Autor Téma: ABDL školka 9  (Přečteno 2762 krát)

Offline gumidek

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 131
  • Karma: 4
ABDL školka 9
« kdy: Května 05, 2020, 07:41:53 »
ABDL školka 9. díl
Ahoj, je tu další pokračování ABDL školky od FrantyM

Když jsme ten den přijeli do školky, předal jsem Petře klíčky od auta, a odešel i s Petrou dovnitř. Po přebalení do čistých plínek a převlečení do dupaček jsem byl nakojený Maruškou, a následně jsem byl pozvaný k Hedvice do kanceláře.
„Dáš si kafe, Fanoušku?“ zeptala se mně Hedvika.
Přisvědčil jsem, a Hedvika nachystala do konvice vodu a do šálků kávu. Za chvilku voda vřela, a Hedvika, když zalévala šálky, mi řekla: „Abys věděl, proč jsem Tě vlastně pozvala: Jde o to, že jsem se rozhodla nabídnout pro vás, naše miminka, jednorázové plenky s potiskem.“
„Aha, tak to zní zajímavě,“ řekl jsem, upíjeje postupně lahodný nápoj ze šálku.
Hedvika mi předložila leták, na kterém byly zobrazeny produkty od jednotlivých firem, a dodala: „Vzhledem k tomu, že tyto plenky jsou sice savější, ale také dražší, byl by pak měsíční příplatek vyšší o tisíc korun. Doobjednat se taky také boostery, které slouží k navýšení savosti plínek. Ty pak dostanete od nás jako malou pozornost.“
Zadíval jsem se na jednotlivé produkty, a hned mi bylo jasno. Klárka totiž prakticky ihned po mém návratu z nemocnice objednala plenkové kalhotky Crinklz Astronaut. Tyto plínky mi velmi vyhovovaly z hlediska savosti, a navíc na nich byly zobrazeny líbivé obrázky.
„Nabídka je to rozhodně zajímavá, Hedviko,“ řekl jsem, dopil zbytek kávy v šálku, a dodal: „Pokud jde o mě, rozhodl bych se pro používání Crinklz Astronaut. No, a případné boostery se také budou hodit.“
„Dobrá, já si to tedy poznačím, Fanoušku. Ještě dneska to odesílám do firmy,“ řekla Hedvika.
Odešel jsem zpátky dolů za Petrou, která mi zkontrolovala stav plínek, a převlékla mě na dopolední odpočinek v kočárku.
Zbytek dne proběhl jako každý jiný ve školce, jen jsem asi musel pít víc, než obvykle, protože ráno jsem se probudil s plínkami úplně mokrými, a to do poslední nitky.
Klárka mně přebalila do čistých plínek, nasnídali jsme se, a vyrazili do školky. Před školkou stála dodávka s německým číslem, a Hedvika spolu s Petrou vynášely kartony, které řidič rovnou skenoval.
„Fanoušku, dneska se dočkáš překvapení,“ řekla Petra, a ke Klárce dodala: „Dneska přivezly ty plenky s potiskem a boostery.“
„Chcete nějak pomoct?“ zeptala se Klárka, ale Petra odpověděla: „Ne, díky, zbývá už jen několik kartonů, a pak ty plenky musíme rozdělit mezi děti.“
Za chvilku byla celá dodávka složena a rozdělena, a Hedvika ještě řidiči podepisovala nějaké papíry.
S Klárkou a Petrou jsem vešel do školky, a Klárka ještě řekla Petře: „Fanoušek dneska v noci moc čůral, tak bude potřebovat silnější zábal plínek.“
„Díky za informaci, Klárko. Hned ho přebalím do čistých plínek,“ odpověděla Petra, v šatně mně svlékla tak, že jsem byl jen v bodíčku a plínkách, a na nohy mi obula pletené bačkůrky. Už když mně svlékala, všimla si, že mám na bodíčku, v místech, kde se rýsoval balík plínek, mokrý flek.
„Tak pojď, Fanoušku, musíme přebalit do čistých plínek,“ vzala mě Petra za ruku, a šli jsme spolu k přebalovacímu pultu, na který mi pomohla vylézt.
Vzala z police jednu z plínek Crinklz Astronaut, které tam mezitím Hedvika vyskládala z balíku, tenkým nožíkem ji nařízla na vnější straně, zasunula dovnitř booster, a pak tento otvor pečlivě zalepila lepicí páskou. Ve výsledku byla plínka podstatně silnější, ale díky boosteru také savější.
Petra mi svlékla bodíčko a již notně počůrané plínky, podložila pode mne tuto vylepšenou plínku Crinklz Astronaut, na kterou ještě položila dvě froté plínky a čtyři bavlněné plínky doplněné fleecovou separační plenou, a plínku pečlivě zalepila. Na ni jsem ještě dostal kalhotky na pleny s potiskem opiček, a následně ještě oblékla a zapnula nové bodíčko, které mělo na ramenou a v rozkroku druky.
