Tak jsem také sebral odvahu a řekl jsem to přítelkyni

[bej_by]

Musím říct že jsem se kolikrát ve vztahu přemlouval a sbíral odvahu, ale jak už se tu kolikrát rozebíralo, tak pokud je to holka která vás miluje tak to pochopí a možná i víc než to...
Vždycky jsem říkal že vztah je hlavně o toleranci a porozumění.
Já jsem od chvíle kdy jsem to řekl asi nejšťastnější co jsem kdy byl ale je to asi opravdu o povaze partnerky.
Všem bych moc přál aby našli tolik porozumění jako já. Sám Vím jak jsem se tím kolikrát trápil a dusil to v sobě.
Myslím že pokud chce být človek opravdu šťastný a užít si to naplno měl by říct co nejdříve, protože pokud nenajde pochopení aspoň je čas jít dál. Život není zas tak dlouhý a měl by každý dělat co ho dělá šťastným,co má rád a žít naplno.

[boy_in_nappies]

Já jsem to přítelkyni také řekl a spokojeně žijeme X let, máme rodinu atd. Je to spíš o našem vnitřním strachu. Život se má žít a ne přežívat. Rádi potkáme podobné smýšlející reálné kamarády.

[raulik]

Jsem rad, že sem takové příběhy píšete. Mám radost, že se zadařilo. Je to skutečně víc o tom, jak se berete vy sami, než ten druhý. Myslím, že takovou věc rozumný člověk řešit nebude, neb i tato věc ovlivňuje vaši povahu, pro kterou vás partner miluje.