Nový domov
25. závod , na vrcholu kariéry , zvláštní setkání , oslavy začínají .
Konečně mám opět funkční počítač a hlídám na místě kde můžu psát .
Omlouvám se za pravopis .
Když letadlo dosáhlo letové hladiny a my se mohli odpoutat tak letušky zdělily , že snídaně bude podávána za asi tak tři hodiny . Za námi nikdo naštěstí neseděl , já jsem si proto sklopil sedadlo a narovnal ho do pohodlného lůžka . Ochotná letuška když to viděla tak mě hned přinesla deku , polštář a já se tak klidně mohl zachumlat a spát . Jarda si udělal taky pohodlí a za chvilku jsem usnul . Probudil mě hlas Jardy . A jak se mnou slabě třásl .
,,Vlastíku vstávej , za chvilku bude snídaně . Zajdi se před ní převléknout . Běž tam dopředu , je tam mimo toalety i sprcha '' . pověděl mě potichu do ucha .
Posadil sem se a hned vše pochopil . Byl jsem totiž pokakanej a jako vždy i pořádně mokrej. Vzal sem si malej baťůžek a šel do předu . Tam sem skutečně našel sprchu a vlezl dovnitř . Vyndal z batohu čistou plenku , ručník , sprchový gel a sáčky na použité plenky . Vše jsem ze sebe až na plenku svléknul a vlezl do sprchy . Zapnul si vodu a sundal konečně mokrou a pokakanou plenku . Tu jsem hned vložil do dvou sáčků určených na pleny a začal se umývat od všeho kakání . Když se mě to po chvilce povedlo tak , jsem vše spláchnul a vypnul vodu . Důkladně jsem se osušil a začal si nasazovat čistou plenku . Ta měla pás který jsem si dal kolem pasu a po namazání mastičkou si protáhnul přední část plenky mezi nohama a zalepil jí . Byl to příjmný pocit být opět v čístém a suchém . Vše jsem uklidil a vrátil se na svoje místo .
,,Vše v pořádku kamaráde ? '' zeptal se Jarda .
,,Jo vše v pohodě . Jsem fakt na ten závod zvědavej . '' odpověděl sem mu já .
,,No Vlastíku , nebubu ti nic nalhávat . Bude to asi hodně těžké . Budeš startovat ve dvou disciplínách . Volný způsob na 400 a 200 metrů . Ti co se umístí na stupních vítězů tak postupují do boje o pohár Titánů . Ten se plave už jen na 100 metrů a to volný způsob . No a vitěz dostane pohár Titánů , k tomu velkou finanční odměnu . Samozřejmně , že i slávu a čest . Chci ti říct , že věřím tomu Vlastíku , že tam nejedeme nadarmo . Taky ti , ale hned říkám , že nebudu zklamaný když se nám to nepovede . Už jen to , že jsi se dostal na tenhle závod je super úspěch . '' pověděl mě on .
Za chvilku nám přinesli snídani . Ta se skládala s vajíček ze šunkou , sýrem a pečivem . Šunky , toustu a sladké koblihy . K pití jsem si dal kakao a džus . Snídaně byla velmi dobrá . Po ní jsem si vzal sluchátka a sledoval film na LCD dispeji před sebou . Let byl dosti dlouhý a během něho jsem se šel ještě třikrát přebalit Když sme po 14 hodinách konečně přistáli v Ottawě tak sem byl celkem rád . Jen tam bylo deset dopoledne . Po kontrole pasů sme si vzali kufry a Jarda najal taxi které nás odvezlo na hotel . Ten byl skutečně luxusní .
,,Ty ses snad zbláznil ne ? Tohe je 5 ti hvězdičkový hotel . '' .
,,V pohodě Vlastíku . Platí to svaz sportovců a hlavně ty si luxus zasloužíš tak bez řečí laskavě '' odpověděl mě on .
U vstupu nám vzal věci poslíček a po zapsání na recepci nám je dopravil do pokoje . Měli sme krásný apartmán . Já si šel do svého pokoje vybalit věci a vyměnit opět plenku . Za chvilku na mě zaklepal Jarda .
