Ok, nebudu svině, snad už to projde …
Sobota ráno
"Brr, … to byl sen, dvě ženský ze mě dělaly mimino a já jsem tomu nemohl zabránit" pomyslel jsem si a ještě jsem si vychutnával zbytky spánku a nechával jsem oči trochu v klidu než je promasíruje ranní světlo.Chtěl jsem zívnout, ale nějak to nešlo. "Co se děje" vyděsil jsem se. Najednou jsem si uvědomil, že to nemusel být sen a prudce jsem otevřel oči a chtěl jsem se posadit. Oči jsem otevřel, ale na posteli jsem se neposadil. "Doprdele" chtěl jsem zařvat, ale místo toho ze mě vyšlo pouze nějaké "hohrhele", nebo tak něco. Byl jsem přivázaný k posteli. Ruce svázané podél těla, hrudník zřejmě taky přivázaný, krk a čelo taky, nezbylo mi než čučet do stropu. Nohy jak jsem cítil jsem měl mírně roztažené a taky bezpečně přikurtované. Nemohl jsem se hýbat. -Dobrý ráno -. V puse jsem měl něco nacpanýho a to bylo jakousi zdravotnickou rouškou dokonale fixovaný k mojí hlavě, takže jsem to za boha nemohl vyplivnout, ani jazykem kamkoliv posunout. (Dobře si vzpomínám jak jsem se s jedním spolužákem, když jsme byli malí, svazovali a dávali si roubíky z kusu hadru, nebo molitanového míčku, které jsme se potom tomu druhému snažili připevnit tak, aby je nemohl vyplivnout, a jak jsme jej vždycky z pusy dostali, a jak jsme se smáli tomu, když ve filmu někomu jenom převázali pusu, nebo jí přelepili lepenkou a ten dotyčný pak nemohl říct ani slovo dokud jej někdo nevysvobodil.)
Blbost, primitivní roubík se v puse neudrží. Tohle byl něco jiného, protože jsem fakt nemohl mluvit jenom tak nějak huhňat, a nevyplivnul bych to ani náhodou. Už mě z tý snahy bolel jazyk. Jak jsem tak ležel a čučel do stropu začalo mi to pomalu docházet. Dával jsem si dohromady utržky včerejšího večera. "Tak je to tady - hovno sado-maso, hovno latex, hovno kůže, nebo co já vim ještě"."Ležím přivázenej v nějaký obří dětský postýlce a v puse mám namontovaného - "PROBOHA došlo mi ,co to je !!!" - obrovskýho dudlíka, kterého mi nezbejvá než opravdu dudlat, protože už nevim kam s jazykem. A to všechno mi udělala ženská o který jsem si myslel, že si s ní hezky zašukám a její přítelkyně obryně. "Klid. klid, něco vymyslíš" přemýšlel jsem. ……."Ale co, …….co". Co mám vymyslet, když se nemůžu o pohnout o píď, nemůžu řvát, nemůžu chcát ……….CHCÁT……..no jo další problém - chce se mi na záchod. Jak jsem na to začal myslet bylo to stále intenzivnější.
"Co si kurva myslej, tohle jim neprojde, zabiju je, zničím je, jen co se z toho dostanu" myslel jsem si ( jak jsem byl bláhový). Dobře zkusím řvát snad mě uslyšej, zřejmě byly včera hodně zlitý a pak popustily uzdu svýmu sexuálnímu, nebo jakej tohle je chtíč. Ale až mě uslyšej uvědoměj si, že to přepískly a půjdou mě snad ho háje pustit. Musim se vychcat. "Možná, že až mě pustěj, tak z toho nic dělat nebudu, koneckonců za ty úchylky člověk nemůže, tak co. Ale rychle odsud vypadnu a příště si dám fakt bacha s kym jdu domu". "Hummuuummm..hmmmmmmm…..mmmmmmmm…..mm..h.." řval jsem z plných plic a do toho jsem musel dumlat dudlíka, protože se mi v puse začaly hromadit sliny a ty jsem musel polykat. " Jak potupný" pomyslel jsem si. "Fakt jak mimino, úplně bezmocnej " "Maj co chtěly, pochčiju jim postel" nic jiného mi totiž v tu chvíli nezbývalo. "Takže jdu na to " řekl jsem si a myslel jsem, že začnu čurat. Nic. Nic se nestalo. To je zvláštní jak se člověk během života naučí určitý konvence - jako, že - čúrat vleže, nebo ještě hůř do postele se nesmí". Teď když to potřebuju tak mi to nepujde. Zatlačil jsem ještě víc, ještě a ještě a najednou se to spustilo. Kupodivu to bylo velmi příjemný. Cítil jsem jak mi moč teče po vnitřní straně stehen, někam k zadku. Když jsem byl skoro vyprázdněný uvědomil jsem si, že se necítím mokrý. " No jasně "!" Doprdele"!"Oni mě snad taky dali plínku". Asi jsem byl blázen, že jsem si to až do téhle chvíle nepřipustil. "Měl bych se teď asi tvářit spokojeně" jak říká reklama na Pampers, ale já jsem se spokojeně necítil. Zavřel jsem oči a přemýšlel jsem jak se to bude vyvíjet dál. " Ty dvě ještě asi spí, a až se vzbudí, zjistí co se dělo a pustí mě" přemýšlel jsem a po chvíli jsem opět usnul.
