Autor Téma: Re:Příběh  (Přečteno 8760 krát)

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #30 kdy: Srpna 20, 2025, 15:04:35 »
V jednadvaceti miminkem.
Patrik: Stále jsem ležel v kolébce. Ruce připoutané u hlavy v rohu kolébky. Čekal jsem až přijde maminka. Šárka mne přebalila. Teď by měla přijít maminka. Potřeboval bych nakojit. A možná dostanu i láhev s výživou. Konečně je maminka tady. Stáhne boudičku dozadu.
,,Prdelko asi máš hladíček viď? Moc se ti omlouvám zlatíčko. Ale už jsem tady. Budeme papat ano miláčku?"
Radostně jsem kýval hlavou.
,, Tak pojď miláčku. Jsi tak krásné a roztomilé miminko."
Odkryla mne a vzala do náruče. Nešla ke křeslu. Ale ven z pokoje. Šli jsme do kuchyně. Tam byla usmívající se Šárka.
,, Šárí sedmi si.". řekla maminka. Šárka se posadila. Maminka mne pomalu a opatrně položila do náruče. Dostal jsem velký růžový bryndáček kolem krku a vyndala mi dudlíka z pusy.. Zatím co mne Šárka držela v náručí. Maminka mne krmila opravdovou bramborovou kaší s kousky masa. Byl jsem překvapený.
,,Tu kašičku máš za odměnu miminko. Ale potom tě čeká maminky prs ano prdelko?"
Samozřejmě jsem s radostí souhlasil. Šárka mi po každém soustu utírala pusinku. Maminka si mne zase vzala a odnesla na pohovku. Ještě mne asi deset minut kojila. Byl jsem spokojený. Mezitím Šárka připravila fusak a kšíry. Po kojení í  jsem dostal zpět dudlíka do pusy a byl položen a zajištěný ve fusaku. Byl teplý měkký. Pak kšíry abych byl v bezpečí. Maminka mne přenesla do haly kde byl kočárek a tam zajistila. Ještě peřina. Obě se šly teple obléct.
,,Už jsme tady broučku. A jedeme na procházku!" zvolala radostně Šárka.
Když jsme vyjeli na dvůr maminka mne posadila a vyndala dudlíka z pusy.
,, Jak málo stačí k dětské radosti. A teď broučku nemluvím o tobě. Ale o tvé mamince Šárce která se jak to tak vypadá vrací rozumově do dětských let " mrlkla na mne maminka spiklenecky.
Musel jsem se hrozně smát. Šárka nasadila naštvaný výraz
,,No dovolte já jsem náhodou vzdělaná mladá dáma." a zakopla o obrubník.
Samozřejmě předvedla dokonalý komický výstup. To už nevydržela ani maminka a začala se taky smát..
Potom jsem dostal povolení mluvit. Skoro dvě hodiny jsme byli venku. Povídali si smáli se. Já jsem jim vyprávěl některé své zážitky. Ale hvězdou byla Šárka. Její vyprávění nemělo chybu. Kolikrát jsem se s maminkou tak smáli až nás bolelo břicho.  Úplně jsem zapomněl v jaké jsem situaci. Bylo to prostě prima. Ale vše jednou končí. Maminka se podívala na hodinky.
,,Ou to je hodin. Tak broučku dudlička do pusinky. Musíme domů. Nakojit přebalit a půjdeš do hajan miláčku."
Položila mne přikryla peřinou a jeli jsme zpět . Pravda byla že jsem byl pokakaný a počůraný. Tak jsem ani neodmlouval.
Pokračování příště.




Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #31 kdy: Srpna 20, 2025, 17:35:43 »
V jednadvaceti miminkem
Daniela: Viděla jsem že je miminko neklidné. Trochu poplakával .Nejspíš měl asi v plenkách pěknou nadílku. Potichu jsem upozornila Šárku. Ta šla napřed připravit koupání a mytí maličkého . Já jsem zatím miminko utěšovala.
,,Pšššt miminko neplakej zlatíčko. Jsi pokakaný viď prdelko?"
To už opravdu propukl v pláč a kýval hlavičkou.
,,To je v pořádku miláčku. Jsi můj šikulka. Jsi maličké miminko a máš plenky. Maminka tě umyje vykoupe. A za pár minutek budeš spokojené čisté voňavé miminko v zavinovačce."
Konečně jsme dojeli domů.
,, Šárí asi máme v plenkách pěknou nadílku."
Šárka se naklonila nad kočárek.
,,Prdelko neplakej. Máš plenky miláčku."
Rychle jsem mu odepla kšíry. A ještě v kočárku vyndala z fusaku. Šupem na přebalovací pult. Svlékla jsem ho. Jen pleny jsem nechala. Ručičky pro jistotu zajistila pouty. Připravila si čistící pěnu a vlhčené ubrousky. Rozlepila jsem kalhotky odkryla pleny. Měl tam boží dopuštění. Naštěstí čistící pěna je ve spreji. Stačí nastříkat a pečlivě očistit zasažené partie.
,, Tak a je to miláčku. Už jsi zase voňavé miminko."
Slzičkách kýval hlavičkou. Šárka ho hladila a pusinkovala.
,, Tak prdelko teď půjdeš do vaničky. A maminka Šárka tě vykoupe ano broučku?"
Zase kývl. Měl stále dudlička v pusince. Ale už byl spokojený. Dokonce se i trošku usmál. Přenesla jsem ho do vaničky. Šárka se mu začala hned věnovat. Moc ráda malýho koupe. Vždycky je u toho slyšet spoustu smíchu. A voda je všude možně. Já mám vlastně dvě děti. Miminko a puberťačku. Né Šárka je úžasná. Prostě veselá kopa. Ta vše léčí smíchem a ty její vtipy? Kam na ty blbosti chodí ví snad jen pánbůh. Když byl maličký vykoupaný rychle zpátky na přebalovací pult a zabalit do osušky a přikrýt dekou.
,, Tak prdelko už jsi spokojený?" zeptala jsem se s pohladila ho.
Kýval hlavičkou a usmíval se.
,, Tak to jsme moc šťastná broučku. Teď dáme plenky oblékneme tě a hned šupem do zavinovačky ano miláčku?" Dneska tě nakojím v zavinovačce. Půjdeš dřív spinkat."
Když byl v plenkách oblečený zvedla jsem ho z pultíku. Šárka tam rozložila zavinovačku. Jen jsem do ní miminko položila. Pak jsme ho pevně zavinuly aby byl v bezpečí. Kojila jsem miminko celkem dlouho. Víc jak dvacet minut. Vůbec nechtěl od prsu .Nechala odříhnout. Dala jsem mu něžný polibek. Šárka samozřejmě taky a ještě delší. Položila jsem ho do kolébky. Pohladila dala dudlička stále ještě s upínacím páskem.
,, Miluju tě miminko. Dobrou noc zlatíčko."
Seděly jsem se Šárkou v obývacím pokoji. Hrála sice televize ale ani jedna z nás ji nevnímala. Obě jsme myslely na to samé.
,,Co budeme dělat když se nevrátí?" zeptala se Šárka.
,, Nevím nemám vůbec představu. Teď se chci s tebou dlouho a něžně milovat.?
,,To není špatný nápad jdeme do ložnice."
A opravdu dlouho jsme se milovaly. Bylo to nádherné. Usnuly jsme obě vyčerpáním z orgasmů.
Pokračování příště.






Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #32 kdy: Srpna 20, 2025, 18:40:02 »
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Když mne maminka uložila do kolébky stáhla boudičku a zatáhla záclonku nemohl jsem usnout. Zase jsem přemýšlel. Dnešek byl až na pár okamžiků skvělý. Obě jsou moc hodné. Stále mne hladí těch pusinek co jsem dostal. Jejich péče je zcela dokonalá. Vlastně mi tafy nic nechybí. Ano jsem omezený v pohybu ale obě se mi maximálně věnují. Maminka slíbila že objedná ohrádku na hraní. Ano kakání do plenek je hodně nepříjemné. Ale na pleny jsem si zvykl. A to velmi rychle. A zavinovačka? Nevím jak popsat ten pocit. Cítím se v ní dobře v bezpečí. Vůbec mi nevadí že musím ležet jen na zádech. Pokusy dostat se ze zavinovačky jsem už vzdal. A hlavně jsem v ní spokojený. Zvláštní. Vyčůral jsem se a po chvilce usnul.
Daniela: Probudil mne zvuk z chůvičky. Tiché vzlykání. To už jsem věděla že maličkého musím přebalit. Nemůžu ho nechat v mokrých plenkách. Podívala jsem se na mobil. 2.37 hodin. Vstala jsem a potichu abych nevzbudila Šárku jsem šla do dětského pokoje. Potichoučku jsem otevřela dveře. Hned jsem slyšela vzlykání.
,, Miláčku copak je co? Jsi mokrý? Ty jsi zase kakal?"
Kýval hlavičkou že ano.
,, Neplakej prdelko. Maminka ti zadeček umyje ano? Ty jsi takový můj maličký pokakánek viď?"
Vysvobodila jsem ho ze zavinovačky. Přenesla na přebalovací pult. Svlékla se rozbalila. Zase měl v plenkách nadílku. I když né takovou jako večer. Otevřely se dveře a v nich stála rozespalá Šárka.
,,Jdi spinkat miláčku. Já to zvládnu sama."
,,Zase kakal?"
,, Ale není to nic hrozného. Už jsem skoro hotová. Viď prdelko?. No vidíš už to bude zlatíčko. Jsi můj maličký šikulka. Broučku chtěl bys bumbat?"
Horlivě kýval hlavičkou.
,, Tak dobře miláčku maminka tě nakojí. Děláš mi radost. Jsi moc hodné a poslušné miminko. Šárí běž spinkat. Nemusíme být vzhůru obě."
,,Tak jo. Dobrou noc prdelko." Pohladila malýho a dala polibek na nosík.
Když byl přebalený a oblečený chvilku jsem ho kojila. Jenže mi u toho začínal usínat. Pomaličku jsem ho odnesla do kolébky a zavinula. Chtěla jsem mu dát dudlíka s upínacím páskem. Ale to bych ho mohla vzbudit. Tak jsem vzala bez pásku. Navlhčila ve svých ústech. Něžně jsem dudlíkem přejížděla přes jeho rtíky. Po chvilce otevřel pusinku a dudlička přijal. Roztomile zamlaskal a spinkal. Vůbec se neprobudil. Ráno uvidím. Když bude dudlík stále v pusince tak bych ten s upínacím páskem zatím schovala. Ale už musím taky do postele.
Pokračování příště

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re: odpověď na komentář
« Odpověď #33 kdy: Srpna 20, 2025, 19:17:07 »
Rád bych se chtěl zeptat všech kteří čtou a sledují příběh Patrika. Má se vrátit? Úterý se blíží a v osm ráno bude propuštěn. Má odpolední. Má dát v práci výpověď a natrvalo se vrátit Daniele a Šárce. Co myslíte? Moc děkuji za postřehy. Spenser.