,,Tak pojď , jdeme na oběd , po něm si dáš oddech a ve čtyři musíme být na stadionu . Tam se dozvíme kdy plaveš a bude slavnostní zahájení . Stratovat budeš počítám zítra dopoledne '' vyzval mě k odchodu .
Jídlo v restaraci bylo luxusní . Já si dal mořské plody s omáčkou a těstovinami .
,,No vidím , že víš co je zdavé '' schválil mě můj výběr Jarda .
,,To jo a hlavně je to dobrota '' dal jsem mu odpověď .
Po jídle a krátkém odpočinku sme se vydali na stadion . Tady mě Jarda nahlásil a dozvěděli sme se základní skupinu pro obě disciplíny . Potom bylo slavnostní zahájení . Bylo to trochu zvláštní , některé země měli celkem velký počet sportovců a někde byli tak jako já jeden soutěžící . Po slavnostním ceremoniálu sme se prošli po městě a šlo se na hotel . Po večeři jsem se na pokoji připojil na WI – FI a přes Skype zavolal domů . Chvilku sme se bavili a potom už byl čas se jít vykoupat a nachystat na spaní . Zabalil jsem se na své posteli do plenky na noc , vzal si pyžamo a po přání dobré noci Jardovi jsem šel spát .
Druhý den po snídani začalo klání . Nejdřív jsem měl skupinu 400 metrů volný způsob . Snažil sem se soustředit na plavání a pravidelné dýchání . Když jsem doplaval do konce tak sme s Jardou čekali na výsledky . Byl jsem první , ale to v tomto bazénu . Věděl jsem moc dobře , že ještě na dvou dalších probíhá taky tato disciplína . Do odpoledne jsem měl volno a potom skupinu 200 metrů volný způsob . Hned po ní byly vyhlášeny výsledky za dopoledne . Nemohl jsem uvěřit svým očím . Byl jsem první .
,,Vlastíku to je super . Jdeš rovnou do čvrtfinále a tak máme čas jeden den na trénink . Věřím , že i teď půjdeš rovnou a přeskočíš osmifinále . Postupují totiž první dva vždy rovnou . Výsledky nám pošlou večer do zprávy '' byl nadšený Jarda .
,,No uvidíme , jen abych nedostal hned stopku a nejelo se zítra domů '' odpověděl jsem já .
,,Nesejčkuj a přestaň se konečně podceňovat . Děláš to dost často . Víš , že s tebou přísně nemluvím , ale teď musím Vlastíku . Říkám to furt , jsi velmi vynikající plavec a máš na hodně '' dostalo se mě odpovědi od něho s přísností v hlase .
Večer jsem to samozřejmně zavolal domů jak jsem dopadnul . Akorát sem mluvil s maminkou když do pokoje vpadnul Jarda .
,,Říkám to furt ty lumpe , že se podceňuješ zbytečně . Jsi druhý a jdeš rovnou do čvrtfinále . Zítra máme volno tedy . Zdravím vás , tenhle lump se podceňuje . Obě skupiny zvládnul v pohodě a jde tedy rovnou dál . Mějte se a naschle '' zamával mamce do tabletu a odešel .
,,Broučku no vidíš jaké máš úspěchy . Držíme ti všichni pěsti ať máš štěstí a zítra se zase ozvi '' pověděla mě mamka .
Ostatní mě zamávali a já ukončil video hovor . Šel jsem za Jardou do jeho pokoje .
,,No fajn , takže teď budu startovat pozitří jo ? '' .
,,Přesně tak Vlastíku . Zítra si dáš lehký trénink . Využijeme bazén tady v hotelu no a pozítří je to čvrtfinále . Hele ty mě spíš pověz , proč se tak podceňuješ ? '' .
,,Řeknu ti to později . Důvod k tomu mám . Tak ráno se uvidíme . Dobrou noc ti přeju '' a vrátil jsem se do pokoje .
