Autor Téma: Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 1. část  (Přečteno 324 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 043
  • Karma: 4
Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 1. část
« kdy: Červenec 30, 2020, 21:08:03 »
Milí čžtenáři
Předkládám dvoudílnou povídku Urina při léčbě vyhřezlé ploténky. V současné době je urinoterapie k dispozici, kdo ví, co může být do budoucna.
Urina při léčbě vyhřezlé ploténky 1. část


Tak Ti mi není nějak dobře“ postěžovala si Kikina Pavle. S touto nevidomou masérkou se velmi spřátelila a stále si měly o čem povídat. Pavla ráda slýchala o jejich činech. Kikina to někdy s humorem nadlehčovala. „Tak, co Tě trápí“? Dotázala se Pavla. „Ale, teď jsem byla na obchodních jednáních v Americe ohledně svých knih a to víš, aklimatizace“. „Co, nemůžeš si tady zvyknout“? Řekla jí škádlivě Pavla. „Což o to, tady jsem doma, ale moje střeva, nebyla jsem tři dny na velké a břicho mne bolí, jak čert“. „Jsem odbornice na břišní masáže“ nabídla se dívka. „Však, právě pro to za Tebou jdu“ na to Kikina.
Obě spolu šly do masérny. „Lehni si tady na to lehátko“ vyzvala Kikinu Pavla. Po té jí prohmatala břicho. „Máš ho tvrdé, jako kámen. Bolí Tě to“? „Jo, jako čert, asi mám zauzlená střeva, mám v nich beton“ zanaříkala Kikina. „Neboj, to bude v pohodě, trochu Ti od toho betonového bloku odpomůžu“ těšila ji Pavla. Po té, co jí prohmatala řekla: „Kiki, teď si lehni na břicho“. Po té, co tak Kikina učinila, Pavla jí zkušeně roztáhla půlky a zavedla namydlený prst s neutralizační látkou IN do zadečku“. „Máš tam pořádný špunt“ řekla znalecky. „Zavedu Ti do zadečku čípek a pak udělám masáž“ seznamovala dívku s procedurou. „To je mi jedno, hlavně, že ta bolest pomine“ odpověděla zmučeně Kikina. „Na jedno Tě chci předem upozornit, při té masáži se řádně pokadíš, ale to Tobě zas až tak vadit nebude“ řekla se smíchem Pavla: „jo, ani se Tě nemusím ptát, zda chceš plenky, nebo kalhotky, Ty jsi kalhotková“ a obě se srdečně zasmály.
Po té Pavla zavedla Kikině do zadečku avizovaný čípek a zručně jí navlékla jednorázové kalhotky z plenkového bambusu.
„Ty kalhotky jsou snad o dvě čísla větší“ řekla s údivem Kikina. „Neboj, za chvíli Ti budou těsné“ odpověděla jí jse smíchem pavla a  dala se do masáže. Kikina cítila pohyb ve střevech. „Až se Ti bude chtít, tak to pusť“ vybídla ji věcně Pavla. Po chvíli se masáž neminula účinkem a Kikina začala kadit. Zmocnil se jí dobře známý pocit úlevy a vzrušení. Pavla počala masírovat i močový měchýř. Kikina Začala čůrat, ozvalo se syčení. Její moč zrozsolovatila. „Mám to kompletní, strašně se mi ulevilo, byl to porod“ řekla úlevně Kikina. „Jako bys někdy rodila“ se smíchem řekla Pavla: „že ti teď ty kalhotky padnou, jako ulitý““. „Jo, teď v nich mám docela těsno, ještě k tomu ta zneutralizovaná urina, ale příjemně mne to hřeje ve předu i v zadu“. Pavla jí sáhla na zadek. „Pěkná boulička“ řekla. Kikina ještě zatlačila a opět se za příslušného zvukového doprovodu vyprázdnila. Boule na kalhotkách se ještě víc zvětšila. „Ta masáž mi pomohla“ řekla a vděčně se na Pavlu usmála.