Když jsem se podruhé vzbudil zjistit jsem, že se mi chce opět čurat. "Kolik je sakra hodin, a kde jsou ". No nic znovu do plenek"."Jsem zvědavej jak dlouho tam budu moc chcát, než to bude úplně mokrý. Začal jsem znovu čurat. Byl jsem zhruba v polovině - jestli se to dá odhadnout - když se otevřely dveře do pokoje. Nad postelí se objevila hlava Martiny, která se usmívala. "Kruci " snažil jsem se zastavit čúrání, ale to vůbec nešlo. Zkrátka přestat chcát nejde. Musí se to dodělat. Jak jsem cítil, úplně jsem zrudnul, nevím jestli vzteky, nebo studem, ale odhadoval bych, že spíš studem. V tu chvíli jsem si ani nevzpomněl, že by mohl a být horší a trapnější situace než ta moje. Ležím přivázaný v dětský postýlce, v puse cumlám obrovského dudlíka, mám plínu a ještě čůrám, a do toho všeho na mě kouká pohledná holka. Jediný co mě na tom "těšilo" bylo to, že mě do toho sama dostala - tak ať kouká, ne. " Tak chlapeček se nám už vzbudil ? " "Maminka se na tebe přišla podívat " řekla Martina. "Maminka ? Vona je snad úplně úchylná ", no jasně nemůže mít děti tak si pořídila mě. To jsem dopadl.
Sobota dopoledne
"Takže doufám, že si pochopil, že já to nemám v životě s chlapama jednoduchý", řekla. "Jak vidíš, líbí se mi, když se můžu starat o dospělýho mužskýho jako o mimino" nenuceně pokračovala. " A vzhledem k tomu, že většině chlapů, se tahle role moc nezamlouvá - ach ta vaše mužská ješitnost a představa o tom, že všechno na světě zvládnete a řídíte -."," musela jsem přistoupit k tomu, že jsem si prostě nějakýho chlapa chytila", usmála se na mě. " Protože se mi líbí, když je chlap jako mimino a já mu tak můžu dokázat, že je na nás ženských naprosto závislý, a k tomu všemu se mi ještě libí ženská dominance, jseš teď v téhle pro tebe ještě nepochopitelné pozici".Musím ti ještě říct, že moje kamarádka Sandra má ráda úplně to samé jako já, poznaly jsem se nedávno, a tenhle plán jsme vymysleli společně" pokračovala dál v monologu. " Takže teď ti vyndám dudlíka,a doufám, že se budeš chovat tak, jak se od hodného miminka očekává" sdělila mi Martina, " nebo by tě musela maminka patřičně potrestat" Jenom jsem tak na ní kulil oči a dumlal dudlíka. V hlavě se honily myšlenky o tom co udělám až mě pustí. Opravdu je snad zabiju. V tom do pokoje vešla také Sandra. Jak jsem tak ležel v postýlce nad kterou se shýbla její velikost a mohutnost byly ještě markantnější. " Tak se do toho dáme" řekla Martina a začala mi rozvazovat soustavu řemínků, nebo provázků, nebo čeho a vyndala mi obrovský dudlík z pusy. Strašně se mi ulevilo a hlasitě jsem polknul. " Vy dvě krávy, okamžitě mě puste, nebo vám zmaluju prdele " zařval jsem na ně okamžitě." Co si myslíte, že děláte, pochcal jsem se do postele a tohleto se dá kvalifikovat jako omezování osobní svobody " křičel jsem dál. " Budeme si muset ujasnit několik důležitých bodů " přerušila mě Martina. " Tak za prvé nebudeš na nás křičet, nebudeš vůbec křičet, nebo se toho dudlíku nezbavíš ani na minutu ". " Za druhé mě budeš oslovovat " MAMINKO " a Sandru "TETO". " Za další nebudeš používat žádná jiná slova než - čúrat, kakat, papat a spinkat - protože malé mimino jako ty mluvit neumí"."A za čtvrté nás budeš