Autor Téma: Prohraná sázka 9  (Přečteno 2824 krát)

Offline jane

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 69
  • Karma: 4
Prohraná sázka 9
« kdy: Dubna 13, 2019, 09:33:57 »
Když jsem sešel schody dolů, mamka seděla na gauči a když zaregistrovala mou přítomnost, ihned se na mě podívala. Zhluboka jsem se nadechl a posadil se k ní. Postupně jsem jí vysvětlil celý náš vztah s Caroline, její onemocnění, a nakonec naší malou hru. Mamka dlouho nic neříkala, ale pak se usmála a položila mi ruku na koleno.
„Dokud budeš šťastný ty, budu i já. Nevadí mi to, jen mě to trochu zaskočilo,“ řekla mi a já si oddychl.
Strávil jsem s ní ještě chvíli a pak se s ní rozloučil a šel si nahoru lehnout k Caroline.

Ráno se Caroline probudila jako velká holka, já už byl dávno vzhůru a jen jsem ji s úsměvem sledoval. Když se na mě podívala, můj úsměv se zvětšil.
„Dobré ráno, lásko,“ zašeptal jsem jí a políbil na čelo. Protáhla se a protřela si oči.
„Dneska velká holka, hm?“ poškádlil jsem ji a vstal, abych mohl vyndat potřebné věci na přebalení. Když jsem ji přebalil, pomohl jsem jí vstát a chtěl se s ní vydat dolů, abychom se mohli nasnídat, ale ona se zastavila a podívala na mě.
„Copak?“ zeptal jsem se zmateně a přitáhl si ji k sobě do objetí.
„Po tom včerejšku tam nechci,“ zamumlala a obmotala mi ruce okolo pasu. Povzdychl jsem si a pohladil ji po zádech.
„Všechno jsem mamce vysvětlil, je s tím v pořádku, nevadí jí to,“ zašeptal jsem a políbil ji do vlasů. Ona jen zakroutila hlavou. Přešel jsem s ní k posteli a posadil se, Caroline jsem si posadil na svůj klín a objal ji okolo pasu. Objala mě okolo krku a já po chvíli ucítil na krku její slzy.
„Zlato, proč pláčeš?“ zeptal jsem se a hladil ji po zádech.
„Ch-chci bejt malá,“ fňukla. Rozhlédl jsem se po ložnici, abych našel její dudlík. Ležel na nočním stolku, natáhl jsem se pro něj a Caroline opatrně odtáhl od sebe. Přejel jsem jí dudlíkem přes rty a ona je po chvíli otevřela a dudlík si ode mě vzala. Usmál jsem se a nepřestával ji jednou rukou hladit po zádech. Pohoupával jsem ji na svém klíně a hladil ji po zádech, zatímco ona dudlala svůj dudlík. Pak jsem dostal další nápad. Položil jsem ji na postel a přešel k našim věcem, odkud jsem vytáhl její oblíbené bodýčko a jejího plyšáka – fialového králíka.
„Tohle oblečení se k mojí princezně vůbec nehodí. Tohle nosí velké holky,“ řekl jsem, zatímco jsem jí sundával tílko, tepláky a podprsenku. Místo toho jsem jí oblékl bodýčko a zapl ho mezi nohama. Pak jsem si ji opět posadil na klín a do rukou jí dal její nejmilovanější hračku. Ihned si ji ode mě vzala a přitiskla ji k sobě.
Ještě chvíli jsme jen tak v tichosti seděli a já potom, stále s Caroline na rukou vstal. „Půjdeme si dát snídani, hm? Určitě babička uvařila něco mooc dobrého,“ vtiskl jsem jí pusu na spánek a vyšel s ní z mého pokoje.
Sešel jsem dolů do kuchyně, kde už mamka seděla u stolu a pila kávu. Na stole byly také palačinky.
„Dobré ráno,“ usmál jsem se na ní. Mamka se na nás podívala a usmála se taky.
„Dobré ráno zlatíčko,“ vstala a přešla k nám. „A dobré ráno i tobě, slečno,“ zašišlala na Caroline, která se potichu zasmála a schovala si obličej mezi moje rameno a krk. Usmál jsem se a jednou rukou ji znovu pohladil po zádech.
„Udělala jsem vám snídani, dáš si kávu?“ zeptala se a já kývl. „A princezna?“ zeptala se znovu.
„Udělej jí teplé mlíko, prosím,“ poprosil jsem mamku a posadil jsem se na židli. Caroline jsem si posadil na koleno a objal ji rukou okolo pasu. Druhou rukou jsem vyndal Caroline z pusy dudlík.
„Budeme papat,“ zašišlal jsem na ní a vzal do ruky vidličku. Palačinku jsem jí ukrojil malý kousek, napíchl ho a přiblížil se k Caroline puse, ta ji ihned otevřela. Usmál jsem se a vidličku se soustem jí vložil do úst.
Takhle pomalu snědla dvě. „Hodná holka!“ pochválil jsem ji a pak konečně začal snídat já, zatímco jsem svou holčičku stále objímal okolo pasu. Mamka seděla naproti nám a s úsměvem nás sledovala.
Po snídani jsme se přemístili všichni tři do obýváku, kde jsem Caroline dal její mlíčko. Mamka seděla vedle nás a já byl naprosto spokojený, protože jsem měl nejdůležitější ženy svého života u sebe a nic mi nechybělo.

Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 201
  • Karma: 1
Re:Prohraná sázka 9
« Odpověď #1 kdy: Dubna 20, 2019, 14:05:59 »
Je to moc hezky napsané. Takové dost mazlivé. Za mě palec vzhůru
„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline jane

  • Registrovaný uživatel
  • 50 a více
  • ***
  • Příspěvků: 69
  • Karma: 4
Re:Prohraná sázka 9
« Odpověď #2 kdy: Dubna 20, 2019, 18:57:40 »
Děkuji! :)