Nový domov
8. Ve sklepě , pokus o donucení , útěk , záchrana .
Omlouvám se za pravopis .
Péťa vstal a šel pro balík plenek s ubrouskama . Když jsem ho viděl ze zadu , byl to zajímavý pohled . Na zadečku se mu rýsovala zcela jasně plena , která se zcela prohýbala z váhy kterou držela . Potom se otočil a vepředu měl pěknou bouli .
,,Hm Abena S4 . Snad nám budou a něco vydrží . Tak si bráško lehni a já tě pěkně přebalím . Naštěstí stejně jako ty , tak i já pozoroval když tě maminka balila do plenek , takže to teď snad zvládneme spolu '' pověděl mi on .
,,Jo musíme to spolu zvládnout . Věřím , že se mi povede vymyslet plán útěku odtud '' .
Lehnul jsem si na záda a bráška ke mně přistoupil . Dal vše na zem a odepnul mě pásek u kalhot . Stáhnul mě je , vyhrnul tričko a rozepnul bílé bodýčko které sloužilo jako spodní prádlo a drželo plenku na svém místě . Podíval jsem se dolů . Viděl sem zcela nacucanou plenu jak se pořádně vydouvá .
..No tohle už je skoro pozdě . Trochu už ti protekla . Tak se do toho dáme '' prohlásil bráška .
Rozlepil plenku a nejdřív mě otřel nahoře . Potom mě nadzvednul nohy a já je chytil rukama pod koleny . On začal utírat ubrouskama celej můj zadeček od všeho kakání . Bral jeden ubrousek za druhým a použité dával do pleny . Po nějaké době byl konečně hotovej . Vzal použitou plínku , udělal z ní balíček a odnesl jí do koše který byl v rohu místnosti .
Z balíku vyndal čistou a rozložil jí podemně . Já pustil nohy a on mě položil na plenku . Roztáhnul mi od sebe kolena a plenu protáhnul mezi nohama . Pěkně jí zalepil a stáhnul body které zapnul . Potom mě oblékl a já byl opět suchý a čistý což byl opravdu super pocit .
,,Pudr ani kém nám nedali , což není moc dobrý . Musíme to , ale zvládnout i tak . Hele bráško , ty myslíš , že by se fakt dala odtud utéc ? To by bylo fajn '' pověděl mi on .
,,No snad to půjde . Tak a teď šup na postel , ať se o tebe postarám '' .
On si lehnul a čekal co bude . Udělal jsem vše jako on u mě . Začal sem stažením kalhot a postupným odhalením zcela mokré pleny . Když se mi ho podařilo očistit od kakání , tak jsem ho pěkně zabalil do čisté plenky . Po obléknutí jsem ho ještě poplácal po předku kalhot , kde měl plenku .
,,No vidíš , že sme to zvládly '' prohlásil jsem já a chtěl vstát abych odnesl plenu do koše .
,,Koukej si sednout . Víš moc dobře , že bez berlích se nesmíš pohybovat . Já sám jí vyhodím '' zastavil mě Péťa .
Já si sednul . On vyhodil plenu a přinesl chleba a džbán . V něm byla voda , ale to se dalo čekat .
,,Pojď , zkusíme něco sníst '' vyzval mě on .
Trochu sme oba pojedli .
,,Kolik tak asi může být hodin ? Podle toho , že je vidět oknem ven a je tam tma může být k večeru bych řek . Hele co myslíš bráško , už po nás pátrají ? '' zeptal se mě Péťa .
,,Já bych typoval , že je tak kolem sedmé . Určitě už nás hledají . Snad se jim to brzo
povede '' odpověděl jsem mu já .
Po nějaké době zarachotil opět klíč . Do místnosti vešli dva lidé .
,,Hm tak jak vidím , už jste se přebalily vy dvě pochcanýa posraný mimina . A taky se nažraly co ? Kde je to tvoje prohlášení pro soud šmejde ? '' řekla jedna z nich a chytla mě tvrdě za pusu .
,,Nenapíšu nic . Už jsem to jasně řek '' byla moje odpověď .
,,Jak chceš . Seber jim ten chleba . Budou jen o vodě . Však on tenhle zmetek změní názor . Pozítří přijdeme a ať to máš napsané . Abys te neřekli , že se budete nudit hošánci , tak tady dostanete pár časopisů '' prohlásila mě ta osoba zblízka do obličeje .
Potom odešli . Chvilku jsem přemýšlel . Hlas sice ne , ale ty oči . Ty jsem poznal .
