Nový domov
26. návrat domů , přivítání , nepříjemná zpráva .
Omlouvám se za pravopis .
Druhý den po mém vítězství v souboji národů jsem se vzbudil v okamžiku kdy dovnitř vešla maminka .
,,Vstávat kluci , jde se na snídani a po ní ještě do města . Po obědě se jede na letiště a hurá domů . '' .
Můj první pohled patřil pohárům . Vstal jsem z postele a hned se k nim chtěl vrhnout abych se přesvědčil , že se mě vše nezdálo . Bráškova ruka mě strhla zpět .
,,Ikdyž jsi vítěz , koukej si tu ortézu vzít Vlastíku '' prohlásil on celkem přísně .
Maminka se sklonila a hned mě jí nasadila . Musel jsem si na poháry prostě sáhnout . Po výměně plenek se šlo na snídani . Tady už jsem neviděl ani jednoho soutěžícího . Za chvlku se objevil Jarda . Popřáli sme si dobré ráno .
,,Podívej se pak Vlastíku na internet , je plnej zpráv o tvém vítězství . Mimochodem , původně sme měli letět klasickou linkou , ale jedna soukromá společnost nám posílá vlastní letadlo . Není sice tak velké , ale je luxusní a poletíme v něm samy . V poledne tady je '' otočil se ke mně Jarda .
Po snidani sme šli na chvilku ven a potom si zabalit věci . Mně a bráškovi to udělala maminka a já měl tak čas se podívat na internet .
,,Historický úspěch . Přepiště sportovní dějiny státu . Pohár titánů míří do Čech . Vlastimil Sítný alias vodní torpédo to dokázal . Národ oslavuje nového hrdinu '' takovéto a další články na mě doslova padali .
,,Já se zblázním . Vždyť je to zpráva dne '' otočil jsem se na Péťu .
,Co se divíš bráško ? Vždyť je to historický úspěch . Počkej jaké to bude až se budeš pohybovat po městě . Řek bych , že ze začátku nebudeš mít chvilku klidu . Hele , ale zasloužíš si to '' odpověděl mě on .
,,To abych chodil snad kanálama a nobo maskovanej '' odpověděl jsem mu já .
To už sme byli zabalení a mamka nám oběma dala plínky do letadla . Potom už přišel pro naše věci poslíček a odvezl vše před hotel . My jsem jenom předali kliče . Venku na nás čekal ředitel hotelu a jako pozornost od něho jak se vyjádřil limuzína . Po rozloučení sme do ní nasedli a jelo se na letiště . Všichni se na mě usmívali a culili . Myslím ale , že si i oni užívali pohodlí .
Limuzína nás zavezla na soukromou část letiště a po odbavení se šlo k letadlu . Tam nás uvítal kapitán letadla a hned vybídnul k nástupu .
,,Dobrý den , račte dál na palubu . Jsem šťastný a hrdý , že můžu našeho nového hrdinu odvést zpět domů . Na palubě letadla je jídlo i pití pro vás nachystané a to zdarma . Sedačky se dají upravit na lůžko . Na lcd monitorech si můžete zvolit film jaký budete chtít . Sluchátka jsou u sedačky '' .
Nastoupili sme na palubu letadla a pohodlně se usadili . Samozřejmně , že tam byly i noviny . Připotali sme se a za chvilku se startovalo . Po dosažení letové výšky sem se odpoutal a konečně vzal noviny do ruky . Na první stránce jsem byl já se všemi poháry a s textem :
,,Vodní torpédo opět řádilo '' .
,,Teda koukám , že se toho vodního torpéda už nezbavím '' prohlásil jsem já .
,,No taky tam mohlo být třeba Český žralok opět řádí '' ozval se bráška se smíchem .
,,Já ti dám žraloka ty jedna želvičko . Jestli to někde budu číst , tak tě zlechtám , že se dvakrát počůráš a pak pořádně vykoupu v bazénu nebo ještě lepší v nejbliřším rybníku '' pohrozil jsem mu ze smíchem .
,,To si nedovolíš nebo spíš neodvážíš '' rejpnul si znova on .
,,Že tě nezlechtám jo ? Teď něco uvidíš '' a vrhnul jsem se na něho .
