Nový domov
16. MS , jaké byli úspěchy a návrat domů -
Omlouvám se za pravopis .
Potom co jsem se rozloučil se svojí rodinou na letišti sem odletěl s trenérem , zdravotní sestrou a dalšími sedmi závodníky na MS do Soulu . Let byl hrozně moc dlouhý . Trval nějakých 16 hodin . Část jsem prospal a další sledoval filmy které byly v nabídce . Taky sme dostali oběd . Během letu jsem se několikrát vytratil na záchod , abych si tam vyměnil plenku . Na cestu jsem dostal plenky typu flex , které sem se naučil sám vyměňovat . Po několika nekonečných hodinách sme byli na místě . Největší šok byla změna času . Na místě bylo o osm hodin víc než u nás doma a k tomu ještě ten let . Bylo tam osm hodin ráno , když sme se všichni utahaní dostali z letadla . Dalš hodinu nám trvalo než sme prošli přes celní odbavení a dostali se pro zavazadla . Ty sme si vzali a trenér nás nasměroval k východu kde chytnul velkého taxíka aby nás dopravil na hotel .
Když sme tam dorazili , byl čas akorát na oběd . Ubytovali jsme se kousek od stadionu , kde byl bazén . Já sem měl samostatný pokoj . Jeden kluk co se jmenoval Jarda k tomu měl hned poznámku . On byl celkově dosti protivnej .
,,Nojo s pochcánkem nikdo spát nechce . Jeho pokoj smrdí na míle daleko '' prohlásil a šel na svůj .
Nechal jsem to být a šel se ubytovat . Pokoj byl moc pěkný a postel pohodlná . Vybalil jsem si věci , vyměnil si plenku . Další jsem si naskládal v koupelně do skžíňky . Stejně mě došlo , že je budu muset koupit I tady . Zásoby by mě vydrželi na čtyři dny a potom už pro mě přišel trenér , že se jde na oběd . Byl jsem zvědavej na místní kuchyň . Než sme odešli na jídlo , tak jsem se připojil na WI-FI a napsal domů , že sem v pořádku a na místě .
V jídelně byl veliký výběr jídla . Dal sem si maso a zeleninu . Jarda se šel cpát hned masem a sladkým . Trenér nic neříkal , ale s jeho výrazu jsem viděl , že nesouhlasí stím co jí . Po obědě byl určen klid . Po nem sme se sešli v zasedačce , kterou trenér najal .
,,Tak jo vážení . Vás sedm se sem dostalo . Máme tyto disciplíny . Dva jdou na 400 metrů kraul , dva na totéž , ale 200 metrů . Jeden na 400 metrů volný způsob a po jednom 200 metrů prsa a 200 metrů volný způsob . Vím jak kdo na tom jste . Doufám , že nějaká medile padne . Pro tebe mám Vlastíku návrh , zda by jsi kromě své části nechtěl zkusit se dostat na 400 metrů volný způsob . Trénovali sme doma na to hodně a tak bych řek , že to můžeme zkusit na ostro '' pověděl nám všem trenér .
,,To jsem na něho zvědavej . Tohle mimino taky chce být všude '' ozval se Jarda .
,,No zkusit se to může '' pověděl jsem já .
Ještě nějakou dobu sme rozebírali kdo a kdy bude plavat . Já jsem byl ve skupině pro svojí disciplínu na dobrém místě . Věřil jsem si , že ze skupiny bych se měl dostat v pohodě . Jen Jarda furt divně koukal , že budu závodit i sním .
Po diskuzi sme se vrátili do pokojů a bylo volno . Po večeři se šlo brzo spát .
Ráno sme měli trénink a po něm jsem měl já klalifikaci na závod 400 metrů volný způsob . Celkem jsem startoval třikrát a když sem skončil , tak k mému údivu jsem byl druhý a s časem lepším než měl Jarda . Po lehkém obědě se začalo znovu závodit . Čekala mě skupina 200 metrů volný způsob . Snažil jsem se soustředit na dýchání . Přece jenom jsem měl za sebou už dosti bazénů před tím . Nakonec jsem ve skupině skončil druhý , hned za klukem s Jižní Koree .
