Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Hlavní nádraží / Přebalovací kabinky
« Poslední příspěvek od TheIlluminati kdy Včera v 22:30:09 »
Zdravím chtěl bych se zeptat jestli používáte přebalovací kabinky např. V nákupních centrech případně v jakých já osobně nejraději používám místnost u Marks And Spencer v OC Černý Most nebo v xxxlutz na černém mostě tak se podělte kde se dá přebalit ;)
2
Prodám / koupím / hledám / Re:Pleny na prodej
« Poslední příspěvek od speedy.007 kdy Včera v 15:36:59 »
Ahoj, také bych si nějaké vzal, ideálně mix balíček, velikost L
3
Prodám / koupím / hledám / Re:Pleny na prodej
« Poslední příspěvek od TheIlluminati kdy Včera v 14:31:10 »
Také bych měl zájem o pleny vel. M tak se chci zeptat na cenu a pokud jsou pořád dostupné.
4
Převratná novinka / Adélčin dětský tábor 20
« Poslední příspěvek od luba kdy Srpen 16, 2018, 18:04:25 »
Adélčin dětský tábor 20, Svatovavřinecká pouť


Po snídani se všichni oblékli, seřadili a čekali na autobus do Chrastavy. „Tak jste se dočkali“ řekl Petr. „Ty snad ne“? Škádlila jej Hanka. „Ale, jo, také mám pouti rád“ odpověděl jí Petr.
„Ty, Pavlo, pojď sem“ vyzvala dívku Eva: „tady vám vaši posílají 1000 Korun a prý si to máte jak se patří užít“. Pavle vhrkly dojetím slzy do očí. „Nebul a ber“ řekl se smíchem Standa.
Emma byla v dobrém rozmaru a také se chystala do Chrastavy. „To bude ostuda, viď, Emmo“ dobírala si ji Jana. „Asi tak za 5000“ se smíchem řekla Emma. Pak však dodala:
„ať čistí, nebo pokadění,
buďme dobře naladění.
Na pouť chutě spěchejme,
nic jim nenechejme.
Bude to dobré žití,
houpačky, kolotoče a toho jídla, pití.
Najíme se do sytosti,
nechť ukážeme jací jsme hosti.
Ještě na okraj jedna zmínka,
po té spoustě jídla pak bude mýdlo, žínka.
Skládejme neutralizační látce komplimenty,
nejsou cítit vůbec naše exkrementy“.
Propukl bujarý smích. „Ty, Emmo, ať se Ti to Tvoje střevo nerozbouří a to ne jen to básnické“ přiložila polínko na oheň Lenka.
Autobus přijel a všichni nastoupili. Cesta byla pohodová, všichni zpívali. Adélka seděla vedle Pavly a bylo jí dobře. „Jak se těšíš na pouť“? Dotázala se jí před ní sedící Alena. „Moc“ odpověděla Adélka.
Autobus přijel do cílové stanice, odtud to bylo k místu konání pouti pět minut. Již byla slyšet hudba, vyvolávání od kolotočů. Všech se zmocnilo to pravé pouťové napětí. Adélka se držela Pavly za ruku, slyšela vřískot dětí i dospělých, ten k pouti určitě patří. „škoda, že zde nemají nějaký ten Emmabuchar“ řekla se smíchem Adélka. „Ta by tam nechala snad majlant“ doplnila Adélku Terezka. „Vy potvory, tak jsem vám něco chtěla koupit, ale nic nedostanete“ řekla Emma. „no, nevím, ať se ti neudělá špatně“ na to opět Adélka. Atmosféra byla velmi pohodová. Děti se rozprchly k pouťovým atrakcím.
