Nový domov .
2. V nemocnici , zvláštní nabídka , nový domov .
Omlouvám se za pravopis .
Když jsem začal přicházet k sobě tak sem slyšel pípání . Otevřel jsem oči a viděl nad sebou bílý strop a kolem modré stěny . Ležel jsem na posteli a byl přikrytý dekou . Moje noha byla zavázaná a ještě zpevněná . Levou ruku jsem mě v sádře a položenou na polštářku . Na hrudníku jsem měl nějaká čidla a kabely vedly nademně . Chtěl jsem se posadit , ale v tu chvilku mojím tělem projela hrozná bolest . Nechal jsem pokusů a zůstal ležet .
Najednou jsem ucítil zvláštní ikdyž už mě známy pocit v rozkroku . Nadzvednul sem deku a viděl , že mám na sobě jednorázové plnekové kalhotky ještě vycpané bavlněnou plenou . Byl jsem jako vždy celkem dost počůranej .
Když sem se chtěl pohnout znova , tak se nademnou spustil alaram . Otevřeli se dveře a vešla sestřička .
,,Ahoj ty špunte . Tak už ses konečně probral . Jak se cítíš ? Bolí tě něco ? Řekneš nám něco Vlastíku ? '' začala se mě ptát .
Já jen mlčel . Měl jsem strach .
,,No koukám , že se asi bojíš . Tak já ti sem pošlu našeho pana primáře . Sním se na tebe přijde podívat i pán od policie '' pověděla dál a odešla .
Za chvilku přišel starší pán s mladším .
,,Tak co ty náš hrdino ? Tedy nevím jak jsi to dokázal , ale ujít s tvým zraněním je umění zvládnout i pár kroků natož přes osm kilometrů . Potřebujem od tebe vědět co se ti stalo . Nemusíš se bát '' sklonil se ke mně ten starší .
,,Vlastíku , chceme ti pomoci , ale musíme se dozvědět vše . Paní Božena vešechno co jsi pověděl na lince bezpečí rozhodně popírá . Prej jsi sis to vymyslel , zranil se pádem a skákáním ze schodů a schválně odmítáš jídlo . Mimochodem , tady už jsi týden . Když tě přivezli , tak jsi měl 25 kilo . To znamená velmi vysokou podvýživu a vážil jsi , jako když by ti bylo zhruba o tři roky míň. Když bys šel ještě dolů o pět kilo , tak bys to neměl šanci zřejmě přežít . Tu paní chceme zavřít za několik trestných činů . A to včetně pokusu o vraždu . Potřebujeme , ale tvoje svědectví '' promluvil ten mladší .
,,Já se bojím , že sem přijde a něco mě provede . Buď ona a nebo táta který o tom věděl . '' pověděl jsem já .
,,Nemusíš se ničeho bát . Dostaneš novou rodinu a nové příjmení . Nikdo nebude vědět kde jsi . Opravdu se neboj '' začal mi domlouvat .
,,A bude mě ta rodina mít ráda ? Co když se to ještě zhorší ? Víte já se počůrávám a neudržím to ani teď přes den '' dodal jsem plačky .
Pán mě ujistil , že se mi nic nestane .
Vše jsem jim pověděl . Oba pánové i setřička jen mlčky poslouchaly . Když sem vše líčil , tak ty sestře začali téct po tvářích slzy .
,,Tohle se nesmí nikomu Vlastíku stát . Ti lidé musí být potrestáni '' prohlásila a s omluvou odešla .
Když si vše mladší pán zapsal , tak se rozloučil a odešel . Sestra se vrátila a přinesla tác s jídlem .
,,Pojď , je čas se nabaštit ať brzo zesílíš . Budeme ti dávat jídlo častěji po menších porcích . Tvoje tělíčko si musí zvykat znova na příjem jídla . '' pověděla mi .
Dala tác na stolek , mě zvedla opěrátko a začala mě krmit . Jídlo bylo přímo výtečné . Snědl jsem polévku a část hlavního chodu . Potom sem byl už plnej .
,,Tak jo , pěkně hajej a spi ať se posílíš . Taky se ti kouknu na plenku . Určitě bude čas na změnu ''
pověděla ona .
S plenkou měla pravdu . Byl jsem pěkně mokrej .
