Anketa

Oznámkujte tento článek (jako ve škole)

1
5 (50%)
2
2 (20%)
3
3 (30%)
4
0 (0%)
5
0 (0%)

Celkem hlasů: 5

Hlasování ukončeno: Června 19, 2007, 15:41:07

Autor Téma: Hra  (Přečteno 9607 krát)

sambal

  • Host
Hra
« kdy: Června 19, 2007, 15:41:07 »
Tmavou chodbou střední školy prolétly tři postavy. Celý den se těšily na to, jak uslyší rajský zvuk školního zvonku, který jim oznámí konec vyučování. Skleněné dveře se divoce rozlétly pod náporem davu. Lisa, Jane a Lora zaujímaly přední pozice v tomto maratónu za svobodu. Byly to tři nejlepší kamarádky, jaké kdy na této škole vůbec studovaly. Znaly se už od školky a vždy dokázaly držet při sobě. Lise a Jane bylo něco přes 20. let a Lora se do jejich klubu "dvacetiletých" chystala vstoupit už na konci tohoto týdne. Nyní kráčely parkem, přes který to bylo do jejich domovů nejblíže. Vzniklou prázdnotu vyplňovaly diskusí o blížících se narozeninách Lory. "Už máš nějaký plán na oslavu svých narozenin, Loro?" začala vyzvídat Jane. "Ne, zatím jsem o tom nepřemýšlela. Ale myslím, že by bylo hezké, kdybychom to oslavily pouze my tři." "Myslím, že máš pravdu" souhlasily obě dívky. Lora bydlela na kraji jejich čtvrti, takže to měla ke škole nejblíže. Jane a Lisa bydlely asi dva bloky od ní. "Ahoj, Loro" rozloučily se a společně pokračovaly jen dvě. "Vůbec netuším, co mám dát Loře k narozeninám" povzdechla si Jane. "Já mám přesně ten samý problém. Možná by jsme se mohly složit a koupit jí něco velkého dohromady." Když tohle Lisa dopověděla, ocitly se právě před jejím domem. "Mám dojem, že Lora je poslední dobou příliš ustaraná." "Ano Liso, taky jsem si toho všimla. A ve škole dokonce začala dostávat špatné známky. Mohly by jsme se složit a zaplatit jí pěkný odpočinkový výlet." Lisa dala kývnutím hlavou najevo svůj souhlas. Rozloučila se s Jane a pomalu se přibližovala ke svému domu. Jane se domů dostala jako poslední, ale to jí vůbec nevadilo, protože oproti ostatním bylo okolí jejího domova mnohem klidnější. Když měla všechny úkoly doma hotové, povečeřela spolu se svými rodiči a potom se vrátila do svého pokoje. "Ten Lisin nápad se mi docela zamlouvá, ale co by pro Lóru bylo nejlepší?" Ještě zamyšlená si sedla ke svému počítači a na internetu si vyhledala nejbližší lázně a rekreační střediska v jejím okolí. Všechny nabízely skvělé služby, ale Jane cítila, že to není přesně to pravé. Po skoro hodinovém hledaní si myslela, že jí už nemůže nic nového překvapit. Její oči se zastavily na tomto textu: "Salón pro velké děti matky Jenifer. Relaxujte jako opravdové dítě." Jane se o tento druh služeb začala zajímat. Našla několik zajímavých informací, které dokazovaly jak účinná tato zkušenost může být. Bylo tam několik dopisů od spokojených klientů, kteří tvrdili že díky pomoci Jenifer se cítí skvěle. Jane si při čtení těchto řádků a prohlížení doprovodných fotek začala představovat Loru, jak leží v rozkošné dětské postýlce a je zcela závislá na péči svých opatrovatelek. Neváhala ani minutku a informovala o svém nadšení Lisu. "Ahoj Liso." "Jane, uvědomuješ si vůbec kolik je hodin?" Ozval se unavený hlas na druhém konci linky. "Já vím, ale právě jsem našla něco senzačního, co by mohlo splnit účel jako dárek k Lořiným narozeninám." Opravdu. A co máš na mysli?" Nechápal Jane. "Existují speciální centra pro velké děti. Přečetla jsem si spoustu materiálu o nich. Je to velmi uklidňující a myslím si, že by to mohla být docela legrace." "To zní zajímavě Jane." "Taky si myslím Liso. Zítra tam zavolám, půjdeme si to prohlédnout. Jedno takové místo je přímo v našem městě." "Dobře, dobrou noc Jane." "Dobrou noc Liso."

