Asi jsme oba usnuli, protože nás vzbudila mamka, že si dáme alespoň polévku. A víte co bylo nejlepší, že mě krmila moje mamka a Elišku její mamka. „Honzík se bojí jehel, tak bylo u paní doktorky trochu pláče viď.“ Nadechl jsem se, abych něco řekl, ale okamžitě mi přilétla lžíce s polévkou do pusy.Tak že jsem nemohl nic říct na svoji obranu.
Po polévce jsme dostali napít čaje a pak jsme zase museli oba ležet.
„Ty se bojíš injekce?“ Zeptala se mě Eliška a já si povzdechl, protože tohle mamka fakt nemusela. „Ale mě nevadí, že se bojíš jehel. Já se ti smát nebudu nejsem zlá.“ Usmál jsem se na Elišku a ona na mě. „A ty jsi brečel?“ Zeptala se mě a já si přikryl hlavu dekou. Víte vůbec jak jsem se před mojí nejlepší kamarádkou styděl? Eliška mě odkryla a já se na ni podíval. „Já nejsem srab, jenom nesnáším jehly a dost to bolí.“ Řekl jsem Elišce a ona se usmála.
Chtělo se mi čůrat a tak jsem to pustil do plenky. Ani jsem s tím neměl moc práce a cítil, jak se moč rozlévá do plenky. Byla to úleva a hlavně toho bylo docela dost, protože jsem cítil, jak plenka nabyla na objemu.
„A mám plnou plenku“ řekl jsem Elišce. „Tak já zavolám mamku jo.“ Řekla mi a já zavrtěl hlavou. „Ne je tady tvoje máma a já nechci aby mě viděla.“ Eliška se zamračila „tvoje mamka mě minule přebalila.“ Řekla to dost vyčítavě a než jsem ji stačil něco říct, zavolala na mámu.
„No copak je“ ozvala se její maminka a přišla do obýváku. „Honza se počůral“ řekla mamce a protože to slyšela i moje maminka, tak hned přišla do pokoje. Odkryla mě a sundala mi pyžamové kalhoty a rozepla plenku. Maminka Elišky tam stála a já musel být rudý jak rajče. Styděl jsem se, ale raději jsem nic neříkal. No ono by to stejně nebylo nic platné.
Dostal jsem suchou plenku a teploměr, protože jsem byl podle mamky hrozně horký. „No 38,4 Honzíku. Dám ti prášek a zkus chvilku spát.“ Dala mi prášek a čaj. Potom změřila teplotu Elišce, která měla 38,6 tak že měla víc. Ale nebyla tak unavená jako já a její mamka říkala, že teploty snáší dobře.
Dostala taky prášek a příkaz aby koukala spinkat. Její mamka ji ještě zkontrolovala plenku a pak ji přikryla dekou. No usnul jsem docela rychle a musel jsem spát docela dlouho, protože když jsem se probudil, tak jsem neslyšel Elišky maminku a rychle a hlavně s obavou jsem se podíval vedle sebe. Eliška spokojeně spala a mě se tak strašně ulevilo, že si to ani neumíte představit.
Měl jsem plný nos a musel dýchat jenom pusou. Bylo to pěkně nepříjemný, ale nemohl jsem s tím nic dělat. A zase mě bolela ta hlava,tak že mi bylo do breku. Eliška se probudila a rozespale se na mě podívala. „Tobě je špatně?“ Zeptala se a já přikývl. Eliška vstala z postele a šla do kuchyně. „Dostaneš na zadek, ale ať už jsi v posteli.“ Slyšel jsem svojí mamku jak na Elišku hartusila. „Ale Honzíkovi je strašně špatně.“ Oponovala příkazu Eliška.
Mamka přišla do pokoje a položila mi ruku na čelo. „No ty vypadáš“ řekla mamka a pohladila mě po tváři. Dám ti čajík sluníčko moje. „A promiň Eliško, že jsem na tebe byla tak přísná. Jsi hodná holka, ale příště stačí zavolat. Vstávat budete pouze když vám to dovolím ano.“ Eliška přikývla a mamka šla do kuchyně pro čaj a prášek. Dostal jsem prášek a zapil to čajem. „Mami, mě je špatně.“ Mamka mě pohladila po tváři „až ti zaberou ty prášky, tak to přejde.“ Vzala kapesník a dala mi ho k nosu. „A smrkej hodně musíš.“ Poslechl jsem, ale měl jsem pocit, že mi praskne hlava. Vysmrkal jsem co šlo, ale hned jsem měl plný zase plný nos. Mamka sáhla Elišce na čelo „co plenka Eli?“ Zeptala se a hned ji zkontrolovala. Usmála se a vyhrnula ji noční košili. Rozepla ji plenku a připravila si čistou. Zabalila Elišku a stáhla ji noční košilku „vidíš jak jsi šikovná holčička.“ Řekla a pohladila ji.