„Jsi hotová, Kiki“? Dotázala se jí Pavla. „Už jo, teď se musím někde dát do pořádku“. „Ale, kdepak, já Tě dám do pořádku, je to součástí masáže, poskytuju kompletní servis ke spokojenosti zákazníků i zákaznic“ a již šla pro potřeby k provedení očisty. Nejprve svlékla Kikinu a jednorázové kalhotky z plenkového bambusu i  s jejich obsahem dala do linky na zpracování zneutralizovaných produktů. Zneutralizovanou urinu oddělila k léčebným účelům. Po té vzala žínku, mýdlo a jala se Kikinu dávat do pořádku. Přes to, že byla nevidomá, šlo jí to od ruky.  „Není Ti to nepříjemné“? Dotázala se jí Kikina. „Vůbec ne, řekla bych, že právě naopak“. Kikině dělalo velmi příjemně, když jí Pavla myla zadek teplou vodou. Po té, co byla očista dokončena, ukázala Pavla Kikině její zpracované produkty. Spolu s kalhotkami byly vytvarované do cihličky, vše bude nyní sloužit, jako hnojivo. Kikina se oblékla. Když chtěla platit, Pavla se ohradila. „Přátelé buďme a dluhy si plaťme“ řekla rezolutně Kikina a dala na stůl 650 Peso Ostrova Robinsona Crusoe.
„Můžu tady s Tebou chvilku zůstat“? Dotázala se Kikina: „ráda bych viděla, jak masíruješ ostatní“. „Ale, jo, klidně“.
„Jde Ti to od ruky“ řekla uznale Kikina, Pak dodala: „máš tady v rozpisu 3 holky na břišní masáže a jednu seniorku s vyhřeznutou ploténkou, s těma holkama Ti pomůžu,budou potřebovat stejnou očistu, jako já“. „Pokud Ti to nebude vadit“? „Ale, vůbec, ne, jako správná pokakanda se dokážu vžít do situace stejně potrefených a jestli myju svůj, nebo cizí pokaděný zadeček je mi jedno“.
Obě dívky se činily, Pavla Kikině za její pomoc dala 300 Peso Ostrova Robinsona Crusoe. „Spojila jsem příjemné s užitečným“ řekla s úsměvem Kikina.
Když byly po třech hodinách hotovy obě se převlékly. „Nezajdeme někam na skleničku dobrého vína“? Navrhla Kikina: „zvu Tě“. „Přijímám“ na to Pavla a za chvíli již spolu seděly v jednom z barů na východním pobřeží ostrova. „Tak, na zdraví“ přiťukly si obě dívky a napily se dobře vychlazeného červeného vína. „To byl dnes den, viď, Kiki“ řekla Pavla. „Já jsem si to užívala, nejprve jsem byla za řádnou pokakandu a pak jsem i já umyla 3 pokaděné zadečky, bylo vidět, že těm holkám to dělalo příjemně“. „Tobě taky“ škádlivě řekla Pavla a obě si opět za bujarého smíchu připily. „Tak, na zdraví a pěkně do hněda“ řekla Kikina a obě se rozesmály na celé kolo.
„Ty, Pavli, tak mne napadlo, když jsem se pokadila, tak jsi mi sáhla na kalhotky a viděla jsem, že Tě to svým způsobem vzrušilo“. „Ano, Kiki, v tom máš pravdu, vždy mne fascinuje, kolik toho z člověka vyjde, Tys tam měla docela pěknou forotu, proto jsem Ti dala ty větší kalhotky, však Ti pak byly docela těsné“. „Seš srandistka“ „Jo, mám smysl pro humor“ a obě si opět připily.
   Seděly a bylo jim příjemně. K jejich stolu si přisedlo několik lidí a to ostrované i zahraniční turisté. Řeč se stočila tu na ono, tu na další téma. Zahraniční turisté se pavly vyptávaly na její masáže, dostala několik objednávek. „Nejlepší kšefty se uzavírají v hospodě,to si piš“ řekla Kikina Pavle.
K dívkám si přisedla seniorka s vyhřezlou ploténkou, kterou Pavla masírovala. Jednalo se o Americkou turistku, která zde byla se skupinou seniorů na týdenním pobytu. „Ostrov Robinsona Crusoe je báječná země“ rozpovídala se. Pak se usmála na Pavlu: „děvenko, ta masáž mi alespoň trochu ulevila od bolesti zad, ale mám vyhřeznutou ploténku, s tím se už nic nedá asi dělat“. „Jedině operace“ řekla vážně pavla. Kikina, která byla v dobrém rozmaru řekla: „nebo to počůrat“. Tuto větu pronesla v Češtině, tak, že jí rozuměla pouze Pavla a obě se bláznivě rozchechtaly. „Co vás tak pobavilo“? Ptala se Americká seniorka. „Tys tomu dala, Kiki“ řekla Pavla. „Ale, to jen takový žert“ omluvně řekla Kikina. „Ale, to já jen tak žertovala“ dodala a na tváři se jí objevil ruměnec. „Ta asi vystřízlivěla“ pomyslela si Pavla a bylo jí tak trochu líto, že se její kamarádka takto blamovala. Američanka měla smysl pro humor a očividně se jejími rozpaky bavila. Kikina objednala další rundu. „Už bys neměla pít, vypadávají z Tebe samé duchaplnosti“ řekla jí Pavla. „No, dnes ze mne furt něco vypadává, nejprve do kalhotek a teď tady trousím kraviny“ řekla Kikina, ale bylo jí trapně. „Jo, s tím počůráním, děvenko, to snad říkají babičky na celém světě, taky já to svejm vnukům říkám, když se někde odřou a přijddou za mnou s brekem“. Kikina byla této ženě vděčná, že jí hodila záchranný kruh a neznemožnila se v této společnosti.