Na nadcházejícím dnu nebylo vůbec nic výjimečného. Celý probíhal jako obvykle, bez nějakých zvláštností. Odpoledne Jane zastavila se svým autem před domem Lisy a krátkým stlačením klaksonu dala najevo svou přítomnost. "Liso, kde jsi?" Začala nervózně proklínat Lisu, která se zanedlouho objevila ve dveřích svého domu. "Takže to myslíš opravdu vážně, Jane?" ujišťovala se Lisa. "Ano, opravdu si myslím, že by to mohlo být pro Loru prospěšné a my si užijeme spousty zábavy." Jak to dořekla, celé auto vyplnil smích obou dvou děvčat.

Dům, ke kterému se blížily vypadal z dálky velmi útulně. Stál na odlehlém místě, skoro až na druhém konci jejich města. Když vstoupily, z domu vycházela docela dobře vypadající žena, která se jím představila jako Jenifer. "Dobrý den, přišly jsme se podívat na "salón pro velké děti." "Ano, právě teď tu mám volno. Většinu času mám obsazeno, určitě by jste nevěřily, kolik lidí mám zájem využít mých služeb" začala vysvětlovat Jenifer. "Myslíme si, že pobyt zde by mohl být skvělý dárek k narozeninám pro naši kamarádku" pochlubila se svým nápadem Jane. Společně prošli vchodové dveře a vydaly se nahoru po schodišti až přistoupily k růžovým dřevěným dveřím, na kterých visela cedulka s nápisem "dětský pokoj." "Tak tohle je náš dětský pokoj." S těmito slovy Jenifer otevřela dveře pokoje a obě dívky ucítily atmosféru dětství. Vypadal jako pravý dětský pokoj, ale veškerá výbava v něm byla přizpůsobena k tomu, aby sloužila potřebám dospělých lidí. Podlaha celého pokoje byla pokryta pěnovým kobercem. Nejdříve přistoupily k velké dětské postýlce, uvnitř které byla připravená tlustá zavinovačka. Přebalovací pult se nacházel jen o pár kroků dál. Několik poliček nad ním sloužilo k odkládání potřebných věcí během přebalování, jako dětských zásypů, olejů, ubrousků, dudlíků a lahví. Jednorázové plenkové kalhotky, pleny a igelitové kalhotky měly zase své místo ve spodní části pultu. Plná skříň dětského oblečení ještě více umocnila vzrušení, které právě Lisa a Jane pociťovaly. Součástí pokoje byly dvě klasické postele, takže opatrovatelka byla svému dítěti vždy po ruce a mohla se o něj starat 24 hodin denně. Obě dívky byly velice spokojené, což také daly Jenifer patřičně najevo. "Dobrá, tento víkend zde bude volno. Pokud budete chtít, můžete přijít už v pátek večer." "Výborně." Shodly se dívky společně a pomalu začaly opouštět toto úchvatné místo. Celou cestu v autě se nebavily o ničem jiné, než jaký to Jane dostala skvělý nápad a že už se na pátek velmi těší. "Myslíš, že s tím bude Lora souhlasit?" Napadlo najednou Lisu. "Myslím že ne, ale budeme ji muset přesvědčit, že je to pro její dobro. Do té doby, než to sama pochopí." "Co chceš dělat, Jane?" "Víš přece, jak Lora špatně snáší alkohol. Stačí jí trochu opít a pak si s ní můžeme dělat co budeme chtít." Pousmála se Jane. "V pátek pro ni přichystáme malou oslavu k narozeninám a až bude vhodná doba, převezeme ji." "Dobře, skvělý nápad." Souhlasila Lisa.

