abdl.cz

Po dlhšej dobe som sa pokúsil vymyslieť báseň. Zakladám túto tému, kde by bolo možné ukladať aj vaše básničky či riekanky.
 
DUDLÍK.

Dudli, dudli, dudlíček,
ty si ale paníček.
Vždy si poruke keď je to potrebné,
upokojíš moje chúťky blažené.
Dudlám si ťa veľmi rád,
si môj dobrý kamarát.

Zaženieš skoro každý plač,
všetci vieme, čo som zač.
Vtedy musíš byť schovaný,
aby´s nebol videný.

Potom sa ťa neviem dočkať,
musím ešte chvíľu počkať.

Ty si taký kamarát s ktorým
mám svoj život rád.
Aj na farbe záleží,
komu aká náleží.
Potom večer spolu spíme.

Nedám si ťa z pusy von,
si môj verný kamarát.
Musíš byť na retiazočke,
aby´s bol stále pri mne.

Si môj malý miláčik,
ja tvoj veľký zajačik.
Navzájom sa dopĺňame,
prázdnu nudu zaháňame.

Už ťa nechcem stratiť zas,
to by nebol zasa špás.
Ty si ale paníček,
čakáme na budíček.
Dudli, dudli, dudlíček.

Cievku si mal 5dni vyvedenú iba do plienky? Alebo do sáčku?

Do plínky

Ja keď som skúšal pred 2rokmi tak som mal cievku 8h a bál som sa infekcie

"Ahoj,  tak už jsme doma, " ozvalo se od dveří,  a dovnitř přišel Honza s malým Honzíkem,  a dodal: "Koukám,  že tady máme vzácnou návštěvu,  tak ahoj,  Fanoušku, " a při těchto slovech mi podal ruku.
"Fanoušek byl na procházce s mamkou,  a přivedli Evičku.  No, a pak potřeboval vyměnit plínky,  tak jsem nabídla,  že ho přebalím hezky v teple," vysvětlila Martina Honzovi.
"Ale jo, to je v pořádku,  jen ať je Fanoušek hezky v suchu," odpověděl Honza,  a poplácal mně po výrazně se rýsujícím balíku plínek. 
"A co Honzík,  ten nepotřebuje přebalit? A jak se choval, byl hodný?" zeptala se Martina.
"Když jsem pro něj přišel,  právě ho jedna teta přebalovala, no a Honzík u toho trochu vyváděl.  Ale jinak byl celý den hodný," odpověděl Honza, a konečně se napil již chladnoucí kávy,  kterou mu Martina přichystala. 
Přišel za námi i Honzík,  oblečený v bodíčku a kojeneckých tepláčcích,  pod kterými se mu výrazně rýsovaly plínky. Zvědavě si mně prohlížel,  a babička se ho zeptala: "Copak tam máš,  Honzíku?" a při těch slovech ho lehce poplácala po rozkroku. 
"Plínky,  babi," odpověděl Honzík, a babička mu řekla: "No jo, máš tam plínky,  ještě se počuráváš,  tak musíš nosit plínky,  stejně jako Fanoušek, to je taky ještě miminko. A plínky chrání tvoje oblečení,  aby nebylo mokré, víš?"
Honza s Martinou a babičkou zůstali u stolu,  zatímco já jsem si šel hrát s Evičkou a Honzíkem.  Stavěli jsme hrad z kostek,  a Honzík se stále po mně koukal,  jako by nemohl pochopit,  že nejen on má plínky.  Pomalu se blížil večer,  a tak jsme se s Martinou a její rodinou rozloučili.  Babička mi pomohla vlézt do kočárku,  kde jsem si pohodlně lehl.
"Někdy se zase zastavte , Fanoušek je fakt roztomilé miminko, " řekla nám Martina na rozloučenou, a vložila mi do pusy vypadlý dudlík.  Přijal jsem ho, spokojeně jsem ho sál a zamával všem na rozloučenou. 
Když jsme přijeli domů, Lenka mně hned nakojila a přebalila do čistých plínek. 
"Fanoušku,  zítra zase pojedeme k paní doktorce na kontrolu,  tak se na to hezky vyspinkej, " řekla mi, když už večer pokročil, a byl jsem vykoupaný a oblečen na spaní.  Lenka mi ještě četla hezkou pohádku,  u které jsem již odeplul do říše snů.  Lenka mně hezky jemně pohladila a políbila, a tiše odešla z pokoje.  Ještě než jsem tvrdě usnul, cítil jsem,  jak se mi plínky pomalu plní močí,  a byl jsem plný dojmů z prožitého dne.

Moc hezky napsáno,  bude i pokračování?