Autor Téma: Zamilování část 4.  (Přečteno 319 krát)

Offline Potvůrka

  • Registrovaný uživatel
  • 5 a více
  • ***
  • Příspěvků: 9
  • Karma: 0
  • Vždy je někdo, kdo ti plínku vymění. :3
Zamilování část 4.
« kdy: Května 21, 2023, 17:28:53 »
Trošičku jsem vypadla :)


Po 2 měsících..

Nick se stranil jakéhokoliv kontaktu s Monikou. Obcházel domy se slovy, že poseká, pomůže se vším, jen Moničinému domu se vyhýbal.


Po 2 měsících zazvonil zvonek.

Monika utíkala dolů ze schodů aby otevřela. Stál tam Nick, viděl jí tam v růžovém bodyčku s jednorožci a obrovským plyšovým pejskem.

Monika: Mami jsem pjvní, jsem pjvní! Chichotala se.
Jana otevřela dveře pořádně. "Ahoj Nicku! Dlouho jsme se neviděli." Projela si jej pohledem.
Nick: "Dobrý den, chtěl jsem se jen zeptat, zda li nepotřebujete s něčím pomoct?"
Jana: "Ále si hodný, připadalo..mi..že..se..nám..vyhýbáš." prohlížela si jej.
Nick: " Neee..to není, že bych se výýhýbal.. asi jen..prostě nezbyl čas" jde mu mráz po zádech s jejího pohledu.
Jana: usmála se.. " víš potřebuji pohlídat malou, měl bys tak 3-4hodiny čas?" Nadzvedla oči
Nick: Znejistěl a za chvíli řekl " Dobře, pokud vám to pomůže, rád se o ní postarám."
Jana se spokojeně usmála a šla si balit věci, volala s manželem, že na tu večeři si přece jen zajdou.
Nechala Nickovi klíče "Tákže je to teď na tobě." usmála se a odcházela "jo Nicku, kdybych se dneska nedostala domů, asi se ti to protáhne!"
Nick jen mlčky stál "jak jako nedostala?"
Jana odpověděla " už musím jít ahoj" Nasedla do auta a s protočením pneumatik odjela pryč.
Mončičí tam zůstala zcela sama.. to, co celé dva měsice maminku prosila... (to již nevidíte ale můžete si to přečíst, že máma odjížděla v slzách)
Nick chvíli stál a díval se za autem které odjíždí, tok myšlenek mu překazila až Mončičí. "Mám hlad!"
Nick se vzpamatoval ze svého tranzu "co si to říkala?"
Mončičí "Mám velký hlad!"
Nick se prostě no jen nadšeně vyjásl tak jako se to dělá před dětmi "Tak pojďme, na co máš chuť?"
Mončičí si ho vychutnávala. "nevím"
Nick: Podíval se do lednice, do mražáku, všeho bylo dostatek. "tak na co máš chuť maličká? palačinky, lívance, vepřové" sjížděli si pohledem oba dva v místnosti bylo ticho, které prořízla monika.
Mončičí: "Proč si utekl?, dám si palačinky"
Nick: Stál tam jako socha, nedokázal jí odpovědět, mrazilo v něm. Malá lež, přeci nikomu neuškodí. "No víš.. je to jednoduché.. prostě jsem potřeboval odejít.. Babička byla nemocná.. protřeboval mě táta, ať jdu za ním." mezi tím připravoval těsto a pánev.
Mončičí: "Mohu se zeptat, proč mi lžeš?!"
Nick: Kompletně zůstal nehybný..Mléko které měl připravené pro palačinky.. se lilo mimo mísu.. na podlahu.
Mončičí: "Stále čekám na odpověď!!!"
Nick: "mončičí na to jsi malá, nebudeš tomu rozumět, prostě jsme se s maminkou nepohodli"
Mončičí: "Hmm.." vyšpulila rty jako by ho odsoudila, prostě jako totálního idiota.  "Tak blbá nejsem, sice se chovám jako dítě, ale titul s inženýrství již mám!"
Nick se zarazil. "co prosím?"
Mončičí: "hmm vidíš, že ses moc nezajímal. Mám titul s inženýrství ale nechci být dospělá. Bojím se toho!"
Nick: Začal uvažovat. "Chci důkaz! Ať vím, že si ze mně nestřílíš?!"
Mončičí šla o patro výš a donesla Nickovi papíry na kterých bylo uvedeno že má titul s inženýrství, psychiatrické papíry, vyjadřující, že nesmí dospět.
Nick: se na to díval.."jako fakticky?! to ti mám věřit, že nesmíš nikdy dospět?"


Tak zatím asi vše.
:3 Potvůrka :3