Volno jsem strávil lehkým tréninkem a procházkou po městě . Ve sportu se mě moc zalíbyla oteplovací kombinéza . Přemýšlel jsem , že by mohla udělat radost i bráškovi .
Druhý den začalo čvrtfinále a sním nemilosrdné vyřazování . První šel rovnou do finále , druhý a nejlepší třetí do sedmifinále . Poslední tři vypadli uplně . Nejdřív mě čekalo čvrtfinále na 400 metrů . Jarda mě jako vždy sundal u stupínku ortézu a pomohl na něj .
,,Tak jo Vlastíku , hlavně klid a soustřeď se na dýchání . '' pověděl mě a poodešel dozadu .
Po startu jsem se pořádně odrazil a pustil se do toho . Jen jsem počítal bazény a na nic jiného nemyslel . Na posledním jsem nasadil plné tempo a byl za chvilku v cíli . Tam mě vytáhnul nadšený Jarda .
,,Ještě jednou se budeš podceňovat tak si mě nepřej lumpe jeden . Nehodím tě do bazénu , ale najdu si rybník a to v zimě abych tě schladil a ty jsi začal myslet mozkem konečně . Koukej se na výsledky '' .
Otočil mě měrem na výsledkovou tabuli . Byl jsem opět první a finále bylo zajištěno . Odpoledne jsem měl další plavání , tentokrát na 200 metrů volný způsob . Při vyhlašování výsledků jsem měl nervy na pochodu . Najednou se totiž zasekla tabule . Před nás přišel hlavní rozhodčí a začal něco řešit se závodníkem s Itálie . Tušil jsem co se děje . Před závodem sme museli všichni odevzdat moč na testy kvůli dopingu . Já stím měl trochu problém , ale nakonec jsem ho taky odevzdal .
Po chvilce debat byl oznámen výsledek . Kluk byl kvůli dopingu okamžitě disklalifikován a tak třetí se umístil závodník z Japonska , druhý Američan a já byl první .
,,No super , obě finále máme zajištěné . Tak pojď , jdeme na hotel . Zítra máš volno a pozítří finále obou disciplín . '' prohlásil Jarda .
Po příchodu na hotel jsem se na chvilku jen v tričku a plínce natáhnul na postel . Po chvilce jsem únavou usnul . Vzbudil mě zvonek u dveří . Čekal sem , že Jarda půjde otevřít , ale nic se nedělo . Jen ten dotyčný zvonil furt dál a dost neodbitně . Vstal jsem a šel ke dveřím . Kouknul se kukátkem na chodbu , ale někdo ho zakrýval rukou .
,,Hergot koho to sem čerti nesou . '' prohlásil jsem nahlas a otevřel dveře .
,,Nás všechny přinesli . Ahoj bráško '' zahalekal brácha a já se počůral leknutím do plíny .
,,Ahoj lidi , co vy tady ? '' .
Za dveřma byl bráška s maminkou a obě holky . Za nima stál Jarda který se culil na celé kolo .
,,No počkej , to si vyřidíme později . Určitě jsi o tom věděl a schválně mě nic neřekl '' pohrozil jsem mu s úsměvem .
,,To by nebylo překvapení Vlastíku . Užij si večer . Ráno si dáš malej trénink a budeš mít volno jinak . Bydlím tady vedle pokud bys něco potřeboval '' odpověděl mi on a zmizel v pokoji .
Vzal jsem všechny do apartmánu .
,,Co sis myslel bráško, že si necháme tvoje velké plavání ujít ? Už víme od Jardy , že jsi ve finále obou disciplín . Tak jo teď si vybalíme a jde se na večeři . Po ní bychom rádi vyrazili ven '' prohlásila Lenka .
Ukázal jsem jim pokoje a nechal ať si vyberou jakej chtějí . Péťa šel samozřejmně ke mě . Za chvilku za náma přišla maminka a udělala kontrolu plínek u obou .
,,No tak Vlastíka přebalím a ty ještě Péťo vydržíš chilku . Po jídle se půjdeme na chvilku projít '' rozhodla maminka .