,,Já nejsem mimino když musím mít plenky nebo jo ? To jsem opravdu tak blbej ? '' ptal jsem se jí
já .
,,Vlastíku , ty jsi hlavně velmi silný kluk . To , že máš zdravotní potíže není tvoje vina . Tak ukaž . No tohle už chce změnu '' .
Jemně mi sundala plenku a otřela vlhčeným ubrouskem . Dala pode mě čisté plenky a po namazání mastičkou do nich zabalila .
,,Tak jo a teď spinkej . Jsi pěkně v suchu '' pověděla a dotkla se mého nosu .
Před odchodem sklopila postel abych ležel .
Nevím jak dlouho jsem spal , ale spánek to byl posilující . Když sem se probudil tak jsem měl
pocit , že nejsem v pokoji sám . Podíval sem se vedle postele a viděl psí hlavu . Seděl tam krásný černý labrador a koukal na mě .
,,Ty jsi pěkný pejsek . Kousneš mě když na tebe sáhnu a nebo ne ? '' začal jsem na něj mluvit .
Pomalu sem dal k jeho hlavě ruku . Pejsek si jí očichal a najednou skočil ke mně do postele . Tady mě začla nadšeně olizovat a vrtět ocasem . Jen jsem se musel smát . Pejsek si lehnul a já zjistil , že má známku .
,,Ukaž jak se jmenuješ ? Aha tak ty jsi dáma a jmenuješ se Bela '' .
V okamžiku , kdy sem vyslovil jméno jen štěkla a zase mě olizovala . Ani jsem si nevšimnul , že se otevřeli naplno dveře . Dovnitř vešla paní s pánem .
,,Tak tady jsi ty loupežnice . A ty musíš být Vlastík . Já jsem Jana a tohle je můj manžel Jirka . Chceme se tě zeptat , zda bys nechtěl jít k nám do rodiny . S jedným členem jsi se už seznámil jak vidíme '' řekla mi ta paní .
Bela dál ležela vedle mě v posteli a lízala mě ruku .
,,A nebudou vám vadit moje pleny a taky , že jsem v hodně věcech slabej ? '' zeptal jsem se s obavou v hlase .
,,Vlastíku to nám vůbec nevadí . Dokonce ti musíme zdělit , že tvůj starší bráška je taky nosí a vůbec nic si z toho nedělá . Taky bys měl dvě starší sestry . Ty se moc radují , že budou mít nového malého brášku a velmi se na tebe teší . Určítě tě budou mít všichni moc rádi a my taky . Tak co chceš jít k nám ? Jinak ti řeknu , že Bela ke každému takhle nejde . To , že ti vlezla do postele , tak je vidět , že tě má hned ráda '' pověděl mi ten pán .
,,A kde bydlíte ? A to tomu klukovi pleny nevadí ? '' zeptal jsem se já .
,,Bydlíme na kraji města ve velmi pěkném domečku . No a to , že je tvůj bráška nosí , má svůj důvod . On chce abychom sním jednali jako s malým klučinou a moc si to užívá . Od té doby se uklidnil a velmi mu to pomáhá . Když bys k nám šel , tak si to můžež taky tak užívat . Víme , že jsi prošel hodně špatnými věcmi a určitě by ti pomohlo , vrátit se pár let zpět . Tak co ? Chceš to zkusit a jít s námi ? '' vzala si řeč paní .
,,No a kde budu spát ? Nebude to někde na chodbě ? '' položil jsem ještě jednu otázku .
,,Vlastíku to rozhodně ne . Budeš mít svůj vlastní pokoj . Hernu budete mít s bráškou společnou . Neboj se , on bude velmi rád , když si bude mít s kým hrát '' odpověděl mi on .
Tím asi ve mně otevřel zájem .
,,Tak jo . Za zkoušku nic nedám . A jak vám mám říkat ? A jak se jmenují ostatní ? '' .
,,Říkej nám buď jménem a nebo teto a strejdo . A když bys chtěl tak klidně i maminko a tatínku . Je to na tobě . No a další členy poznáš hned '' odpověděla mi ona .
Otevřeli se dveře a dovnitř vešel kluk o rok starší než já a dvě starší dívky .
,,Tak tohle je Péťa , tvůj nový bráška a Lenka s Péťou tvoje sestry . A tohle je děti Vlastík náš nový člen rodiny '' představila nás všechny .