,,Vlastíku super úspěch hned na začátku . Jsi druhý , takže jdeš rovnou do čvrtfinále . Tím sme ušetřili čas pro tebe na disciplínu 400 metrů volný způsob '' oznámil mě trenér hned u bazénu .
Já si nandal na nohu malou ortézu bez které jsem chodit nesměl a šel sním do šatny se převléknout . Sledoval sem potom ostatní jak zápasí ve svých disciplínách . Do osmifinále za skupin postoupili čtyři . Druhý den byla skupina 400 metrů volný způsob . Bylo to pro mě velmi těžké , ale nakonec jsem skončil opět druhý a Jarda čvrtý . Ten musel projít přes osmofinále . Samozřejmě , že se rozčiloval jak mohl .
,,Hele nech toho Jardo . Neviděl jsem tě od chvíle co sme přijeli vůbec trénovat . To by jsi musel holt ráno vstávat brzo co ? No jo , ono je to pohodlí chrupkat až do snídaně , tam se nacpat co to jde . Já jsem místo válení šel ráno trénovat plavání i dýchání a snažím se jíst střídmě a zdravě . Tak se nediv , že ztrácíš formu když na to kašleš '' usadil jsem ho já .
Další den jsem měl volno a rozhodnul se , že se půjdu podívat na osmifinále plavání 400 metrů volný způsob . Sledoval jsem hlavně Jardu a přišel na chybu kterou dělá . Na začátku nasadil velmi ostré tempo a na závěr už mu nezbívali síly . Šel jsem to povědět trenérovi a ten mi jen řek , že to u něho taky viděl .
,,Víš Vlastíku , on si nedá Jarda vůbec říct . Myslí si , že když jeho otec je jeden ze sponzorů našeho týmu , tak může vše . Já bych ho nejradšji vyhodil , vůbec se sem nehodí mezi vás . Ten se dál než do čvrtfinále nedostane . To byl taky důvod , proč jsem chtěl aby jsi se zůčastnil i této disciplíny . Jak sem ti už minule řek , nejsi u mě dlouho , ale jsi ten nejlepší koho tady mám . Věřím , že půjdeš bojovat o medajle '' odpověděl mi z vážnou tváří on .
Další den jsem měl dost nabitý . Čekalo mě čvrtfinále u obou disciplín . Zatím co na 200 metrů volný způsob jsem nastupoval s důvěrou , tak na další jsem si nevěřil vůbec . Na první disciplíně jsem byl opět druhý a šel do finále přímo ..
Po obědě který jsem si dal velmi lehký na rozdíl od Jardy , kterej se nacpal masem jsem se v šatně převlékl do svých speciálních plavek s plenkou a šel na stupínky . U nich sem si sundal ortézu a když zaznělo moje jméno , tak sem si stoupnul na horu . Za chvilku byl dán pokyn ke startu . Připravil jsem se k odrazu a po startu skočil do vody . Soustředil jsem se jen na sebe a svoje plavání . Měnil styl po každém bazénu . Na poslední dva jsem zvýšil tempo na miximum . V půlce posledního přišla zrada . Dostal jsem křeč do zraněné nohy . Přestal jsem jí používat a doplaval až na konec . Trenér si toho všimnul a hned mě pomohl ven z bazénu .
,,Co je Vlastíku ? Chytla tě křeč do nohy ? Jinak buď v klidu , jdeš určitě dál '' pověděl mi on a dal přeze mě osušku .
Ano , šel jsem dál . Byl sem totiž opět druhý , zatímco Jarda poslední . Ten se jako vždy vztekal , protože vypadnul .
,,Už toho mám dost . Já tady makám tolik let a tenhle pochcánek pojdavej mě dostane jo ? Já to řeknu tátovi a ten vám přiškrtí peníze pořádně '' vztekal se nahlas .
Já jsem se k němu otočil a pověděl mu , že ať si říká co chce třeba santa clausovi na severním plu ale , že by měl začít u sebe a šel pomaloučku do šaten . Byl to zvláštní pocit . Zůstal jsem totiž z naší skupiny sám . Někteří odletěli domů v doprovodu sestry a jen dva zůstali na místě , protože za nima přiletěli rodiče .
