Zdeńka se podívala na Evičku, která stála u kočárku, a řekla: "Klidně můžeš přijít, Evičko. Rádi Tě i s Fanouškem uvidíme. A stále ještě nosíš na noc plínky?"
"Ještě mi je furt mamka dává, i na odpolední spánek," odpověděla Evička, a rozloučila se s námi.
Dorazili jsme domů a cestou jsem si na chviličku zdříml. Již když se mnou Zdeňka vjížděla do domovních dveří, cítil jsem příjemnou vůni oběda, který mezitím Lenka připravovala.
Zdeňka mi ještě v kočárku sundala kombinézu, čepici a rukavice, a oblékla mi krásné modré dupačky s medvídkem na prsou, které mezitím Lenka přinesla.
"Fanoušku, půjdeme papat, teta Lenka už připravila moc dobrý oběd, a pak půjdeš hezky spinkat, ano?" řekla mi Zdeňka, a pomohla mi vylézt z kočárku, který zabrzdila u pohovky.
Slezl jsem dolů z pohovky a šel s Lenkou za ruku do kuchyně, kde už u stolu byla pro mně připravena dřevěná jídelní židlička. Vylezl jsem si do ní, Lenka mně připoutala psem, a kolem krku jsem dostal moc hezký bryndáček růžové barvy s dalmatiny, na kterém bylo krasopisně vyšito "Fanoušek".
Lenka mi vyndala z pusy dudlík, a začala mně krmit slepičí polévkou s kousky zeleniny. Občas se netrefila do pusy, takže část polévky skončila na bryndáčku, ale i přesto mně chválila: "Fanoušku, ty jsi ale šikovný chlapeček, a jak hezky papáš."
Jako druhé jídlo pro mně připravila bramborovou kaši s jemně nakrájenmi kousky kuřecích prsou. Jídlo mi moc chutnalo, ale zdálo se mi, že lenka až moc pospíchá, takže velká část nakonec skončila na mém bryndáčku.
Po obědě mně Lenka odpoutala a pomohla vylézt ze židličky. Sundala mi bryndáček, a šli jsme spolu do mého pokoje, kde jsem viděl moc hezkou postýlku s dřevěnými postranicemi, v rohu velkou ohrádku a naproti ní přebalovací pult se zelenou podložkou od firmy Crinklz. Nedaleko mé postýlky měla svoji prostornou postel i Lenka, která mi pomohla vylézt na přebalovací pult.
Lenka mně rozbalila, zjistila stav plínek, a pro jistotu mi do kalhotek na plínky několik přidala. Mezitím Zdeňka přivezla k přebalovacímu pultu kočárek a pak mně Lenka se Zdeňkou, již oblečeného na odpolední spánek, do kočárku přenesly.
Po chvilce jsem v kočárku, přes jehož boudu ještě Lenka přehodila látkovou plenku s potisky berušek, pomalu usínal, ale přesto jsem slyšel Zdeňku, která řekla Lence: "Před chvilkou jsem mluvila s Eviččinou maminkou, a Evička k nám na několik dnů přijde. Fanoušek se ji jako miminko moc líbil."
"Tak to ještě pro Evičku povleču postýlku, deku polštář," odpověděla Lenka, a obě odešly do kuchyně, kde ještě Lenka upravovala jídlo pro obě. Lenka totiž primárně uvařila oběd pro mně, protože tušila, že po dopolední vycházce budu mít velký hlad. Pak mně taky musela uložit k odpolednímu spánku, kdy jsem opravdu za chvilku tvrdě usnul. Neprobudil mně ani obvyklý hluk v kuchyni, kdy Lenka za pomocí Zdeňky připravovala oběd a následně naplnila myčku na nádobí.
Teprve když myčka začala pracovat, probudil jsem se. Lenka mně uslyšela, a zavolala na mně: "Fando, Fanoušku."
Hned jsem ji po hlase poznal, a začal jsem nahlas výskat. Lenka hned běžela ke mně, aby mi vyměnila již notně mokré plínky. Když mně rozbalila, začal jsem se přes dudlík smát, a kopat nohama. Lenka mně v rozkroku důkladně očistila a připravila si nové plínky pro mně. Když mi je vkládala pod zadek, řekla: "Já vím, Fanoušku, to by se Ti líbilo, viď. Ale ty ještě nikam bez plínek nemůžeš, tak drž, Fanoušku, nebo dostaneš, uvidíš."