„Jů, mami, ten velbloud je hezký“ řekl asi šestiletý chlapec. „Tady mají velblouda“? Dotázala se Adélka Pavly. „Ano“ odpověděla jí Pavla. Adélka se zamyslela a v koutku duše tak trochu zalitovala, že je nevidomá, že nebude vědět, jak takový velbloud vypadá,ale pak se okřikla: „přeci nebudeš bulet“. Pak si řekla, že líná huba, hotové neštěstí: „Ty, Pavli, mohla bys mne k tomu velbloudovi zavést, ráda bych si na něj sáhla“. „Pokusím se“ řekla Pavla a již šly k místu, kde byl velbloud. Pán, který měl zvířata na starosti, neboť zde byli i poníci, oslík a větší koník ochotně souhlasil. „Ten má jemnou srst“ řekla Adélka. Brzy se kolem seskupili dospělí a děti, všichni hladili velblouda, kterému to dělalo dobře, však, když jej lidé opustili, žalostně hýkal. Adélka se svezla i na poníkovi. „Ty řádíš“ řekla se smíchem Hanka. „Je to tady prima, úplné dobrodružství“ pochvalně řekla Adélka, která netušila, že to pravé teprve přijde.
„Dáme si nějaké jídlo“ navrhla Adélce Pavla. „To jo, mám hlad, jako vlk“ odpověděla jí na to Adélka. „Támhle je Emma, ta se furt něčím láduje, té bude špatně“ informovala holky Jana. „Ale, nebude“ odpověděla Emma s plnými ústy. „Však, neboj, dostaneš naplácáno“ hrozil prstem Alex a tvářil se na oko přísně. Adélka si dala chléb a řízek.
„Já jsem byl na velkém řetízkáči“ chlubil se Slávek: „však, Adél, až s Pavlou dojíte, vemu vás na něj taky“.
Slibovaný kolotoč byl skvělý. „Mají tady i Ruské kolo, ale to je moc vysoké“ popisovala Adélce Pavla. „Tak, to se tam vypravíme“ vypískla Adélka. „No, já nevím“ řekl pochybovačně Slávek. Následovalo ještě několik dalších atrakcí, včetně skákacího hradu a trampolíny, čehož si opět jak se patří užívala Adélka.
„Ty řádíš“ řekl uznale Petr. „Jo, Petře, je to skvělý“ odpověděla mu na to holčička. Také ostatním se pouť líbila a užívali si to. V tom Adélku zaujala krásná písnička v podání Boba Frídla Všichni se sejdeme v létě. Jednalo se o starý hit, ale velmi melodický.
Poznámka autora. Pro zpestření uvádím odkaz
https://www.youtube.com/watch?v=NS0kBfPuv30
Nyní již pokračuje autorova fikce.
„To je nádherná písnička“ řekla Adélka směrem k Pavle a v duchu se jí vybavily ty nejpříjemnější pocity. Pak ještě dodala: „mě se pouti líbí právě kvůli té hudbě. „Já jsem na takové akci poprvé, Adélko a to díky Tobě a Tvým rodičům“. „Jak, Tvým rodičům, snad našim“ ohradila se Adélka. Pavle se zaleskly slzy v očích.
„Zveme vás,  děti i dospělé na ojedinělou atrakci, a to na  Ruské kolo, je pro odvážné“! Lákal kolotočář děti i dospělé. „Moc lidí se nehrne“ konstatovala Eva. „Já chci jít na to Ruské kolo“ řekla s nadšením Adélka. „No, nevím“ pochybovačně řekla Eva. „Nějak se jim z toho kouří“ dodal Petr. To však Adélku neodradilo a jako jediná z Robinsonů si zakoupila lístek na tuto atrakci, a spolu s ní na sedátka usedlo dalších 20 a to dospělých i dětí. Kapacita nebyla zcela naplněná, bůh ví, proč, ale nějak tento kolotoč lidi odrazoval.
Kolotoč se se skřípěním a vrzáním rozjel. „No, nevím, zda naše Adél udělala dobře“ řekla starostlivě Jana. „Je to nějaké rozvrzané, ale snad to vydrží, než sleze“ utěšoval ji Honza.