Chvilku sme se žertem pošťuchovali a já jsem ho lechtal až se počůral do plenky . Já to v tom okmažiku pustil taky , protože lechtal samozřejmně i on mě
Letušky nám přišli povědět , že v zadní části je bufetový stůl kde si můžeme vše brát dle libosti . Zašli sme se tam všichni podívat . Já si vzal hned talíř a už jsem si na něj dával mušle .
,,Ach ne , zase potvora z moře vytažená , že to můžeš jíst '' okomentovalo to Lenka a dala oči vsloup .
,,Musím Vlastíka spíš za ten výběr pochválit . Moc dobře ví , co je zdravé '' ozval se za náma Jarda který si šel taky nandat jídlo .
,,Přesně tak . Hele máš tady i zeleninku králíčku jeden . Jenom pozor ať ti to nezvadne , tak si jí rychle vem a pusť se do ní '' vrátil jsem jí její hlášku a odešl s plným taliřem na svoje míst .
Bráška si vybral maso a dali sme se do jídla . Během letu nás maminka musel několikrát přebalit . Část letu jsme prospali a část se koukali na filmy . Konečně se po několika nekonečných hodinách ozvalo , že budeme přistávat . Připoutali sme se a narovnali sedačky . Po několika minutách už jsme byli na letišti .
Zpět sme se dostali před půlnocí , ale přesto na nás čekalo několik novinářů a taky docela dost lidí . Všchni začali tleskat a fotit si mě . Potom jsem byl s Jardou a rodinou obklopen novináři . Padlo několik dotazů a potom sme už šli ven . Tam na nás čekal děda a najatá limuzína .
,,Dědo ahoj , tak hrozně rád tě vidím . Já to člověče dokázal vyhrát vše '' objímal jsem ho hned se slzama v očích .
,,Ahoj ty náš hrdino , však to vím a je mě , tatínkovi i babičce líto , že sme nemohli jet za tebou taky . Doma tě čeká slavnostní přivítání , ale to až ráno . Teď až se tam dostaneme tak se půjde na kutě '' objímal mě děda a po tvářích mu tekly slzy .
Nastoupili sme dovnitř a jelo se domů . Tam sme asi po dvou hodinách dojeli . Venku už čekala babička .
,,Tak jen pojď ty náš hrdino '' zvolala se babička a pevně mě objala .
Sotva se otevřeli dveře , tak vyskočila ven Bela a začala šílet radostí . Musel jsem jí na chvilku stisknout čumák , což pro ní znamenalo ticho . Šli sme všichni dovnitř a já byl hrozně rád když jsem vešel do svého pokoje . Vybalil sem jenom poháry a medajle . Potom už pro mě přišla maminka , že je čas se vykoupat a jít spát . Po zabalení do plenek na spaní jsem rychle usnul . Bela si šla samozřejmně lehnout ke mně . Drbal sem jí za ušima a ona spokejně mručela .
Ráno mě probudilo olizování na tváři a tlumený smích . Cítil jsem , že na mě někdo leží . Otevřel jsem oči v domění , že mě olizuje Bela . Ta však seděla vedle postele a po mě lezla Brita .
,,Baf , tak nás jsi asi nečekal co Vlastíku ? '' pozdravil mě ze smíchem David a Martin společně .
,,No kluci teda fakt bych vás nečekal '' prohlásil jsem posadil se na postel a chtěl hned vstát .
David tlumeně zakašlal a ukázal vedle postele .
,,Nojo , vždyť už si jí beru '' prohlásil jsem já a rychle si nasadil ortézu .
Objal jsem se s klukama kteří mě plácali po zádech a oni hned si prohlíželi poháry . Ani sme si nevšimli , že dovnitř vstoupila teta s maminkou .
,,Tak rozchod hoši a Vlastík směr koupelna '' prohlásila teta .
Hned jsem se sní objal a ona jen slzela . Maminka mě vzala do koupelny aby mě vyměnila plenku . Když mě v pokojíku oblékala tak jsem se zeptal co je dnes v plánu .
,,No v první řadě bude teď slavnostní snídaně . Po ní jsi broučku pozván na radnici kde tě chce uvítat pan primátor města . Venku bude stát podium a tam se očekává , že pozdravíš lidi . No a pak je přivítání ve škole . Jenže se na něj přihlásilo tolik lidí , že se uskuteční v kině ve městě . To víš , jsi hrdina vlasti i města tak tě chtějí lidi vidět . Na radnici pojedeš dokonce veteránem s otevřenou střechou a v doprovodu policie . Poháry samozřejmně vem sebou všechny . Ten hlaví bys měl vést na klíně , ať ho všichni vidí '' seznámila mě s programem maminka .