Následně ještě odešla pro dupačky a bačkůrky, avšak nevšimla si, že jeden z druků na bodíčku nezapnula správně, a ten se uvolnil. Já jsem si toho ovšem všiml, a snažil se ho zapnout. Petra, které ke mně přišla s dalším oblečením, to uviděla, a řekla rozzlobeně:
„Tak to ne, Fanoušku, svlékat se mi tady nebudeš,“ při těch slovech rozepnula body a kalhotky na pleny, dala mi několikrát přes zadek, a následně přinesla ortopedické plenkové kalhotky, do kterých mně rychle oblékla, a následně dokončila oblékání. Díky těmto kalhotkám jsem musel mít nohy hodně od sebe, a Petra řekla:
„Fanoušku, za to, že ses chtěl svlékat, budeš v těchto kalhotkách až do oběda.“
Poté mi pomohla slézt z přebalovacího pultu, a odešli jsme spolu za Maruškou, která mě nakojila. Jestli si Maruška něčeho všimla to nevím, protože nic nedala najevo.
Následně jsem od Marušky šel za Petrou, která mě uložila do hlubokého kočárku. Ostatním dětem, které byly zvědavé, co se děje, řekla: „Fanoušek se pokoušel svlékat, takže dostal silný plenkový zábal, ve kterém bude až do oběda.“
Čas v kočárku byl pro mne velmi dlouhý, chvílemi jsem se díval na hada ze žlutých a červených kuliček, občas s medvídkem nebo chrastítkem, které mi Petra do kočárku dala.
Občas mi Petra vyměnila dudlík za jiný dudlík, od lahve s čajem, který jsem rád přijal. I přes korbu kočárku jsem slyšel, jak si ostatní děti hrají, občas někoho některá z tet přebaluje, a také jsem zahlédl Hedviku, která se na nás byla podívat.
„A co vlastně Fanoušek provedl, že leží v kočárku?“ slyšel jsem, jak se Hedvika ptá Petry.
„No, rozepínal si body, přistihla jsem ho u toho,“ odpověděla Petra.
„To bude asi nedorozumění, Petro, jakmile bude Fanoušek po obědě, tak ho za mnou pošli…“ slyšel jsem ještě, když se Petra s Hedvikou vzdalovaly.
Konečně nastal čas obědu. Petra mi ještě v kočárku vyměnila plínky, a i když byl v plenkových kalhotkách Crinklz Astronaut vložen booster, přece jen se mi zdála být plínka podstatně příjemnější. A to i přes ten fakt, že v ní bylo ještě několik bavlněných plen a dvě froté pleny. Petra mě nakrmila rovnou v židličce velmi dobrou krupicovou kaší, po níž ještě následoval sunar v kojenecké lahvi s dudlíkem.
Hned po jídle jsem šel rovnou do kanceláře za Hedvikou, která mne již netrpělivě očekávala. „Tak jsem slyšela, Fanoušku, že jsi zlobil. Že prý sis rozepínal bodíčko, když Tě Petra přebalovala do čistých plínek. Jak to vlastně bylo?“ zeptala se mne Hedvika.
„No, když mne Petra přebalovala, dala mi také čisté bodíčko. Zapnula ho, ale jeden druk zapnula špatně, ten se uvolnil, a já ho chtěl znovu zapnout,“ řekl jsem Hedvice.
„Aha, tak takhle to bylo. Ale to jsi měl Petře říct, nebo aspoň ukázat,“ řekla Hedvika, „příště, Fanoušku, ať už se to neopakuje. Miminka se u nás nesmí sami svlékat, to za Tebe udělá vždy Petra, která Tě převlékne při přebalování. Petra si pak myslela, že si chceš sundat plínky.“
Slíbil jsem Hedvice, že už se to nebude opakovat, a s tím jsem odešel opět do kolektivu ostatních dětí. Některé z nich tety přebalovaly, a já si všiml pestrosti plenek s potisky. Mimo mých plenek Crinklz Astronaut tam některé děti měly plenky Bunny Hops, Rearz Baynard či Rearz Princess Pink.
Den ve školce již uplynul poměrně klidně, a když pro mne Klárka večer přijela, ani se mi nechtělo domů. Konečně jsem se i ve školce dočkal oblíbených plínek, a nemohl jsem se dočkat, až příští den znova uvidím Petru a ostatní lidi ze školky.


Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:ABDL školka 9
« Odpověď #1 kdy: Května 05, 2020, 14:30:14 »
Těším se na další pokračování.