Nastal krásný slunečný den, a všichni jsme se sešli v kuchyni, kde pro nás Petra připravovala kávu a Sunar. Při zalévání kávy Petra řekla: "Včera jsem ve městě potkala kamaráda ze sousedství, Pavlíka. Má také stejný problém, jako naše miminka, tak jsem ho pozvala k nám na chalupu. Co vy na to?"
"Rád se s Pavlíkem seznámím, ať klidně přijede," odpověděl jsem s nadšením, a Klárka i Jana moje nadšení sdílely.
"Tak jo, co byste řekli na to, že až dopijeme kávu, tak bych pro něj zajela?" zeptala se Petra.
"To je určitě dobrý nápad, Petro," souhlasila Jana, a mimoděk si sáhla na rozkrok.
"Copak, Jano? Máš plnou plínečku? Tak až dopijeme kávu,tak Tě přebalím," řekla Maruška, která si toho všimla.
Dopili jsme kávu, Petra mezitím zavolala Pavlíkovi, a Jana s Maruškou odešly nahoru, kde ji Maruška přebalila do čistých plínek.
Zůstali jsme sami v kuchyni s Martou, a ta nám řekla:"Klárko,Fanoušku, mám pro vás překvapení. Koupila jsem zajímavou knížečku."
Marta přinesla knížečku,na jejímž obalu byl nápis "Víš,co má v plínce myš?" a začala nám ji číst. Moc se nám líbila, a oba jsme objevovali, co má které zvířátko v plínečce,která se dala odklápět.
"Je to moc hezká knížečka, Marto,"řekl jsem, když jsme si ji prohlédli, a Marta ji uložila do knihovničky.
Venku jsme viděli přijíždět Petřino auto, a za chvilku jsme viděli vystupovat Petru s Pavlíkem, mladým klukem atletické postavy asi 170 cm vysokým s krásnými černovlasými vlasy a hnědými očima.
"Tak, Fanoušku, Klárko a Jano, to je Pavlík, můj starý kamarád ze sousední vsi. Pavlík má nyní stejný problém jako vy, ale stydí se nechat si dát plínky, bez kterých se ovšem neobejde. Ukážeš mu, Fanoušku, že na tom nic není, a nemusí se stydět?" řekla Petra.
Pavlík si se všemi podal ruku, a pak se na nás, Janu, Klárku i mně překvapeně podíval, a zeptal se mně: "Fanoušku, a to ti vážně nevadí nosit plínky?"
Na jeho kalhotách se objevil mokrý flek,který se postupně zvětšoval,a všem to bylo jasné, i Pavlík bude muset nosit plínky.
"Vůbec ne, Pavlíku. Jsou příjemně měkké, a nemusím mít obavu z mokrého oblečení,když se mi stane nehoda," odpověděl jsem Pavlíkovi. Moje plínky už byly poměrně dost mokré a nabobtnalé, takže se v mém rozkroku rozhodně nedaly přehlédnout. Petra si toho všimla, a řekla: "Koukám, Fanoušku, že Tě budu muset co nejdříve přebalit. A víš co, Pavlíku, půjdeš s námi nahoru do pokoje, a tam taky dostaneš plínky, stejné jako má Fanoušek, ano?"
"Tak jo, Petro. Vyzkouším to," odpověděl Pavlík, a všichni tři jsme šli nahoru do pokoje.
Pavlík se tam překvapeně rozhlížel, a pokoj se mu moc líbil. Já šel s Petrou k přebalovacímu pultu, kde mi Petra sundala dupačky, a odstranila mokré plínky. Ty už toho měly fakt dost, a brzy hrozilo jejich protečení.
Velmi pečlivě mně očistila v rozkroku,namazala krémem proti opruzeninám, a dala pode mně čisté plínky. Byl to tedy opravdu pěkný raneček, do kterého mně zabalila, zatímco jsem v klidu ležel. Za chviličku jsem byl opět oblečený, a Petra mi pomohla slézt z pultu.
"Tak pojď, Pavlíku, teď jsi na řadě," řekla Petra Pavlíkovi, a pomohla mu vylézt na přebalovací pult. Během mého přebalování mně Pavlík zvědavě pozoroval, a nyní ho Petra celého svlékla, zatím napůl mu oblékla body, a řekla:
"Tak, Pavlíčku, teď dostaneš čisté plínečky, to abys neměl mokré oblečení. A, málem bych zapomněla na jednu věc," dodala,a přinesla krásný modrý dudlík s velkou savičkou, který Pavlík dostal do pusinky, a Petra mu ho na okamžik přidržela, než začal sát.