Nechtělo se mě ani věřit tomu , že je o mě takový zájem . Když sem byl oblečený tak se šlo dolů na snídani . Tady jsem se přivítal konečně i s tatínkem , který byl v noci v práci a taky se strejdou a tetou . Před zahájením jídla povstal děda .
,,Vážená rodinko , rok se s rokem sešel a my tady máme šampiona a národního hrdinu . Musím se přiznat , že když jsem viděl Vlastíka poprvé v den který mám stále před očima , protože jsem tak zříené dítě nikdy neviděl kdy ho přivezla záchranka k nám do nemocnice , tak by mě ani ve snu nenapadlo , že mám před sebou nejlepšího budoucího plavce planety . Tenkrát jsem si říkal , že ten chudá kluk bude rád , když jednoho dne se postaví aspoň částečně na nohy . Dnes tady Vlastík sedí sice s ortézou na noze kterou mu snad brzo taky už sundáme , ale chodící a hlavně jako nejlepší plavec světa . Děkuji ti Vlastíku a věřím , že i nadále budeš podávat výkony jako doposud '' a pozvedl skleničku k přípitku .
Všichni sme si připili . Byl jsem velmi rád . Měl sem kolem sebe rodinu a byl na vrcholu své plavecké kariéry . Taky jsem musel říct pár slov .
,,Moji milí , i já mám zač vám děkovat . Jak jsem již řekl ještě v Kanadě , ani mě by nenapadlo , že za rok ode dne kdy sme se viděli poprvé a já s váma odjel tehdy na vozíku sem domů budu v témže domě slavnostně vítán jako nějaký hrdina za kterého se nepovažuji . Je to i vaše zásluha , že jsem dnes tady jako vítěz . Když byste se před rokem nerozhodli mě nabídnout místo v této rodině , tak bych skončil kdo ví kde a jak . Jsem velice rád , že padlo tenkrát to nejlepší rozhodnutí . Dnes jsem na vrcholu kariéry ve svém věku . Ještě je jedna meta která mě schází dobít , ale ta bude možná až za několik let . Je to olimpiáda a třeba i tam jednou budu slavit úspěchy . Tak vám všem ještě jednou hrozně moc děkuji '' prohlásil jsem a pozvedl též sklenici .
Po opulentní snídani se jelo do města . Jak mě bylo řečeno , přijela před dům policie na motorkách a krásný veterán . Za ním stál ještě minibus pro ostaní rodinu . Já jel s trenérem který přijel hned ráno a na mojí žádost s bráškou veteránem , ostatní za náma . Jak sme se blížili ke městu , tak nás čím dál víc zdravil zástup lidí . Připadal jsem si jak nějaká celebrita . Nejvíc lidí bylo u radnice před kterou nás v době příjezdu už čekal primátor města .
,,Dobrý den , vítám vás zpět doma . Nyní mě dovolte abychom si společně prohlédli radnici a potom nás čekají lidi venku '' vítal nás pan primátor .
Podal nám všem ruku a šlo se dovnitř . Všechny tři poháry zatím odnesla ochranka na podium . Radnice bila moc pěkná a pan promátor se mě ptal na různé věci . Po asi tak půl hodině sme přišli za podiium . Nejdřív šel pan primátor a potom bylo už jen slyšet :
,,Dámy a pánové , mám tu nesmírnou čest zda osobně uvítat našeho hrdinu . Je jím člověk , který v našem městě žije sice teprve rok , ale už jej dokázal proslavit jako málo kdo před tím . Na podium teď vítám : trojnásobného vícemistra a mistra republiky , jednonásobného vícemistra Evropy , jednonásobného vícemistra a mistra světa , mistra Souboje národů a hlavně držitele poháru Titánů vše v disciplínách 200 a 400 metrů volný způsob Vlastimila Sítného se svojí rodinou a jeho trenérem '' .
Po těchto slovech jsem vešel v doprovodu rodiny na podium . Ozval se mohutný potlesk a bylo vidět jak si mě každý fotí . Já jsem se jen usmíval a po tváři mě tekli opět slzy . Po několika minutovém potlesku si opět vzal slovo pan primátor .
,,Velice ti děkujeme , že jsi proslavil naše město . Každý teď ví , kde bydlí nejlepší plavec světa . Jako poděkování ti předávám toto jmenování čestným občanem města a k tomu tento simbolický klíč od našeho města '' .