Všichni mě objali postupně . Byly rádi , že jdu s nima .
,,Tak jo . Je čas jet domů rodinko . Vlastíku , tebe oblečeme a jedem . Vzali sme nějaké starší věci tvého brášky , ale hned zítra vyrazíme na nákupy abys měl svoje vlastní oblečení . To včem tě sem přivezli , bys mohl jít leda tak do maškarního bálu za strašidlo '' prohlásila ona z úsměvem .
Všichni byly tak milý , že jsem tomu nechtěl ani věřit . Velmi dlouho jsem nezažil takový zájem o mě . Rozhodnul jsem se , že jim budu říkat maminko a tatínku .
Maminka ke mně přistoupila a na chvilku odehnala Belu . Té se moc nechtělo , ale musela dolů . Mamka mě začala oblékat . Dostal jsem tričko , mikinu , kalhoty , ponožky a na zdravou nohu botu . Všimnul jsem si , že vše je značkové . Došlo mě , že všichni mají taky takové oblečení na sobě . Když sem byl oblečený tak tatínek přivezl pro mě vozík a přinesl pár berliček .
,,Chodit budeš moc , až zesílíš Vlastíku . Do té doby budeš muset jezdit na vozíku . Tak jo . Vzhůru domů '' pověděl tatínek .
Posadil mě do něho . Maminka mi nandala bundu a jelo se ven . Bela ťapkala hned vedle mě . Všichni se semnou rozloučili a my šli do auta na parkoviště . Auto měli moc pěkné a velké . Každý měl svoje sedadlo . Po připoutání se jelo .
,,Tak Vlastíku , když jsi se rozhodnul , že chceš na tom být stejně jako Péťa , tak si musíme říct pár pravidel . Zaprvé , plenky budeš mít na vše a stále je budeš nosit . Za druhé si plenky nebudeš měnit sám . To je naše starost a taky tvých sestřiček . Budeš nosit oblečení , které ti dáme a jíst čím tě nakrmíme . Rozumíš tomu ? '' povídala maminka .
,,Jo rozumím tomu . A co se stane když je poruším ? Dostanu výprask maminko ? '' zeptal jsem se
já .
,,Ach , tak nás budeš oslovovat jako rodiče ? Tak to je moc dobře . A když něco porušíš tak se
neboj . Vše ti znova vysvětlíme a rozhodně se nemuíš bát výprasku . Pokud některé naše dítě hodně moc zlobí , tak dostane maximálně naplácáno na zadeček . '' odpověděla mi maminka .
Sledoval jsem krajinu a přemýšlel , jaký mě asi čeká život .
,,Co tě baví bráško ? Jaké máš záliby ? '' zeptal se mě Péťa .
,,No dřív jsem dělal modely . Hlavně k vláčkům . Jenže o vše jsem přišel bráško . '' odpověděl sem mu já .
,,Tak to je super . Máme na půdě velkej model vláčků a hodně domků je potřeba dodělat . Jsem rád , že budu pro tebe bráška Vlastíku . Jinak mamka má pravdu . Bela nejde jen tak k nikomu . Vybrala si tě sama '' odpověděl mi Péťa .
,,No to je Vlastíku pravda . Modeli občas dělá tady Péťa , ale nás holky to nebaví . Sme rádi , že u nás budeš '' odpověděla Lenka .
,,Modely jsou klučičí záležitost a né holek '' odpověděl jsem já a šťouchnul na souhlas do brášky
Povídali sme si . Teda mluvili hlavně oni a já jen poslouhal . Při řeči sme dojeli k velmi pěknému a rozlehlému domku .
,,A jsme doma děti . Vítej ve tvém novém a doufám , že šťastném domově '' ozval se tatínek .
Dům byl velmy velký . Venku jsem viděl prolézačky a velké pískoviště . Hned bych se tam nejraději vrhnul , ale věděl jsem , že to nejde . Vešli sme dovnitř a tedy se všichni svlékli . Mě a Péťu vyclékla maminka . Když mu sundala teplé kalhoty , tak jsem viděl , že má pod nimi punčocháče a zcela jasně viditelné plenky .
