi máš zkusenosti?
5
Plenky / Re:Jaké plenky máte na sobě dneska?
« Poslední příspěvek od balicek22 kdy Včera v 15:56:24 »
Dnes takový hezký balík, hlavní plíny Forma Care a přes ně 3x Soffisof :-)
6
Plenky / Re:REARZ seduction violet
« Poslední příspěvek od plenkyc kdy Včera v 10:06:21 »
Saweexpres, abdlfactory, nebo inkopleny
To je tak těžký použít Google?
7
Plenky / Re:REARZ seduction violet
« Poslední příspěvek od TBoy kdy Včera v 08:32:36 »
Fajn recenzia, ešte by som pridal nejaké bližšie foto a kde sa dá kúpiť
8
Plenky / Re:REARZ seduction violet
« Poslední příspěvek od chlapeček kdy Včera v 05:18:37 »
Určitě to zbytečné není.  Snad též časem sám přidám nějaký příspěvek  :) .
9
Plenky / Re:REARZ seduction violet
« Poslední příspěvek od abdlskretik kdy Včera v 00:25:31 »
Dobrý nápad protože ja se, měl zatím jen dětské :D
10
Hlavní nádraží / Re:Zamestnanie, kde sa hodia plienky
« Poslední příspěvek od Anca.Dlanova kdy Srpen 22, 2019, 19:55:32 »
Hej, šofér, hlavne ak nejakého veľkého vozidla ako kamiónu rozhodne. A ono aj keď človek cestuje v zime a odpočívadlá sú zasypané, tak ani s osobákom to nie je len tak, ak nie je blízko benzínka. Ale zaujímalo by ma, či ich nosí aj napríklad nejaký programátor, ktorý je zabraný do programovania a cesta na záchod by mu mohla spôsobiť pretrhnutie myšlienkovej nite.
Stran: [1] 2 3 ... 10