Offline plenka42

  • Registrovaný uživatel
  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 25
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #34 kdy: Srpna 20, 2025, 19:53:26 »
určite vrátiť. Pekné čítanie Ďakujem

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #35 kdy: Srpna 20, 2025, 20:42:06 »
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Byla neděle ráno. Vyčůral jsem se. Ale byl jsem tiše. V noci jsem obě maminky vzbudil protože jsem se pokakal tak jsem chtěl aby mohly ještě spát. Dva dny a budu volný. Ale chci to vůbec? V životě by mne nenapadlo že budu v jednadvaceti letech miminkem. Zcela bezbranný a bezmocný. Jsem odkázaný na péči dvou žen. Ležím v kolébce zabalený v péřové zavinovačce. Nemůžu se pohnout. Teď jsem si uvědomil že mám dudlíka bez zajišťovacího pásku. Mohl bych ho klidně vyplivnout. Jenže by následoval trest. Určitě výprask a ten už od maminky fakt nechci. A počítám že bych dostal roubík. Slyšel jsem otevřít dveře. Rozhrnula se záclonka. Šárka. Měla krátkou saténovou košilku a kalhotky.
,,Dobré raníčko prdelko vyspinkal ses? A copak dělají plenky? Kakal jsi miláčku."
Zavrtěl jsem hlavou že ne.
,, Dobře zlatíčko jsi určitě počůraný tak tě maminka vymění plenky ano?"
Kývl jsem hlavou.
,, Dobře prdelko jsi moc hodný. Tak ukaž nejdříve zavinovačka. Uf ty jsi ale pevně zabalený. Maminka chce abys byl v bezpečí viď miláčku? Ona ještě spinká víš? Tak jí nebudeme budit a zvládneme to sami. Tak ručičky na polštářek. Raději ti je připoutám."
V klidu jsem se nechal spoutat. Nemělo smysl se bránit.
Šárka si přivezla přebalovací stolek. Pod zadeček mi dala přebalovací podložku. Dole rozepnula košilku.
,, Tak prdelku nahoru miminko.."
Svlékla mi dupačky . Rozlepila plenkové kalhotky a odhalila mi rozkrok. Plenky byly hodně mokré.
,,Ty jsi šikulka broučku. Tak mokré pleny dáme pryč. Tak jsi šikulka. Umyjeme brabečka a zadeček. No vidíš jak jsi hodné miminko."
Když mne umyla myslel jsem že mi dá hned čisté pleny. Ale né.
,, Tak a budeme chvilku zase cvičit s nožičkami ano prdelko?"
Cvičili jsme asi deset minut.Ona se tvářila velmi soustředěně. Když přišla maminka.
,, Dobré ráno zlatíčka moje. Copak tady vyvádíte?"
,,Cvičíme . Včera jsme na to zapomněli."
,, Vidíš taky jsem si nevzpomněla. Tak a teď oba mi dáte krásnou pusu. Ale honem!"
Nejdříve Šárka. Byl to něžný polibek..
,, Tak teď ty miminko."
Vyndala mi dudlíka a dostal jsem dlouhý polibek.
,, Šárí když jsi přišla měl dudlička v pusince?"
,,Ano měl. Proč se ptáš?"
,,Nevšimla sis? Jaké máme poslušné miminko."
,,On měl celou noc dudlička bez zajišťovacího pásku?"
,, Přesně. V noci mi usínal při kojení. Když jsem ho dávala do kolébky tak už spinkal. Nechtěla jsem ho budit. Tak jsem dala obyčejného dudlička."
Obrátila se ke mně.
,,Jsi moc hodný zlatíčko. Tak už žádný pásek na dudu. Ano prdelku?"
Kýval jsem hlavou. Jen jsem byl stále dole nahý. Šárka mi sice mokré pleny sundala. Ale čisté ležely na stolku. Protože mi cvičila s nožičkami. A braabeček se začal probouzet k životu. Ruce stále spoutané u hlavy. A křížit nohy nebo se pokoušet zakrýt svoji nahotu jsem nesměl.
,, Budeš malýho koupat?" zeptala se Šárka.
,,Ano v noci kakal musím mu umýt prdelku. Viď miláčku?"
Jenže nevědomky jsem přece jenom snažil zakrýt brabečka. A maminka si hned všimla.
,, Miminko jak máš mít nožičky co? Co jsme si říkali o křížení nožiček? Ještě jednou tě přistihnu a dostaneš na zadek!!"
Nohy při přebalování jsem musel mít pokud jsem nedostal jiný příkaz roztažené. Chodidla proti sobě a kolena široce rozevřené. Docela ponižující poloha. Ony se zatím bavily. Maminka mi dala zase do pusy dudlík a pohladila. Konečně šla Šárka napustit vaničku a vše připravit. Tak maminka mne vzala do náruče a odnesla na přebalovací pult. Svlékla mne do naha.. a položila do vaničky. Šárka si moje koupání očividně užívala. Ale poslouchal jsem na slovo.
,,Tak naháčku ještě vyčistíme zoubky." Maminka zatím připravila růžovou soupravičku a zavinovačku.
,,Tak hotovo Šárí?"
Je tvůj Danielko.""
 Přenesla na přebalovací pult. A jako vždy osuška a deka. Po chvíli dala pryč tu deku. Zabaleného v osušce si mne odnesla na kojení. Měl jsem hlad i žízeň tak mi mléko přišlo vhod.
Pokračování příště.


Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re: odpověď na komentář
« Odpověď #36 kdy: Srpna 20, 2025, 20:43:36 »
Moc děkuji za pochvalu. Tak máme jeden hlas aby se Patrik vrátil.

