Autor Téma: oper 7  (Přečteno 502 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 052
  • Karma: 4
oper 7
« kdy: Února 01, 2020, 07:38:39 »
Kapitola 7. Mejdan na chatě, hořká vůně mandlí, výstřely


Přiblížil se den, kdy se měl konat avizovaný mejdan na chatě. „Ne, abys zase udělala ostudu“ kárala Markétu mamka. „Neboj, mami, dám si pozor“ řekla dívka a byla pevně přesvědčená, že tentokrát se to obejde bez incidentů. Velmi se na mejdan těšila, opět uvidí své spolužáky.
„Lukáši, dnes to vypukne“ řekla Kikina. „Já budu obsluhovat a Ty budeš dělat jako by údržbáře a dohlížet na chod téhle chaty“. „Jo, Kiki, mám to pod kontrolou“ řekl Lukáš, který pak v zápětí dodal: „dnes to bude docela mazec“.
Bývalí spolužáci se postupně scházeli na chatě pana Slabého, jeho syn Pavel chodil na stejné gymnázium, jako Markéta. V době, kdy se náš příběh odehrával byl studentem univerzity v Hradci Králové, obor informatika, na chatu v Krkonoších to měl blízko a docela často tam pobýval. Jeho otci se to náramně hodilo, neboť potřeboval pro své špinavosti počítačového experta a pavel byl dobrý hacker.
„Sakra, tu holku jsem někde viděla“ prolétlo Markétě hlavou, když zahlédla Kikinu. Ta se na ni mile usmála. „Ty oči, kde jsem se s ní mohla jenom setkat“? Usilovně přemýšlela, ale na nic nemohla přijít.
„Ahoj Markétko“ vytrhl ji z přemýšlení Václav. „Jé, ahoj, Vašku“ na to Markéta a mile se na něj usmála. „Jsem moc rád, žes mezi nás přišla“ řekl a mile se jí zadíval do očí. Markéta si povšimla, že k ní cítí víc, než jen kamarádství. Václav jí byl taktéž sympatický, ale v této rovině o jejich případném vztahu neuvažovala. „Moc jsem se na Tebe těšil“ a opět následoval ten zasněný pohled.
Hosté se sešli a Pavel je všechny přivítal: „doufám, že se tu budete cítit, jako doma“ řekl a mejdan byl zahájený. Markéta se opět setkala se svými spolužáky a v její duši se rozhostilo to teplo vzájemné sounáležitosti. Obzvláště Jana se jí věnovala a chovala se k ní velmi mile i když na gymnáziu nebyly moc dobré kamarádky, ale zřejmě tady se to jak si myslela Markéta změnilo.
Kikina bedlivě pozorovala veškeré dění. Její pozornosti neušla Jana. Ta byla v napětí, prozrazoval to její obličej a pohyby, které vykazovaly značnou nervozitu. „Už, aby to bylo za mnou“ říkala si v duchu.
Markéta se bavila. „Tak, co, jak Ti jde práce oper v Irsku“? Dotázala se jí Monika. „Je to tam fajn, původně jsem si myslela, že to bude práce s malými dětmi, ale pracuji jako asistentka u jedné nevidomé holky, jsme spíše přítelkyně“. Následovalo líčení zážitků z Irska a ukázka fotografií. „To máš super“ řeklaKlárka. „Ano, líbí se mi tam, nazítří chci letět zpátky, aby mi nepropadlo moje pracovní povolení“. „Proč jsi přijela do Česka, když se Ti tam tak líbilo“? Dotázal se se zjevnou ironií Pavel. „Měla jsem tady nějaké vyřizování, ale teď se vracím“ odpověděla Markéta. „Na štěstí nevykřendala to o tom praní špinavých peněz, to bych ji asi rovnou zabila“ řekla si v duchu Kikina.