Mě po návratu do hotelu čekalo překvapení . Trenér mě dal jinou kartu od pokoje stím , že mě přestěhoval . Trochu mě to vyděsilo . Přece jenom jsem měl ve skříni balík s plenkama a věcmi na přebalování . Otevřel sem si dveře a koukal , že je to apartmán . Otevřel jsem potom první dveře a nadskočil leknutím a s plnou parádou se počůral do plínky .
,,Baf bráško '' zařval na mě Péťa a vrhnul se mi kolem krku .
Za ním byli ostatní a všichni se smáli .
,,Ahoj rodinko , co tady děláte ? Fakt bych vás tady tak daleko nečekal '' pověděl jsem , zatímco mě všichni objímali .
,,Co sis myslel Vlastíku , že si necháme tvoje finále ujít ? Kdepak , moc dobře víme , že jdeš bojovat o medjle a to hned dvě '' pověděla mi maminka .
Po přivítání mě ukázal bráška náš pokoj . Protože se blížil čas na večeři , tak nás oba maminka přebalila do plínek a šlo se . V jídelně jsem se samozřejmě potkal s trenérem .
,,Bezva překvápko viď Vlastíku ? Užij si večer s rodinou . Ráno se spolu sejdeme . Zítra ráno je finále 400 metrů a odpoledne 200 . Vím , že to bude únavné pro tebe , ale trénink mít nebudeš . Jenom si procvičuj dýchání '' pověděl mi trenér .
Dal jsem si lehčí večeři a šel brzo spát . Ráno mě vzbudila maminka . Přebalila mě do čistých plenek a za chvilku mě vyzvednul trenér . Mojí rodině dal VIP vstupenky na obě finále . Byl jsem s trenérem v šatně sám .
,,Vlastíku , jak už jsem jednou řek . Jsi v mojem mužstvu krátce , ale dokázal jsi toho mnohem víc než kdokoliv jiný . Věřím ti , že dnes tě uvidím podat vrcholný výkon . Od nové sezony bych si přál , abys ses stal skutečně mým asistentem a semnou trénoval mladší žáky . Jinak jsem ti chtěl říct , že když bys neměl tak úžasnou rodinu , tak bych tě adoptoval kdykoliv já . Hele mám pro tebe návrh . Pojďme spolu zanechat těch oficialit a normálně mě tykej . Jsem pro tebe odedněška prostě Jarda a hotovo . Tak pojď , jdeme na to '' pověděl mi on a pevně mě obejmul .
Šli sme spolu k bazénu . On mě sundal sám ortézu a pomohl jako vždy na startovací blok . Za chvilku byl dán pokyn k přípravě na start a potom zaznělo klapnutí a já skočil do vody . Střídal sem tempo spolu se stylem plavání vždy po bazénu . Ke konci jsem zvýšil rychlost . Jenže potom to nečekaně opět přišlo . Do špatné nohy jsem dostal zase silnou křeč dokonce ještě horší . Na chvilku jsem zmizel po hladinou .
Slyšel jsem křik nejen od mojí rodiny , ale i trenéra . Přestal jsem používat špatnou nohu a zabral jen rukama a pravou nohou . Konečně sem se dotknul cíle . Trenér mě okamžitě vytáhnul z vody na startovací blok .
,,Vlastíku co se děje ? Zmizel jsi na chvilku pod hladinou ? Chytla tě zase křeč do nohy ? Hrozně jsi mě vyděsil ty jeden kluku můj '' zasypal mě otázkama .
,,Jo chytla mě znova křeč . Jak jsem na tom s umístěním ? '' vysoukal jsem ze sebe a celkem těžce dýchal .
,,Jen se podívej '' otočil mě on abych viděl na vyhlášení .
Šestý byl kluk s Kanady , pátý s USA , čvrtý s Dánska . Zastavilo se mě srdce v tu chvíli . Bylo mi to jasné . Mám určitě medajli . Jen ještě jakou . Třetí byl kluk z Německa a druhý já . Vyhrál závodník z Koree .
