Zdravím všechny v této komunitě.
Už dlouho jsem sem chtěl napsat, ale stále jsem to odkládal. Kdysi dávno, to bylo ještě staré ABDL jsem sem něco, už nevím co, napsal pod stejným jménem. Chci vám tady trochu přiblížit svůj příběh a je to vůbec poprvé, co se to někdo dozví. Pro vás to jistě nebude nijak překvapující, ale pro mne je to premiéra. Tím spíš, že už nejsem nejmladší – za pár let budu v důchodu. Tak tedy:
Někdy, když mi bylo asi pět let, jsem si uvědomil, že mám příjemný pocit, když vezmu ze skříně bratrův sáček ve kterém měl ponožky a dám si ho na břicho a do rozkroku. Byl z takového igelitu, jak se dělaly a možná ještě dělají prostěradla jako nepropustná podložka. Za pár let, když začalo první sebeuspokojování, jsem si do rozkroku dával složený toaletní papír, nebo si na penis navlékl igelitový pytlík. Později, ze stejného materiálu jako ty nepropustné podložky na matraci jsem si vystřihl něco jako tvar vložné plenky s dírou na penis a přesto dal ještě totéž, ale bez toho otvoru. A pak jsem si prošel obdobím lásek a na vše zapomněl. Až někdy dlouho po vojně, když jsem se s partnerkou, se kterou jsem byl asi 6 let, rozešel, jsem si vzpomněl na ty schované fólie. V té době byly ještě zavřené hranice, ale při jedné služební cestě jsem se vydal do obchodu se zdravotnickými potřebami a nabral letáky o inkontinenci. A měl jasno. A zjistil jsem, že zatímco se u nás v nemocnicích ještě někdy dávaly pacientům místo plenek prostěradla, v cizině měli neskutečný výběr. Pak se otevřely hranice a já se vydal do první prodejny, už soukromě, protože služební cesty byly s kolegy, do nejbližší prodejny a nakoupil vložné pleny, zapínací igelitové kalhotky, i zalepovací pleny. Že to je pro mne muselo být prodavačce jasné, protože jsem byl červený až za ušima. Byl jsem sám, bez partnerky, jen v rodinném domku s rodiči. Neměl jsem proč mít výčitky, přesto jsem se sám před sebou styděl a myslel jsem, že jsem jediný na světě. Pořád ale jsem odmítal se do plenek vyčůrat – stačil mi jen pocit, mít je mezi nohama. No a asi za dva roky jsem si našel svoji současnou ženu, se kterou jsem již 28 let. Máme dvě dospělé děti, a kdyby se mne někdo zeptal, zda bych si ji vzal znovu, tak říkám, že ano. V sexu jsme trochu rozdílní, ona je na klasiku, víceméně, já bych víc experimentoval. Ví o mne lecos, i to, že si na sebe občas vezmu stahovací kalhotky nebo stahovací body. První kalhotky mi dala ale sama, protože jí byly velké, stejně jako košilku. Ale vše bez krajek a v barvách bílá, tělová nebo černá. Pak jsem si pořídil nějaké kalhotky sám. Když nebyly drahé, tak jí to ani moc nevadilo. Dokonce mi někdy sama i nějaké koupí, stejně jako punčocháče. A protože musím nosit kompresivní punčochy, někdy to řeším podvazkovým pásem (bez krajek), protože samodržící mi nedrží. Tím chci říct, že mám velmi, velmi tolerantní manželku. O plenkách jsem jí ale neřekl, protože vím, že by to nepochopila. Na plenkaření jsem během manželství na dlouhou dobu zapomněl. Až před několika lety, když jsem byl doma sám, jsem sáhl do tajných skrýší a něco si zopakoval. To už samozřejmě i s čůráním. Pak jsem někdy i odjel v rámci relaxace a odpočinku třeba na víkend na chalupu a tam si zaplenkařil. A nakupoval. A experimentoval. Někdy, jako ozdravnou kůru, jsem si nařídil hladovku, jen s pitím čaje a výplachem střev. Pořídil jsem si anální kovový kolík, dlouhý asi 15 cm, kde se dá vyšroubovat středová zátka, která ale vede skrz kolík, a na jeho konci přesně uzavírá otvor, takže při zavádění neškrábe. Po klasickém klistýru si zavedu skrz kolík do střeva hadičku, asi 50 cm hluboko a pustím opatrně vodu, takže se střevo ještě důkladněji propláchne. Voda ale hned všechna nevyteče, já zašroubuji zátku a před zabalením do plenek ji vyndám a pak už je vše na přírodě a mém těle, bez možnosti cokoli ovlivnit. Ráno, po probuzení pak při vybalení zjistím, že ze střeva vyteklo ještě poměrně dost tekutiny. A ve spojení s močí je náklad opravdu značný, takže bez těch nejsavějších plen, několika vložných a gumových kalhotek, by toto možné nebylo.