Offline Rudlla79

  • Registrovaný uživatel
  • 10 a více
  • ***
  • Příspěvků: 15
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #37 kdy: Srpna 20, 2025, 21:34:44 »
Mohl by se vrátit. Ale!! Daly by to z Šárkou dohromady, ona by se k němu přestěhovala a starala by se o něho dál. Už jako o dospělého který by musel nosit pleny 24/7.

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #38 kdy: Srpna 21, 2025, 09:38:34 »
V jednadvaceti miminkem
Daniela " Kojila jsem miminko zabaleného jen v osušce. Byl po koupeli krásně voněl. Musela jsem dávat pozor aby mne nepočůral. Ale byl přisátý k prsu. Jen si pomlaskával.
,, Broučku teď musím odstavit od prsu. Musíme dát plenky. Maminka Šárka ti ohřeje lahvičku."
,, Už letím miláčkové moji." odpověděla Šárka se smíchem a byla pryč.
,,Když říkám že maminka Šárka je stále v pubertě nikdo mi to nevěří. Ale to je jen mezi námi. Ano miláčku?"
Kývl hlavičkou a smál se.
,, Bože jak jsi krásné miminko. Moc ti růžová soupravička sluší. Miluju tě broučku."
Nechala jsem maličkého ležet na pultu a dala mu plyšáčka na hraní.
,, Hezky hajej prdelko ať tě nemusím kurtovat."
Posadila jsem se na pohovku abych na miminko viděla. Vrátila se Šárka s lahvičkou.
,,Musíme počkat. Je ještě horká."  Postavila láhev na přebalovací stolek.
,,Prdelko hraješ si s medvídkem? Jsi opravdu moc hezký miláčku."
Pohladila malýho po tváři a dala mu polibek na čelo.
,,Co dělá lahev?" zeptala se
Zkusila jsem teplotu na hřbetu ruky.
Myslím že už dobrý. Posaď se já ti miminko přinesu."
Šárka se posadila.
,, Tak pojď mazlíčku. Dostaneš ještě papat." zvedla jsem ho a odnesla ke křeslu.
Pomalu jsem maličkého položila Šárce do náruče. Podala jí láhev.
Šárka mu vyndala dudlíka z pusinky. Zlatíčko už předem uzavíral pusinku.
,,No ty musíš mít hlad broučku."  poznamenala Šárka. Dala mu savičku do pusinky. Byl tak roztomilý. Už bylo slyšet jen mlaskání.
,, Danielko měl by pomalu začít chodit. Je neděle." Upozornila mne Šárka.
,, Já vím už jsem na to taky myslela. Po odpoledním spánku můžeme. Dám jen jednorázovku. Ale pod dohledem a jedna ho musí přidržovat "
,, Já to zvládnu. Takhle jsem chodila s pacienty v nemocnici."  řekla Šárka.
,, Dobře zdravotní péče je tvá parketa. Jak jsi řekla že už je neděle uvědomila jsem si že už nám nezbývá moc času."
Slzy mi vytryskly z očí. ,,Do háje" ulevila jsem si.
,, Neplač stále ještě máme naději!". utěšovala mne Šárka a pohladila malýho po tváři. Myslím že si malej všiml mých slz.
,, Tak hotovo miláčku?". zeptala se Šárka.
Zakýval hlavičkou že už se napapal.
,, Tak fajn dám tě na podložku a můžeš si hrát s plyšákem."
Vzala jsem miminko od Šárky a položila na podložku.
,, Tak a hajat. Pravidla znáš?"
Kývl hlavičkou a trošičku zakňoural.
,,Pšššt tiše miminko. Ne dudliček zůstane tam kde je. Hezky si hraj a buď hodný. Jinak pomažeš šupem do zavinovačky. Jasný?". řekla jsem přísně.
,,Šárí prosím tě hlídej ho. Já zapnu pračku. Dobře?"
,,Jo v pohodě."
Rychle jsem vypadla jsem z pokoje. Za dveřmi jsem začala brečet. Už jen poslední dva dny. Co bude potom to nikdo neví.
,,Do pr.... " ulevila jsem si potichu. Utřela jsem si slzy a nos. Šla do prádelny. Potřebovala jsem být chvíli sama.
Pokračování příště.


Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #39 kdy: Srpna 21, 2025, 19:23:32 »
V jednadvaceti miminkem
Patrik: Ležel jsem na péřové podložce. Pleny jsem měl stále suché. Oběma rukama jsem držel medvídka a hrál si. Maminka byla někde v domě. Šárka si četla nějakou knížku. Taky jsem rád četl. Pomalu ve mne dozrávalo rozhodnutí. Ale ještě byl čas se s ním podělit. Přišla maminka. Byla oblečená na ven.
,, Šárí zajedu de města nakoupit. Dochází nám úplně všechno. Pohlídáš miminko?"
,, Jistě. Vždyť je i moje dítě." odpověděla Šárka.
,, Omlouvám se tak jsem to nemyslela. Je naše miminko. Za hodinu za dvě budu zpátky. Kakat by snad neměl. Když bude počůraný tak ho přebal na podložce."
,,Dani já si poradím.
,, Dobře dobře už toho nechám. Blíží se jeho odjezd a já jsem na nervy." řekla maminka.
,,Nic se neděje. Mám taky nervy na pochodu. Ale to nám moc nepomůže."
,,To ne. No nic jedu. Broučku ty buď hezky hodný a poslouchej maminku Šárku. Ať nedostaneš na prdelku. Jasný?"
Jen jsem kývl hlavou.
,,Hodné miminko." a odešla.
Já jsem ležel. Nedovolil bych si neposlechnout. Šárka odložila knížku a posadila se vedle podložky.
,, Chceš se posadit Patriku?"
To bylo poprvé co mi řekla jménem. Kývl jsem hlavou na souhlas. Pomohla mi se posadit.
,, Ukaž vyndám ti dudlíka. Budeme si chvíli povídat ano? Chtěla bych se o tobě dozvědět více. Kde jsi vyrostl a co rodiče? Ví kde jsi?"
Oba jsou mrtví. Autonehoda. Byli mi tři roky. Potom několik dětských domovů. Žádná slast."
Panebože miláčku to je mi moc líto!"
,,Moc si je nepamatuju. Byl jsem malý a je to už dávno."
,,Ty dětské domovy asi byli hrozné viď?" ptala se dál.
,,Jak který. Člověk se musel naučit postarat se sám o sebe."
,, Omlouvám se už se nebudu dál vyptávat. Vidím že nemáš hezké vzpomínky."
,, Aspoň jsem si udělal maturitu. Pracuji jako programátor CNC strojů."
,, Aha to musí být zajímavý."
Je. Ale někdy tsky nervy když musím splnit termín."
,,To znám. V když jsem dělala v nemocnici tak byl blázince skoro každý den. Kruci ta podlaha je tvrdá. Bolí mne zadek!"
,,To mne nebolí. Já jsem v měkkém."
,,Ty lumpe!! Děláš ze mne srandu?'
,, Ano."
,, Dobře mi tak! Víš co uděláme to jinak. Já si sednu na podložku. A ty si lehneš do mé náruče. Aspoň si tě chvilku pochovám."
Tak jsem to udělali. Stále mne hladila po tváři.
,, Přemýšlel jsi o té naší nabídce?"
,,Ano a už jsem víceméně rozhodnutý."
,,A jak ses rozhodl?" zeptala se Šárka zvědavě.
,,Dejte mi ještě čas. Stále sčítám pro a proti. Chci se zeptat. Byla by maminka nakloněna k určitým ústupkům?"
,, Určitě pokud by znamenali že u nás zůstaneš. Jen jak velké jsou ty ústupky?"
,,No řekněme kosmetické úpravy." odpověděl jsem. A začal jsem čůrat.
,,To myslím že by neměl být větší problém. Neřekneš mi aspoň jaké ústupky?"
,,Ne omlouvám se ale stále ještě toho mám plnou hlavu. Postavily jste mne před těžké rozhodování. A také mám strach co bude dál."
,, Miláčku tady nemusíš mít strach. Obě tě moc milujeme. A rozhodně ti nechceme jakkoliv ublížit. Věříš mi broučku?"
,, Já vám věřím ale ten strach je tam stále. Teď bych Vás chtěl poprosit. Já jsem se počůral."
,, Miláčku hned ti vyměním plenky. Tak hají  dudliček už dáme do pusinky. Přinesu věci na přebalování. Tak ležet ano?"
Přivezla ten stolek. Za chvilku už jsem před ní ležel nahatý nohy roztažené a měnila mi mokré pleny. Dívka která byla jen o pět let starší. Ale teď byla mojí maminkou a poručnicí.
Pokračování příště.


Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #40 kdy: Srpna 21, 2025, 19:56:37 »
V jednadvaceti miminkem.
Daniela: Vešla jsem do pokoje zrovna když Šárka zalepovala plenkové kalhotky na suchý zip.
,, Ahoj zlatíčka jsem doma "
,, Ahoj lásko. Miminko má čisté pleny. Zvládli jsme to naprosto v pohodě. Je šikulka." oznámila Šárka.
,, Já vím. Kakal?"
,,Ne. Jen byl počůraný. Myslím že by potřeboval nakojit. Já nákup uklidím."
,, Dobře Šárí. Děkuju. Tak pojď prdelko budeme bumbat ano?"
Zvedla jsem ho z podložky a odnesla. Posadila se do křesla. Rozepnula halenku a kojící podprsenku. Vyndala mu dudlička z pusinky. Musel mít hlad. Hned se přisál k prsu. Moc jsem si kojení užívala. Pokaždé tak intenzivní pocit. Něco jako vzrušení. Hladila jsem ho po tváři. Bylo v tom něco nádherného. Stále jsem nemohla uvěřit že opravdu kojím dospělého chlapce. Jenže byl tak droboučký. Ležel mi v náručí v naducaných plenkách v růžové soupavičce. Jednou ručičkou si přidržoval můj prs. A roztomile mlaskal. Mléka jsem měla opravdu dostatek. Pak mne přepadl smutek. Za pár hodin vše skončí. Jak jsem ho milovala. Teď už vím jaká je láska matky ke svému dítěti. Musím být vděčná za těch krásných pět dní. A stále mám naději. Sice malou ale mám.
Pokračování příště.

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re: Žádost
« Odpověď #41 kdy: Srpna 21, 2025, 20:02:05 »
Rád bych požádal moderátora těchto stránek aby pro můj příběh vyhradil jedno téma. Jen samotné seřazené kapitoly bez ostatních příspěvků. Moc bych vám chtěl poděkovat. Spenser.

