Nový domo
7. běžné dny , zvláštní nabídka , únos , drama začíná .
Omlouvám se za pravopis .
Po soudu který rozhodl o mém trvalém umístění v nové rodině jsem se z části uklidnil . Co mě kazilo náladu bylo , že se obžalovaní odvolali a mělo být další stání .
Byl jsem totiž v nové rodině velmi spokojený . Nikdo na mě nekřičel a nebil mě . Hlavně jsem se našel opět ve sportu . Sice jsem ještě stále nemohl přemýšlet o návratu ke karate , ale mohl jsem alespoň plavat a toho jsem naplno využíval . Dokonce se mě povedlo vyhrát hned první velký závod po mém návratu k plavání . Musel jsem sice nosit i do vody speciální pleny , ale nějak mi to nevadilo . Jen ve škole se mě Lukáš vysmíval . V jeden den se to změnilo .
Jako vždy nás mamka přišla ráno vzbudit .
,,Vstávat Vlastíku , je čas jet do školy . Tak pojď , pěkně tě přebalím a pak na snídani . Odpoledne se zastavíme u tatínka v práci . Podívá se ti s děděčkem na tu nožku . Možná bys jí mohl už začít pomalu zatěžovat '' budila mě maminka .
,,Ahoj mami , no to by bylo fajn '' odpověděl jsem jí já a dal jí pusu .
Moje plenky byly jako vždy zcela mokré a taky jsem byl pěkně pokakaný . Maminka mě odnesla do koupelny , kde byl ve vaně už bráška . Vesele sme se pozdravili a já se za chvilku ocitnul vedle něho . Po vykoupání nás mamka zabalila do plenek které nám dávala do školy , oblékla nás a po snídani se jelo .
Když sme tam dorazili , tak nás vysadila před školou a já s bráškou namířil dovnitř . Sice jsem musel mít venku ještě vozík , ale doma jsem už chodil o berlích . Po převlečení jsem zamířil do své třídy a bráška taky do svojí . Vyndal sem si učení a pozdravil s klukama . Potom byla první hodina a hned o přestávce jsem zamířil za bráškou . Po návratu do třídy sem chytnul Lukáše jak se mi hrabe ve věcech .
,,Co tady děláš ? Proč se mi hrabeš ve věcech ? Co si to dovoluješ ? '' zvýšil jsem na něho hlas .
,,Neotravuj pochcánku . Ať nedostaneš do čenichu '' začal se mě posmívat .
Vstal jsem z vozíku a stál na zdravé noze .
,,Být tebou tak mlčím a přestaň se v tom hrabat nebo bude zle '' zvrčel jsem mu do obličeje .
,,V klídečku šmudlo a radši si hačni , ať te to stání neprazí '' vysmýval se mi dál .
V tu chvíli co mě chtěl asi dát facku jsem mu chytnul ruku , na jedné noze se otočil a přimáčknul jsem ho na svoji lavici a ohnul ho na desku stolu . Ruku jsem mu pořádně zkroutil za záda .
,,Tak hele Lukáši , už toho fakt nech . Teď se omluv nebo ti klidně tu ruku zlomím . A co se týče plen , tak bacha abys je neměl taky brzo '' houknul jsem mu do ucha a přitáhnul ruku do velmi bolestivé pozice .
,,Tak promiň , omlouvám se ti . Teď mě pusť , bolí to '' řekl se slzami v očích .
Pustil jsem ho a posadil se zpět . Všichni na nás koukali a ani jsem si ze začátku nevšimnul brášky .
,,Teda bráško , ty máš pěknou sílu . Hele letím ryhle do svojí třídy . Brzo se uvidíme '' odběhnul pryč .
Dopoledne už uběhlo v klidu . Po obědě nás oba mamka vyzvedla a jeli sme do nemocnice . Tam skutečně tatínek s dědou rozhodli , že můžu na nohu už našlapovat , ale ještě musím mít berle . O těch už můžu chodit i do školy . Na ven a delší cesty , ale musím mít stále ještě vozík . I tak mě , ale potěšili a my jely domů .
Tam sme dělaly s bráškou nejdřív úkoly . Učení mě skutečně začlo jít už líp než v předchozím domově . Po úkolech sme měli už klid na hraní . Před večeří jsem si jako vždy šel zaplavat . Hrozně jsem to totiž miloval . Měl jsem za sebou asi tak pátý bazén , když přišel tatínek a ostatní .
,,Tak mám dojem , že sme se spletli . Myslel jsem , že sme si domů přivezli klučinu , ale místo toho nám podšoupli žralůčka '' prohlásil tatínek .
Ostatní se jen zasmáli . Doplaval jsem ke břehu a rychle chytnul tatínka za nohu .
,,Raf , žralůček tě právě kousnul '' odpověděl sem na jeho hlášku se smýchem .
,,Tak pojďven Vlastíku . Už je hotová večeře a máš tady návštěvu '' řekla maminka a chtěla mě pomoc ven na břeh .
Já se , ale v rychlosti vyšvihnul na okraj bazénu a byl hned venku .
,,Opatrně Vlastíku . Ještě nedávno jsi měl sádru na ruce '' napomenula mě mamka .
Rychle jsem se utřel a pak po tom co mě mamka zabalila do plínek a oblékla se zamířilo do jídelny . Seděl tam jeden starší muž . Když sme přicházeli , tak vstal a přišel ke mně .
,,Ahoj Vlastíku , jsem Jaroslav Petránek a sem trenér národního mužstva v plavání . Specializuji se na starší žáky a dorost . Viděl jsem tě plavat na závodech a jsi skutečně velmi dobrý . Chtěl bych , abys šel k nám do mužstva . Co ty na to ? '' .