Asi před rokem jsem si vyjel na pár dní do Františkových Lázní, kde jsem byl opravdu celou dobu a všude v plenkách. Shodou okolností jsem se tam setkal se známou, která tam byla na léčení. Krásná a noblesní to žena, velmi příjemná, tak jsme spolu byli několik večerů v restauracích a vinárnách. O intimních chvílích by se nadalo mluvit, protože se tam léčila z onkologických operací a i bez toho by nebyla k ničemu svolná. Přesto to byly hezké chvíle s mým tajemstvím. A vlastně poprvé jsem byl zabalený před někým známým. Jedno dopoledne jsme spolu šli na několikahodinovou procházku velkým lesoparkem do jedné restaurace u rybníka. Měl jsem na sobě úplně nové PVC kalhotky a jeden šev rozkroku byl na stehně strašně hrubý a ostrý a rozedřel mi kůži do krve. Při chůzi jsem sykal bolestí, ale mohl jsem si za to sám. Při tom pobytu jsem si nařídil očistu střeva. A popravdě – takhle dlouho jsem v kuse v plenkách nikdy nebyl. Bylo to super. Používal jsem jednorázové, ale dovnitř jsem dával klasické složené bavlněné, takže jsem musel na pokoji denně prát.
Ty chvilky si kradu a jsou opravdu velmi sporadické. O to víc si to pak užívám. Teď v pondělí jsem odjel na služební cestu, ale bohužel jen na jednu noc. Před odjezdem z domova, když tam nikdo nebyl, jsem se pečlivě zabalil a do jednorázovky jsem dal novou pratelnou vložnou plenu, kterou jsem před několika dny koupil na Allegru. Polský výrobek a musím říci, že velmi kvalitní a příjemný a pobere asi víc, než je inzerováno. Jen dlouho schne. Ale na pokoji se hodně topilo, tak do rána byla plenka suchá. Po příjezdu jsem šel na večeři a dal si v hospodě tři piva. A pak ještě dvě na pokoji. Proběhla samozřejmě i očista. Vždycky s očistou těla se cítím lépe, jak na těle, tak na duši. Tehdy jsem chtěl na tyto stránky napsat svoji zpověď, ale přístup nebyl ještě schválený. Možná, jak jsem byl pod vlivem, byste se toho o mně dozvěděli i víc
.
Protože mám povolání, které na mé kostře a kloubech zanechává značné následky a spolu s věkem se to začíná hodně projevovat, chystám se na 3 týdny do lázní. Jen přemýšlím, kam ukrýt výbavu, až za mnou přijede manželka na návštěvu. A pak jak to udělat, aby při procedurách nebyly příliš vidět otlaky od PVC kalhotek. Zatím jsem nenašel odvahu věc přiznat. Ale myslím, že se časem vše vyřeší, protože k vyššímu věku tyhle věci často patří a tím víc, když má člověk problémy s páteří.
Tak – to je zatím vše. Mějte se.