,,Brácho, co se děje ? Nějak jsi zblednul '' zeptal se mě Péťa .
,,Poznal jsem jednoho z nich . Hlas sice ne , ale ty oči ano . Je to bratr Boženy . Viděl jsem ho několikrát . Má zcela jasně modré oči . Ty se nedají zapomenout . Hlavně ta nenávist vůči mě , která z nich jen srší '' odpověděl jsem mu já .
,,Přijdou až pozítří . No aspoň budeme mít klid . Hele pjď si spolu povídat . Čekají nás už hodně brzo vánoce . Co bys sis k nim přál ? '' .
,,Já ani nevím bráško . Už jsem toho dostal tolik . Plno oblečení , k narozkám fůru věcí . No já hlavně bubu rád , když ty vánoce budou v klidu , nebudu muset nic dělat a uvidím pohádky '' pověděl jsem mu já .
,,No já bych si přál hry na počítač a taky jedny super boty . To je bráško normální , že jsi vše dostal . Nemusíš se vůbec ničeho bát . Na štědrý den se vždy všichni sejdeme . Přijede i babička s dědou a je velká večeře a po ní se rozdávají dárky . Užíváme si to všichni na plno . Klidně tedy řekni co bys chtěl Vlastíku '' vyzval mě bráška .
,,No nějaké přání bych měl . Chtěl bych mobil jako máš ty a taky kolo na kterém bych mohl jezdit . No a asi budu taky potřebovat kufr , když budu jezdit možná po závodech . Teď mě napadá , že vlastně mikuláše nestihneme když nás tady drží '' pověděl jsem mu svoje přání .
Povídali sme si ještě chvilku a postupně nakonec usnuly . Ráno po probuzení jsem přebalil brášku opět do čistého a on mě . Ten den velmi pomalu utíkal . Po celou dobu se nikdo neukázal . Já se dostal s pomocí Péti k oknu a zjistil , že když dáme na stůl židli , tak se dostaneme na okno a pak ven . Klička tam naštěstí byla .
Až za dva dny se k večeru otevřeli dveře . My mezitím vypili všechnu vodu ze džbánu a použlili několik plen .
,,Tak co zmetku , už jsi to napsal ? '' zeptal se jedn znich a šel ke stolu .
,,Tak ty si myslíš , že si děláme srandu ? Tak teď něco zažijež '' prohlasil on .
Jeden z nich podržel bráchu a ten druhý mě odvlekl pryč .
Dovlekli mě do mísnosti vedle té , kde nás věznili . Posadili mě na židli a přede mně dali stolek .
,,Tak dělej a koukej psát . Budu ti diktovat . Já Vlastimil Janoušek prohlašuji na svoji čest , že jsem si .. . Jaktože nepíšeš ? '' vyzval mě ten jeden .
Já nic nepsal a on hned řval .
,,Psát nic nebudu '' pověděl jsem rozhodným hlasem a odhodil propisku od sebe .
V tu chvilku jsem dostal takovou ránu , že jsem spadnul ze židle . Pak mě zvedli a znova přikázali psát . Já opět odmítnul . Pak mě schodili na zem a začali řezat hlava nehlava . Snažil jsem se jen chránit si hlavu . Najednou mnou projela ostrá bolest a já omdlel .
Vzbudil mě až křik a pláč brášky .
,,Vlastíku už se prober . Prosím tě o to ? No tak '' volal mezi zvliky a přitom mnou třásl .
Jen jsem zasténal bolestí .
,,Dobrý už jsem při vědomí '' prohlásil jsem já .
Vše mě šíleně bolelo . Noha kterou jsem měl znova zřejmě zlomenou doslova hořela . V tu chvíli opět vešli dovnitř .
,,Takže zítra to bude napsané , nebo si dojedeme pro toho tvýho čokla a pak uvidíš co se bude dít '' prohlásil on a odešely .
,,Bráško , ráno tady být nesmíme . Tamhle v rohu jsou nařezaný prkna . Vem dvě zhruba stejně silný a udělš z nich dlahy . Vezmi taky tamhle ten vázací drát a tím to pevně stáhneš . Mě podej jednu čistou plenu a já se do ní zakousnu . Nějaké větší prkno použiju jako berli . V noci dáme židli na stůl a takto se dostaneme ven '' dal jsem mu instrikce .
Bráška vše udělal . Když mě utahoval dlahy , tak jsem znova omdlel . Vše se povedlo a já byl nachystaný na cestu . Na chvilku sme oba usnuli . Nevím kolik bylo hodin , když jsem se probudil .
