Do jeho mysli se vkradla Hanka.Při vzpomínce na ni jej zaplavil pocit lítosti a zmaru. Do očí se mu vedraly slzy.
„Škoda, že to takhle dopadlo“ pomyslel si hořce.
Pak jej zaplavil zvláštní pocit. Kladl si otázku, jaké, že to tam na onom druhém břehu je? Existuje vůbec něco po smrti? Mám právo to udělat,“
Nebyl nábožensky založený, ale stále mu něco bránilo provést tento závažný krok. Také na své rodiče myslel.
„Způsobím jim bolest, ale určitě pak o tom nebudu vědět. A je to pravda, že nebudu? Co,když se tam někde budu trápit víc, než tady na zemi?“
„Blbost“ řekl si a dal si další mocný lok na kuráž. Alkohol jej zbavoval všech zábran.
V tom ucítil mezi nohama plenky. Ty hebce šustily.
„Ty můj démone, přeci jen jsem se Tě nezbavil, povedeš mne na onen svět“ pomyslel si a ironicky se usmál.
V tom pocítil akutní potřebu na malou i na velkou. Původně si řekl, že si sundá pllenky a odskočí si. Musel se nad tím pousmát, vždyť plenky jsou tady od toho, aby se do nich vykonávala malá i velká potřeba.
Zprvu se zastyděl, ale pak vše do nich pustil. Ucítil teplo v rozkroku a na zadku.
„Až mne tady najdo v plínách, podělaného, ale to mi bude již jedno“ a usmál se.
Pak se přeci jen zastyděl.
„Takový nedůstojný odchod ze života.“
Vzal do ruky pušku. Potěžkal ji. Slyšel ševelení v listí, zpěv ptáků. To v něm vyvolalo dojetí a do očí mu vstoupily slzy.
Pak vzal do chvějící se ruky papír a tužku. Napsal svůj dopis na rozloučenou.
„Drazí rodiče. Vím, že vás můj odchod bude bolet, měl jsem vás rád, odpusťte mi. A Ty, Hanko, jež jsi byla příčina mého osudového rozhodnutí, Tobě přeji, ať jsi s Václavem šťastná. Dnes je Tvůj svatební den, já odtud tiše odcházím. Buďte tady všichni sbohem“.
Pak si ještě jednou přečetl svůj dopis a dal jej do kapsy.
„Ano, dnes je Hančin svatební den, jak příznačné“ pomyslel si.
Stále ještě váhal, něco mu bránilo provést svůj záměr, kolísal ve svém rozhodnutí.
Pak si konečně dodal odvahu.
„Teď, nebo nikdy. Přiložil si hlaveň ke spánku, nechtěl, aby její vstrčení do úst bylo příliš devastační a stiskl spoušť.
Pokračování příště.