Celé dva dny strávily Jane a Lisa v očekávání velkého dne, kdy se Lora stane jejich velkým dítětem. Konečně nadešel a všichni tři se vesele bavily v pokoji Lory. Lora opravdu alkohol špatně snášela a tak asi po pěti skleničkách červeného vína se nedobrovolně rozhodla usnout. "Teď nadešla naše chvíle" pronesla Jane a chytla Loru za její nohy. Lisa se postarala o přední část jejího těla a za pár okamžiků byla Lora přenesená na zadní sedadlo auta Jane. Během cesty vytáhla Lisa z kabelky dětský dudlík, který skončil v Lořiných ústech. Dudlík se mohl upevnit vzadu na krku, díky čemuž se bez cizí pomoci nedal vůbec sundat. Lora během jízdy několikrát se svým dudlíkem zacumlala, což se obou dívkám zdálo velmi rozkošné. Ihned co přijely, přenesly Loru do jejího nového pokoje. Nebyla vůbec těžká. Na svůj věk byla docela drobná. "Nechci z ní dělat miminko teď, když je v tomhle stavu" pronesla Jane. "Ani já ne, ale do té doby ji nejspíš budeme muset přivázat, dokud s námi nezačne spolupracovat." Pomalu Loru přenesli do dětské postýlky a celou jí svlékly. "Myslím, že je docela teplo. Můžeme jí dát jen kalhotky, abychom ji nemusely rozvazovat ráno, až ji budeme balit do plenek." Lisa vytáhla z kabelky kalhotky, které se zavazovali po stranách. Když ji oblékly, přikryly ji peřinou se slovy "teď pěkně spinkej jako hodná holčička" ji políbily a samy se uložily ke spánku na druhém konci pokoje. Ráno vstaly o trochu dříve, aby byly připraveny na to, až se jejich děťátko vzbudí. Lora se začalo převalovat na posteli, ale protože měla přivázané ruce i nohy, moc se jí to nedařilo. Když konečně otevřela oči, uvědomila si, co se jí stalo a chtěla se posadit. Začala mít strach, protože jí bylo jasné, že pro ni její kamarádky přichystaly nějaký narozeninový žert. "Dobré ráno, Loro." Spustily a naklonily se k ní do její postýlky. "Proč jsem v dětské postýlce a ještě k tomu skoro nahá. Nevím co ty dvě zamýšlí, ale jakmile mě pustí, tak za to zaplatí." Začala Lora přemýšlet o svém osudu. "Nemusíš mít vůbec strach Loro" utěšovala ji Lisa. "Tohle je tvůj dárek k narozeninám. Teď si z tebe uděláme malou holčičku. Tak malou, že nebudeš umět mluvit, budeš muset používat plenky a budeš na nás plně závislá." Při těchto slovech se Lora dala do pláče. "Co to mám vlastně v puse?" Trochu nemotorně zadudala a když si dala vše dohromady, bylo jí jasné, že to, co má v ústech, nemůže být nic jiného než obrovský dětský dudlík. Lora se začala kroutit ještě víc, než předtím. Její ošetřovatelky se ji snažily uklidnit a vysvětlovat další podrobnosti svých rolí. "První co uděláme je to, že tě zabalíme do plenek." přikázala Lisa. "Malé děti nepoužívají toaletu, ale svoje plenky." Řekla Jane s velkou modrou jednorázovou plínkou v ruce. "To snad nemůžou myslet vážně?" nechápala Lora a celý její obličej pokryl pot. Lisa Loře odstranila její spodní kalhotky. Z přebalovacího pultu si donesla dětský olej a zásyp. Olej začala Loře roztírat mezi nohama a na zadečku. Pro Loru to muselo být určitě příjemné, protože se po pár okamžiků nesnažila uniknout ze spárů svých kamarádek. Jane vzala plenkové kalhotky a Lisa Loře lehce nadzdvihla nohy. Lora se snažila opět o vysvobození, ale když si lehla zpět, její zadeček skončil na měkké plence, kterou pod ní Jane pracně podsunula. Jane vzala dětský zásyp a zasypala své holčičce celou oblast mezi nohama a na zadečku až byla mezi nohama skoro celá bílá. Jane se chystala protáhnout Loře plínku mezi nohama na bříško, s čímž Lora samozřejmě nesouhlasila a také to dala škubáním najevo. Nakonec se jí to přece jen povedlo a zbývalo jen upevnit lepící pásky po stranách. Lora se cítila naprosto ponížená a dala se opět do pláče. "Nebreč Loro. Když budeš hodná holčička, možná, že tě i rozvážeme" začala ji slibovat Jane. Lora přestala brečet a napjatě poslouchala co ji Lisa s Jane právě říkaly. "Tak za prvé. Ty jsi teď naše malá holčička. To znamená, že ty nemůžeš mluvit, chodit, budeš muset