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #42 kdy: Srpna 21, 2025, 21:10:20 »
V jednadvaceti miminkem
Daniela: Stále jsem kojila když jsem si všimla že mi Šárka nenápadně ukazuje že si chce promluvit o samotě. Kývla jsem hlavou že rozumím.
,, Tak miminko teď si půjdeš odpočinout. Za chviličku bude oběd. A po něm tě uložím do kočárku spinkat. Tak šupem do zavinovačky."
Začal kňourat.
,,Hele kňouráním si tak koleduješ o pěkný výprask. Tak ticho!! Víš že jsi miminko a ta musí hodně spinkat."
Zavinovačka byla už v kolébce. Šárka jí upravila. Pomalu jsem tam maličkého položila.Pevně zavinula. Pohladila po tváři.
,, Buď hodný zlatíčko hezky hajej."
Zatáhla jsem boudičku a záclonku.
V kuchyni jsem si musela udělat kafe. Slabý ale kafe. Čaj už mi nestačil.
,,O čem jsi chtěla mluvit?" zeptala jsem se Šárky.
,, Teď dobře poslouchej. Když jsi odjela vzala jsem si Patrika do náruče. A vyzpovídala. Vyrostl různě po dětských domovech. Rodiče zahynuli při autonehodě když byl hodně malý. Podle všeho ty domovy asi nebyli nic moc. Moc o tom nechtěl mluvit. Ale to hlavní. Je prý a teď cituji,, Víceméně rozhodnutý." Ptal se jestli bys přistoupila na mírné ústupky. Neřekl jaké ústupky ale byli by a znovu cituji ,,Kosmetické." Dál řekl že má strach. Zase nevím z čeho nebo proč. Podle mne je rozhodnutý se vrátit. Vlastně neměl žádné dětství. A určitě sis všimla že je šťastný za každé pohlazení a něžný dotyk polibek.. Myslím že zůstane. Ale teď musíme být něžné a opatrné. A né mu vyhrožovat výpraskem že si trošku zakňoural."
,,Do pr... ! Já se ještě naučím mluvit sprostě jak dlaždič. To už asi potřetí kdy jsem si takhle ulevila. Ale jestli máš pravdu...."
,, Přesně. Když se zamyslíš tak jaké ústupky? Jídlo, mluvení, pleny a chůze.
Bude chtít normální stravu. Častější povolení mluvit. A více pohybu. Pokud zůstane hned musíme objednat ohrádku. Tak co tomu říkáš?"
,, Že jsem  pitomá.!!"
,, Hezká sebekritika ale teď k věci."
,, Dobře. Tak jídlo. Ví že ho budu kojit. To je má podmínka. Fajn k obědu může dostat normální stravu. Ale mixovanou. A budeme ho krmit. Plenky? Tady žádný ústupky dělat nehodlám. To už jsem mu řekla. Plenky nějakou dobu zůstanou. A nemáme ani nočník.Mluvit s tím nemám problém. Když každý den hodinku dvě si můžeme povídat. Pokud bude poslouchat.
Chůze tak to je otázka. Když bude v ohrádce a kšírách v pořádku. Ale rozhodně  tady nebude běhat bez dozoru a zajištění. To ani náhodou."
,,No můžeme ho držet. Víš přece jak se učí malé děti chodit? Dítě má ručičky nad hlavou a jeden z rodičů ho drží. A ten balík plenek co má mezi nožičkami bude hodně těžce chodit. Když tak přidáme ještě jednu plenu. Pochybuju že by se sám postavil na nohy."
,, Díky miláčku. Ta neděje je teď o dost větší. Ale musím jít ohřát oběd. Slíbila jsem mu bramborovou kaší ze včerejška. Tak ji musím ohřát."
Musíme si s ním promluvit. Buď ještě dnes večer. Nebo zítra. V úterý už bude pozdě.
Pokračování příště.

