Autor Téma: Pokaděný vodník  (Přečteno 424 krát)

Offline luba

  • 101 a více
  • *****
  • Příspěvků: 943
  • Karma: 3
Pokaděný vodník
« kdy: Březen 06, 2019, 18:26:53 »
Milí čtenáři. Dnes na mne byl vznesen dotaz, zda jdou i další pohádky upravit.
Předkládám zde nzcela vý žánr a to báseň. Zajisté všichni znáte Vodníka, tak trochu jsem ji upravil a nyní vám ji předkládám.
Přeji všem příjemné počtení.
Pokaděný vodník


Mladá dívka po tom lační,
poznat látku neutralizační.
Po tabletu svém sáhla,
informace z Internetu stáhla.
U stránek těchto zkoprněle sedí,
na informace,, jež dostávají se k ní nevěřícně hledí.

Krev se v ní vaří,
dva protichůdné pocity v ní se sváří.
Nakonec, proč ne, že bych to zkusila?
Tu zvědavost v sobě bych ztěží dlouho dusila.
V eshopu pak neutralizační látku zakoupila,
nemalý peníz za ni vyklopila.
Já půjdu k rybníku pokadit se zkusit,
nebudu to přeci v sobě dusit.
Sluníčko svítí, na nebi ani mráček,
já doufám,že nebude v tom žádný háček.
Pak doma se převlékla,
plavky k rybníku sobě navlékla.
Tohle bude, jak pohádka,
zápach, když pokadím se, odstraní neutralizační látka.
Slunce pálí, vedro sílí,
dívka k rybníku pílí.
Neutralizační látku sobě vzala.
Do plavek  si ji před cestou k rybníku dala.
Byla dobře naladěná,
zvědavá jaké to bude, když bude pokaděná.
Ulehla sobě do trávy, po lidech ani stopy,
Kdyby tak někdo věděl, co tady tato dívka tropí.
Odevzdala se do rukou osudu,
bylo jí jedno, bude-li mít ostudu.
Ve předu začala se hladit,
orgasmus dostala a chtělo se jí kadit.
Zatlačila a v bocích se trochu zavlnila,
plavky řídkou a teplou kaší sobě naplnila.
Pocit divný zaplavil ji a v údivu, že se podělala,
masturbovat počala a řádně se udělala.