„Ruské kolo pro odvážné, vznášíte se ve výšinách“! Chválil tuto pouťovou attrakci kolotočář. Sedačky vyjely na vrchol. V tom se ozval skřípavý zvuk. „Pro boha, něco se nám posralo“ ozvalo se od kolotočů. Ruské kolo se zaseklo, nyní následovaly marné snahy jej zprovoznit tak, aby bylo možné sedačky dostat dolů. Na kolotoči vznikla panika. „Co se děje“? Dotázala se Adélka. „Jsme ve vzduchu a kolotoč se zaseknul“ řekla jedna mladá dívka. Některé děti počaly plakat.“Když jsme nahoře, tak nás snad sundají“ řekla Adélka. „No, jo, ale, Ty nevidíš tu hloubku pod náma“ řekla histericky dáma středního věku. „Tak nás nakonec sundají hasiči“ dodala klidně Adélka: „jančením nic nespravíme, navíc, je to prima dobrodružstvíčko“. „Jo, Tobě se to řekne, když nevidíš“ řekl naštvaně mladík. „A právě pro to má můj obdiv, že je tak klidná, zatím, co my tady histerčíme“ řekla dívka, jíž se Adélka před tím ptala, co se děje. „Asi máš pravdu” řekl mladík. Pak dodal: „nepanikařme, při nejhorším nás sundají, tady ta holka má pravdu, mimochodem, jak se jmenuješ“? „Adéla“ odpověděla holčička.
Pod jejím vlivem se začali lidé na kolotoči uklidňovat, jen několik dětí plakalo. Adélka je utěšovala.
Mezi tím na pouti došlo k pozdvižení. Rozhlas o celé události informoval. „Pro Adél to bude trauma“ řekla starostlivě Lenka. „Neboj, ta si poradí, díval jsem se nahoru a vypadá spokojeně, dokonce si to potvora užívá“ řekl se smíchem Petr, který ještě pro uklidnění dodal: „ano, je to nepříjemné, ale, vemte si, že, pokud by se něco utrhlo a všichni sletěli dolů, bylo by to horší, ale takhle, buď to dají do pořádku,nebo přijedou hasiči a sundají je“.
„Mě se chce kadit“ řekl asi devítiletý chlapec. „Musíš to pro boha vydržet“ řekla dívka, která před tím hovořila s Adélkou. „Přeci si nenechá vyvalit bok“ odpověděla na to Adélka. Všichni se této její hlášce začali smát. „Ale, mamka by nám dala“ odpověděla opět dívka, která se představila, jako Markéta. „To je v pohodě, tady máš neutralizační látku IN, dej mu ji do kalhot a já ti garantuju, že mamka nebude vůbec nadávat, nesmrdí to“. Podala dívce několik granulek a ta se zachovala podle Adélčiných instrukcí. Brzy byly slyšet typické zvuky vyprazdňování a chlapci se ulevilo, což bylo vidět i na jeho tváři spolu s nedefinovatelným pocitem. „Ty z toho nakonec uděláš podělávací hadry“ řekla se smíchem Markéta. Adélka jí vyprávěla o Ostrově Robinsona Crusoe, plenkařích. „Však si to najdi na Netu“ radila jí  a dala typy na několik stránek.
Ozvalo se houkání hasičských vozů, započala operace sundávání dětí i dospělých. Adélka šla na svou žádost, jako poslední, což komentovala tím, že kapitán opouští loď, až jako poslední. Všichni se dostali šťastně na zem, nikomu se nic nestalo.
Kolotočář přistoupil k hloučku a všem se omlouval. „To nic, pane komediante, to je v pohodě, bylo to dobrodružstvíčko“ řekla Adélka. „Neříkej mi komediante, já jsem pracovník zábavního průmyslu“ hájil se kolotočář. „To se tak říká lidově a zkráceně“ řekl se smíchem Petr, který si přebíral Adélku. Mamka klučinovi, který se jmenoval Ivan vůbec nenadávala, jednak byla ráda, že je spolu se svou sestrou Markétou v pořádku a také ji zaujala neutralizační látka IN.
Adélka se vrátila mezi ostatní. „Tak, co, Adél, jaké to bylo tam na hoře“? dotázal se jí se smíchem Standa. „Pohoda, škoda, žes tam nebyl se mnou“ odpověděla Adélka a všichni včetně tazatele propukli v hlučný smích. „dám si něco dobrého“ řekla Adélka. Pavla jí koupila langoš. Adélka si sedla vedle Emmy a Alexe. „Neupíjej mi to pivo, hergot“ zahřměl Alex. „Ty upíjíš Alexovi pivo“? Dotázala se se zájmem Adélka. „Na, napij se“ pobídla ji Emma. „Jo, z cizího se dobře upíjí“ dobrácky poznamenal Alex. „Brrrr, to je hořký, že to můžete někdo pít“ řekla se smíchem Adélka.