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #43 kdy: Srpna 21, 2025, 22:46:58 »
V jednadvaceti miminkem.
Patrik: Ležel jsem v kolébce zavinovačka byla pevně uražená. Nemohl jsem se pohnout. Snad jen prsty u nohou. Maminka se na mne zlobila. Musím být opravdu moc hodný. Měla pravdu. Tady jsem miminko tak musím poslouchat.
Slyšel jsem otevírat dveře. Maminka.
Začal jsem strachem plakat. Bál jsem se výprasku.
,, Miláčku neplakej. Prosím odpusť mi že jsem byla na tebe tak přísná. Víš moc se trápím. Stále myslím až v úterý odjedeš já už tě neuvidím. Miluju tě broučku. Odpustíš mi miminko?"
Zakýval jsem hlavou že ano.
,, Jsi moje milovaná prdelka viď? Tak teď vidíš jak je maminka pitomá. Dát tě do zavinovačky když budeš papat. No to zase byl nápad. Dneska fakt nemám svůj den!!"
Vysvobodila mne ze zavinovačky. Vyndala mi dudlíka.
,,Tak pusinku miláčku."
Ležel jsem jí v náručí a ona mne něžně políbila.
,,A půjdeme papat. Dnes tě budu chovat v náručí ja a maminka Šárka tě bude krmit. Což je trochu riskantní. Je velké riziko že budeš mít kašičku všude možně jen né v bříšku."
Zakoulela očima a oba jsme se začali smát.
,, Šárí já držím ty krmíš. Ale musíš do toho otvoru co je na obličeji."
Následoval další výbuch smíchu.
,, Hele by dva dobráci. Přestaňte se mi smát jo." čertila se na oko Šárka.
,, Šárí měla bys tady miminku vyprávět jak dopadlo tvé první krmení pacienta v nemocnici."
,,No dobře tenkrát se mi vážně krmení toho pána nepovedlo. Měl čočku všude možně. Chudáček pak řval hlady."
Tento příběh znamenal další smích.
,, Příště ti budu něco vyprávět Danielko. Víš o tom že jsi hrozná drbna?"
,,Ano vím. Ale vůbec se za to nestydím. Když vidím úsměv na obličeji našeho zlatíčka."
,,To jsem to dopracovala! Teď jsem tady za komika." vrčela Šárka.
,, Tak se nezlob. Ale ta historka je skvělá. Víš miláčku tty jsi ji neslyšel úplně celou. Pak je tady část kdy zatím pánem přijde manželka." vyprávěla maminka se smíchem.
,,Jo ta neměla radost když ho viděla. Teda spíš jeho nové a drahé pyžamo. Baba řádila jak fúrie." smála se už i Šárka.
,, Tak jsem malýho upozornila že tady hrozí určité riziko."
,, Broučku nevěř mamince ani slovo. Za prvé už je to dlouho a za druhé už jsem zkušená ošetřovatelka. Uvidíš ani kousek nepřijde nazmar." ubezpečila mne Šárka.
Maminka si mne upravila v náručí. Šárka mi kolem krku uvázala bryndáček. A pomalu mne krmila. Nakonec krmení dopadlo dobře a soupravička zůstala čistá.
,, Chceš ještě nakojit broučku?"
Kývl jsem hlavou že ano.
Rozepla si halenku a kojící podprsenku. A už jsem měl její prs v ústech. Její mléko mi chutnalo. Takže jsem se nebránil a nechal se nakojit.
,, Šárko prosím tě v kolébce zůstala zavinovačka. Prines ji."
Ty dáš malýho spinkat do kočárku?"
Jo ať je na čerstvým vzduchu."
,,A můžu s ním jet na procházku?"
,, Jistě proč bys nemohla?"
Díky. Už běžím pro tu zavinovačku" řekla vesele Šárka.
,, Víš prdelko maminka Šárka tě zbožňuje. Tak až vyspinkáš budeme si povídat ano?"
Šárka byla za minutku zpátky. Rozložila ji na přebalovacím pultu. Maminka mne tam položila.
,, Tak šmudlíčku ještě vyměníme plenky abys byl v suchu. Pak už půjdeš hajat. Přebalovaly mne společně. Tak za pár minut už jsem byl zabalený v zavinovačce a přikrytý peřinou.
,,Dobrou noc miminko. Šárí máš láhev?"
Odpověď jsem už neslyšel. Tvrdě jsem usnul.
Pokračování příště.