Pak ruku vztáhla,
do zadu na plavky si sáhla. Bouli tu řádnou pohladila,
byla v úžasu nad tím, že v dospělosti své se pokadila.
Byla ráda, že dbala na internetu těchto rad,
neb látka ta odstraňuje bakterie i smrad.
V rybníku tom měl svůj podnik,
starý, však k lidem přátelský vodník.
Pozoruje ji a oči poulí,
na tu obrovskou na plavkách bouli.
Vodní muž se z vody vynořil,
a k dívce sladce hovořil.
Haničko, Haničko, Ty moje zlaté sluníčko.
Neb ta krásná panna,
jmenovala se Hana.
Ona ulekla se a děsu plna,
přišla na ni další vlna.
Nic s tím již nenadělala,
za zvukového doprovodu do plavek si opět nadělala.
Vodník ten opět oči poulí,
na zvětšenou tu na plavkách bouli.
Haničko, Haničko, Ty moje sluníčko.
Já vidím, že jsi dobře naladěná,
i když seš tak fest pokaděná.
Vodník ten se mile usmívá,
při představách, jak dívku umývá.
Ta na slunci leží,
v hlavě podivný film jí běží.
Teplá vlna ji zaplavila,
hned eufórie divná se dostavila.
Vodník ten se z vody vynořil,
a mile k dívce hovořil.
Haničko, já přeju tobě dobrý den.
Vidím, že to z tebe šlo všechno ven.
Já vynořil jsem se ze své tůně,
však zírám, že místo smradu mátová se kol tebe line vůně.
Dívka vše vodníku bez bázně vyjevila,
kterak neutralizační látku objevila.
Zajímalo ji jaké to je se s asistencí její pokadit,
nic nemohlo ji od toho odradit.
Dívka neměla vůbec tušení,
že vodníka divné zmocnilo se vzrušení.
Vodník k dívce přistoupil a opatrně za gumičku plavek vzal
a do nich se jí podíval.
Ty tam máš pěkně naděláno,
jak měla bys na řádně vykynutý kvas zaděláno.
Oba dva po hříchu,
dali se do bláznivého smíchu.
Vodník se pak do tůně ponořil,
s žínkou a mýdlem se k překvapení dívčinu vynořil.
Pravil sobě, to je věda,
mě líbí se ta dívka hnědá.
On plavky pokaděné z ní stáhl,
do teplé vody ji táhl.
Vysypal ihned do vody,
obsah té její nehody.
I ozýval se stolice žbluňk, žbluňk, žbluňk,
v rákosí žába nesmělé své spustila kuňk, kuňk, kuňk.
Vodník z ní pak smýval kakání,
v tom žab ozvalo se kvákání.
Žáby mé nadouvají hubu,
k očistě tvé nám hrají pěknou hudbu.
Oba k sobě přitiskli se vášnivě,
i na celé kolo rozesmáli se bláznivě.
Vodník pak po očistě na zadek jí sáhl,
něžně a velmi jemně jí pulky roztáhl.
Po té ji mírně nadzvedl,
do zadečku prst jí zavedl.
Ona řekla si, člověk a vodník, to není běžné,
však milování s ním bylo velmi něžné.
On pak po té začal se zajímat o účinky neutralizační látky,
také rád vyzkoušel by pokaděné hrátky.
Ona mu ji podala,
sladkým hlasem k tomu dodala,
když tuto pozříš,
div divoucí na oči vlastní uzříš.
Já myslím si, že, je to třeba zkusit,
v případě Tvém nedoporučuji to v sobě dusit.
Všímám si, že pohled na plné plavky mé pouhý,
vzbudily v tobě k hrátkám touhy.
Vodník pozřít látku neváhá,
neb chrabrý byl a v duši jeho byla odvaha.
Po té do nastalého ticha,
ozvalo se kručení vodníkova břicha.
Pak k nevyhnutelné došlo nehodě,
oba však byli v pohodě.
Dívka byla něžná milá,
vodníkovi na oplátku pokaděný zadek myla.
Oba zjistili, že poprve,
vyplavilo se jim tak velké množství endorfínů do krve.
Slunce svítilo, bylo teplé,vlahé,
na něm se skvěly obě postavy nahé.
Ona pak do trávy ulehla a se nadzvedla,
jeho vztyčenou chloubu do sebe zavedla.
Již krásná dívka hana,
není po setkání s vodníkem panna.
Přemítala, zda nedělá chybu,
co, kdyby ji do jiného stavu přived, co porodí, vodníka, člověka, či rybu?
Když vodníkovi se s tím svěřila, oba, jak nějaké síly by jim bránice polechtali,
jejímu výroku, srdečně se rozchechtali.
Oba pak byli v pohodě,
po té jejich zinscenované nehodě.
A nad topolem, podél skal,
vodník dívku po holém zadečku popleskal.
Od těch dob pak provozovali tyto hrátky,
byli ve shodě, mezi nimi žádné hádky.
Pak vždy scházeli se, dobře byli naladěni,
při hrátkách svých milostných oba řádně pokaděni.
Po čase dítko do vody porodila,
při porodu tom byť hladkém se řádně pokadila.
Však seznala, že nebyla to chyba,
neb byla to s inteligencí a mluvou lidskou překrásná ryba.
Ryba ta to byla zlatá,
pro rybáře stala se svatá.
Když v rybníce tom se voda zavlní,
kdo chytí atuto zlatou rybku  pak pustí, 3 přání mu vyplní.
Oba pak v lásce a svornosti žili,
mnohým párům příkladem svým posloužili.
Matku její tato láska u srdce hřála,
štěstí oběma zamilovaným přála.
V žertu jim říkávala vy potvory,
zase jdete provětrat své řitní otvory.
Vždy následoval bujarý smích,
neb všichni věděli, že spojení toto není hřích.
Matka pak dceři říkala, že neudělala chybu,
když kouzelnou tu porodila rybu.
Pak po čase se přihodilo,
že druhé dítko se jim narodilo.
Ke křtu sousedy své pozvali,
chlapce toho plaváčkem nazvali.
I zazvonil pomyslný zvonec,
pohádky této vodnické je konec.



Offline Kejklir

  • Registrovaný uživatel
  • 101 a více
  • ***
  • Příspěvků: 198
  • Karma: 1
Re:Pokaděný vodník
« Odpověď #1 kdy: Březen 11, 2019, 14:39:50 »
To je naprosto skvělé a dost to pobavilo. Lubo tohle nemá absolutní chybu.
„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“
Albert Einstein

Offline Sonya

  • Jsem modrej
  • 101 a více
  • *
  • Příspěvků: 610
  • Karma: 2
Re:Pokaděný vodník
« Odpověď #2 kdy: Březen 15, 2019, 22:20:21 »
Souhlas, nádhera. Kam na ty nápady chodíš, Lubo? A některé rýmy jsou obzvlášť vydařené, válel jsem se u nich smíchy :D