Mezi tím do baru přišlo 5 dívek z ženské vojenské neutralizační brigády. Přisedly si k nim a zábava se živě rozproudila. Kikina byla pořád z toho počůrání nesvá a se všemi si připíjela, aby v sobě utopila ten trapný pocit.
Pavla si toho povšimla, ale v tom se k ní Kikina naklonila. „Ty, Pavli, něco mne napadlo, což, kdyby se zneutralizovaná urina přikládala na záda. Tak trochu mám přehled o jejích léčebných vlastgnostech, možná, že by to nějak šlo“? „To není špatný nápad“ odpověděla jí zamyšleně Pavla. Američanka je se zájmem pozorovala a velice záhadně se usmívala. Dívky netušily, že rozumí jejich jazyku a také to,že se  chystá něco velkého. Stále se usmívala a v jejích očích se objevil šibalský výraz. „Jako by nám rozuměla“ problesklo Kikině hlavou. „Ano, přikládá se na rány, spáleniny a pomáhá, ale mám Ti takové tušení, že jsme blízko něčeho epochálního, akorát to nedokážu nějak uchopit“ řekla zamyšleně Pavla. „Tak trochu si myslím, že by nám v tom mohl pomoci programovací systém Robinson Crusoe“ odpověděla jí se zájmem Kikina. „To musím probrat s Pavlem, třeba na něco přijde, zná hodně nevidomých programátorů“ dodala Pavla a již jej kontaktovala.
„Je to velmi zajímavé, budu to muset probrat s našimi programátory, myslím, holky, že jste blízko velkého objevu“. Pak dodal: „podle toho, jaký je tam hluk předpokládám, že jste někde v baru“. „Ano, jsme s Kikinou“ a dívku mu představila, neboť se ti dva před tím ještě neznali. Hovor trval ještě půl hodiny, po té byl ukončen.
Další překvapení následovalo. „Holky, já vím, co jste si vyprávěly“ řekla Američanka Kikině a Pavle. „Ježíšmarjá, těm trapasům snad nebude nikdy konec, jo, holt Slovan všude bratra má i v dalekém Karibiku. Já se moc omlouvám za ta svá přešlápnutí“ řekla Kikina a byla celá rudá rozpaky. „Ale, vůbec se děvenko neomlouvejte, já jsem svého muže poznala takto“ řekla seniorka a dala se do vyprávění:
„Jmenuju se Jana Wilkisová.V Československu jsem pracovala jako letuška. Jednou jsme letěli do Ameriky a já jsem rozdávala jídlo. Jeden černoch pořád ukazoval na broskve. Snědl jich 5 a ještě ukazoval na další. Byla poslední a já řekla, tak, černoušku, tady máš poslední broskvičku a teď se třeba poser. Ten černoušek perfektní Češtinou řekl, že on se neposere a dodal, že studoval v Praze. Já jsem se tam rozeřvala, jako kráva, on mne těšil, nakonec jsme se do sebe zakoukali a vzali jsme se. „A posral se nakonec“? Zajímalo jednu dívku z neutralizační ženské vojenské brigády. „A víš, že Ti ani nevím, byl pak nějakej zamlklej, pak někam po přistání rychle odběhl, ale nepochlubil se mi, ale, zeptám se ho na to“.
Zábava plynula, všem bylo dobře. Pavla něco kutila na tabletu a s někým si psala. Po hodině řekla: „tak teď se do toho dali programátoři a máme rámcovou představu, jak to bude probíhat. Je to reálné“. řekla po té, co skončila s prací. „Já jdu do experimentu“ nabídla se paní Jana. „Mělas vynikající nápad“ pochválila Kikinu Pavla. Dívky ze ženské vojenské neutralizační brigády odešly, se všemi se srdečně rozloučily.
Pokračování příště