používat plenkové kalhotky, pít z kojeneckých lahví a po celou dobu budeš mít v puse dudlík. Dobře? Uvidíš, že to je jen pro tvoje dobro." Lora souhlasila. Bylo jí sice trapné, že ji její nejlepší kamarádky spoutaly a zabalily do plínek, ale tu bylo něco, co jí začalo dělat starosti. Měla pocit, že se jí tahle role do které se nedobrovolně dostal začíná líbit. "Myslím, že ji můžeme rozvázat" rozhodla Jane. Nejprve Loře povolily její nohy a později i ruce. Vypadala mnohem šťastnější. Lisa jí odstranila dudlík s řemínkem a nahradila ho příjemnějším a hezčím. "Daly jsem ti jiný dudlík, ale pamatuj si, že si ho nesmíš nikdy vyndat. Pokud to uděláš, vrátíme ti zpátky ten starý." "Máme moc hodné miminko" zhodnotila svoji situaci Jane. "Ale nemůžeme ji přece nechat celý den jen v plínkách, i když v nich vypadá velice rozkošně." Lisa prozkoumala skříň na druhém konci pokoje a vytáhla z ní růžové šaty. Lora ležela ještě celá zmatená ze svého nového pocitu uspokojení z toho, že se k ní někdo chová jako k malému dítěti. Natáhla ruce před sebe a nechala se Jane obléknout do růžových šatů. "Určitě máš žízeň, Loro" uvědomila si Jane a běžela honem něco připravit. Mezí tím Lisa své malé holčičce upletla dva copánky, aby tak vypadala ještě více dětsky. Jane se vrátila s kojeneckou lahví v ruce. Lora byla vyndaná ze své dětská postýlky a Lisa si ji na sebe položila přesně tak, jako to dělají matky když kojí své děti. Lisina pusa byla zbavená dudlíku, ale místo něj se v ní ocitl velký dudák kojenecké lahve. "Tak, teď pěkně pij" povzbuzovala Jane Loru. Loře chvíli trvalo, než vůbec přišla jak se z láhve vůbec pije. Přece jenom tímto způsobem nebyla krmená už více než 18 let. Zanedlouho na to přišla a její pusu zaplnila sladká chuť sunaru. Lora už byla naprosto smířená se svým osudem a protože se jí chtělo čůrat, nic jí nebránilo vykonat svoji potřebu tak, jak to miminka v jejím věku dělají. Lisa si toho všimla, protože její plínka začala být na zadečku těžká a teplá a tak Loru ta za tento čin jak se patří pochválila a něžně při tom pohladila po vlasech. Po krmení se obě děvčata věnovala tomu, aby se Lora cítila co nejlépe. Vymyslely pro ni spoustu her, při kterých Lora zažila spoustu legrace. Když byl čas oběda, Lora byla usazená do velké židličky dětské určené na krmení. Lisa ji kolem krku upevnila bryndáček a Jane ji začala krmit pasírovanou zeleninou. Když se Lora najedla, byla celá upatlaná, takže ji její opatrovatelky musely důkladně omýt. Jane si Loru položila na rameno, aby si její děťátko mohlo po jídle říhnout. Když se Jane rukama dostala na její plínky, všimla si, že už jsou pořádně těžké a objemné a že mají, jak oznámila Lise "pořádně počůranou holčičku". Lisa se trochu začervenala, ale za pár okamžiků už ležela na igelitové desce přebalovacího pultu. Lora byla nejprve zbavená svých šatů a na její plínce bylo vidět, že opravdu potřebuje přebalit. Jane ji uvolnila lepící pásky a plínka skončila v odpadkovém koši. Lora měla zadeček celý mokrý a tak ji Jane očistila zadeček a oblast mezi nohama čistící utěrkou. Lora byla opět natřena dětským krémem a zabalena do nových plínek. "Hodné děti si po obědě vždycky zdřímnou". Lisa přinesla ze skříně velké růžové dupačky, které byly opatřeny ťapkami pro ruce. Lora se v celotělových dupačkách cítila opravdu dobře, protože pokryly téměř celé její tělo. Poskytovaly jí teplo a látka, ze které byly vyrobeny, byla její kůži velice příjemná. Ťapky na rukou jí znemožňovali jakkoli s nimi něco dělat. Teď ležela v dětské postýlce, zabalená v plenkách, oblečená v růžových dupačkách, s dudlíkem v puse a její dvě nejlepší kamarádky se nad ní skláněly a ukládaly ji ke spánku. Byla naprosto bezmocná, ale přesně takový pocit se jí líbil…
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Hra
« Odpověď #1 kdy: Června 26, 2007, 12:29:05 »
Tuhle povídku jsem si přečetl na jiném serveru na začátku června. Takže v podstatě stačilo dát adkaz na onen server.