„Máš moc hodnou maminku“ řekla mi Eliška, když mamka odešla do kuchyně. Přikývl jsem a pokusil se usmát, ale moc mi to nešlo. Eliška mě přikryla až ke krku „musíš se potit říkala tvoje mamka a já už chci abys byl zdravej a budeš taky někdy spát u nás.“ Řekla mi to jako hotovou věc a proti tomu se fakt nedalo nic říct. „A už tuhle středu říkala moje mamka.“ Podíval jsem se na Elišku „máma mě nepustí.“ Eliška se zasmála „pustí, pustí,pustí. Tvoje máma s námi prej bude do středy a pak budeme u moji mamky, protože tvoje máma musí od středy do práce.“ No paráda pomyslel jsem si. Ne druhou stranu to bylo lepší v tom, že budu s Eliškou.
„Musím jít kadit“ řekl jsem Elišce a sedl si v posteli. Jak jsem se zvedl, měl jsem pocit, že jsem na kolotoči. Eliška mě chytla za ruku a já spadl zpět na polštář. „Máš plenku a jestli vstaneš, tak zavolám tvoji mamku.“ Řekla výhružně „a víš co říkala, že bez dovolení nesmíme vstávat.“ Dodala ještě a já si uvědomil, že má pravdu.
Ani jsem se nemusel nijak dál vzpouzet. Měl jsem pekelnej průjem, který se mi začal hromadit v plence. Byl to takový ten pocit, kdy nemusíte ani tlačit a záchod stíháte opravdu na sekundu. Bylo to dost nepříjemný a já se rozbrečel i před Eliškou. „Teto, Honzík brečí.“ Mamka přišla hned po zavolání. „Honzíku co se děje?“ Zeptala se mě „maminko promiň, já mám průjem a bolí mě břicho.“ Řekl jsem jí a mamka mě posadila. „To je nadělení teda. Půjdeme do koupelny a já tě umeju.A už neplakej.“ Řekla a sundala mi pyžamový kabátek i kalhoty. Vzala mě do náruče, protože jsem nemohl ani pořádně vstát jak se mi motala hlava. V koupelně mě postavila do vany a sundala mi plnou plenku průjmu. Pustila vodu a začala mě sprchovat. Voda mi udělala během chvilky dobře. Najednou celá horkost ze mě spadla, ale za to mi byla pořádná zima. Mamka mě zabalila do velké osušky a odnesla mě zpět do postele. Položila mě do postele a vzala mokrou osušku. „Dojdu pro plenky“ řekla a já ležel vedle Elišky pod dekou nahý. Řekl bych, že jsem se dost styděl, ale naštěstí jsem měl svoji deku. Mamka se vrátila a odkryla mě. To byl ale podraz pomyslel jsem si. Do plenky vložila ještě vložnou plenu a zabalila mě. Dostal jsem pyžamo a pak mě hned přikryla. Bylo mi o dost lépe, ale mamka o tom nechtěla ani slyšet a řekla mi, že to udělala ta sprcha, protože mi díky ní spadla teplota.
Dostal jsem prášek na průjem a hořký čaj. Víte vůbec, jak je hnusnej? Vypil jsem to, ale moc velké nadšení z pochopitelných důvodů tam nebylo.
„Těšíš se do školy?“ Zeptala se Eliška a přísunula se ke mě blíž. „Moc ne, zase mi tam budou všichni nadávat.“ Eliška se zasmála „tak mi ukážeš kdo ti nadává a já je zbiju.“ Bylo to vtipný a já se musel zasmát. „Ty se umíš prát?“ Zeptal jsem se Elišky. „Jo i tebe přeperu.“ Řekla mi, ale hned dodala „s tebou se ale prát nikdy nebudu, protože jsi můj brácha. Tebe budu bránit.“ Usmál jsem se na ní a byl jsem rád, že to řekla,protože jsem byl šťastný, že mám takovou hodnou ségru.
Koukali jsme spolu na telku. Dávali zase spongeboba a tu pohádku já děsně rád a Eliška teď už taky. Bohužel jsem ale usnul, tak že ani nevím zda to Eliška dokoukala.
