Autor Téma: Svobodný víkend 9  (Přečteno 4138 krát)

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Svobodný víkend 9
« kdy: Května 14, 2019, 00:07:07 »
„Honzo spíš?“ Uslyšel jsem Elišky hlas a otevřel oči. „Nespim“ Řekl jsem a usmál jsem se. „Nudíš se?“ Zeptala se mě a mě bylo jasné, že se spíš nudí ona sama. Ještě k tomu v televizi byla fakt trapná pohádka, která byla pro malé prcky. „Ne nenudím.Představuju si, že jsem Ninja a skáču po střechách a mlátim kluky ze třídy.“ Řekl jsem ji a znovu zavřel oči.
Úplně jsem viděl jak mám na sobě takový ten Ninjovský oblek a skáču ze střechy na ulici, po které jde zrovna Robert.
To je kluk od nás ze třídy a často jsem od něj dostal nakládačku, jenom proto, že mě neměl rád. Musel jsem se usmát, protože jsem si živě představoval, jak jsem ho parádním kopem z otočky poslal k zemi. „Proč kluky ze třídy?“ Vytrhla mě Eliška svou otázkou z představ. „Protože je nemám rád.“ Řekl jsem ji a povzdechl si. „Hmmm já mám ve třídě Jůlii a to je děsná kráva.“ Řekla Eliška a já se začal smát. „Proč je kráva?“ Zeptal jsem se zvědavě. „Minulej rok mi nůžkama ustřihla vlasy. Měla jsem je delší. Tak jsem ji dala facku a pak jsem kvůli tomu měla doma zaracha.“
Trochu jsem se zastyděl, protože se neumím vůbec prát a Eliška jako holka to umí.
„A brečela?“ Zeptal jsem se. „Jo brečela a žalovala učitelce. A děti ve škole řekli, že jsem si ty vlasy ustřihla sama.“ Podíval jsem se na Elišku. Vypadala, že bude brečet a mě ji bylo hrozně líto.
„Kdybych tam byl, tak bych řekl, že ti to udělala ona.“ Řekl jsem Elišce a jí to udělalo obrovskou radost.
Byl jsem pekelně spocený a odkryl jsem se. Eliška mě hned přikryla a přísně se na mě podívala. „Ale mě je strašný horko.“ Zakňučel jsem. Eliška vzala láhev s čajem a dala mi napít. „Tvoje máma řekla, že se máš potit.“ Řekla skoro až příkazem.
Dopil jsem láhev a povzdechl si. „A co když dám teď napít já tobě.“ Řekl jsem, ale fakt jsem neuspěl. „Ne ty se počůráváš když spíš.“ Myslím si, že si užívala, když mi mohla rozkazovat.
„Tak co pak tu děláte děťátka.“ Řekla mamka, když přišla do obýváku. „Mami, mě je hrozný horko.“ Řekl jsem žadonivě a mamka si ke mě sedla. Sáhla mi na čelo a vzala teploměr ze stolku. „Je ti líp?“ Zeptala se, když mi dala teploměr do podpaží a dala mi pusu na čelo. „Hmmm, jenom mě trochu bolí hlava.“ Řekl jsem a mamka mi zkontrolovala plenku, která byla zatím suchá.
„Eliško co tvoje plenka?“ Zeptala se a Eliška se zhrabala pod deku. Mamka se zasmála a odkryla ji, aby ji mohla taky zkontrolovat.
„No, Eliška nám čůrala“ řekla mamka a já se vítězně na Elišku podíval. Myslím si, že můj pohled pochopila.
„Tak kočko přebalíme“ Řekla máma a položila ji na záda. Vyhrnula ji noční košili a rozepla ji plenku. Otřela ji do sucha a namazala nějakým voňavým olejem. Pak ji pod zadek dala plenku a zabalila ji. „Stáhneme košilku a šup pod deku.“ Řekla a přikryla ji. Mamka mi vzala teploměr, který o sobě dával vědět pípáním. „No 37,8 šmudlíku můj. Dáme suché pyžamko a budeš hajat.“ Dala teploměr Elišce a odešla do pokoje pro pyžamo.
Když se vrátila, tak mě odkryla a začala mi sundavat pyžamo. Jak mi sundala kabátek od pyžama, tak mi byla pořádná zima. „Je ti zima viď, neboj rychle zase zalezeš do teploučka.“ Řekla mi mamka a usmála se. V tom suchém pyžamu jsem se cítil báječně.
Mamka mě přikryla a pohladila mě po tváři. Mám nejbáječnější maminku na světě.
Pak vzala Elišce teploměr a zakroutila hlavou. „No 38,1 maličká a teď hezky oba ležet. Udělám vám teplý čajík a dostanete prášek.“ Řekla a odešla do kuchyně.
„A kde máš tátu?“ Zeptala se mě Eliška. „Nevím, ale mamka je na něj dost naštvaná.“ Řekl jsem a trochu jsem byl rád, že není doma, protože by určitě nadával, že ležím v plenkách jako mimino a Eliška by tady nesměla být.
Mamka se vrátila s čajem a sedla si ke mě. „Pusinku otevřít“ řekla a dala mi do pusy prášek a hned mi dala napít teplého čaje z láhve. Pak si sedla k Elišce „teto já sama“ zažadonila Eliška, ale mamka zakroutila nesouhlasně hlavou. „Nene beruško a bez odmlouvání.“ Řekla ji mamka a Eliška poslechla.
„Tak a teď koukejte odpočívat.“
Řekla a šla ke dveřím, protože někdo zrovna zvonil. Já jsem cítil, že mám plný močák a už to dost tlačilo. Začal jsem pomalu učůrávat do plenky. Bál jsem se, aby neprotekla a chtěl jsem to hlídat tím, že budu čůrat pomalu. Jenže jak jsem se soustředil na pomalé čůrání, najednou ten proud nešel zastavit. V plence se mi rozlévala teplá moč a když jsem dočůral, tak jsem nenápadně rukou sáhl na prostěradlo, které bylo naštěstí suché.

