abdl.cz
Abdl => Příběhy => Téma založeno: Pisatelka Dubna 01, 2026, 11:04:02
-
Už jsem to skoro vzdala. Minulý večer jsem odeslala tu hloupou přihlášku na zářivý leták a celý den jsem na ni myslela. Bylo to jen zklamání čekající na své naplnění. Další podvod, další iluze. Když mi večer blikla notifikace o novém e-mailu, téměř jsem ho ignorovala. Ale přesto jsem klikla.
Odesílatel byl „Talent Production“. Předmět: „Vaše přihláška do show“.
Srdce mi vynechalo úder. Otevřela jsem to s třesoucíma se rukama. E-mail byl stručný a profesionální, bez jediné zářivé barvy.
„Dobrý den, Karolíno,děkujeme za Váš zájem o účast v naší televizní show. Vaše přihláška nás zaujala a rádi bychom Vám poskytli další informace.
Účast v show je závazková na dobu jednoho měsíce. Během pobytu se můžete setkat s následujícími elementy:
Nahota v různých formách.
Nošení různých typů oblečení a kostýmů.
Používání a prezentace erotických pomůcek.
Chceme zdůraznit, že Vaše účast je plně dobrovolná. Máte právo kdykoliv během show odstoupit bez udání důvodu. V takovém případě však ztrácíte nárok na finanční odměnu. Pokud v show vydržíte až do konce, obdržíte slíbenou odměnu ve výši 1 000 000 Kč.
Pokud máte o tuto příležitost stále zájem, prosíme, dostavte se osobně k vyplnění finální přihlášky na adrese: Příčná 7, Praha 1. Kancelář č. 23. Otevírací doba je 9:00–17:00.
S pozdravem,Tým výběru Talent Production.“
Přečetla jsem si to třikrát. Nebyly tam žádné lichotky, žádné sliby. Jen studená, tvrdá fakta. Nahota. Erotické pomůcky. Kdykoliv odstoupit. Bylo to ještě odvážnější, než jsem si myslela. A zároveň to znělo neuvěřitelně reálně. To nebyl podvod. To byl byznys.
Další den jsem si vzala volno v práci – ne že by na tom nějakém přivýdělku záleželo – a vypravila se na uvedenou adresu. Byla to stará, nenápadná budova v centru, plná malých firem a kanceláří. Výtahem jsem jela do třetího patra a hledala dveře s číslem 23.
Našla jsem je. Byly z masivního, tmavého dřeva bez jakéhokoliv nápisu. Zaváhala jsem, pak se zhluboka nadechla a vešla dovnitř.
Kancelář byla překvapivě tichá a minimalistická. Za velkým proskleným pultem seděla mladá žena s perfektním drdolem a naprosto vážným obličejem. Ani se nehnula, ani se neusmála. Jen na mě bez jediného slova pohlédla.
„Dobrý den,“ řekla jsem nejistě. „Přišla jsem kvůli přihlášce do show.“
Recepční jen přikývla, otevřela zásuvku a vytáhla z ní několik papírů sponkovaných dohromady. Podala mi je přes pult. Zase ani slovo.
Sedla jsem si do židle v rohu a začala číst. Byla to finální přihláška. A byla mnohem detailnější, než jsem jsem čekala. Jméno, adresa, rodné číslo… to bylo standardní. Ale pak následovaly otázky, které mi zrychlily tep.
„Máte zkušenosti s pornografií? (ano/ne) Pokud ano, specifikujte (divák, herec, amatérská tvorba atd.)“„Jaké jsou Vaše sexuální preference? (hetero, homo, bi, ostatní)“„Jste ochotna pracovat s osobami stejného/opačného pohlaví?“„Máte nějaké sexuální tabu nebo limity, které byste nebyla ochotna překročit? (uveďte, pokud ano)“„Jste alergická na jakékoliv materiály (latex, guma atd.)?“
Ruce se mi potily, když jsem to vyplňovala. Bylo to ponižující a zároveň vzrušující. Psala jsem pravdu. Amatérská tvorba. Hetero. Obojí. Žádné limity. Žádné alergie. Když jsem to podepsala, cítila jsem, jako bych podepsala smlouvu s ďáblem. Vrátila jsem papíry recepční. Vzala je, a bez slova je položila na hromádku.
Dívala se na mě a já na ni. Pak se otočila k počítači, něco napsala a znovu se na mě podívala. Její pohled byl stále prázdný. Ukázala mi na dveře. To je všechno.
Když jsem o hodinu později seděla v metru zpátky domů, bzučel mi mobil. Znovu e-mail od „Talent Production“.
„Dobrý den, Karolíno,děkujeme za návštěvu a vyplnění přihlášky. Po pečlivém zvážení Vás s radostí informujeme, že jste byla přijata do naší show.
Prosíme, abyste se přesně v 9:00 ráno za týden, v pondělí, dostavila na následující adresu, kde Vás vyzvedne naše doprava: Nákladní nádraží Žižkov, vjezd 3. S sebou si vezměte pouze osobní doklady. Vše ostatní bude zajištěno.
Gratulujeme a těšíme se na Vás. Tým výběru Talent Production.“
Přečetla jsem si to a mobil mi téměř vyklouzl z ruky. Bylo to. Opravdu se to děje. Za týden. V pondělí. Můj život se měnil navždy. A já jsem k tomu dala svolení.