Trenér mě chytnul do náruče a měl jsem dojem , že mě umačká radostí . Při předávání cen jsem byl už v pohodě celkem . Oblečený v tričku s národní vlajkou jsem přebral medajli a plaketu . Hned po předání jsem se setkal s rodinou konečně .
,,Vlastíku , tys nás tedy vyděsil člověče . Tohle nám už nedělej prosím tě nikdy '' ozvala se Lenka jako první .
,,Nojo , promiň te mi to , ale fakt ta křeč byla nic moc . Proč mě , zrovna vzala do tý zlomený
nohy ? '' .
,,No to se dá těžko Vlastíku odpovědět . Přece jenom je ta noha slabší víš a byla hodně moc poraněná . Pokud by se to opakovalo , tak by se muselo udělat potom důkladné vyšetření na neurochirurii . Na to , ale teď nemysleme '' odpověděl mi tatínek .
Šli sme na chvilku na hotel , abych si trochu odpočinul . Odpoledne tedy spíš k večeru jsem šel ještě na jednu disciplínu . Moji oblíbenou , 200 metrů volný způsob . Byl sem už skutečně velmi unavený hned na startu . Řek jsem si , že do toho dám všechnu sílu která mě ještě zbyla a pokud bych prohrál , tak už nechám asi závodění .
Soustředil sem se na dýchání a jednotlivá tempo . Chvilkama sem vnímal křik diváků kde byl slyšet dost bráška jak tam ječí ať plavu co se dá . Když jsem doplaval do konce , tak sem s napětím čekal na výsledky . Šeté místo Litva , páté USA , čvrté Německo , třetí Kanada , druhé Korea . V tu chvilku jsem začal brečet a trenér který mě vylovil hned z vody taky . Byl jsem první . Mistr světa v palvání 200 merů volný způsob v mé věkové kategorii . Přiběhla ke mě celá moje rodina .
,,To snad né lidi ? Já jsem mistr světa '' jen jsem řek a po tvářích mě tekly proudem slzy .
,,Vlasíku už je to tak .Dokázal jsi to co z naší rodiny ještě nikdy nikdo '' pověděl mi tatínek a všichni mě mačkali radostí a brečeli semnou .
Na chvilku sme zamířili do šatny . Tam mě maminka oblékla a taky zabalila do plenek . Šel jsem si pro medajli a velký pohár . K tomu jsem byl ještě vyhlášený jako nejlepší z celého mistroství a dostl další pohár . Po zaznění státní hymny se šlo na hotel .
Při odchodu mě ještě zastavil trenér .
,,Vlastíku , hrozně moc ti děkuji ¨ pověděl mi se slzama v očích .
,,Nemáš zač . To já děkuji tobě a těším se na další sezonu . Dodal jsi mě sílu jít dál '' .
Na pokoj jsem si dal vše a šel za ostatníma .
,,Bráško , máš tady přes internet videohovor s tetou a klukama '' ozvala se hned Lenka .
Teta brečela dojetím , gratulovala k mému úspěchu a děkovala bohu , že mě dal sílu . Potom si vzali mikrofon oba kluci .
,,Mistr světááá ! '' zařvali společně , že jsem měl dojem , jako bych ohluchnul v tu chvíli .
,,Díky moc kluci , jen jsem teď málem ohluchnul s vás dvou . Teto , maminka by na mě teď byla asi určitě pyšná co ? '' nedalo mě , abych to neřeknul .
,,Vlastíku , ona tam nahoře je teď velmi velmi na tebe pyšná a všem tam říká , že je to její syn který se stal mistrem i vícemistrem světa '' odpověděla mi teta s pláčem .
,,Děkuji , těším se , až to společně oslavíme '' odpověděl jsem já .
Za chvilku stejným způsobem mě volala i paní ředitelka .
,,Vlastíku , děkuji ti a velmi si vážím toho , že jsi proslavil i mojí školu . Teď všichni budou vědět , kam chodí mistr světa . Těším se , až se nám vrátíš . Jsi náš nejlepší žák'' .
Přišlo mě i několik zpráv . Všichni mě gratulovali k úspěchu .
,,Tak jo rodinko a teď vzhůru slavit '' prohlásil tatínek .
V restauraci sme měli samostatný salonek . Tatínek vzal do ruky velikou láhev šampaňského .