Mile se na něho usmála, připravila si plenku Crinklz Astronaut, pět bavlněných plínek které nejdříve složila na čtvrtiny, pak na polovinu a tu jednu půlku opět na polovinu, takže byla vpředu trojitá vrstva oproti zadní části, igelitové kalhotky a kalhotky na pleny, přičemž celý ten zábal vložila Pavlíkovi pod zadeček, a poctivě všechna místa, kde byly plínky, namazala krémem proti opruzeninám.
Do té chvíle Pavlík klidně ležel, avšak když mu Petra protahovala plínky mezi nohama, začal kopat, a převalovat se z boku na bok. Přistoupil jsem k němu s chrastítkem ve tvaru medvídka v ruce, a před jeho očima jsem mu jím zachrastil. Pavlík po něm natáhl ruku, zkusil si jím zachrastit, a zvědavě si ho prohlížel, zatímco Petra mu protáhla plínky mezi nohama, zajistila pásky plínku Crinklz a dooblékla mu igelitové kalhotky,kalhotky na pleny s auty, a zapnula body v rozkroku. Pavlík si na něj zvědavě sáhl rukou, a Petra mu řekla:
"Máš tam plínečky, Pavlíku? To víš, stejně jako Fanoušek ještě musíš nosit plínky, a uvidíš sám, že se Ti to bude líbit. Ještě Ti obléknu dupačky a bačkůrky, a už si budeš moct s Fanouškem hrát."
Než bys řekl švec, dostal Pavlík moc hezké modré dupačky a modré pletené bačkůrky, a Petra mu na kšandu od dupaček připevnila řetízek na dudlík, který mu chtěla připevnit i na kroužek dudlíku. Pavlík ovšem kroutil hlavou, a Petra mu řekla: "Neboj se, Pavlíčku, dudlíček Ti nevezmu, jen ho musím připevnit, abys ho náhodou nikde neztratil,víš?"
Pavlík si dal říct, a za malou chvilku měl řetízek připevněný k dudlíku. Petra ho jemně poplácala v rozkroku, a řekla:"Tak, Pavlíčku, už je to hotovo, teď si můžeš jít s Fanouškem, Janou a Klárkou hrát."
Pavlík s Petřinou pomocí slezl z pultu, a váhavě zkusil udělat pár kroků. Za moment si zvykl na to, že má plínky v rozkroku, a přišel za mnou. Petra mezitím posbírala jeho věci, aby je odnesla vyprat, a do pokoje přišly Jana s Klárkou a Martou.
"Jé, Pavlíčku, tobě to ale sluší," řekla Jana Pavlíkovi, "ty jsi ale krásný chlapeček. A neboj se, brzy si zvykneš na pohodlí plíneček."
Pavlík si vyndal dudlík z pusy a řekl: "Na plínky jsem si už zvykl,a nikdy bych neřekl,že je tak příjemně je nosit. Aspoň už nebudu muset řešit, že mám mokré oblečení. Najednou v nich cítím nějaké mokré teplo..."
"No jo, Pavlíku, plínky jsou naše kamarádky a ochránkyně našeho oblečení, aby nebylo mokré, a nemusíš se bát, kdykoliv budeš cítit, že už máš moc těžké plínky, Petra , Marta nebo Maruška Tě rády přebalí, stejně jako kohokoliv z nás," odpověděla Klárka.
Maruška nám přinesla láhve se Sunarem, a když viděla, že Pavlík trošku neobratně pije, posadila si ho k sobě na klín, a lahvičku mu držela u úst. Byl na něj rozkošný pohled, jako na malé miminko.
Pavlíkovi se u nás brzy zalíbilo, a stal se dalším miminkem. Tu první noc, co k nám přijel jsme oba spali v mé postýlce, a vzájemně se dotýkali svými objemnými plínkami.
Ráno při snídani Pavlík řekl Petře: "Je tady moc krásně, Petro. A nikdy bych nevěřil, že je tak příjemné nosit plínky a být jako miminko."
"Už jsem mluvila se zdejším truhlářem, a brzy tady budeš mít svoji vlastní postýlku. A Fanoušek má aspoň kamaráda, se kterým si může hrát. Jsem moc ráda, že se Ti tady líbí," odpověděla Petra.
"Tady je úplný ráj pro miminka, Petro," řekl nadšeně Pavlík.