„Tak Honzíčku slyšíš, probuď se miláčku.“ Uslyšel jsem mamky hlas. Spal jsem dost tvrdě asi, protože jsem ji vůbec neslyšel. Dala mi teploměr do podpaží a pohladila mě po tváři. Ucítil jsem v plence vlhko a došlo mi, že jsem se musel počůrat, když jsem spal. Trochu mě to vyděsilo, že se budu počůrávat doopravdy. „Mami, já mám mokro v plence.“ Mamka se na mě podívala „spal jsi tvrdě a vzbudil jsi se až na potřetí co jsem na tebe mluvila.“
Vyndala mi teploměr z podpaží a zakroutila hlavou „38,1 nějak se těch teplot nemůžeme zbavit. Eliška má 37,5 a to bysme potřebovali i u tebe.“
Sedla si ke mě s talířem a začala mě krmit po malých soustech. „Udělala jsem dušenou mrkvičku miláčku s rýží na ten tvůj průjem.“ Moc mi to nechutnalo a hlavně jsem neměl vůbec hlad. „Mamko už nechci.“ Řekl jsem „no to si toho moc nesnědl Honzíku ale.“ Eliška se posadila a podívala se na mamku. „Teto, můžu ho nakrmit?“ Mamka se na Elišku podívala a usmála se.Podala ji talíř s jídlem a Eliška se na mě podívala s úsměvem. „Tak bráško a teď budeš povinně jíst.“
Nabrala na lžičku a dala mi ji k puse. Měl jsem zavřenou pusu a nechtěl jsem ji otevřít. „Tak s tebou nemluvím a pojedu domů.“ To je ale vyděračka co. No a co by jste asi tak udělali vy? No samozřejmě jsem otevřel pusu a nechal si dát sousto do pusy. Mamka se usmála „jsi šikulka Eli.“ Vstala a šla do kuchyně. Eliška mě krmila a já si připadal jako malé dítě před ní.
Poslední sousto jsem vzal, ale to už jsem byl opravdu plný. „Tak vidíš, že jsi to snědl.“ Řekla Eliška a utřela mi pusu plenou, co tam nechala mamka pro tyhle účely.
„Proč se o mě takhle staráš?” Zeptal jsem se Elišky trochu stydlivě. „Protože jsi se počůral, když jsi spal. To se mi nikdy nepovedlo. Já vím, že jsem ti říkala že se občas taky počůrám, ale vždycky jsem o tom věděla.“ Ach jo, pomyslel jsem si. Teď budu pro Elišku jenom nějaký počůránek. Lehl jsem si znovu do postele a Eliška mě přikryla. Připadal jsem si dost divně,ale i spokojeně. Mamka přinesla Elišce jídlo a sedla si vedle ní. „Můžu sama teto? Vždyť jsem krmila Honzíka.“ Máma se zasmála a dala ji lžíci do ruky. Eliška spokojeně jedla a po očku se na mě dívala.
Chtěla mi dát najevo, že ona je starší a už umí jíst sama. Jak pořád pokukovala, spadlo ji ze lžíce maso na noční košili a já se začal smát.
„No to teda nevím, co je tady k smíchu.“ Řekla nakvašeně Eliška a mračila se. Vzala plenu a začala to utírat z té noční košile, ale jediné co se ji povedlo bylo, že rozetřela tu omáčku po košili a udělala tam obrovský flek. Mamka se přišla podívat, jestli to Eliška snědla a když viděla tu noční košili zakroutila jen hlavou. „Eliško ty čuníku. Vzala ji lžíci a začala ji krmit.“ Eliška nic neříkala, ale bylo na ni vidět jak je nafučená. Pak ji mamka sundala košili a odnesla ji do koupelny. Vrátila se s čistou noční košilkou „Zítra dostaneš bryndáček když chceš jíst sama.“ Řekla a podala ji láhev s čajem, aby se napila. Mě mamka dala pít z flašky a když jsem chtěl láhev držet sám, tak mě chytla druhou rukou za ruku a zavrtěla hlavou.
„Dáme suchou plenku a budeš hezky hajat. Eliška na tebe dá pozor viď Eli.“ Řekla mamka a Eliška si div hlavu nezlomila jak ochotně kývala na souhlas.
