Autor Téma: Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 2  (Přečteno 354 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 047
  • Karma: 4
Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 2
« kdy: Srpna 03, 2020, 16:00:10 »
Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 2. část


Konverzace byla velmi příjemná, Kikina se zbavila trapného pocitu. Jana se ukázala, jako dobrá společnice. Všechny si měly o čem vyprávět. Kikina přidala k dobru i to, jak se z ní stala pokakanda, zde na ostrově je toto tabu prolomeno.
Co si takto povídali, vešli do baru dva příslušníci Americké námořní pěchoty, kteří zde byli v rámci společného vojenského cvičení Ostrova Robinsona Crusoe, USA a Karibských mírových sil. Oba byli notně podnapilí. „Jo, máme tady dvě kočičky“ řekl jeden z nich. Jana jej upozornila na to, že se ve společnosti dam mají chovat slušně. „Bábo, Ty jim děláš patronku“? s chechtotem řekl jeden z nich. Oba si vyměnili obscénní posunky. „Asi bude nějaká akce“  prolétlo Kikině hlavou a krev se v ní vařila. Oba vojáci si zálibně prohlíželi Pavlu a Kikinu, oči se jim leskly chtíčem a chlípnou touhou. „Tu holku necháte na pokoji“ řekla rezolutně Kikina a ukázala na Pavlu. „Ale, kotě“ na to voják. Po té se začali bavit na Pavlin účet. „Hele, vona je slepá, ale snad tam dole to má v pořádku“. Druhý se krátce zasmál a v jeho očích se objevil chlípný pohled. Kikina dala paní Janě znamení, aby mlčela. „Já se vo vás postarám“ obrátila se na chlípníky Kikina napodobujíc mluvu pouliční holky. Při tom si pomyslela: „vy parchanti, xindlové, kurevníci, tohle vám nedaruju“ a nasadila svůdný úsměv.
Oba vojáci se na ni zálibně dívali. „Tak, kočko, jdem na to, máme připravenej člun, pojedeme na Trinidad“ řekl jeden z nich a vykročil ke Kikině. „Hošani, jak vás tak pozoruju, dlouho jste neměli ženskou, jste nadržení, je potřeba upustit páru, nemám pravdu“? „To si piš, kočko“ řekl voják a oba se dostali do její blízkosti. Bar stichl a byly zapnuty bezpečnostní kamery, které snímaly obraz i zvuk.
Oba k ní přikročili a jeden ji vzal za loket: tak, deme“. V tom Kikina vykopla pravou nohu a zasáhla jej do rozkroku. Chlap se svalil a dal se do bolestného vití. Druhý se začal po ní sápat. Ten dostal levačkou do brady, ale na rozdíl od toho prvního se nedal a ránu jí vrátil. Došlo k regulérní rvačce, voják získával převahu, druhý se taktéž sbíral ze země a mínil se přidat ke rvačce. Kikina byla ve střehu a opět jej kopla do stejných míst. „Musím svou léčbu zopakovat, asi moc nepomohla“ procedila skrz zuby. Druhý útočník na ni dotíral. Kikina si naplnila kalhotky, což bylo doprovázeno příslušnými zvuky. Voják zkoprněl a toho dívka využila k bleskovému zásahu do rozkroku. Také druhý útočník se svalil a řval bolestí.
„Hoď mi provazy“ zvolala na Barmana. Ten pohotově zareagoval a dívka oba pevně svázala. „Pěkně jsem vám ty koule nakopala, doufám, že vás ty choutky přešly“. „Mrcho“ zavrčel jeden, druhý se nezmohl ani na slovo.
„Zavolal jsem empíky“ řekl barman. Pro vysvětlenou se jedná o military policy, nebo-li vojenskou policii. „Tak to je docela rušno“ řekla Pavla.
Příslušníci Americké vojenské policie byli na místě během několika minut. Neprodleně zahájili výslech Kikiny a svědků. Po té si převzali oba vítečníky. „Vy se dostavte na vojenskou základnu na Trinidadu a Tobagu na Chaguaramas“ řekl jí jeden z důstojníků. „Ano, dostavím se“ odpověděla dívka.
Na místě přistál vrtulník, který vzal na palubu oba vojáky a příslušníky vojenské policie. Ti následně převzali záznamy z bezpečnostních kamer, ty byly taktéž zaslány místní policii, která s tou Americkou vojenskou spolupracovala.
„Uf, to byla rozcvička“ řekla Kikina. „Teď bych si dala do prdele jednoho velkýho panáka rumu“. „Tam ne, tam by Tě to pálilo“ řekla Pavla a všichni se rozesmáli. „Je to na účet podniku“ řekl barman. „Platit bych měla já“ namítla Pavla. „Tady platí slovo chlapa“ odpověděl jim barman a všem nalil. „Tak, na Kikinu“ řekla paní Jana a všichni si připili. Kikina usedla na barovou stoličku, obsah jejích plných kalhotek jí hřál, hovínko se jí rozmatlalo po zadečku, což jí dělalo příjemně a dostala orgasmus.
Naše skvělá parta vydržela v baru až do rána. Sklenička stíhala skleničku, vtip vtip. Stará paní se nenechala zahanbit a vyprávěla vtipy a různé historky.
Ráno pak Kikina doprovodila Pavlu domů. „Tak jsem dnes kalila i kálela“ řekla se smíchem Kikina. „Tys dnes opět zářila“ odpověděla jí na to Pavla. „Zítra se samozřejmě pustím do té uriny, železo se má kout, dokud je žhavé“. „Tak, hlavně, zlom vaz“ na to Kikina: „Půjdu se osprchovat a pak si na chvíli zdřímnu. Po příchodu domů tak učinila a usnula tvrdým spánkem.