„Tak, mládeži, do tance“ vyzval přítomné Pavel a již místností zněla hudba. Markéta byla mírně opojená vínem, neboť před tím vypila několik skleniček a dala si něco k zakousnutí. „Smím prosit“? Nabídl se galantně Václav. „Tak, dobře“ na to Markéta a již oba spolu tančili. „Markétko, nejezdi do Irska, víš, já Ti chci něco říct“ řekl Václav a byl celý rudý. „A proč bych tam neměla jezdit“? Dotázala se Markéta překvapeně“. „Vlastně, promiň, byl bych sobec, já, víš, já Tě miluju a dal bych za Tebe snad i svůj život“. „Tak žhavé to snad nebude“ se smíchem řekla Markéta. „Ano, Markétko, já Tě miluju“. Dívku toto jeho vyznání potěšilo, ale řekla: „je to tak narychlo, ale, Ty mi také nejsi lhostejný“. Chlapec byl potěšený a mile se na ni usmál.
Kikina nosila občerstvení a Lukáš jí pomáhal v kuchyni. Tam za ním Kikina občas přišla, aby se s ním poradila ohledně operace Markéta. „V Dubrovníku kotví loď, na níž jsou agenti, kteří zasáhnou proti Italské mafii, je na ní i 40 příslušníků protiteroristické jednotky z Ostrova Robinsona Crusoe, agenti CIA, Ruské tajné služby a další. Jedná se o Americkou loď Kalifornia“ doplnil informace LUkáš a ukázal jí tablet. „Tak, že jsme taková předsunutá hlídka“ řekla Kikina. „Ano, to jsme, před chvílí jsem hovořil s králem, máme plnou podporu“. „Zlomte vaz“ řekl jim do telefonu David: „vše monitorujeme“. „Díky“ odpověděl mu na to Lukáš.
Mejdan byl v plném proudu, přípitek stíhal přípitek, vládla dobrá nálada. „Nechceš si se mnou taky zatančit“? Vyzval Kikinu Tonda. „Jo, ale jenom jednu skladbu, mám tady docela dost práce“ řekla Kikina a chvíli si s ním zatancovala. „Skoro by se zdálo, že je to běžný mejdan, akorát tady půjde do tuhého“ zauvažovala v duchu Kikina. Pozorovala Janu, která byla očividně nervóózní. „Nechtěla bych být v její kůži“ otřásla se Kikina.
Václav se neustále točil kolem Markéty. „Ty mi nějak nadbíháš“ řekla dívka s úsměvem. „Mám Tě moc rád, Markétko“ na to Václav. Veškeré Markétiny pohyby včetně audionahrávek byly přenášeny prostřednictvím čipu, který měla voperovaný pod kůží do centrály tajné služby Ostrova Robinsona Crusoe, také Lukáš s Kikinou vše sledovali. Markéta popíjela víno a zajídala chlebíčky a dalšími pochutinami. „Ber si“ vyzvala ji Kikina. „Tu holku já snad od někud znám“ opět jí prolétlo hlavou. „Jak se vlastně vůbec jmenuješ“? Dotázala se. „Hej, není, co pít“ zahlaholil Ondra. „Hned tam budu“ odpověděla Kikina a odběhla. Byla ráda, že na tuto otázku Markétě nemusí odpovídat. „Ten hlas“ opět se sama sebe v duchu ptala Markéta. Na štěstí byly její smysly tak trochu otupeny vínem.
„Ty, Lukáši, co myslíš, ten Václav, nasadil by za Markétu život“? Dotázala se Kikina Lukáše, když opět přišla do kuchyně“. „Tys s nima popíjela“? Zhrozil se Lukáš. „Vůbec, ne, však víš, potřebuji mít čistou hlavu, ale tak mne to napadlo“. „Agentko Kiki, začínáš bejt sentimentální“ zašklebil se na ni Lukáš. „A Ty seš, jako ten Hynek Tas z Boru, četla jsem knížky od Františka Niedla Čtvrtý králův pes, Čas vlků a S vlčí hlavou v erbu. Ten byl také takový cinik, avšak pod tvrdou slupkou skrýval dobré srdce“. „Snad mne nechceš tady rozplakat“ zašklebil se na ni Lukáš. „Ne, ale, člověk musí bejt lidskej, my holky to asi tak máme“ řekla Kikina a měla co dělat, aby se jí do očí nevedraly slzy a u svého parťáka si nezadala.