Jen jsem koukal . Netušil sem , že bych byl zase až tak dobrý .
,,Dobrý den , no zajímavé by to bylo , ale nemyslím si , že bych byl až tak dobrý . Já plavu tedy hlavně volný způsob na 200 metrů '' odpověděl jsem já .
,,Vlastíku , nepodcěňuj se . Jsi fakt dobrý '' řekla Péťa .
,,Víš co , tak si to promysli a dej co nejdřív vědět . Hned po novém roce je mistroství evropy a byl bych rád , když bys tam jel s náma '' pověděl mi trenér a dal mě vizitku .
Rozloučil se s náma a odešel . Maminka nandala večeři a po přání dobré chuti sme se pustili do jídla . Já stále přemýšlel nad tou nabídkou . Na jednu stranu byla úplně suprová , ale cítil jsem i velkou odpovědnost .
,,Copak broučku , nad čím dumáš ? Nad tou nabídkou ? '' zeptala se mě mamka .
,,Ano , opravdu nad tím přemýšlím . Víte lidi , je to super nabídka , ale je tam veliká odpovědnost '' pověděl jsem já .
,,Rozmysli si to určitě bráško '' ozvala se Lenka .
Po večeři sme si ještě chvilku s bráškou hráli , ale pak už byl čas jít spát . Maminka nás vykoupla a potom už byl čas na zabalení plínek na spaní . Mamka si naskládala čtyři bavlněné a dvě froté na jednorázovku . Vše dala pode mně , pořádně mě namazala a zapudrovala všude kam měli plenky přijít . Pěkně mě do nich zabalila a potom mi dala dupačky na spaní . Odnesla mne do postele a uložila do spacího pytle . Za chvilku přišla Bella a lehla si vedle postele . Všichni mně popřáli dobrou noc a odešli .
Ještě jsem chvilku přemýšlel o nabídce k plavání když jsem usnul .
Ráno při snídani jsem řekl všem svoje rozhodnutí .
,,Tak jsem se rozhodnul , že bych to mohl u reprezentace zkusit . Mohlo by to snad vyjít . Jen je to trochu nákladné . Prej se dost cestuje a platí se někdy i startovné '' .
,,Vlastíku , to vůbec neřeš . Když budeš spokojený , tak je jedno co to bude stát '' pověděl tatínek .
Po jídle se jelo do školy . Netušil jsem , že celou rodinu oba s ráškou uvidíme až za několik dní .
Škola uběhla jako vždy v pohodě . V učení jsem se velmi zlepšil a začalo mě bavit . Ten den sme končili s bráškou ve stejnou dobu . Do šatny jsem přišel o berlích , ale musel jsem si ještě vzít vozík . Po oblečení a obutí sme zamířili k parkovišti .
Tam nás dle domluvy měla čekat maminka . Jenže tam nebyla . Potom se ozval v kapse Péti telefon . Maminka volala, že se nedostane do ulice . Je tam prej dopravní nehoda . Vyrazlil sme tedy za ní .
Nebylo to daleko . Když sme míjeli tmavou dodávku , tak se u ní najednou otevřeli dveře na boku . Ven vyskákalo několik lidí v kuklách . Dva přiskočlili k bráškovi a tři ke mně . Stačil jsem jen zakřičet . Jeden z těch lidí mě dal na obličej velkou látku a pevěn jí přitisknul . Během chvilky jsem stratil vědomí . Jen jsem ještě vnímal jak nás oba cpou do auta a jede se rychle pryč .
,,Vzbuď se brácho . Tak slyšíš mě ? '' volal na mě bráška a třásnul semnou .
,,Co je ? Kde to sme ? '' začal jsem se zmateně budit .
,,No asi sme v nějakém sklepě Vlastíku . Oni nás unesli '' .
,,Máš pravdu , je to sklep . No snad se to brzo dozvíme proč sme tady '' pověděl jsem já .
Leželi sme oba na gauči . Moje pleny byly pořádně mokré a bylo mě jasné , že bráška je na tom stejně . Spíš bude i pokakaný . Trochu byl cítit .
Za chvilku bylo slyšet odemykání dveří . Dovnitř vešlo několik lidí . Jeden nesl džbán a druhý chleba . Třetí balík s plenkama a poslední kyblik . Všichni měli na hlavách kukly .
,,Takže vy dva . Tady je vše co potřebujete . Krmit vás nějak moc nebudeme . Tady máte i pleny , ale přebalovat se budete samy , máte tady i ubrousky a vodu na umytí . Tady je i papír a tužka . Tam napíšeš Vlasto , že sis vše co se odehrálo na chatě i v bytě proti Božence a Ládíkovi vymyslel . Vše odvoláš . Taky napíšeš , že chceš zpět k nim do rodiny . Až vše sepíšeš a my to dáme soudu , tak vás dva pustíme . Doufám že je ti to jasné '' prohlásil jeden z nich .
,,Psát nic nebudu . Vše je pravda a vy jste jen únosci dětí '' pověděl jsem já .
,,Však ty změníš názor zmetku jeden '' zněla odpověď a pak všichni odešli .
,,Tak to je bráško tedy pěkný . Hele já fakt nic nebudu psát '' řekl jsem já .
,,No nevím bráško , aby nám něco neudělali . Hele já jsem durch mokrej a taky jsem se strachy pokadil . Jak jsi na tom ty ? '' odpověděl mi on .
,,No taky jsem pěkně zřízenej . Pojď , musíme se vzájemně přebalit '' vyzval jsem ho já .
Pokračování příště .