poslouchat na slovo, jinak tě budeme muset potrestat " - objasnila mi. " Teď se podíváme jestli nepotřebuješ přebalit a myslím si, že zřejmě potřebuješ, protože jsi večer vybumbal z láhve dost diuretika" pokračovala klidně dál. " A ještě bych ti chtěla říct, že nemusíš mít strach z toho, že bychom ti při lékařských prohlídkách, které tě čekají nějak ublížili, protože jsme obě zdravotní sestry. Mlčky jsem na ně zíral a nedokázal jsem říct nic kloudnýho, kromě toho, že bych na ně začal zase řvát. Martina mě mezitím stáhla pokrývku, kterou jsem byl přikrytý a já jsem všimnul, že jsem připoutaný nějakou soustavou pásů k postýlce. "Koukáš viď" všimla si mých pohledů Martina. "Tohle je Segufix , který se používá v nemocnicích na připoutání pacienta"."Z toho se nedostaneš ani náhodou - to jenom, kdyby si se o to chtěl pokusit" uklidnila mě. "Takže jo -........mám na sobě tu největší plínu, jakou jsem kdy viděl " pomyslel jsem si. Přes plenu byly nataženy obrovské růžové igelitové, nebo gumové kalhotky. Ty mi Martina opatrně sundala a začala rozepínat papírovou plenu. " No jo chlapeček se nám polulal " usmála se na mě,a stáhla plenu a hodila jí do obrovského koše v rohu místnosti. " Takže teď tě budeme muset správně ošetřit ", " V první řadě se mi nelíbí tvoje chlupy, takhle zarostlé miminko jsem ještě neviděla " řekla a pokynula Sandře. Ta vyndala odněkud holicí stroje a pěnu, kterou mi začala roztírat po ochlupení a po nohou. Jak mě tak masírovala tak jsem cítil jak se mi ztopořuje pták. " Áááááá Peťulka se nám nějak vzrušil, nezbeda, asi se mu to líbí" zasmála se Martina. Začervenal jsem se.
" Hele snad mě nechcete vážně úplně vyholit, vždyť budu vypadat jako teplouš " křičel jsem. "Jako teplouš ne, ale jako miminko" řekla Martina. Sandra mě mezitím začala holit a tak jsem radši vůbec nehejbal, aby mě snad neuřízla ptáka. " A právě jsi porušil jedno z daných pravidel, pamatuješ - miminko nemluví" pokračovala dál. " A proto tě teď bude muset maminka potrestat. " Co tím myslíš" zařval jsem znovu. " Tak ty nepřestaneš" řekla Martina a shýbla se pod postel.
Když vstala viděl jsem jak v ruce drží vibrátor. Nebyl moc velký, ale bylo mi jasný co s ním chce dělat. " Né to né, co si myslíte, tohle vám nestačí" křičel jsem dál. Martina mi, ale chytla nos, takže jsem byl nucenej otevřít pusu a ona mi do ní narvala vibrátor. "Navlhči si ho hodně, ať tě to nebolí " řekla potichu. Nemohl jsem prostě nic dělat. Snažil jsem se mlátit na posteli, ale nešlo to. Cítil jsem jak mi Sandra roztahuje půlky a svojím prstem v gumové rukavici mi zajiždí do zadku. Začala tam zběsile rejdit. Potupa. Šílená potupa. "Dobrý" řekla Sandra a Martina mi vytáhla robertka z pusy a podala jí ho. Sandra vytáhla prst z mého zadku a začala tam cpát vibrátor. I když nebyl, jak jsem řekl moc velký, příšerně to tlačilo. Myslel jsem, že mi roztrhne prdel. Po chvíli jsem už cítil menší tlak a Sandra mě začala vibrátorem obdělávat. Trvalo to snad 10 minut, během kterých jsem ani nehlesl, neboť Martina mi svojí gumovou rukavicí přikryla pusu, a musím říct, že ke konci se mi to snad líbilo." No jo určitě se mi to líbí, protože mi stojí pták" přemýšlel jsem. Sandra přestala.
