ABDL jesle 1. díl
Nastal poslední den v roce. Marta s Petrou, Miladou a oěma Maruškami chystaly občerstvení na večer, zatímco my jsme se dívali na pohádky, a občas byl někdo z nás přebalený nebo nakojený. Když se přiblížil večer, tak nás Marta postupně vykoupala, a s pomocí Milady nás přebalila a oblékla do svátečního oblečení. Petra s oběma Maruškami zatím nachystaly stůl na slavností večeři a také stůl, kde byly připraveny různé dobroty a skleničky na sekt.
Hodiny začaly odbíjet půlnoc, Petra otevřela šampaňské, které postupně nalila do skleniček, a všichni jsme si při zvuku státní hymny přiťukli na zdraví.
„Mám pro vás všechny jedno velké překvapení, od nového roku začínají tady fungovat jesle pro naše děti. Určitš jste si všimli zvýšeného pohybu dělníků v posledních měsících?“ řekla Petra.
„To ano, to jsme si všimli. Tak to bylo z toho důvodu? Jsem moc zvědavá, jaké to tam bude,“ řekla nadšeně Klárka v reakci na zprávu.
„Však se nech překvapit, Klárko, už to brzy bude,“ odpověděla s úsměvem Petra.
Hned v pondělí, den po Novém roce, začaly jesle fungovat. Do jejich dění se zapojila, mimo Petry, také Milada, Marta a obě Marušky, které nám v jeslích dělaly pečovatelky. Pro snažší rozlišení jsme mojí hospodyni Marušce začali říkat Mařenko, ovšem jinak jsme je oslovovali jednotně teto.
Budovu jeslí, která byla umístěna v blízkosti chalupy, nechala Petra zhotovit z bývalé stodoly, kdy zachovala původní půdorys stavby a její podobu, ovšem zdi, podlahy a jiné věci nechala znovu postavit. Zároveň tam také přistavěla přístřešek na kočárky, přičemž objednala také kočárky pro Adélku a Pavlíka, a to u stejné firmy, od které jsme měli kočárky já, Klárka a Jana.
Celá budova jeslí byla rozdělena na několik částí, ta největší místnost byla obývací, ve které byly umísěny přebalovací pulty, postýlky a ohrádky na hraní, dále tam byl malý pokojíček pro Marušku, kde nás na velké válendě pro dva kojila, a v další části byla koupelna spolu s prádelnou. V horní části umístila Petra susárnu, kde byly nataženy šňůry na sušení plen a oblečení.
Hned ráno, jak mne Milada v hlídačce uslyšela, že jsem se probudil, ke mně přišla, mile se na mně usmála, a po vytažení postranic mně vysvobodila ze zavinovačky. Přes dudlík jsem ji úsměv opětoval, a trošku si prokopal nohy. Moje plínky byly opravdu zralé na výměnu, ostatně jako vždy. Před Miladou jsem šel k přebalovacímu pultu, a Milada mně jemně plácla přes vycpaný zadeček.
Lehl jsem si na přebalovací pult, a Milada mi dala zpět do pusy vypadlý dudlík. Rozepnula mi overal a body, a když se dostala k plínkám, zjistila, že mi úplně protekly.
„No, Fanoušku, asi budeme muset dát na noc froté plínku navíc, máš je úplně durch,“ okomentovala to, a přiložila mi na penis bavněnou plínku, neboť jsem začal čůrat.
Když jsem ležel celý nahý, hezky mně celého otřela navlhčenou žínkou, sušila mně, a po zabalení do čistých plínek mně oblékla do nového body, překrásné mikiny a dupaček. Na nohy jsem dostal pletené bačkůrky a na závěr jsem ještě dostal modrý pletený kabátek, který jsem dostal od Ježíška. Než jsme odešli dolů do kuchyně na snídani tak Milada zaznamenala v aplikaci moje přebalení. Cestou po schodech jsme potkali Petru, která šla přebalit právě probuzenou Janu.
Za necelou hodinku jsme již byli všichni nasnídaní a následovala v kočárcích cesta do jeslí. Když jsme vešli v doprovodu našich tet do místnosti, zaujala mně krásná výzdoba na zdích, a celý prostor. „Tak, Fanoušku, musíme změřit teplotu,“ prohlásila Milada, a vytáhla z šuplíku stolu digitální teploměr. Totéž udělaly i ostatní tety u našich miminek. Všechno bylo v pořádku, ostatně to by Petra již ráno poznala, kdyby někdo z nás jevil nějaké známky virózy.
Rozhlížel jsem se po místnosti, a moc se mi tam líbilo, pod nohama jsme měli krásný koberec s dopravní tématikou, a na zdi byla Karkulka s vlkem, Sněhurka a sedm trpaslíků a Smolíček s nádherným jelenem. Ve velké ohrádce už na nás čekaly plyšáčci a hračky určené pro batolata.
„Tak pojď, Fanoušku,“ vzala mně Maruška za ruku, „musíme dát nabumbat, abys byl velký kluk.“
Šel jsem s Maruškou do jejího pokojíku, kde už na nás čekala velká válenda pro dva. Lehnul jsem si na ni, a čekal na Marušku, která si sundala halenku a podprsenku, a ze šuplíku vytáhla kloboučky na prsní bradavky. Čekal jsem, že vytáhne také chrániče zubů, ale Maruška si jen nasadila klobouček na bradavku, jemně mi vytáhla dudlík z pusy, a nabídla mi nádherné ňadro, plně nalité mlékem.
Přisál jsem se ke prsu, a začal pít výborné mlíčko, tentokrát poprvé přes klobouček. Bylo to trošku obtížnější, ale Maruščino mlíčko bylo sladkou odměnou za námahu.
Když jsem pil mlíčko, Maruška mně něžně pohladila po hlavě, a říkala: „No ne, Fanoušku, ty jsi ale šikovný chlapeček, a jak hezky bumbáš. Ty budeš velký kluk,“ a mile se přitom na mně usmívala.
Byl jsem nakojený, a na závěr jsem si ještě na Maruščině rameni odříhnul. Už jsem to bral jako samozřejmost, i když po prvním nakojení od Marušky jsem se pěkně začervenal ve tváři.
Maruška se dooblékla, dostal jsem zpátky svůj dudlík do pusy, a šli jsme za ostatními právě v okamžiku kdy Mařenka přebalovala Klárku.
„Klárko, hezky jsi kakala do plínek, ale teď musíme přebalit. No, jak na to koukám, raději půjdeme do koupelny osprchovat zadeček...,“ slyšeli jsme ještě Mařenku, jak mluví ke Klárce.
Došli jsme k Miladě, která právě dokončila přebalování Adélky, a Milada mi řekla: „Tak co, Fanoušku, koukám, že už jsi hezky napapanej od Marušky, koukneme se na plínky?
Musím přiznat, že už jsem měl v plínkách dost hodně načůráno, a bylo to na mně vidět. Za Miladiny pomoci jsem si tedy lehnul na přebalovací pult, a Milada mi začala měnit plínky.
Postupně i ostatní byli nakojeni a přebaleni, a hráli jsme si ve velké ohrádce uprostřed místnosti. Kolem jedenácté přišla Petra za námi, a řekla nám: „Tak, děti, nastal čas na dopolední odpočinek.“ Milada s Martou a Mařenkou nás postupně přebalily, a byli jsme uloženi do postýlek. Petra nám ještě pustila pohádku na CD, do které jsem se na chvilku zaposlouchal, a poté již odplul do říše snů.