Při těchto slovech mě předal plaketu a velký klíč v rámečku . To jsem fakt nečekal a hodně mě to dojalo . Věděl sem , že musím něco povědět .
,,Vážený pane primátore , dámy a pánové . Děkuji Vám za velice krásné přivítání zde doma . Občas si myslím , že to je vše jen sen . Nádherný sen , ze kterého se nechi vzbudit . Děkuji vám všem za zprávy a vaše gratulace . Děkuji svému trenérovi a hlavně celé vé rodině která mě od začátku ve sportu podporuje . Těším se , že se někde opět potkáme a přeji vám všem pěkný den . Děkuji '' .
Ozval se opět mohutný potlesk . Někdo zařídil , že se na kraji podia nacházeli moje fotky kde jsem byl se všemi poháry i s podpisem . Za chvilku se kolem toho strhla doslova mela . Neštěstí zábradlí bylo kus od podia a já se rozhodl jít se osobně pozdravit s lidmi . Kolem mě šla policie v civilu aby mě poskytla ochranu když by se něco dělo . Ze všech stran mě byly podávány ruce , někteří po mě házeli tak jako po cestě plyšáky a hodně jich mě hladilo po hlavě . Připadal jsem si jako celbrita nebo velice slavný herec . Po několika minutách jsem se vrátil zpět k rodině .
Po rozloučení s panem primátorem se jelo do kina . Tady mě přivítal pan starosta naši čvrti a sním i ředitelé škol z celého města . Samozřejmně , že nechyběla ani ředitelka mojí školy a moje třídní učitelka .
,,Vlastíku nemám už slov . Jsi žákem mojí školy teprve rok , ale už jsi jí proslavil jako nikdo jiný před tebou . Jednou ti zasadíme na chodbě cedulku , aby i další generace žáků věděla , kam chodil nejlepší plavec plenety . '' vítala mě se slzami v očích a pevně mě objala .
Já jsem jí poděkoval a šel v doprovodu společně s Jardou do hlavního sálu . Tady jsem obdržel kytici a k tomu poukaz na sportovní potřeby . Byl sem usazen doprostřed stolu před hradbu mikrofonů . Pan starosta zahájil přednášku . Já sem postupně vylíčil jak závody probíhali a ukázal na poháry které jsem za ně dostal . Později už došlo na otázky publika . Celkem jsem tam strávil asi tak dvě hodiny . Po skončení jsem měl už hlad a hlavně byla moje plenka mokrá až běda .
Když jsem si sedal už do normálního auta které řídil tatínek , tak mi v plence začvachtalo . Těšil sem se , že jedeme domů .
,,Tak jo rodinko a vzhůru domů . Babička už nás čeká s obědem '' prohlásil tatínek .
Na chvilku musel počkat , protože k nám přistoupil policista .
,,Omlouvám se , že ruším , jen se chci Vlastíka zeptat kam chce dopravit ty plyšáky co mu lidi dali . Jsou jich dva velké pytle '' zeptal se do okénka .
,,Jestli je máte už v pytlích , tak je dejte prosím do kufru , Rozhodnu se později co s nima '' odpověděl jsem mu já .
,,Co s nima budeš dělat Vlastíku ? To se nikam nevejde . '' zeptala se maminka .
,,Co by , prohlédnu si je , možná si jich pár nechám a zbytek rozdělím . Něco bych dal rád na lůžlové oddělení pro děti a ten zbytek dětem do dětských domovů . Ti z toho budou mít určitě radost '' dal jsem jí odpověď .
Když sme konečně dojeli domů a já šel do patra hned viděla maminka flek na zadečku .
,,Vlastíku běž rovnou do koupelny , hned tam přijdu a přebalím tě '' -
Já tam šel a ona za chvilku přišla za mnou . Sundala mi kalhoty a totálně nacucanou spíš už protékající plenku . Stoupnul jsem si do vany a ona mě pěkně umyla . Dostal sem čistou a suchou plenku a cítil se super . Do oběda jsem měl klid a kluci se utábořili u mě i s bráškou . Samozřejmně , že nemohli chybět ani obě psí holky .
,,Tak co Vlastíku , když jsi odjížděl měl jsi tušení , že to takhle dopadne ? '' zeptal se mě David .