Potom mi mamka ukázala celý dům . Byl tam velký obývák , jídelna a v patře kam jsem se dostal pomocí výtahu jejich ložnice . Ptom pokoje holek a moc pěkná herna . Další pokoj patřil Péťovi a poslední se stal mím domovem .
Pokoj byl moc hezký . Modře vymalovaný a na stěnách mnoho obrázků . Taky tam byl přebalovací pult . Oba pokoje měli společnou koupelnu , zatímco rodiče a holky měli každý svojí . Mamka mě položila na pult sundala mi kalhoty .
,,No je na čase našeho nového chlapečka obléct a zabalit do čistých plínek . '' prohlásila maminka .
Rozlepila už opět řádně mokrou plenku a dala jí pryč . Rozložila si jinou . Ta měla dětské
potisky , ale byla větší .
,,No bude ti asi větší , ale musíme to přes víkend a pár dní vydržet . Objednáme ti vlastní plenky '' prohlásila maminka .
,,Vlastíku , ty jsi byl hodně bit viď ? Máš tady po celém těle několik modřin a to pěkně velkých '' zeptala se maminka .
Jenom jsem přikývnul . Při vzpomínce na to co bylo se mi začali po tvářích kutálet slzy . Maminka mi akorát nasadila bodíčko a hned mě vzala do náruče .
,,No tak pššt , klid Vlastíku . To se vše urovná . Hlavní je , že jsi v bezpečí '' začala mě utěšovat .
Za chvilku jsem se uklidnil . V tom přiběhnul bráška v závěsu za Belou . Byl už taky převlečený . Maminka mě dala kahoty na hraní a posadila zpět do vozíku .
,,Tak jo kluci , buďte tady hodní a běžte si hrát . Až bude večeře , tak vás zavolám '' pověděla nám ona a odešla .
,,Tak co budeme bráško dělat ? Co bys chtěl ? Autíčka , závodní hry , lego , mašinky ? '' začal bráška jmnenovat co můžeme dělat .
,,No zajímalo by mě to kolejiště jestli je to možné . No a potom co sám uznáš . Jsou to tvoje hračky . '' odpověděl jsem já .
,,Tak fajn , jdeme se kouknout na vláčky . A hlavní věc bráško , řeči o tom , že jsou hračky moje už slyšet od tebe nikdy nechci . Jsou nás obou a hotovo . Takže , když si budeš chtít z čímkoliv hrát , tak to bez ptaní uděláš . Totéž platí o časopisech '' odpověděl mi on .
Ukázal mi vskutku obří model kolejšť vláčků . Hodně krabic s domkama čekalo na svoje vyhotovení . Potom sme se vrátili do herny . Péťa pustil televizi a pak herní konzoli . Ukázal mě jak se vše ovládá a začali sme si hrát . Nesmál se mě , že mi to nejde .
Najednou si začal popsedávat a vrtět se . Než jsem se ho stačil zeptat co se děje , tak bylo slyšet jak kaká do plenek , Nic si z toho , ale nedělal a dál hrál .
,,Ty bráško , tobě nevadí , že máš pleny ? To je nosíš i do školy ? '' začal jsem se ho ptát .
On odložil ovladač na hru a otočil se ke mně .
,,Vůbec mi to nevadí . Do školy nosím jiné plenky , které nevypadají jako pro děti . Já si to fakt užívám , že se o mě starají jak o malého . Pojď podíváš se na další naše hračky . Jaký jsi měl doma ty ? '' odpověděl mi on .
,,No dokud žila mamka tak jsem měl různý hračky . Potom co odešla na věky a táta si přivedl novou paní mi je sebral její syn . Ono mu sice je hodně , ale duševně je na tom jako malé dítě '' odpověděl jsem ze smutkem v hlase já .
,,Promiň bráško , nechtěl jsem tě rozesmutnit . Tady se ničeho neboj . Hračky jsou společné a hotovo . Hele děláš nějakej sport ? Já hraju kopanou a hokej a holky taky sportujou '' .
,,No dělal jsem dřív závodně plavání a karate . Jenže teď budu rád když budu moc plavat . Jenže není kde '' odpověděl sem já .
,,Plavat je kde bráško . Dole máme bazén , ten jsi ještě neviděl ¨ informoval mě on .
,,Kluci večeře '' ozvalo se ze zdola .
Pokračování příště .