Nechal se se přebalit a šlo se na jídlo . Po dobré večeři a procházce sme se vrátili na hotel . Maminka nás oba vykoupala a po zabalení plínek na noc odešla po přání hezkých snů .
,,Tak jak to tipuješ bráško ? Hele jsi fakt třída takhle zaválet '' zeptal se mě Péťa .
,,No upřímě bráško nevím . Snad to nedopadne nejhůř . '' dostal ode mě odpověď .
Popřáli sme si dobrou noc a po chvilce jsem usnul .
Druhý den jsem absoloval jen krátký trénink a zbytek strávil s rodinou procházkou po městě a nákupech . Ukázal jsem mamince ty oteplovačky . Jí i bráchovi se taky líbily a tak sme je hned koupili . Další den bylo finále . V něm se nás sešlo šest a byl jen jeden závod a jedna šance na umístění .
Rodina dostala vstupenky na VIP tribunu a já šel s Jardou do šatny . Moc jsme nemluvili , ale mysleli oba na totéž . V šatně jsem se převlékl a šlo k bazénu . Podíval jsem se směrem na diváky . Bráška byl v neonově zeleném tričku které si taky dne před tím vybral k nepřehlédnutí . Mával na mě zuřivě a všichni drželi dohromady vlajku . Zamával sem jim taky a měl slzy v očích . Byl to krásný pohled . Potom už byl dán pokyn ke startu . Vylezl jsem na stupínek a dal si na oči brýle . Ozvalo se zpískání a já tak jako všichni skočil do vody .
Vůbec na nic jsem nemyslel , jen se soustředil na plavání a střádání stylu . Při posledním bazénu jsem nasadil plné tempo . Matně jsem uslyšel křik diváků a měl dojem , že nejvíc řve Péťa . Potom sem už se dotknul betonu bazénu a konečně se normálně nadechnul . Jarda mě jako vždy vytáhnul a jen mě objal . Viděl sem , že brečí a nemůže mluvit . Já po chvilce taky ne . Na šestém místě byl kluk s Litvy , pátý Němec , čvrtý Japonec , třetí Němec a druhý Kanaďan . Potom se už na první místě rozsvítilo moje jméno a u něho ještě jzden znak .
,,Co to znamená ten znak ? Zeptal jsem se se slzama v očích Jardy .
,,Vytvořil jsi nový světový rekord chlape jeden '' dostal jsem odpověď . A pevné objetí .
Po přebrání poháru a medajle jsem se na chvilku setkal s rodinou .
,,No vidíš jaké máš úspěchy Vlastíku . Vezmem ti pohár k nám . Ty máš za chvilku druhé finále . Hodně štěstí a potom se uvidíme a vše oslavíme '' pověděla mě maminka a pevně mě všichni objali .
Potom už bylo na řadě finále druhé disciplíny . Byl jsem už hodně unavený , ale rozhodnutý do toho dát vše . Věděl jsem , že budu určitě bojovat o pohár Titánů , ale záleželo na tom jak . Pokud bych se umístil do druhého místa , šel bych zřejmě hned do finále opět . Postavil jsem se na blok a přestal na vše myslet . Spíš jako ve snách jsem uslyšel písknutí a po odrazu se ocitnul ve vodě . Dal jsem do toho poslední síly co mě zbejvali . Konečně sem se naposled dotknul okraje bazénu . Byl jsem totálně vyčerpaný . Snad nikdy sem necítil takovou únavu . Otočil jsem se v bazénu na diváky . Moje rodina skákala a vzájemně se objímali . Jarda mě vytáhnul ven a došlo na vyhlášení výsledků . Když jsem viděl svoje jméno opět na prvním místě , tak jsem se neudržel a rozbrečel se na plno . Dvě medajle z jednoho klání a obě zlaté .
Převzal jsem si další pohár s medajlí a šlo se na hotel .
,,Tak jak to bude dál broučku ? '' zeptala se mě maminka při slavnostní večeři kde byl i Jarda .
Ten nechal odpovědět mě .