Přepisování jinde uvedených povídek dle mého není úplně košér.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline mskvor

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 807
  • Karma: 4
Re: Hra
« Odpověď #2 kdy: Června 26, 2007, 12:48:49 »
Ano, 13jh02 alias R2D2,

tahle povídka "visí" ještě na lenkabd.com. Napsal jí tam nějakej Sambal  Xsmile . Sice v principu souhlasím s tím, co píšeš, tj. že se nemají přetahovat povídky odjinud, ale v tomto případě je to jednak Sambalova povídka, druhak si myslím, že na lenkabd.com málokdo odtud chodí.

P.s. Omlouvám se za to "alias", ale Tvůj nick mě fascinuje ....
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

sambal

  • Host
Re: Hra
« Odpověď #3 kdy: Června 26, 2007, 13:36:32 »
Autorem povídky jsem opravdu já (dokonce autorské dílo, ne překlad).

Na stránkách Lenky Bondové, se kterými trochu spolupracujeme je tato povídka také umístěná, protože byla Lence (bývalé majitelce stránek) nabídnuta ke zveřejnění.

Jinak nevidím důvod, proč by se nemohli povídky přetahovat, pokud k tomu dal autor svůj souhlas? Já svoje autory nijak neomezuji a pokud chtějí, tak svoje povídky mohou umístit i na jiné stránky a spousta z nich to tak dělá. Proč by také nemohla, přeci pokud něco napíšu, mám zájem o to, aby si to přečetlo co nejvíce lidí.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Hra
« Odpověď #4 kdy: Června 26, 2007, 15:02:24 »
Tak to se omlouvám, nevšiml jsem si, že autor je jedna a tatáž osoba. Prostě jsem si všiml, že tam byla povídka stejného děje mnohem dříve než zde. Můžu vědět, kvůli čemu vznikla taková prodleva mezi zveřejněním u obou webů?
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

sambal

  • Host
Re: Hra
« Odpověď #5 kdy: Června 26, 2007, 20:08:55 »
Nevšiml??? Tak to jsi se asi špatně díval!

