Autor Téma: ABDL školka 13  (Přečteno 2323 krát)

Offline gumidek

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 131
  • Karma: 4
ABDL školka 13
« kdy: Února 01, 2021, 14:06:34 »
Ahoj, zveřejňuji tu další díl ABDL školky od FrantyM.

ABDL školka 13. díl

Když jsme se vrátili zpátky z procházky, ještě jsem chvilku spal. Maruška mezitím vyměnila plínky Klárce, a pak připravovala spolu s Petrou stůl na oběd.
„Přivezla jsem pro Fanouška překvapení,“ řekla Maruška, a vytáhla z velké cestovní tašky velký nočník pro dospělé.
„Vypadá hezky, myslíš, že se bude hodit?“ odpověděla Petra, když si ho prohlédla.
„Myslím si, že se bude určitě hodit, Petro. Když mu budeš měnit plínky, můžeš ho na něj na chvilku posadit, třeba tam něco udělá,“ dokončila Maruška.
Chvilku poté mně probudily mokré plínky. Okamžitě jsem to dal najevo, a Petra mi pomohla vylézt z kočárku. Šli jsme spolu nahoru do mého pokojíku, vylezl jsem si na přebalovací pult, a dostal jsem zpátky do pusy dudlík.
Petra mně celého rozbalila, začala mně čistit v plenkové oblasti, a skládat plínky pod můj zadeček. Moc se mi to nelíbilo, to už zase mám být v plínkách? To mám v nich stále cítit mokro, když se jen trošku počůrám? Tak to tedy ne, zkusím Petru přemluvit, aby mi je nedala. Takový byl můj tok myšlenek, a rovnou jsem to začal realizovat.
„Petlo, já neci píny,“ řekl jsem, když mi je Petra protahovala mezi nohama.
„Fanoušku, ještě se počůráváš, tak musíš nosit plínky, jinak bys měl mokré oblečení.“
„Já neci píny, neci,“ řekl jsem, začal kopat nohama, a shodil plínky, které již byly na bříšku, a které chybělo jen zafixovat kalhotkami.
Petra tedy kapitulovala, a řekla: „Dobře, Fanoušku, zkusíme to tedy bez plínek. Vždycky mi ale řekneš, když budeš chtít čůrat nebo kakat, ano?“
Zakýval jsem hlavou na souhlas, Petra odstranila plínky, které se mi chystala obléct, a oblékla mi jen modré punčocháče s potisky medvídků.
Bylo to takové poloviční vítězství, ale přece jen bylo. Petra mi ještě obula bačkůrky, to jsem ještě vydržel nečůrat, a pak jsme šli spolu dolů do kuchyně na oběd.
Ovšem na schodech jsem to už nevydržel, a začal čůrat. Punčocháče ovšem nejsou plínky, moc toho nenasají, a za chvíli bylo na schodech jasně slyšet moje čůrání, a objevily se tam mokré loužičky moče.
„Fanoušku, proč jsi mi nahoře neřekl, že potřebuješ čůrat?“ zeptala se mně Petra, a dodala: „Tak jak jsem si všimla, ty ještě musíš nosit plínky, protože si neumíš říct, že chceš čůrat nebo kakat. Tak pojď, musím Ti dát plínky, abys znova neměl mokré oblečení.“
Vrátili jsme se zpátky do pokoje, a já, dobře si vědom svého selhání, jsem klidně ležel na přebalovacím pultě a nechal si dát plínky. Petra mi je bez problémů naskládala pod zadek, pořádně promazala mastí proti opruzeninám, a zabalila mně do nich. Následovalo bodíčko a overal modré barvy, který měl na prsou pejska, a na závěr mi obula bačkůrky.
Konečně jsme šli dolů na oběd, kde na nás již netrpělivě čekala Klárka s Maruškou.
Posadili jsme se ke stolu, Maruška všem nalila polévku, a zeptala se Petry: „Copak se stalo, že jste se nahoře tak zdrželi?“
„Ale, Fanoušek chtěl být velký kluk, tak jsme to zkusili, ale nakonec jsme zjistili, že ještě bez plínek nikam nemůže. Že je to tak, Fanoušku?“ řekla Petra.
Pokýval jsem hlavou, a hlavně se soustředil na jídlo, to bylo asi to nejlepší, co šlo v danou chvíli dělat.
Najedli jsme se, a po obědě jsme si dali sváteční kávu. Petra rozhodla, že po obědě nepůjdu spát, protože jsem spal celkem dlouho při dopolední vycházce.
Po nějaké době nastal čas na přebalení. Maruška nejdříve přebalila Klárku, která měla přece jen plínky déle, než já, a pak jsem přišel na řadu.
„Mám pro Tebe překvapení, Fanoušku,“ řekla mi Petra, když mně nahoře rozbalila z plínek, a vytáhla zpod pultu velký nočník.
Pomohla mi posadit se na něj a mezitím roztřídila použité plínky a připravila nové. Chvíli jsem na něm seděl, ale jak už jsem byl zvyklý na plínky, neudělal jsem nic do něj.
„To vůbec nevadí,“ řekla mi Petra, když mně pak na přebalovacím pultě přebalila, „třeba se to povede příště. Ale seděl jsi tam hezky trpělivě, a nezlobils,“ pochválila mně.
Zbytek odpoledne rychle utekl, a najednou nastal čas jít spát. Když mně Petra už v nočním zábalu plínek uložila do postýlky a zavinula mně do zavinovačky, přemýšlel jsem, co vše se za dnešek přihodilo: přijela Maruška, dostal jsem kočárek, velký nočník a zkusil jsem být na chvilku velký kluk bez plínek.
Únavou ze všech událostí dnešního dne jsem silně zadudal dudlík, a odebral se do říše snů. Než jsem tvrdě usnul, cítil jsem, jak čůrám do plínek.


Offline alf

  • 50 a více
  • ****
  • Příspěvků: 63
  • Karma: 0
Re:ABDL školka 13
« Odpověď #1 kdy: Února 01, 2021, 17:51:47 »
Hezký příběh a doufám že budeš pokračovat :) :)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:ABDL školka 13
« Odpověď #2 kdy: Února 02, 2021, 10:35:23 »
Velmi hezké, těším se na další pokračování.