,No pokud vím tak zítra mám volno . Pozítří se odehraje hlavní závod . Souboj o pohár Titánů . Bude tam pouze šest těch nejlepších plavců . Tak jsem zvědavej jak do to dopadne '' odpověděl sem já .
,,A mezi nima ty . No mám takové mrazení v zádech Vlastíku , že se odtud vrátíš domů jako hrdina země '' pověděl mě trenér .
Po jídle šli holky courat do obchodů . Já s bráškou šel na pokoj . Maminka nás vykoupala s tím , že si potom můžeme hrát a nebo se dívat na tabletu na filmy . Ani nevím kdy jsem usnul .
Druhý den sem měl volno a potom přišel hlavní zápas celého klání . Před tím přinesli krásný pohár , který měl pozlacené uši a krásně se lesknul . Byla to trofej Titánů . Byl dán pokn k přípravě na start . Jarda mě sundal ortézu a pomohl na blok . Nic neříkal , jen mě pevně objal . Podíval jsem se mezi diváky . Najednou jsem měl pocit , že tam vidím svoji první maminku . Usmívala se na mě a zamávala mi pěstmi abych měl štěstí . Najednou pak zmizela . Byl dán pokyn ke stratu . Mocným odrazem jsem skočil do vody . Měl sem pocit , že ještě nikdy jsem naplaval tak rychle . Později mě bráška pověděl , že to vypadalo jako by mě někdo tlačil a nebo nadnášel . Věděl jsem , že je to můj vrcholový závod . V hlavě mě jen hučela moje přezdívka kterou mě kluci dali . Vodní torpédo . Ano , říkal sem si . Vodní torpédo musí jet naplný výkon ikdyž by se mělo zadřít .
Potom jsem se doslova praštil o beton okraje bazénu . Byl jsem v cíli . Ještě celého omámeného únavou a bolestí od nárazu mě vytáhnul Jarda ven . Brečel jako malé dítě a ikdyž sem byl úplně mokrý , mě pevně objal a jen furt mumlal děkuji . Když mě konečně pustil , tak byl dán pokyn jít se převléknout a přichystat se na vyhlášení výsledků . V šatně sem si vzal plenku , šortky a triko s vlaječkou . Vrátili sme se k bazénu kde bylo už vše nachystáno . Potom přišli výsledky .
Šestý byl kluk z Kanady , pátý z Litvy , čvrtý Němec , třetí Japonec . V tu chvilku se zastavilo vyhlašování a ten kluk vlezl na stupínek kde si přebral medajli a plaketu . Druhý byl opět Japonec . I on si přebral ocenění . Mě už v tu chvíli tekli slzi po tváři . Ozvalo se totiž jak mě Jarda přeložil :
,,Na prvním místě se umístil a pohár Titánů poprvé pro svoji zemi získal Vlastimil Sítný . Pohár mu osobně předá vzácný host a to jeho vísost princ Velešský '' . ozvalo se s tlampače
Vystoupil jsem celý rozechvělý na stupínek . Nejdřív jsem dostal medajli . Potom mě pán v saku předal pohár . Nevím jak to věděl , že umím německy a tak mě i oslovil .
,,Mám tu nesmírnou čest předat Vám tento pohár . Přijměte moji gratulaci a přeji mnoho dalších úspěchú. '' a podal mě ruku .
Já jí stisknul zcela rozechvělý a krátce mu poděkoval . Podíval sem se mezi diváky a viděl , že maminka brečí Lence na rameni . Potom zazněla státní hymna . Zcela ochromen jsem si podal s ostaníma ruku a nechal se vyfotit . Potom ještě následovala fotka s princem kde sem už byl sním sám . Když jsem slezl ze stupínku , tak se mě ujal Jarda .
,,Tak pojď , než tě předám rodině , tak se jde na tiskovou konferenci . Poháry všechny mám . Tam odpovíme na pár dotazů a pak můžeš slavit s rodinou '' vzal mě kolem ramen a šlo se do jednoho sálu .
Tam byl přichastný stůl a na něm dva moje poháry . Postavil jsem vedle nich ten největší a posadili se s Jardou ke stolu . Nejdří lítali blesky jak si mě všichni fotili a potom začli otázky . Některé mě musel Jarda tlumočit .