Stačilo ji pár zkušených pohybů a měl jsem plínky tam, kde mají být. Spokojeně jsem dudlal dudlík a hrál si s plyšovým medvídkem, kterého mi Lenka do kočárku podala.
Sotva mi Lenka oblékla druhou pletenou bačkůrku, slyšel jsem přicházet Evičku s její maminkou. Ta se ke mně naklonila do kočárku, a řekla: "No ne, to je ale rozkošné miminko." Zvědavě jsem se na ni podíval, a Lenka řekla: "Fanoušek se před chvilkou vzbudil a dostal čisté plínky. Teď mu ještě musím dát mlíčko, protože má hlad."
"Teto, a můžu se na to podívat, jak budeš krmit Fanouška?" zareagovala zvědavě Evička.
"Nebude to Fanouškovi vadit, Lenko?" zeptala se Eviččina maminka.
"Myslím si, že vůbec ne. Jestli se chce Evička podívat, nejsem proti," odpověděla Lenka,a pomohla mi vylézt na přebalovací pult, ze kterého jsem pak již bez problému slezl a šel s Lenkou k její posteli.
"Zdeňko, abych nezapomněla," obrátila se Eviččina maminka ke Zdeňce, která stála kousek dál a podala ji sportovní tašku modré barvy, "přinesla jsem tady pro Evičku její věci. Buď tady hodná, já už musím jít pro Honzíka do jeslí."
Lenka se mnou odešla ke své posteli, kde již měla připravené kloboučky na kojení, a svlékla si halenku a podprsenku.
"Teto, Fanoušek teď dostane mlíčko z Tvého prsu?" zeptala se Evička, a Lenka ji odpověděla:
"Víš, Evičko, Fanoušek je ještě miminko, které bumbá mlíčko z prsu. Až budeš velká a narodí se Ti miminko, budeš mít v prsu také mlíčko, které bude bumbat Tvoje miminko," odpověděla Lenka, nasadila si na bradavku klobouček na kojení, a nasměrovla prso směrem k mému obličeji. Brzo jsem ho našel, jemně jsem prso uchopil a hladil a začal sát mlíčko.
"Aha, a proč máš teto na prsu ten dudlík?" zeptala se Evička.
"Víš, Evičko, ten dudlík je takový klobouček. Fanoušek už má zoubky, tak aby mně do prsa nekousal, tak tam mám klobouček, no a přes něj Fanoušek bumbá mlíčko," odpověděla Lenka, a Evička se na to fasinovaně koukala.
Postupně jsem byl nakojený i z druhého prsu, a Lenka mně na závěr nechala na rameni si odříhnout, přičemž mně jemně poklepala po zádech.
"Víš, Evičko, Fanoušek při bumbání mlíčka z prsu do sebe mohl dostat i trošku vzduchu, tak ho musím nechat si odříhnout,aby ho pak nebolelo bříško," vysvětlila Lenka udivené Evičce.
"No, a teď si budete hezky hrát v ohrádce. Fanoušek tam má svoje oblíbené hračky, teď už je hezky napapaný a přebalený do čistých plíneček," řekla Zdeňka, která přinesla do pokoje hraničku vyžehlených plínek.
Hráli jsme si s Evičkou v ohrádce, stavěli jsme hrad z kostek, ale Evička se moc zabrala do hry, a všiml jsem si loužičky na zemi.
"Evi lulu, teto," volal jsem přes dudlík, a přišla za námi Zdeňka.
"Copak se stalo, Evičko? Ty ses počůrala?" zeptala se Evičky, které z punčocháčků kapaly kapky moči na linoleum.
Evička se na Zdeňku smutně podívala, a kývla hlavou. Zdeňka přinesla z koupelny hadr na podlahu, utřela loužičku, a řekla: "To nic, Evičko. To se může stát, ale víš co, dám Ti raději plínky, ano?"
Evička kývla hlavou, a za chvilku měla v rozkroku balík plínek, stejně jako já. Chvilku poté přišla za námi Lenka, a řekla: "Je čas na malou svačinku, a pro Tebe jsem Fanoušku uvařila kafe."
V kuchyni byla pro nás připravena svačinka, lákavě vonící bábovka, a Lenka se mně zeptala: "Fanoušku, chceš do kávy mlíčko?"
Kývl jsem hlavou na souhlas, a Lenka z lednice vyndala láhev s mlíkem, které sice hezky vonělo, ale mělo nějak divnou barvu. "Fanoušku dám Ti tedy do kávy trošku mlíčka, které jsem si odstříkala, když jste byli na procházce."