Václav neustále pozoroval dívku svých snů Markétu. Ta se bavila převážně s Janou, Luckou, Monikou a Klárou. Vyprávěla jim o Irsku, ale vůbec z toho nečišela žádná namyšlenost. Jana někam odběhla. „Smím prosit“ opět vyzval Markétu k tanci Václav. Zrovna hráli ploužák od Nazaretů. Václav se na Markétu tiskl, ale jí to nebylo nepříjemné. Bylo to zřejmě tak trochu vlivem vypitého vína, Václavova přízeň jí ač si to nechtěla přiznat lichotila. Po té se stalo něco nečekaného. Václav ji políbil. Markéta zrudla, ale nebylo jí to nepříjemné a polibek opětovala. „Václave, Václave“ řekla se smíchem. „Jsi moje životní láska“ na to václav.
Po tanci si šli oba sednout. „Nevypijeme si spolu skleničku“? Dotázala se Jana Markéty. „Já už mám docela dost“ odpověděla jí Markéta. „To bude poslední“ ujišťovala ji Jana. Kikině, která vše poslouchala a momentálně se nacházela v kuchyni přeběhl mráz po zádech. „No, když poslední, tak si ji dám, ta mne snad neskolí“ řekla se smíchem Markéta. Jana jí podala skleničku. Markéta se napila. „Víno je vynijkající, má příchuť mandlí“ řekla a zálibně mlaskla. „jo, nějaká dobrá odrůda“ odtušila roztržitě Jana. Kdyby byla Markéta pozornější, spatřila by v jejích očích hrůzu, neboť v Janě pracovalo něco, nedalo se tomu říci svědomí, spíše strach z odhalení. „Tak, na zdraví“ řekla Markéta a vypila svůj pohár vína do dna. Na jazyku stále cítila chuť mandlí, která vše přebila. „To je zvláštní víno“ napadlo ji.
Po té pocítila jemné škubnutí v levé paži, to se spustil detoxikační program,který ji zachránil před jistou smrtí.
„tak, už je to tady“ došlo ihned Kikině a přemístila se mezi hosty. Sledovala převážně Markétu, která byla jako v tranzu. Polilo ji horko a očividně zbledla. „Není Ti nic“? Dotázal se jí Václav, který k ní přiskočil. „Ne, to je v pohodě“ na to Markéta. Po chvíli se opět zpotila a pocítila tlaky ve střevech.
„Markétě je blbě“ zalarmoval všechny Václav. Kikina u ní byla jako první. „Dejte dva stoly k sobě a na ně ji položíme“ přikázala Kikina. Václav spolu s Tomášem se tohoto úkolu zhostili a Kikina ji položila na břicho. „Uvolněte ji oděv“ přikázala Kikina. Václav se toho opět ujal a rozepnul jí blůzku. Markétě se lépe dýchalo.
Chvíli se nic nedělo. Markéta ležela na břiše a z hluboka dýchala, jak jí radila Kikina. Mě se strašně chce“ špitla a v tom byly slyšet typické zvuky vyprazdňujících se střev. Dívka měla na sobě legíny a pod nimi kalhotky. Na jejím zadečku se objevila obrovská boule a hnědý průsak, neboť se jednalo o průjem. Místností se počala intenzívně místo zápachu šířit hořká vůně mandlí. „Ona se tady podělala“ komentoval to nevěřícně Ondra. „Drž hubu, stát se může“ napomenul jej Václav. Vyprazdňování ještě hodnou chvíli pokračovalo a boule se zvětšovala. „Podejte jí někdo tekutiny, ať není dehydrovaná“ přikazovala Kikina. Václav přiložil markétě k ústům láhev s minerální vodou. Ta žíznivě pila. „Teď jí dej trochu vína, detoxikační proces se tak urychlí a jed se z těla snáze vyplaví“ řekla Kikina a skoumavě se zadívala na Janu, která byla bílá, jako křída. Ta původně chtěla utéci, ale pak si uvědomila, že by na ni padlo podezření.
