Začínající svítání mně probudilo v hezky příjemně mokrých teplých plínkách. No nic, ještě něco snesou, pomyslel jsem si, připravil si kávu, oblečení na cestu a potřebné doklady.
Ani ne za půl hodinky jsem již vyrážel vstříc novým zážitkům, nová plenka Crinklz Buccaneer s vloženým boosterem mně příjemně hřála v rozkroku, a byla ještě jištěná kalhotkami na pleny s potiskem medvídků. Mimoto jsem měl na sobě i červené tričko s krátkým rukávem, kraťasy a na nohou lehké polobotky.
Časové znamení oznámilo právě šestou hodinu ráno, kdy jsem již opouštěl Prahu a jel směrem na Zwickau. Navigace zatím spolehlivě pracovala, a já se rozhodl udělat si krátkou pauzu. do plínky jsem průběžně učůrávál, ale zatím byla spolehlivá.
Spokojeně jsem na pumpě popíjel kávu, a díval se na svoji Toyotu, která si zatím celou cestu spokojeně předla. Na obzoru byl krásný výhled do kraje, a sluníčko se snažilo prosadit svými paprsky. Cítil jsem, že v plínce ještě něco přibylo, ale to mi vůbec nevadilo, pro všechny případy jsem měl sebou i náhradní plenu a potřebné propriety na přebalení.
Přijížděl jsem do Zwickau, a po chvilce jsem našel vhodné místo na zaparkování. Fajn, tak to je super, pomyslel jsem si, zaparkoval vůz a zaplatil parkovné na dvě hodiny. Podle navigace byla Reichenbacher Strasse, kde byl i obchod Erotik shop Exclusive, jenom pár stovek metrů, a netrvalo dlouho, a už jsem vcházel dovnitř.
Edit: rozhovor který probíhal byl v němčině, pro lepší děj jsem ho přepsal do češtiny.
"Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, máte plínky Crinklz?" zeptal jsem se prodavačky.
"Ano, máme. Pojďte za mnou, prosím," řekla prodavačka, asi třicetiletá pohledná černovláska, a zavedla mně k místu, kde byly vystaveny plínky. Prohlížel jsem si je, a rozhodoval se, které bych vlastně měl vzít. Mezitím moje plínka již nebyla nenápadná, spíše byla zralá na výměnu, což prodavačka pravděpodobně zaregistrovala, ale nedala nic najevo.
"Vzal bych si karton těch plínek Crinkz Buccaneer ve velikosti Medium, jak je máte za 105 euro," řekl jsem po chvilce rozmýšlení.
"Dobře, a za euro padesát máme i jednotlivé plíny v této velikosti," řekla prodavačka, když odemknula vitrínu.
"To asi máte dobrý nápad, takže bych si vzal jednu Crinklz Fairy Tale a jednu Crinklz Originál," dodal jsem.
"Tyto plínky mají moc hezké vzory, že?" řekla prodavačka, vzala požadované zboží, a odešli jsme k pokladně, kde jsem zaplatil.
"Můžu mít ještě jednu prosbu?" zeptal jsem se po chvilce váhání, kdy jsem již dostal účet ke zboží.
"Ale jistě, jen povídejte," řekla mi kolegyně od černovlásky, krásná, asi pětatřicetiletá blondýnka středně vysoké postavy.
"Víte, obávám se, že moje plínka již moc nevydrží, a potřeboval bych se někde přebalit," řekl jsem trochu nejistě.
Blondýnka se na mně podívala, spatřila moji již značně se rýsující plínku v rozkroku, a řekla: "Ale to vůbec není žádný problém, pojďte se mnou, prosím."
odešli jsme spolu do zázemí, a tam jsem byl trošku šokovaný. V místnosti, kde jsme spolu vešli, jsem viděl přebalovací pult spolu s přebalovací podložkou Crinklz, a blondýnka mi řekla: "Pojďte ke mně blíž, prosím."
Přistoupil jsem k ní, pomohla mi vylézt na přebalovací podložku, a připravila si potřebné věci. Ležel jsem tam, a tak trochu ze studu, že mně bude přebalovat tak hezká slečna, jsem si začal cucat palec.
Blondýnka mi zatím sundala boty a kraťasy a všimla si, že si cucám palec. Přineslaodněkud krásný modrý dudlík, a řekla mi: "Mám něco lepšího, než je paleček, a nebojte se, za chvilku dostanet novou plínečku a budete hezky v suchu."
Přijal jsem od ní dudlík, a pozoroval, jak mi sundává již značně těžkou plínku, stříká do vyholeného rozkroku čistící pěnu, a něžně ji vlhčenými ubrousky otírá, následně jemnými pohyby vmasírovává do oblasti rozkroku krém proti opruzeninám, a podkládá pod můj zadek novou plínku, ještě něčím vybavenou.
"Dala jsem Vám do plínky pro jistotu dva boostery, abyste ji nemusel tak často měnit," vysvětlila mi blondýnka, a pečlivě mně znovu oblékla. Ještě chvilku jsem ležel, překvapený z toho, co se právě stalo, a pak jsem s její pomocí vstal z pultu.
chystali jsme se odejít, když mi řekla: "Promiňte, pane, ale málem byste odešel i s dudlíkem."
Zarazil jsem se, a řekl přes dudlík: "Promiňte.." vyndal jsem si dudlík, a řekl: "Vidíte, málem bych na něj zapomněl."
Odešli jsme spolu zpátky do prodejny, převzal jsem si zakoupené věci, a obě prodavačky se se mnou s milými úsměvy, které jsem opětoval, rozloučili.
Vydal jsem se zpět k autu, kde jsem naložil zakoupené věci, chvilku se ještě prošel po městě, a následně se vydal zpátky domů. Hlavu jsem měl plnou zážitků, a rozhodl jsem se, že si takov nákup určitě ještě zopakuji.