Do pokoje vešla teta s mamkou. „Čau děcka“ řekla a usmívala se. „Ahoj teto“ řekl jsem a chtěl se posadit, ale mamka mě hned položila zpátky na polštář. „Žádné vstávání, koukej ležet.“ Řekla mi káravě a já raději poslechl. „Něco pro vás dva mám.“ Řekla teta a položila na postel tašku. Eliška se zvědavě dívala na tetu a já taky. Teta sáhla do tašky a hádejte co vyndala. Dupačky a ještě nám to hrdě oznámila. Jenže já z toho moc radost neměl, protože jsem spal rád v pyžamu. Mammka mě odkryla a začala mi rozpínat kabátek u pyžama.„Maminko,já tohle nechci.“ Zakňoural jsem, ale nebylo mi to nic platné. Mamka se usmála a sundala mi pyžamové kalhoty. „No a přebalíme rovnou.“ Řekla a rozepla mi plenku, která byla pěkně nasáklá močí. Teta ji podala z tašky látkové plenky a mamka mi do nich vložila ještě tři další. Mezi nohama jsem měl pořádný balík. Oblékla mi Dupačky a zapnula na zip. „No tobě to sluší.“ Řekla teta a mě bylo trocbu do breku. Strašně jsem se styděl, ale když jsem viděl jak mamka obléká i Elišku, tak to ze mě trochu spadlo.
„Ty truhlíku můj, vždyť je to jako kombinéza a moc ti to sluší.“ Řekla mamka a dala mi pusu na nos. Eliška měla červené dupačky a já jsem měl modré. „Tak robátka a teď už jste jak miminka.Deme si dát s tetou kávu a pak bude večeře.“ Řekla mamka a šla s tetou do kuchyně.
„Ty jsi dostal víc plenek než já.“ Řekla mi Eliška a usmívala se. Raději jsem na to nereagoval, protože měla Eliška pravdu. Měl jsem pořádný balík mezi nohama, ale bylo to krásně měkoučké.
Chtělo se mi hrozně spát a nemohl jsem vůbec udržet otevřené oči. Tak jsem je zavřel a během chvilky jsem spal jako zabitej.