,,CNN chci se vás zeptat komu si myslíte , že patří dík za Vaše úspěchy ? '' .
,,Ten dík musím rozdělit . První patří tady mému trenérovi , který mě povolal do národního mužstva v době , kdy sem byl po těžkém úrazu . On mě , ale už tehdy věřil a udělal dobře bych řek . Další osoba které patří veliký dík tady už žel není . Je to moje první maminka , která mě od ranných let podporovala ve sportu . Další komu tento dík patří je samozřejmně moje nová rodina . Ujali se mě , když sem na tom byl hodně zle . Podporují mě ve sportu a věří mě . '' odpověděl jsem já .
Potom padali otázky typu jaký je pocit dosáhnou historického úspěchu a další . Snažil jsem se vždy odpovídat , ikdyž to bylo celkem těžké občas . Chtělo se mě totiž stále brečet . Když jsem měl říct posledních pár slov tak jsem věděl co povím .
,,Dobře tak na závěr tady odpovím mému trenérovi na otázku proč si tak málo podle něj věřím . To není věc toho , že bych si nevěřil . Před úrazem jsem dělal závodně i karate . Tam mě trenér učil jak se má sparávně docílit výher . Vždy tvrdě a poctivě trénovat , sport dělat s láskou a srdcem a hlavně být skromný a pokorný . Nemluvit před závodem o tom jak ho vyhraju . Tedy skromnost a pokora to je a ne , že bych si nevěřil . Děkuji Vám za Váš čas a Vaše otázky . Přeji hezký zbytek dne '' odpověděl jsem s začal si brát poháry .
Jarda mě samozřejmně pomohl vše odnést až na hotel . Tady místo do pokoje mě namířil do salonku kde už čekala moje rodina . Poháry sem dal rychle na stůl a už jsem byl v objetí všech .
,,Vlastíku já nemám slov . Tohle je tvůj vrchol kariéry a dokázal jsi se na něj dostat hodně rychle . Sme na tebe všichni moc pyšní '' pověděla maminka .
Když nastal čas přípitku tak po tom co Jarda pronesl pár slov jsem povstal já .
,,Milý Jardo , moje milovaná rodinko . Ani nevím co vše bych měl povědět , ale hlavně Vám chci všem poděkovat . Nevím zda si to v tomto chaosu uvědomujete , ale je to shodou okolností právě rok kdy jsme se setkali poprvé v nemocnici . Tenkrát nikdo z nás neměl ani nejmenší tušení kam se ve sportu až dostanu . Musím se přiznat , že v té době jsem si myslel , že s veškerým sportem už je konec . Nestalo se tak a po roce je tady předemnou trofej na kterou se u nás doma čekalo od jejího založení . Tak Vám všem ještě jednou moc děkuji a připijím Vám mojí milované rodině za ten rok co jsem u Vás . '' pověděl jsem a povznesl sklenici .
Všichni mě zatleskali a potom se už jen jedlo . Po jídle se šlo na pokoje . Zapnul jsem tablet a přihlásil na WI – FI . Hned mě vyskákalo , že mám několik emailů . Psala mě paní ředitelka , spolužáci ze školy , kluci s tetou , děda s babičkou . Při čtení jsem se po několikáté počůral do plenky . Maminka nás naštěstí brzo oba vykoupala a uložila do postele . Já jsem si všechny poháry postavil tak abych na ně stále viděl .
,,Víš bráško , já mám pocit , že je to furt jenom sen všechno . Sen ze kterého se nechci vzbudit '' pověděl sem Péťouvi .
,,Kdepak Vlastíku , sen to není . Jinak ti chci říct , že my samozřejmně to víme , že jsi u nás už rok . Pověděli sme si , že za ten rok jsi toho udělal víc než my všichni za celé své životy . Řek bych , že tě čeká po návratu dosti slávy kterou si zasloužíš . '' odpověděl mě on .
Popřáli sme si dobrou noc a já brzo usnul .
Pokračování příště .