Mamka mi sundala kalhoty a rozepla plenku. Otřela mě do sucha a dala čistou i s vložnou plenkou, tak že pořád ten velký balík mezi nohama. Oblékla mi kalhoty a když mě přikryla, nezapomněla mi dát pusu na tvář. Eliška si lehla vedle mě a dala mi pusu na tvář. Bylo to tak rychle, že jsem nestačil ani zareagovat. Otřel jsem si tvář rukou „co děláš?“ Zeptal jsem se vyjeveně. „Dávám pusu malýmu bráškovi.“ Řekla a dala mi druhou. Měla z toho srandu a víte co se jí na tom líbilo? No přesně jak si myslíte, že jsem se styděl.
Bylo mi Vedro, tak jsem se trochu odkryl, ale Eliška mě hned přikryla. „Je mi vedro.“ Řekl jsem teď už prosebně. „Ale mamka říkala, že máš být přikrytý a potit se.“ No a teď co jí na tohle říct? No nic nechal jsem se přikrejt, ale měl jsem pocit, že se uškvařím ve vlastním potu.
Eliška si lehla vedle mě a dívala se na pohádku. „Tak a půjdeme hajat děcka. Ty Eli budeš spát u Honzíka v pokoji a Honzík u mě. Ještě nemáme dvě postele až zítra bude druhá.“Řekla mamka a zavedla Elišku do postele.
Za chvilku se vrátila a vzala mě za ruku. Odvedla mě do ložnice a já jsem si vlezl pod deku.
Mamka odešla do kuchyně, ale aby jste si nemysleli, že jsem já nebo Eliška prase, tak zuby jsem si čistil, teda mamka mi je čistila a Elišce taky.
Usínal jsem docela spokojený a ani nevím v kolik přišla mamka, protože i když jsem se snažil na ní čekat, tak jsem usnul.
Ráno jsem se probudil a ucítil v plence mokro. Tak a je to tady, tak dlouho jsem si hrál až jsem se začal počůrávat doopravdy. Ale za tohle může teta a máma. No, ale pak mi došlo, že za to můžu hlavně já. Ani nevím kolik bylo hodin, ale jak jsem se zavrtěl, tak se mamka probudila. „No dobré ráno“ řekla mi s úsměvem a dala mi pusu na tvář. „Jak jsme se vyspinkali?“ Usmál jsem se a pokýval hlavou. „Honzíku, to jsi čůral teď ráno, nebo když jsi spinkal.“ Zeptala se mamka, když mi kontrolovala plenku. „Já jsem spal“ řekl jsem ji a začal natahovat. „No, tak jsi se zase začal počůrávat.“ Řekla mamka a sundala mi tu plenku. Dala mi čistou a šli jsme čistit zuby. Pak došla pro Elišku, se kterou byla v koupelně déle. Eliška se objevila v mém pyžamu a vypadala opět báječně. „Co se stalo?“ Zeptal jsem se Elišky zvědavě. „Nic“ Odpověděla, ale moc jsem ji nevěřil. „Ty ses počůrala.“ Řekl jsem jí to, jako bych o tom věděl. „Bála jsem se v tom pokoji sama.“ Řekla a já se usmál. „A proč jsi nezavolala na moji mamku?“ Eliška se trochu zastyděla. Ani ne z toho počůrání, ale spíš z toho jak se bála. „Nechtěla jsem ji budit. Je ti dneska líp?“ Přikývl jsem a nelhal jsem. Bylo mi opravdu lépe.
„Počůral jsi se v noci?“ No mohla si tuhle otázku nechat a mě se teda nechtělo vůbec odpovídat.
„Mlčíš, tak že jsi se počůral.“ Řekla a usmála se. Do pokoje vešla mamka se snídaní „tak co tady řešíte děťátka.“ Eliška se na mamku podívala „ptala jsem se Honzíka, jestli se počůral, ale nechce mi To říct.“ Mamka se usmála „počůral se Eliško.“ Odpověděla a já si připadal jako mimino mezi nima. „Teto, já ho nakrmim prosím.A budu jist i svoji snídani.“ Žadonila Eliška. „Tak já si půjdu udělat kávu jo.“ Řekla mamka a nechala mě na pospas Elišce. Eliška mě začala krmit. Mamka totiž nakrájela chleba na kostičky a dala na něj máslo a marmeládu. Eliška mě krmila a u toho jedla svoji snídani. Docela si to užívala a věřte nebo ne já taky. Když mě dokrmila, vzala láhev s čajem a dala mi napít. „A teď budeme koukat na pohádky bráško.“ Řekla a lehla si spokojeně vedle mě.
Pokračování možná bude........