„Hergot, průser, nějak se nám zasekly venkovní dveře“ hlásil Lukáš, který přišel do místnosti, před tím však vyřadil elektronický zámek a uzamknul chatu, aby nikdo nemohl uniknout. Janě rázem došlo, že je v pasti a celá se zachvěla.
Proces detoxikace byl skončen, dívka se úplně vyprázdnila. „Svlékněte ji“ přikázala Kikina: „Ty ne, Václave, tohle musí udělat holky“ řekla chlapci, který se tohoto úkolu chtěl ujmout. Lucka s Monikou se ochotně nabídly a vysvlékly ji do naha. Václav se fascinovaně díval na dívčin nahý a řádně pokaděný zadek. „Ty legíny a kalhotky dejte do igelitového sáčku“ přikazovala Kikina. „Já vám holky pomůžu“ nabídla se tichým hlasem Jana. „Ty ne“ odpověděla Kikina a mrazivě na ni pohlédla.
Po té následovalo něco, co všechny přítomné kromě Lukáše vyvedlo z konceptu. Kikina se sklonila nad dívku a přičichla k jejímu pokaděnému zadečku. „Ta holka je snad úchylná, čuchá k posraný prdeli“ řekl znechuceně Pavel. „Mohly byste dát tady Markétu do pořádku“? požádala Kikina Lucku a Moniku. Monika odběhla pro lavór, do nějž napustila teplou vodu a obě se daly do práce.
V místnosti bylo ticho, které přerušovalo šplouchání vody, jíž Monika s Luckou umývaly Markétu. Ta upadla do hlubokého spánku. Vzduch prosycovala hořká vůně mandlí.
„Tak, teď, abych se pustila do vysvětlování, aby mne tady někdo nenařknul, že jsem úchylná“ ujala se slova Kikina. „Jak jste si tady všichni ráčili povšimnout, je to tady cítit po mandlích a ta vůně je velmi intenzívní. To, k čemu tady došlo by vám nejlépe mohla vysvětlit tady Jana“ a prstem na ni ukázala. Ta byla bílá, jako křída. „Tak, Jani, dávám Ti slovo“ vyzvala ji Kikina a v jejím hlase byla taková sladkost, až to mrazilo. „Tak, Ty nám nic nepovíš, škoda, zas, abych se namáhala“ pokračovala opět nesmlouvavě Kikina. „Tady Jana chtěla Markétu otrávit cyankáli, což je velmi prudký jed. Kdybych jí před tím nezavedla mikrokapsli s neutralizační látkou IN , která je účinný protijed, navíc obsahuje detoxikační program, vypadalo by to úplně jinak. Dnes byste holky neumývaly pokaděnou spící Markétu, ale její mrtvolu, také by to tady bylo cítit jinak. To, že jsem k jejímu zadečku přičichla bylo tím, že jsem se chtěla stoprocentně přesvědčit, že se jedná o tento jed, mám jakožto agentka příslušný výcvik. Tak, co, Jani, ještě nám k tomu nic nechceš říct? Uleví se Ti a přiznání je polehčující okolnost“. „Ne, tohle není pravda“! Vykřikla Jana. „Jak mi to dokážete“? dotázala se a Kikina věděla, že strácí půdo pod nohama. Velice jednoduše, co ta SMS, že mandličky dorazily“? Nenechala se vyvést z míry Kikina.
„Ty mrcho“ hnal se k Janě Václav. „Klid“ zadržel jej Lukáš. Kikina nadále pokračovala nevzrušeným hlasem, v němž zaznívala hořkost. „Ten Tvůj Alexandro Tě jenom využil“ a na svém tabletu pustila hovor, kdy se Ital s někým bavil: „jo, tu chusičku dáme pržes palubu, jak udela svou praci, neham ji bejt, mám manželku a rodinu“.