,,Hele , já to šampaňský otevře jo ? '' ozvala se Péťa .
Ona ho skutečně otevřela , ale hned mě sním dosloval celého zlila . Měl jsem ho všude , za krkem I na zádech .
,,Tohle patří k tomu brácho '' jen zakřičela a dala mi láhev do ruky abych něco sám řek .
,,Nevím fak co říct . Jen vám všem hrozně moc děkuji . Nebýt toho , že jste si mě vzali k sobě když mi bylo nejhůř , ale i podporovali mě ve sportu , bych tady dnes nebyl . Slibuju vám , že ikdyž původně jsem si říkal , že bych se na další ročník už vykašlal , protože sem dosáhl vrcholu , tak budu pokračovat dál a třeba tohle místo obhájím . Tak tedy nazdraví vám všem a na další úspěchy '' pověděl jsem já a pozvedl láhev .
Ten večer jsem nemohl vůbec usnout . Stále se mě vše vracelo .
Druhý den sme se šli projít po městě a taky na trhy , kde sme si nakoupily všichni fůru pěkných věcí . Další den celá rodina se mnou odletěla domů . Let byl opět dlouhý , ale tentokrát se letělo první třídou tak to celkem uteklo . V letadle byly I noviny . Hned na titulní stránce byla moje fotka s oběma trofejema a pod ní zajímavý titulek .
,,Vlastimil Sítný zvaný vodní torpédo obsadil dvě přední místa ve dvou disciplínách '' stálo tam pěkně tučně .
,,Kdo jim u tom torpédu pověděl ? Jsem si myslel , že to je jen v rodině '' zavrčel sem .
,,Jo to víš bráško , tohle se neutají dlouho nikdy , ale můžu ti s klidem říct , že od nás to nemají '' odpověděl mi bráška který seděl vedle mě .
Mylel jsem si , že vzhledem k tomu , že sme domů přiletěli ve čtyři hodiny ráno , tak bude na letišti klid , ale ono ne . Čekalo tam na mě několik novinářů . Jako na povel se kolem mě sesypali a začli pršet otázky jak se cítím a další .
,, Děkuji vám , že jste přišli takhle brzo ráno . Jsem velmi unavený , ale samozřejmě i šťastný , že jsem vše dokázal . Osobně si myslím , že mě vše dojde až z odtupem času . Děkuji vám , ale teď když dovolíte chci jet domů a odpočívat '' prohlásil jsem já a zamířil za rodinou .
V hale nás čekal i děděček .
,,Vítej doma ty náš mistře '' prohlásil a hned mě obejmul .
Konečně se jelo domů . Tam sme dorazili v pohodě a mocně mě tam uvítala Bela . Po ní se dostala ke slovu i babička . Po přivítání sem šl k sobě do pokoje . Když jsem ho otevřel , tak jsem se pořádně leknul .
,,Mistr světááá '' zařvali kluci a vrhli se mi kolem krku .
,,Hergot , bando jedna záškodnická . Ještě jsem se kvůli vám právě počůral leknutím . No , ale hrozně rád vás kluci vidím '' pověděl jsem jim já .
,,A já jsem vosk nebo co ? '' ozvala se nima teta .
,,Kdepak , ty jsi mylující teta '' odpověděl sem jí já a pevně se sní objal .
,,Tak už nám to ukaž všechno '' začali žebrat kluci .
Ukázal jsem jim medaile a i poháry .
,,Tak jo kluci . Teď si Vlastíku pěkně odpočineš a při obědě se uvidíme '' řekla teta a odvedla kluky pryč .
Za chvilku přišla maminka . Zkontrolovala mě plenku , ale rozhodla se nechat její výměnu na později . Uložila mě do postele a přivolala Belu .
,,Tak si broučku teď chvilku odpočiň . Uvidíme se při obědě '' pověděla mi a odešla pryč .
Skutečně se me podařilo usnout . To jsem , ale netušil jaké hrůzy mě později hlavně o prázdninách čekají . Těsně před usnutím jsem ucítil onen šimravý pocit v břiše . Nojo došlo mi , asi se ve spánku pokakám na plno do plínek .
Pokračování příště .