,,Bráško , vstávej . Jdeme na to '' vyzval jsem ho .
Teprve teď jsem si všimnul , že má oteklou ruku .
,,Co máš s tou rukou ? Kdo ti to udělal ? '' zeptal jsem se ho já .
,,No když tě přitáhli dovnitř , tak jsem chtěl využít situace a utéct . Jenže mě chytli a hodily zpět . Špatně sem spadnul a bylo to '' .
,,To je mi moc líto , že ti kvůlimě ublížili '' pověděl sem já .
Vzal jsem baterku a dal na stůl židli . Podařilo se mě na ni vyškrábat a potom dostat až k oknu . To jsem otevřel . Pomohl bráškovi nahoru . Když sme vykoukli ven , tak jsem potichu zapískal .
,,Co to děláš ? Proč pískáš ? '' zeptal se mě Péťa .
,,Zkouším zda nemaj psa . Vypadá to , že ne . Tak pojď , jdeme '' vyzval jsem ho .
Protáhnuly sme se ven a rychle s přilepily ke zdi .
,,Pojď , tamhle je plot a někde se tam dá dostat se do lesa . Byl jsem tady jednou '' vyzval jsem ho .
Pomalu sme se vydali tím směrem . Opíral jsem se o jedno prkno a z druhé strany o brášku . Snažil jsem se nedotýkat se jeho ruky . Branku do lesa sme skutečně našli . Za ní byla cesta a tou sme šli dál . Svítili jsme si na cestu baterkou a pokračovaly dál . Najednou za náma třesknul výstřel . Z chaty se ozval křik .
,,Krucinál , už na to přišli , že sme utekly . Pojď musíme dál do lesa '' vyzval jsem brášku .
Za chvilku po cestě která byla pod náma projelo tmavé auto .
,,Kam teď Vlastíku ? Jestli nás chytnou , nebude to dobrý '' zeptal se mne Péťa .
,,Musíme nahoru . Tam se zachráníme '' odpověděl jsem mu já .
Šli sme stále nahoru a dostali se z lesa na kopec . Nedaleko od nás svítila do tmy čerpací stanice .
,Tam se musíme dostat . Jen si teď , ale na chvilku sedneme a pak se bude pokračovat '' rozhodnul jsem o dalším postupu .
Po odpočinku sme se dostali po nějaké době ke stanici . Stálo tam několik aut .
,,Pojď , poprosíme o pomoc '' řekl jsem já .
Dva lidi nám jí odmítli . Potom vyšel ven chlap jak hora . Hned si nás všimnul .
,,Co tady kluci děláte ? Jak to , že nejste v postelích ? Co to s váma je ? Ty máš zraněnou nohu a ty ruku ? '' začal se nás vyptávat .
,,Pane , prosíme vás , pomožte nám odtud . Jsme na útěku z domu , kde nás věznili únosci '' odpověděl jsem mu rychle já .
,,Tak šup tady do toho auta a jedeme rovnou na policii '' dal nám rozkaz .
V tu chvíli projela kolem dodávka . Zřejmě nás spatřili , protože se hned začala vracet .
,,To jsou naši únosci . Pomozte prosím '' zvolal bráška se zděšením v hlase .
Rychle sme se dostali dovnitř a ten pán sednul za volant . Rychle nastartoval a jelo se pryč . Oni nás sice pronásledovali , ale pán jim ujel .
,,Tak a už je klid . Máte kluci jména ? Já jsem podporučík Petříček a pracuji na policii . Hele jste mě nějaký povědomí '' ozval se ten pán .
,,Já jsem Vlastimil Janoušek a tohle je Petr Sítný '' odpověděl jsem já a řekl mu ještě adresu odkud sme utekli .
Pán někam začal volat . Když řekl naše jména , tak hned dostal odpověď po ktré začal dávat rozkazy .
,,No tak to je síla . Jo mám ty kluky v autě . Zavolej záchranku , oba jsou zraněný a ať pošlou vrtulník . Pojedou do centrální nemocnice . Taky pošli zásahovku na adresu kterou ti řeknu . Volejte k těm klukům domů , že je máme '' .
,,Tak kluci , už budete v bezpečí . Koho byl ten útěk nápad ? '' .
,,Tady Vlastíka . To on nás zachránil '' odpověděl mu Péťa .
Za chvilku sme byly na policii odkud nás záchranka odvezla k vrtulníku . Já po cestě usnul , zřejmě kvůli lékům které mě dali na bolest a bráška taky .
Pokračování příště .