Emma si mezi tím dala zmrzlinu a cukrovou vatu. „Ty, Emmo, Tobě bude špatně“ napomínala ji Adélka. „Však mám v sobě neutralizační látku IN a plenky“ zašeptala jí do ucha Emma: „a také jsem je použila, jídlo jde jedním koncem do vnitř, druhým ven“.
Součástí pouti byly ukázky různých řemeslných dovedností. Adélku zaujal kolovrátek. „Pojď si jej prohlédnout“ vyzvala ji starší paní. Adélka šlapala a kolovrátek tiše předl. „Jako v té pohádce o Šípkové Růžence“ řekla zasněně holčička a v duchu si vybavila tuto hezkou pohádku. Po té se všichni šli podívat na kováře, který koval různé tvary. „Stejně, jako u nás na ostrově kovář Jack“ řekla s úsměvem Adélka a vyprávěla o tom, jak se v této zemi do dnešních dnů uchovala řemesla.
„Jé, tady je pořádná dřevěná měchačka“ řekl Alex, zač je“? Prodávající mu sdělila cenu a on ji koupil. Ihned Emmu plácnul přes zadek. „Tak tos koupil“? Dotázala se s hraným údivem. „Jo a budu Tě s ní třískat hlava nehlava“ řekl Alex na oko velmi dopáleně. Všichni propukli v hlučný smích. „Vy byste mohli jít ke komediantům“ řekla se smíchem Kikina, která byla taktéž na pouti. Když se na ni Emma podívala, uviděla řádně napěchované kalhoty. „Co na to říká okolí“? Dotázala se se zájmem Emma. „Nic, zprvu na mne čumí,ale, když zjistí, že to nesmrdí, tak to neodsuzují, neřekla bych, že je to nějaká ostuda, některým je to divné a já cítím ty zvědavé pohledy v zádech, docela si to užívám“.
A opět se ponořili do toho pouťového mumraje. Adélka si koupila žužu a rozdělila se s Pavlou. Obě dívky šly ruku v ruce a jedly tuto vynikající pochoutku. „Támhle je velký řetízkový kolotoč“ řekl Olin. Spolu s Pavlou se na něm uvelebili a již se točili. „Ty máš kuráž“ řekl Olin. „To nic nebylo, jenom takové menší vzrůšo“ řekla Adélka a vypískla radostí.
Součástí pouti byla i tombola. Náš tábor zakoupil 40 losů.“Tak, doufám, že nám přinesou štěstí“ řekl Petr. Byla tažená různá čísla a výherci si přicházeli pro ceny. „Kéž bychom vyhráli to sele, je to první cena“ řekla Emma. „To asi ne, ale snad něco vyhrajeme“ odpověděla jí na to Hanka. „Jako další cena je vodka“ řekl vyvolávající. Toto číslo měl Olin. „Tu zabavujeme“ řekl se smíchem Honza: „abys neřekl, že jsme škrti, tak Ti koupím nějaké to cukroví“. Olin to přijal s povděkem. Kolem tomboly byl halas a smích. Nakonec byla tažena první cena a to sele na rožeň. „A nyní přistupujeme k první ceně a získává jej číslo 148“! Zahalasil moderátor. Toto číslo měla Hanka. Následovala bouře ovací. „Tak jsme to přeci jen vyhráli“! Zvolal hlasitě Petr.
Adélka kráčela ruku v ruce s Pavlou. Vnímala tu jedinečnou atmosféru pouti. A opět ta hezká písnička Všichni se sejdeme v létě. Zaplavil ji pocit štěstí. Uvolnila se a úplně se vyprázdnila do plenky. Do krve se vyplavily endorfíny, které umocnily tu pohodovou náladu.
V tom uslyšela zvuky střelnice. Chlapci vystřelovali dívkám růže, panenky a podobné věci. „Podívej, co jsem Ti vystřelil“ řekl Standa a podal Adélce růži. „Ta je krásná“ řekla Adélka a dala mu pusu. „A já jsem Ti vystřelil opičku“ řekl Olin a podal jí ji. „Ta je, jako živá“ řekla Adélka a také jemu vtiskla pusu. „Jen se o ni rytíři nepobijte“ škádlil je Petr.