"Tak už jsi pochopil stanovená pravidla " řekla Martina a sundala ruku z mojí pusy. Chtěl jsem odpovědět, že ano, ale včas jsem si to rozmyslel, neboť to by přece byl prohřešek proti pravidlům - mimino nemluví, a tak jsem jenom kývnul hlavou."Kurva, já jsem přistoupil na tu jejich posranou hru" křičel jsem v duchu, a pomalu jsem se bezmocí rozbrečel. "Tak je hodný děťátko " řekla Martina s úsměvem. "Já myslím, že nám to půjde". Sandra mě začala mezi nohama mazat nějakým olejem, potom vzala pudr a celého mě zapudrovala. Dala mi novou plínu a přetáhla přes ní gumové kalhotky. Takže za chvíli je čas oběda a mimi se půjde najíst do jídelny " řekla Martina. " Chtěla bych tě upozornit, že tě sice odvážeme z postele, ale nepokoušej se o nic, jinak tě budeme muset zase potrestat." "Chacha, jen mě odvažte a potom uvidíte, kdo je tady pánem" zasmál jsem se v duchu.
Oběd
Martina mě začala odpoutávat od postele, ale já jsem zatím ležel v klidu. Ani jsem nehlesnul. Moje chvíle přijde až budu na nohou. Když povolila poslední řemen, shýbla se ke mě jako k opravdovému dítěti a pomohla mi přelézt žebřiny postýlky. Postavil jsem se na zem a musím říct, že jsem moc jistě na nohou nestál. Protáhl jsem se, rozhlédl se okolo a řekl jsem " tak děvčátka, tohle vás přijde draho". Ohnal jsem se po Martině, která stála vedle ně a chtěl jsem jí chytit pod krkem. Ta ovšem zřejmě na něco takovýho čekala, shýbla se vymrštila ruku a strhla mi plenkové kalhotky s plenkou. V tu chvíli jsem zazmatkoval a jak jsem tam tak stál nahý, snažil jsem se vytáhnout kalhotky zpět nahoru. To byla ovšem chyba. Martina mě okamžitě chytila za koule a bolestivě mi je zmáčkla. Chtěl jsem jí udeřit do obličeje, ale cítil jsem moje ruka do něčeho narazila. Byla to ruka Sandry. Jak jsem tak stál vedle ní musel jsem konstatovat, že ač měřím přes 180 cm, ona byla skoro o hlavu větší. A robustnější. " A do hajzlu, ještě ke všemu má vetší sílu " uvědomil jsem si, když mi Sandra začala stahovat ruce podél těla. Martina mi neustále mačkala koule. Sandra mě objala v pase a zvedla mě jako dítě. Nemohl jsem nic dělat. Nesla mě kuchyně, kde byla obrovská dětská židlička.
Už mě to nepřekvapilo. Hodila mě do ní a doslova mě v ní zalehla. Svými obrovskými prsy se navalila na mojí tvář a já jsem nemohl dýchat. Jenom jsem cítil zápach z gumové haleny co měla na sobě. Uvědomoval jsem si, že mi Martina připoutává nohy k židli.Potom ruce a Sandra ze mě slezla. Musel jsem být úplně rudý. Pochopil jsem, že je nezvládnu. Kdyby tady nebyla ta obryně tak asi jo, ale takhle nemám šanci.