[attachment=1:7d13c]hra1.jpg[/attachment:7d13c]
[attachment=0:7d13c]hra2.jpg[/attachment:7d13c]

K prodlevě nedošlo téměř žádné, maximálně pár dní.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Hra
« Odpověď #6 kdy: Června 27, 2007, 11:56:57 »
Díváš-li se na film, sleduješ taky důkladně titulky? Já tedy ne. Podobné je to u tohoto příběhu - přečetl jsem si ho někde jinde a najednou vidím zde příběh stejného obsahu. Proto ta reakce. Na podrobné studování podrobností mnohdy nemám čas.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline Chlap-ec

  • Email nefunguje
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 140
  • Karma: 0
Re: Hra
« Odpověď #7 kdy: Června 28, 2007, 09:58:04 »
ja na lenkabd. chodim skoro pravidelne, vyskytnu sa aj tam niekedy pekne pribehy a tento sa mi obzvlast pacil, keby takych priatelov bolo viac ...    Xsmilew
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »
Milujem pocit bezmocnosti maleho dietata v plienkach i obleceni, o ktore sa staraju ...
Nikdy som to este neskusal, len o tom snivam, mozno...

sambal

  • Host
Re: Hra
« Odpověď #8 kdy: Června 28, 2007, 12:58:45 »
Citace: "13jh02"
Díváš-li se na film, sleduješ taky důkladně titulky? Já tedy ne. Podobné je to u tohoto příběhu - přečetl jsem si ho někde jinde a najednou vidím zde příběh stejného obsahu. Proto ta reakce. Na podrobné studování podrobností mnohdy nemám čas.

Samozřejmě, že čtu u filmů důkladně titulky. Zajímá mě přeci, kdo napsal scénář, film režíroval, nebo hlavní herci, kdo třeba složil hudbu k filmu. Pokud mě nějaké z těch jmen zaujalo, tak se pokouším najít stejný film. Například v Samotářích mě zaujala role Jiřího Macháčka, takže vím, že se stoprocentně podívám na Horem pádem, nebo Jedna ruka netleská, protože tam tak určitě předevede výbornou roli. To není ztráta času, "podrobnosti" (jak ty říkáš) nemůžou zajímat jenom kulturního nevzdělance.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re: Hra
« Odpověď #9 kdy: Června 28, 2007, 13:34:35 »
Takže z titulků "oskarového" filmu vysleduji zajímavého herce a potom se budu dívat na propadáky typu "zlatá malina. Děkuji, nechci. Samozřejmě existují i jména zaručující kvalitu, kvůli nim však taky nemusím sledovat titulky, neboť jsou všeobecně známí a jejich jméno je v každé upoutávce na film.

U psaných děl je to dost podobné. Když mě ukázka nebo recenze zaujme, začnu si zjišťovat podrobnost. Do té doby je mi jedno, jestli to napsal Franta nebo Josef.

Rád sleduji kvalitní filmy a čtu zajímavé knihy. A na ty se v tisku objevuje kritika. Přečtu-li si nějakou kritiku, která mě zaujme, určitě film (knihu) shlédnu. Starší díla již mají svoji "pověst" a na ty kritiku nepotřebuji. Tudíž i člověk, který nečte filmové titulky nemusí být kulturní nevzdělanec. Naopak to svědčí o jeho vkusu vybrat si z nepřeberné nabídky na trhu.
« Poslední změna: Ledna 01, 1970, 01:00:00 od Guest »