Když šla s Pavlou, tu a tam zaslechla lidi, jak si povídají o incidentu s Ruským kolem. „Ta holka měla kuráž“ řekla jedna babička. „Ty, Pavli, co se s tím kolotočem vlastně stalo“? Dotázala se Adélka. „Ihned jej složili, nebyl bezpečný“ řekla Pavla. „Jo, to nebyl, kdyby to tak spadlo, ještě, že jsme jen viseli ve vzduchu“. „Počínala sis statečně“ řekla Pavla a pohladila ji.
Pouť se nachýlila ke svému konci, kolotoče byly demontovány,stánkaři balili své zboží a připravovali se na další štaci. Byly slyšet zvuky skládání kolotočů, také hudba již utichla.
Účastníci našeho tábora nastoupili do připraveného autobusu a odjeli. Nálada byla skvělá, všichni si povídali o zdařilé pouti a hlavně o Adél, která to tam zase rozparádila. „Ty seš ďáblice“ řekla jí Hanka: „druhé dítě by ječelo“. „A co by mi to pomohlo“? Se smíchem řekla holčička.
Vůz zastavil a do tábora to byl ještě kousek. Děti i dospělí se seřadili a zpívali píseň : „sláva nazdar výletu“.
Večer se pak všichni dali do pořádku, Pavla přebalila Adélku, Alex Emmu, při tom jí řádně naplácal tou novou měchačkou. „Ach, jo, ti ty své hrátky musí spestřit“ komentovala to Jana.
Tábor uléhal k spánku. Ještě nějakou dobu si všichni povídali o této vydařené akci. Postupně všichni usínali. Svatovavřinecká pouť byla ten nejhezčí zážitek z tohoto tábora.
Pokračování příště.

5
Plenky / Re:Podložky
« Poslední příspěvek od mskvor kdy Srpen 15, 2018, 23:11:01 »
 V zásadě souhlasím s bracesfun. Já při rezervaci pokoje nahlásím, že potřebuji nepromokavou podložku do postele a pak očekávám, že mi ji hotel připraví. Na delší pobyty s sebou vozím PVC podložku a jsem tak soběstačný. Přebalovací podložky většinou maminky mimin používají vícekrát, takže ten náklad se přeci jenom rozloží.
MS
6
Plenky / Re:Podložky
« Poslední příspěvek od bracesfan kdy Srpen 15, 2018, 20:34:14 »
Nepřijde mi to moc výhodné. Tahle podložka stojí dvě stovky a přitom za dvojnásobek koupím krásné froté natahovací prostěradlo s izolační vrstvou. Perfektně drží a jistí každou nehodu. Mám čtyři v různých barvách a jsem naprosto spokojen.
7
Plenky / Re:Podložky
« Poslední příspěvek od chlapeček kdy Srpen 15, 2018, 19:54:48 »
Tak jsem už je taky v dm v cechach viděl . Cena byla 199,- Kč . Tedy jen o málo dražší než v Německu bych řek . Až na ně zbydou na víc penízky tak do nich půjdu .
8
Prodám / koupím / hledám / Re:Prodam overal a body
« Poslední příspěvek od peja kdy Srpen 15, 2018, 08:49:11 »
Máš to body ještě volné? Za kolik ho prodáš?
9
Plenky / Natahovací plenkové kalhotky
« Poslední příspěvek od umpalump kdy Srpen 14, 2018, 22:34:08 »
ahoj chtěl bych se zeptat jaké jsou podle vás nejlepší (ty pro dospělé)?? a jake používáte?
10
Plenky / Re:Procházka holkach nejdou vidět plinky
« Poslední příspěvek od TheIlluminati kdy Srpen 14, 2018, 22:26:29 »
Já jsem radši když mám plenky pořádně vidět nejlépe použité a používat je před lidma i třeba se pokakat to je nej občas si toho někdo všimne a ten adrenalin je k nezaplacení.
Stran: [1] 2 3 ... 10