,,Kluci ani náhodou . Já jsem si myslel , že úspěch by byl postup ze skupiny až do čvrtfinále . Tohle sem rozhodně nečekal . Jsem šíleně utahanej , ale šťastnej , že sem to dokázal . Ani si chvilkama možná neuvědomuji co jsem vlastně dokázal . No , ale nech me to být . Co je nového na vesnici a co dělají kluci kolem Radima ? '' .
,,No ty tě pozdravujou . Samozřejmně o tvém vítězství mluví celá vesnice . Dokonce je u nás založený plavecký oddíl . To bys nevěřil , kolik kluků se do něho hlásí . Počítej stím , že i tobě se přihlásí hodně lidí . '' ozval se Marek .
,,No to je dobře kluci , že se lidi hlásí k plavání . Dost jich , ale určitě brzo odpadne . Hodně si jich bude myslet , že sotva začnou tak už budou sbírat ocenění . Vy dva to víte , ale tady bráška ne . Já se totiž závodnímu plavání věnuji už od školky bráško . Takže hodně moc dlouho a první úspěchy přišli až po třech letech . '' odpověděl jsem jim já .
Kolem nás dováděli holky . Spíš tedy Brita mordovala různě Belu .
,,Kluci oběd '' ozvalo se volání ze zdola .
Společně sme na něj vyrazili . Babička udělala kachní prsa na medu se zapečenými bramborami .
,,No a co budeš dělat teď dál bráško ? Myslím tedy v dalších dnech '' zeptala se mě Péťa .
,No co bych dělal , budu chodit do školy a taky trénovat mladší žáky . Na svůj trénink půjdu až za týden . Mám od Jardy volno abych si prej odpočinul na chvilku . Nejbližší závody kam bych chtěl jet je až mistroství Evropy a to je po novém roce opět . Takže trénovat teď nemusím , ale samozřejmě , že zaplavat si půjdu . Ale až zítra , dnes ještě dám klid '' odpověděl jsem já .
,,Nojo ty bys tý vody dlouho nevydržel co Vlastíku ? '' ozvala se teta Hanka .
,,Říkám to celou dobu , místo kluka sme si přivezli žralůčka domů '' prohlásil tatínek a všichni se smáli .
,,Spíš vodní torpédo strejdo '' píchnul si tentokrát Marek .
,,Abych tě něčím nemajznul suchozemče '' vrátil sem mu to hned já .
Po obědě teta s klukama odjela domů . Maminka šla prát věci které jsem měl na závodech a já si udělal pohdilí u sebe v pokoji . Bráška po ubědě usnul a já si zapnul tablet abych se podíval co je kde nového . Samozřejmně , že stále byly zprávy o mém vítězství a také o návratu domů . Potom sem narazil na zprávu která mě vyděsila a připomněla nepříjemný zážitek .
,,Police spolu se zaměstnanci hygieny a sociálka vtrhly do ůstavu pro postižené chlapce v Chrabřicích a udělali zde velkou kontrolu . K jejich zděšení zde nalezli na jednom oddělení několik různě starých chlapců v doslova otřesných podmínkách . Děti byly mnohokrát přikurtované nebo zavřené v klecových postelích . Všichni měli na sobě pleny , které měli použité a museli tak ležet ve vlastních výkalech . Mnozí trpěli plenkovou vyrážkou a podvíživou . Vychovatelky se o ně moc nestarali . Ke zklidnění používali nezákonné prostředky '' .
Byla tam toho ještě mnohem víc a také fotografie . Byl jsem tak začtený a rozrušený , že sem se počůral a i pokadil do plenek . Ani jsem si nevšimnul , že do pokoje vešla teta .
,,Ahoj Vastíku , jak tak vidím tak už jsi to taky čet . Konečně tam udělali kontrolu . Vím , že nebudeš nadšený , ale policie i úřady budou potřebovat tvoji výpověď . Uděláme to tak , že já použiju opět hypnozu a ty budeš odpovídat na otázky . Celé se to uskuteční pozítří . '' pověděla mě ona .
,,No dobře , co se dá dělat '' odpověděl jsem já .
Ona odešla a přišel bráška .
,,Tak co budeme dělat šampione ? Pustíe si hry na PC ? '' .
,,Klidně můžeme a ještě mě řekneš šampione bude lechtačka . Taky budepotřeba probrat ty plyšáky co jsem dostal '' pohrozil sem mu z legrace a šlo se do herny .
Pokračování příště .