Práce na zneutralizované urině započaly druhého dne. Iniciativy se ujala Pavla spolu s lékaři nemocnice Ostrova Robinsona Crusoe. Do projektu se zapojili i programátoři, jeho hlavní mecenáškou se stala královna Blanka, která tušila, že Ostrov Robinsona Crusoe je blízko epochálního objevu. Následovala mravenčí práce, testy a hledání. Paní Jana byla umístěna v nemocnici Ostrova Robinsona Crusoe, brala to sportovně a s nadhledem. Její muž Bob se ukázal, jako dobrý společník, spřátelil se s Pavlou i Kikinou. Paní Jana si to užívala a nejvíc ji posilovala naděje na brzké zlepšení jejího zdravotního stavu.Jak se později ukázalo, pobytem v nemocnici Ostrova Robinsona Crusoe neprohloupila. Po pěti dnech byl projekt dokončen a ona byla první pacientkou. Nejprve se vyčůrala do chytrého nočníku, který byl přepnut na diagnostický. Moč zrozsolovatěla, do uriny byl nainstalován speciální program. Po té pacientka ulehla na břicho, želatina jí byla přiložena na záda a nyní započala vlastní operace. Paní Jana cítila příjemné teplo a lehké brnění v zádech. Její bederní svaly se uvolnily a ona se vyprázdnila. Jak se později ukázalo, souvisí to s léčbou, ale ničemu to nevadí. Lékaři sledovali prostřednictvím monitorů průběh operace. Ploténka zapadla na své místo, zneutralizovaná urina se vstřebala do těla. „Necítím žádnou bolest“ řekla pacientka, akorát jsem se podělala“. „To nic“ chlácholili ji všichni a měli obrovskou radost z tak velkolepého úspěchu.
Po té, co byla pacientka podrobena neurologickým vyšetřením a bylo zjištěno, že operace dobře dopadla započala sériová léčba vyhřezlé ploténky. Praxe je následující. Pacient se vyčůrá do nočníku, plenkových kalhotek, nebo plenek. Chamber pot tablet, nebo plenkový čip je opatřený příslušným programem. Po přiložení na pacientova záda urina začíná účinkovat. Oskenuje postižené místo, vstřebá se a vyhřezlá ploténka se vrátí do původního stavu. Lékaři dohlížejí na průběh a v případě potřeby zasáhnou prostřednictvím počítače.
Tuto metodu brzy převzala i virtuální nemocnice, tak, že lze takto pacienty operovat na dálku. Zájem je obrovský. Přes počáteční skepsi neurologů se i oni zapojili do spolupráce s nemocnicí Ostrova Robinsona Crusoe. Pavla získala prestiž, vyznamenání a finanční odměnu. Rozdělila se s Kikinou, která na tom měla lví podíl.
Dny plynuly. Kikina se dostavila na vojenskou základnu Chaguaramas, kde byla vyslechnuta seržantkou vojenské policie. Jednalo se o dívku o 5 let starší. Výslech byl veden v přátelském duchu a obě si brzy tykaly, popíjely kávu a pojídaly zákusky. „Pěkněs jim nakopala koule“ řekla uznale seržantka. Pak dodala: „vedla sis skvěle, takhle by se měly holky bránit znásilnění. To video je opravdu skvělé“. Kikinu polilo horko, něco jí napadlo, ale netroufala si to tady říci. Seržantka i několik dalších důstojníků ji pochválili a její svědecká role tím byla skončena.
Brzy byli oba vojáci převezeni na Ostrov Robinsona Crusoe. Soud byl krátký, předsedkyní soudu byla královna Blanka, která oba pachatele odsoudila k třítýdennímu trestu veřejně prospěšných prací, kdy byli převeleni na sklizeň kávy, které bylo nadbytek. „Teď vám kafe poleze ušima“ řekla Kikina k oběma vojákům, které eskorta odváděla na místo trestu. Dozorci se tímto jejím výrokem náramně bavili.
Když Kikina hovořila s Pavlou a sexuoložkou Lindou, řekla: „napadla mne jedna možná šílená myšlenka. Proti znásilnění by se ženy a dívky mohly bránit tím, že si naplní kalhotky. To násilníka může odradit. Nepomůže to ve všech případech, ale snad to někomu pomůže“. Tato její metoda byla zahrnuta do příruček pro ženy a dívky a jak bylo zjištěno, mnohé pachatele znásilnění to odradí. Kikina tím u žen a dívek velmi stoupla v ceně. „Jsi taková agentka 007“ říkala jí žertem Pavla.
Paní Jana s mužem odjížděla domů. Byla obohacena o nová přátelství a navrátilo se jí zdraví. Na ostrov pak jezdívala velmi často.
„A přeci se posral“ řekla Pavle a Kikině. Obě se musely smát, neboť si připoměly výrok Galilea Galileiho „a přeci se točí“. Paní Jana s mužem nasedla do trajektu, který odplouval.
„To bylo hektické období“ řekla Pavla. „Alespoň jsem si zvýšila kondičku a nabyla nových zkušeností“ řekla Kikina. Obě kamarádky se pak dlouho procházely po pláži Ostrova Robinsona Crusoe a vychutnávaly si tu nevšední pohodu.

Konec příběhu.