Seděl jsem v kuchyni, v dětské židličce, ke které jsem byl dokonale připoután, takže jsem mohl jenom hýbat hlavou. "Zklamal jsi mě chlapečku" řekla Martina."Jak je vidět ještě si se dostatečně nepoučil". "Budeme tě tedy muset naučit jak se máš chovat". "Nakrmíme ho" řekla dále směrem k Sandře a ta odešla do dětského pokoje. "Takže teď ti budeme muset dát nějaké projímadlo , aby jsi si zapamatoval, že zlobit se nevyplácí ". Mezitím přišla Sandra a držela velký dudlík s popruhy, který, jak mě došlo, mi chtěla narvat do pusy. Sevřel jsem pevně rty, rozhodnutý, že pusu, v žádném případě neotevřu. Sandra mě zmáčkla tváře takovou silou, až mi vyhrkly slzy do očí, a pusu jsem prostě otevřít musel. Okamžitě mi do ní nacpala velký dudlík a Martina mi upevnila řemínky kolem hlavy. Tenhle dudlík, nebyl aspoň tak velký jako ten minulý. Viděl jsem jak Sandra připojuje k dudlíku hadičku s nějakým balónkem, kterým začala vzápětí dudlík nafukovat v mých ústech. Najednou jsem měl úplně celou ústní dutinu vyplněnou dudlíkem. Jazykem jsem nemohl vůbec pohnout. Cítil jsem jak mi sliny samovolně tečou do krku. Tváře jsem měl napnutý k prasknutí a oči mi pomalu vylézaly z důlků. Martina se Sandrou se očividně dobře bavily. "Takže miminko se teď napapá" sdělila mi Martina, a Sandra připojila místo balónku k hadičce obrovskou stříkačku naplněnou nějakou tekutinou. Začala jí vyprazdňovat a já jsem cítil jak mi to teče do krku. Chutnalo to jako krupicová kaše. Tímto způsobem do mě Sandra nahustila ještě dvě stříkačky, a musím říct, že jsem se opravdu cítil najedený. "Je čas, aby si miminko šlo hajnout po obědě" řekla Martina potom, co mě nakrmily. "Ale předtím si uděláme pár fotek našeho mimča". Vytáhla digitální foťák a udělala nějaké snímky jak jsem přivázaný v dětské židličce s dudlíkem v puse. Sandra mě ještě předtím nasadila velký růžový dětský čepeček. Sandra mě odvázala od stoličky a chytila mě podpaždí. Šel jsem s ní už radši bez náznaku sebemenšího odporu. Dovedla mě do dětského pokoje, kde mě uložila do postele a přivázala segufixem. Vypustila dudlík, který nafukoval mojí tvář, a k mojí velké úlevě jej vytáhla. Cítil jsem jak mi splaskly tváře a oči se vrátila do normální polohy v očních důlcích. Vzápětí mi ovšem nařídila abych znovu otevřel pusu, což jsem radši udělal a strčila mi do ní druhého dudlíka, kterého opět přivázala k hlavě. Viděl jsem jak odchází, aby přišla vzápětí opět s foťákem a znovu mě několikrát vyfotila. Martina si stoupla nad postýlku a řekla " Tyhle fotky, a věř mi, že budou ještě další ..vystavíme teď na webu s tím, že tohle je to pravý po čem toužíš,.... s tvým jménem, adresou a telefonem". "Kdyby tě snad někdy napadlo začít zlobit, tak adresu tý stránky pošleme všem tvým kontaktům co máš v diáři". "Nhéhhéhéhé"křičel jsem do dudlíku. V diáři jsem měl různé kontakty, včetně pracovních, takže tyhle fotky by mě asi dost znemožnily, - uvědomoval jsem si situaci. "Takže ti teď nezbude, než se nám naprosto podvolit - souhlasíš se mnou?" zeptala se mě. Jenom jsem pokýval hlavou. "Hodný chlapeček a teď už spinkej " řekla, zatáhla černé závěsy, a odešla.
Ležel jsem a uvažoval o svojí situaci. Bylo to beznadějný, kdyby ty slepice opravdu daly ty fotky na web a obeslaly, všechny moje známý, byl bych fakt v háji. A vysvětlovat, potom někomu, že mě k tomu donutily, dvě ženský, byť jedna z nich je "Xena " by bylo asi stejně trapný. Budu to muset holt vydržet a doufat, že mě snad v nejbližší době propustí. Ještě chvíli jsem takhle přemýšlel a potom jsem opravdu vyčerpáním usnul.