Offline Spenser

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 90
  • Karma: 0
Re:Příběh
« Odpověď #44 kdy: Srpna 23, 2025, 09:53:29 »
V jednadvaceti miminkem.
Daniela: Když ty dva odešli na procházku já se dala do uklízení. Prádlo do pračky. Nádobí do myčky. Vysát, utřít prach. No prostě víkendový úklid. Potřebovala jsem se něčím zaměstnat. Stále jsem myslela jen na miminko a že už v úterý ráno ho nikdy neuvidím. Pak jsem si uvařila čaj pustila televizi a čekala až se vrátí.
Krátce po třetí hodině konečně klaply dveře. Vyběhla jsem do haly. Tam stála rozesmátá Šárka.
M
,, Mám pro tebe krásné překvapení!" vyhrkla Šárka hned jak mne viděla. Já se podívala do kočárku. Maličký ležel. Byl zabalený a přikrytý. Ale neměl dudlička v pusince.
,,Kde má miminko dudlíka?" zeptala jsem se.
,,Tady." odpověděla Šárka a vytáhla Honza kapsy. ,,Ty nechceš slyšet jaké překvapení lásko?"
,,No dobře tak jaký teda překvapení máš?"
,,Patrik zůstane natrvalo u nás.!"
,, Cože?" zeptala jsem se nevěřícně. Srdce mi vzrušením bušilo.
,, Ano zůstane. Bude naše děťátko. Venku jsme se domluvili. Teď by dva jen doladíte detaily.  Hodíme to na papír. A bude to závazné pro nás všechny." Vysypala to na mne Šárka. Nemohla jsem tomu uvěřit. Naklonila jsem se do kočárku. Ležel tam zabalený znehybněný bezbranný ale usmíval se.
,, Miláčku myslíš to opravdu vážně? Můžeš mluvit."
,, Ano maminko myslím. Moc vás obě miluju a nedokážu si představit život bez vaší péče."
Sundala jsem peřinu. Rychle ho vysvobodila ze zavinovačky vzala do náruče . A začala líbat.
,, Zlatíčko miláčku já tě také moc miluju. A přísahám že budeš nejšťastnější děťátko na světě."
,, Tak já pusu nedostanu?" ozvala se Šárka.
Maličký se po ní hned začal sápat a už se něžně líbali. Pak jsem byla na řadě já. Cítila jsem takový pocit. štěstí.
,,Tak zbytek je už na vás. Já si jdu dát horkou sprchu. Pa pa prdelky." řekla se smíchem Šárka a poslala vzdušný polibek.
,, Já ti dám prdelku ty potvůrko!" ale už bylo pozdě. Byla pryč.
,, Že zrovna já se musela zamilovat do bláznivé puberťačky. na oko jsem si stěžovala. Maličký měl pusinky od ucha k uchu jak se smál. Jednou rukou jsem ho držela pod zadečkem druhou přidržovala hlavičku. On mne objal kollem krku.
,, Půjdeme tě přebalit ano miláčku?"
,, Ano maminko. Jsem hodně počůraný.".
Já to cítím. Plenky jsou už dost těžké."
Odnesla jsem ho do dětského pokoje. Položila na přebalovací pult. Ihned dal ručičky na polštářek. Tak jsem je připoutala. Jedna ručička jeden něžný polibek..
,, Tak broučku maminka Šárka říkala ale nějaké podmínky?"
,, Neřekl bych podmínky. Spíš přání. To první není přání ale problém."
,, Problém jaký problém?" zeptala jsem se opatrně. Trochu mi zatrnulo.
,, Víte maminko. I když dám hned v úterý výpověď tak mají možnost dvouměsíční výpovědní lhůtu. A to by znamenalo že bych mohl přijet až 31. května nebo prvního června."
,, Aha. Nu budeme to muset zvládnout. Prostě když budeš mít vždy v pondělí odpolední. Tak si pro tebe jedna z nás přijede v pátek hned po praci. A budeš tady celý víkend. Samozřejmě jako miminko. Nechceme přece abys nám zvlčel. Ale to vyřešíme v úterý ráno. Zavoláš do práce a uvidíme co ti řeknou. Tak teď ta tvoje přání?"
Během hovoru jsem malýho přebalovala. Poslušně spolupracoval.
,, Chtěl bych Vás maminko poprosit aspoň o jedno normální jídlo denně. Samozřejmě se nechám kojit jak dlouho si budete přát."
,,S tím nemám problém. Ale jídlo bude vždy buď mixované nebo mleté a krmit tě budeme zásadně jen jedna z nás ano prdelko?"
,, Ano maminko. Já bych se těžko najedl když mám stále omezovací rukavičky."
,, Broučku časem ti je přestanu dávat. Ale na to je ještě čas. Počítej že pár měsíců je mít budeš."
Já vím maminko. To nevadí. Pak bych rád abych mohl mluvit. Povídat si. Vím že miminka neumí artikulovat ale prosím."
,, Zlatíčko to je v pořádku. S tím počítám. Když budeš hodný a poslušný tak si můžeme vždycky večer hodinku dvě povídat ano šmudlíčku.?"
,,Děkuji maminko. Potom se chci zeptat jak dlouho budu mít pleny? A budu mít možnost nějakého pohybu?"
,, Podívej na sundání plenek je ještě hodně brzy. A nepočítej s tím že v dohledné době půjdeš na nočník. Až se vrátíš budeš novorozeňátko. Takže plenky se stanou nedílnou součástí tvého života. Pokud jde o nějaký pohyb tak ten bude hodně omezený. Objednám velkou ohrádku koupím ti hračky ale budeš mít kšíry. Rozhodně tady nebudeš běhat bez dozoru. Sám se nesmíš pokoušet se postavit. Povolím ti se batolit se na koberci ale zajištěný a pod dohledem. Souhlasíš?*
,,Ano maminko. Budu moc hodný "
,, Já vím miláčku. Tak teď zdravotní a sociální pojištění. Budeš tady vedený jako můj zaměstnanec. Takže dám trvalý příkaz bance. Tak to mám i s maminkou Šárkou."
,,Paráda!!" zvolal s nadšením. ,, Tohle mne trápilo."
,,Šmudlíčku slíbila jsem ti že se o tebe postarám. Každý měsíc ti pošlu určitou částku na tvůj účet. Maminka Šárka má také své peníze. Tak jsi přebalený. Vidíš jak umíš být poslušný. Tak teď budeme bumbat ano prdelko? Jo ještě jedna věc. Trestání. Občas budeš zlobit. Každé dítě zlobí. Tak tě budu muset potrestat. Teď jde o to jak? Jak tě trestala teta Mili nebo teta Monika?"
,,No byl jsem svázaný provazy roubík a zavázané oči."
,, Aha. A co výprasky?"
,,Ty ne. Já moc nemám rád bolest maminko. Když jste mne potrestala moc to bolelo."
,, Já vím. To jsem přehnala. Takže kdybych ti dala roubík místo dudlička a zavázala ti oči to bys bral?"
,,Ano maminko."
,,Fajn ale nebylo by to jen na pár hodin. Záleží jak moc bys zlobil. Protože bych ti nechala zavázané oči třeba i několik dní. I s tím roubíkem. Plus klečet v koutě půl hodiny až hodinu. Ručičky spoutané za zády. Plácnutí přes zadeček se ale jako výprask nepočítá. Ano miláčku?"
,,Ano maminko. A co svazování?"
Podívala jsem se na něho překvapeně.
,,Ty chceš abych tě poutala? Já ale jjak je ten název? Aha bondage neumím."
V ten moment vešla Šárka. Vykoupaná v župánku.
,, Tak jak vám to jde." zeptala se Šárka.
,,V zásadních věcech máme jasno. Teď řešíme výchovu a tresty. Ty umíš bondage?"
Šárka na mne vykulila oči.
,, Bondage? Ty myslíš svazování?"
,,Ano."
,,No v nemocnici jsme kurtovali neklidné pacienty. Jako třeba naše miminko při přebalování. Ale že bych někoho svazovala to určitě né. Proč se ptáš? Ty chceš malýho svazovat?"
,, Já ne ale on ptá"?
Znovu udivený pohled. Tentokrát na miminko.
,, Prdelko ty chceš abych tě svázala?" ptala se Šárka překvapeně.
,, Já nevím. Jen jsem zeptal maminky."
,, Tak teď máme problém." přiznala jsem. ,,Ani jedna z nás nic takového nedělala. Mám tady kurty a kšíry. Ale žádný provaz. Myslím že je to nebezpečný. Podívej tuhle otázku necháme zatím otevřenou ano?" ,,Ano maminko" odpověděl.
,,Tak a to by stačilo. Musím tě nakojt vykoupat a připravit do hajan."
Vzala jsem ho do náruče a odnesla ke křeslu. V hlavě jsem však měla jeho touhu být spoutaný.
Pokračování příště.