„Miláčku můj“ uslyšel jsem mamku a cítil jak mě hladí ve vlasech. Protáhl jsem se a otevřel oči. Eliška seděla tetě na klíně a jedla večeři. Měla bryndáček okolo krku a teta ji krmila.
Mamka mě posadila a dala mi modrej bryndáček s vyšitým medvídkem. „Dám ti jenom kasičku dietní dneska. Uvidíme, jestli budeš mít zase průjem.“ Byl jsem pěkně rozespalej a bylo mi úplně jedno co budu jíst.Mamka mě krmila a každé sousto vždycky pofoukala a svými rty zkoušela zda to není moc horké. Eliška to se zájmem pozorovala a asi ji mrzelo, že ji nekrmí teta jako mě moje maminka.
Cítil jsem, že můj žaludek nemá kaši vůbec rád. Zase mě začínalo bolet břicho „maminko, mě je špatně.“ Zakňučel jsem a mamka mě položila do postele. „To nic není broučku, to dělá ta chřipka víš.“ Řekla mamka a přikryla mě dekou.
Lehl jsem si na bok a našel jsem polohu, která mi dost ulevila. Eliška snědla jídlo a teta ji položila do postele a přikryla. „Děkuju“ řekla Eliška a teta se na ni usmála. „Nemáš zač a za chvilku prý jdete spinkat.“ Řekla ji teta a šla s mamkou do kuchyně.
„Tobě je špatně?“ Zeptala se Eliška a já přikývl. Chtělo se mi na velkou, ale držel jsem to, protože jsem se bál, že mám průjem. Odkryl jsem deku a vstal z postele. „Nesmíme vstávat“ řekla Eliška a myslím si, že se na mě zlobila.
„Honzíku dostaneš na zadek ale.“ Řekla mamka, kterou přivolalo Eliščino nadávání, že neposlouchám maminku. Lekl jsem se mámy a pustil do plenky pořádnou kanonádu. Cítil jsem jen jak se v plence rozprostřela teplá hmota. Ulevilo se mi a žaludek se vracel do normálu. Máma stála ve dveřích a přísně se na mě dívala. No a já se rozbrečel, protože mě to děsně štvalo, že jsem se takhle pokadil a do toho jsem ještě dostal od mamky vynadáno.
Mamka mě vzala za ruku „jdeme do koupelny.“ Řekla a u toho mi nadávala, že jsem bez dovolení vstal z postele.
V koupelně mi sundala moje nové dupačky a když jsem vlezl do vany, tak mi rozepla plenku, která byla úplně pokaděná. Pustila sprchu a začala mě sprchovat. Pak mě zabalila do ručníku a vzala mě k sobě do postele. Sundala mi ručník „jdu ti pro plenku, tak se zatím zavrtej pod deku.“ Poslechl jsem ji a stydlivě se zahrabal do postele. Mamka mě odkryla a dala mi pod zadek plenku. Přidala tam další, abych měl stejný balík a oblékla mě do dupaček.
„Dojdu pro čajík a půjdeš spinkat.“ Podíval jsem se smutně na mamku „proč“ zeptal jsem se a zavzlykal. „Tak za prvé, protože ti bylo špatně a za druhé, protože jsi vstal z postele.“ Řekla mamka a dala mi pusu. „Eliška ti přijde dát dobrou noc.“ Dodala a odešla do kuchyně pro čaj.
Vrátila se s Eliškou, která si sedla ke mě na postel. „Tak dobrou noc Honzíku.“ Řekla „Dobrou noc Eliško.“ Řekl jsem smutně a začal pít čaj, který mi dala mamka.
Potom mě mamka přikryla a dala mi pusu na rty. „Tak a teď spinkat ty můj poklade. Nechám ti pootevříno.“ Nechala mě ležet v posteli a odešla z pokoje.
Byl jsem smutný, že jsem tam sám, ale jak jsem přemýšlel o tom jak je to nespravedlivý, tak jsem usnul.

Otevřel jsem oči a koukal do tmy. Ucítil jsem vlhko v plence. Bylo mi jasné, že jsem se počůral. Do toho jsem měl hrozně plný nos a nemohl pořádně dýchat. Musel jsem dýchat pusou což bylo dost otravný.
Cejtil jsem jak jsem v obličeji hrozně horký a točila se mi hlava. „Maminko“ špitl jsem potichu. „Copak broučku můj“ mamka hned reagovala a rozsvítila lampičku. Sáhla mi na tváře „Honzíku ty úplně hoříš.“ Vzala teploměr a rozepla mi dupačky, aby mi ho mohla dát do podpaží. Usínal jsem, protože jsem byl hrozně unavený. „No pěkný“ slyšel jsem mamky hlas jako by v pokoji byla nějaká ozvěna.
Pak už jsem jen slyšel, jak mamka někam volá.
„Posaďte ho maminko“ slyšel jsem hlas nějaké paní, která byla v pokoji. „Ahoj já jsem Veronika, jenom si tě poslechnu jak dycháš a pak na mě vyplázneš pořádně jazyk.“
„No maminko, tak změníme medikaci.Ty antibiotika nezabírají, tak dáme něco lepšího.Sundejte mu tu plenku, promačkáme bříško.“ Mamka mi sundala plenku a doktorka mi zmáčkla podbřišek a hned pustila. Když se ptala zda to bolí, tak jsem zavrtěl hlavou že ne.
„Dám ti teď včeličku, aby ta teplota šla dolů ano.“ Začal jsem brečet, protože se děsně bojím jehel. „Takovej chlapák se přece nemůže bát.“ Řekla ta doktorka a vzala injekci z kufříku. Natáhla z lahvičky nějakou vodu do injekce a vzala mě za ruku. Ta jedna paní co byla s ní ji pomohla, protože mi ji zaškrtila a pak mi s tou rukou dvakrát zahejbala.
„Tak maminko, udržovat v suchu a teple. Po té injekci mu spadne teplota a zítra mu zajděte do lékárny.“ Pak už jsem jen zaslechl jak se baví o plenkách a usnul jsem.

Pokračování příště








„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline Iloveplenky

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 87
  • Karma: 1
Re:Svobodný víkend 9
« Odpověď #1 kdy: Května 14, 2019, 05:03:58 »
Pěkné, těším se na pokračování. :)

Offline themara

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 210
  • Karma: 3
Re:Svobodný víkend 9
« Odpověď #2 kdy: Května 14, 2019, 11:00:05 »
Moc hezké jen tak dál :) :) těším se na pokračování :) :)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 1 236
  • Karma: 4
Re:Svobodný víkend 9
« Odpověď #3 kdy: Května 14, 2019, 12:25:15 »
Opravdu velomi hezké, již se těším na další pokčračování, které určitě bude tak skvělé, jako tento díl.

Offline 13jh02

  • Existující tvor
  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 385
  • Karma: 2
Re:Svobodný víkend 9
« Odpověď #4 kdy: Června 18, 2019, 15:30:47 »
Zajímavý vývoj.