Jana se dala do usedavého pláče, vlivem toho stresu jí povolily svěrače a ona se pokakala i počůrala. Jelikož do vzduchu pronikly částice neutralizační látky IN, nebylo nic cítit, moč zrozsolovatěla.
„Tys to dopracovala“ pokračovala opět s ledovým klidem Kikina: „nemyslím tím tu nehodu, ale, k čemu ses propůjčila. Taková hezká holka a je z nní prachsprostá travička. Ve středověku byli traviči tou nejopovrhovanější skupinou a byly jim ukládány vysoké tresty“.
V tom se probral opilý Aleš, který doposud dřímal za stolem. Rozhlédl se kalným pohledem. Když viděl Lucku a Moniku při práci, zaskřehotal opileckým hlasem: „kdo jí ústa k ústům dá, kdo jí zachrání?
Kdo si dívku zahnědlou vezme za paní“? Po té třikrát škytnul. Tento výjev sem nezapadal a vyzněl krajně nepatřičně. „Zavři hubu“ řekl mu Ondra. Aleš se však nenechal odradit a nasál nosem vzduch. „jé, mandličky, dal bych si“. „Jo, to si řekni támhle Janě“ procedila skrz zuby Kikina: „akorát po těch jejích bys byl tuhej, jak prkno“. Jana se dala do histerického pláče, avšak nikdo si jí nevšímal. Lukáš podal Alešovi víno, ten jej vypil a opět usnul.
„Neměli bychom volat doktora“? Dotázala se Klárka. „Ne, není třeba, neutralizační látka IN je účinný protijed“ řekla Kikina. „V nemocnici by jí hrozilo nebezpečí, že by se jí někdo pokusil zabít, již byl zatčen jeden doktor“ doplnil Kikininy informace Lukáš.
„Kiki, jsme hotové“ informovala Kikinu Lucka. „Tak, dobře, tady jsou náhradní legíny a kalhotky“ odpověděla jí Kikina a podávala jí prádlo. Ta jej o dní převzala a Markétu, která byla vytřená do sucha oblékla. Václav  přistoupil k ležící Markétě pohladil ji po vlasech a něžně políbil na ústa. S Kikinou tento křehký projev lásky pohnul, ale nesměla nic dát najevo, stále byla navenek tou chladnou a drsnou agentkou. V dáli se ozvalo burácení vrtulníku, ale nikdo kromě našich agentů tomu nepřikládal žádnou váhu.
„Fakt si myslíš, že bude Markéta v pořádku“? Dotázal se Kikiny starostlivě Václav. „Bude, to Ti slibuju“ řekla Kikina a její tvář doznala proměnu, mile se na něj usmála. „Teď bude spát a až se z toho vyspí“-
„Ale, ne, nevyspí“ řekl chladně pan Slabý, který se zde objevil, byl po celou dobu skrytý v jedné z místností a zamířil pistolí na spící Markétu. Jeho syn si vzal na mušku Janu, aby již více nepromluvila.
To, co se následně událo bylo dílem několika okamžiků. Lukáš svého protivníka mířícího na Janu zneškodnil okamžitě, přemohl jej chvaty a nasadil mu pouta. Při tom z Pavlovy pistole vyšel výstřel, který lehce zranil Ondru do levé ruky, jednalo se o čistý průstřel, který nezasáhl kosti ani šlachy.
v horší pozici byla Kikina. Ta by svého protivníka také rychle odzbrojila, avšak tentokrát jí plány skřížil Václav, který se na Pavlova otce vrhl, aby mu znemožnil dívku zabít. Vyšla další rána, která zasáhla tentokrát Václava do hlavy. Ten bezvládně klesl na zem. Kikina zločince taktéž zneškodnila a nasadila mu pouta.  „Ten kluk to s tím nasazením vlastního života myslel zcela vážně“ prolétlo Kikině hlavou a tentokrát se neovládla a do očí jí vstoupily slzy. Vůbec se za ně nestyděla.

Pokračování příště.